Ne všechny vzdělávací materiály jsou vhodné pro novou informatiku

V současné době mají učitelé, kteří vyučují informatiku na 1. stupni základní školy, opravdu nelehký úkol. Po letech, kdy nebyly k dispozici prakticky žádné učebnice, se s novými RVP ZV začaly objevovat a učitel má více možností výběru. To je, řeklo by se, fajn, ovšem nese to s sebou riziko, zda učitel dokáže vybrat opravdu dobrou učebnici, která především pokrývá učivo nové informatiky. Zda rozpozná, jestli aktivity v učebnici směřují ke dvěma základním cílům, které RVP ZV definují a kterými jsou porozumění počítači (nikoliv jeho ovládání) a dále rozvíjení žáka, jeho informatického myšlení.

To musí být pro učitele, kteří obor informatika nevystudovali a zvláště pokud v posledních letech vyučovali „starou“ informatiku zaměřenou na uživatelský přístup k počítači, opravdu těžké. V tomto článku bych jim chtěl pomoci zorientovat se a nabídnout nějaká kritéria, podle kterých by mohli vhodné učebnice a další materiály vybírat. Dovolím si nejprve pár vysvětlujících odstavců.

Trocha teorie

Informatické myšlení je hodně abstraktní pojem a může nás svádět k jeho ohýbání, přizpůsobování si jej. Občas slyším, že někdo vydává logické myšlení za informatické, že jde vlastně o to naučit se informatiku apod. Obsah informatického myšlení je ale čitelný: nacházet a řešit úkoly kolem sebe s cílem jejich řešení sdělit někomu, kdo je vykoná za nás. Nestačí tedy problém vyřešit, je důležité jej také sdělit vykonavateli „v jeho řeči“ tak, aby jí rozuměl a mohl „bezmyšlenkovitě“ sdělené pokyny vykonat. Když tedy napíšu program, který robotovi popíše, jak má na lince třídit odpad nebo jak má odpadky posbírat v parku (a neodnese přitom do sběru třeba lavičky), bude robot tuto práci dělat automaticky za mě. Když nechám počítač, aby za mě vytvořil graf na několik kliknutí, pouze technologie používám a sám své informatické myšlení nerozvíjím; jsem „pouze“ uživatel.

K tomu, aby počítač mohl program vykonat, potřebuje data. Potřebujeme znát, jak počítač s daty pracuje, jak je používá. U daného problému je pak důležité rozpoznat, která data vybrat, která jsou ta podstatná. Při jejich výběru žák abstrahuje, při sestavování programu algoritmizuje a také rozkládá problém na menší snáze řešitelné podproblémy, ověřuje funkčnost svého řešení – a toto všechno jsou mentální činnosti, které jsou složkami informatického myšlení.

Při práci s počítačem na uživatelské úrovni, např. při psaní nebo při tvorbě grafiky, najdeme spoustu užitečných činností, které usnadní práci nebo podpoří kreativitu. Je ovšem otázkou, jestli tyto aktivity naplňují očekávané výstupy z informatiky, zda jde o informatické aktivity. Není to přitom vždy tak jednoznačné, což ukážu na následující úloze.

Zadání úlohy zní: V grafickém editoru je nástroj Vyplnit, který zvolenou barvu „vyleje“ na celou ohraničenou plochu, vybarvenou jednou barvou. Petr upravuje obrázek vlajky České republiky. Vylil na ni nejprve červenou a potom zelenou barvu, ale nevíme, na která místa. Jak potom vlajka vypadala? Vyber ze čtyř možností správnou:

Tato úloha ze soutěže Bobřík informatiky (1) sice vyžaduje nějaké znalosti z grafiky (jak pracuje nástroj Vyplnit), ale její podstata je algoritmická – hledáme cílový stav, „jak to skončí“ po vykonání daného postupu.

Stejně jako můžeme mezi textovými nebo grafickými nalézt úlohy rozvíjející informatické myšlení, najdeme i mezi tematicky ryze informatickými úlohami ty, které jej nerozvíjejí. Typicky jsou to výkladové nebo vysvětlující texty a obrázky, u nichž žák jen pasivně přejímá hotové znalosti.

Extrémním příkladem takové úlohy je:
Doplňte chybějící slova:
Všechny operace v počítači vykonává __________ počítače v jeho __________.
Tyto dva díly po vypnutí počítače __________ neobsahují.
K trvalému uložení dat slouží __________.

Tato úloha vyžaduje pouze předvedení zapamatovaného; žák nemusí látce do hloubky rozumět, stačí, aby si ji pamatoval. Zde nedochází k žádné z mentálních činností, které by rozvíjely informatické myšlení.

Nový RVP ZV hovoří také o charakteristice vzdělávací oblasti informatika a tam stojí, že si žáci vytvářejí představy prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit. Žák tedy má být aktivní, aktivně vytvářet své poznání. Ještě pregnantněji to popisuje modelový ŠVP ZV  z portálu imysleni.cz (2), podle něhož má žák např. objevovat, diskutovat, tvořit, řešit problémy, spolupracovat a není kladen naprosto žádný důraz na pamětné učení a reprodukci.

V tomto textu používám termín nová informatika ve významu: témata ve výuce, která se nově objevila v RVP ZV a nejsou přítomna v předchozích učebnicích ani státních vzdělávacích dokumentech. Učitel si tedy u těchto témat nemůže automaticky přenést své zkušenosti s výukou z minulosti. Např. téma digitálních technologií neberu čistě jako téma nové informatiky, protože se objevovalo v kurikulu již dříve, i když mělo jiný název a zaměření a řada očekávaných výstupů je v této oblasti zcela nových.

Srovnání učebnic

V předchozích odstavcích jsem poukázal na to, že nestačí, aby se kapitoly učebnice nazývaly tak, jak jsou pojmenovány oblasti informatiky v RVP ZV, nebo že vydavatel deklaruje, že učebnice naplňuje (všechny) očekávané výstupy RVP ZV. Musíme se jednak podívat na jednotlivé úlohy, na jejich zadání, a také na metodu, jakou učí, tedy jaké činnosti žáci vykonávají. Velice nám pomůže, pokud v takové učebnici nebo v její metodické příručce najdeme konkrétní provázání kapitol nebo úloh s očekávanými výstupy – to pak dokážeme snadněji posoudit.

Dostalo se mi v poslední době do rukou několik učebnic informatiky (nebo přesněji sad vzdělávacích materiálů, protože často zahrnují žákovské sešity, software nebo online aktivity) pro 1. stupeň ZŠ. Dovolím si na ně optikou, kterou jsem naznačil v předchozím textu, v následujících kapitolách pohlédnout. Jedná se o učebnice (nebo jejich sady):

1. Informatika s Emilem z vydavatelství H-mat (autoři Kalaš, Blaho);
2. Informatika pro 1. stupeň ZŠ z vydavatelství Fraus (autor Agh);
3. Informatika 4 z vydavatelství Nová škola – Duha (autorka Morbacherová);
4. Informatika v pohodě 4 z nakladatelství Taktik (autoři Balla, Jager);
5. k českým učebnicím jsem pro srovnání přidal švýcarskou Einfach Informatik 5/6 z nakladatelství Klett und Balmer (autor Hromkovič).

Toto číslování učebnic dodržuji v dalších pasážích, kdy se k jednotlivým učebnicím vyjadřuji.

Pokusím se tyto učebnice porovnat z těchto hledisek:

• pokrytí oblastí nové informatiky podle RVP ZV
• rozvíjení informatického myšlení žáků
• metodická podpora učiteli
• informace o naplnění očekávaných výstupů RVP ZV

Začnu ale jiným srovnáním. Musím konstatovat, že učebnice jsou krásné, barevné, zvou člověka k tomu, aby si je otevřel. Nejslabší z tohoto pohledu je švýcarská učebnice, která tolik barvami a krásnými obrázky neoplývá. Zdá se, že švýcarské děti nemají na učebnice tak vysoké nároky. Tato kniha má jiné kvality, jak si níže ukážeme.

Pokrytí nové informatiky

Toto hledisko zkoumá, do jaké míry a v jakém rozsahu se učebnice a její úlohy vztahují k tématům nové informatiky. Neřeší, jestli daná učebnice plně pokryje všechny očekávané výstupy minimálně proto, že ani jedna z učebnic neotevírá téma informačních systémů z pohledu jejich porozumění.

1. Sada učebnic Informatika s Emilem 3, 4 autorů Ivan Kalaš, Andrej Blaho se plně zaměřuje na oblast algoritmizace. Jde především o software, doplněný pracovním sešitem pro žáka. Přímé ovládání či programování virtuálního robota v online aplikaci jde přesně tím směrem, kterým bychom rádi rozvíjeli představy dětí o tom, jak počítač funguje (je ovládán programem, který vytvářejí lidé, ti mohou dělat chyby, učíme se je odstraňovat; učíme se program číst a rozumět mu). Zde není nejmenších pochyb o správnosti zaměření této učebnice. Pokrývá ovšem jeden tematický celek, i když nabízí přesahy do dalších.
2. Sada učebnic Informatika pro 1. stupeň ZŠ, jejímž hlavním autorem je Peter Agh (Pirát Rudovous, Uffi a Uffi, Hledá se Puffy), přináší řadu témat nové informatiky: kódování dat, modelování pomocí schémat, propedeutiku algoritmizace, práci s daty. Především témata kódování, modelování a práce s datovými strukturami obsahují velmi pěkné úlohy. Také oblast digitální technologie je zde pojata v duchu porozumění počítačům, nikoliv jejich ovládání. Kapitola o algoritmizaci však v této podobě nepostačí a měla by být doplněna praktickým programováním v nějakém prostředí.
3. Učebnice Informatika 4 autorky Jany Morbacherové kombinuje stará témata ICT s novými. Jak správně sedět u počítače, jak nakreslit obrázek či vytvořit textový soubor, obsažené v části I, jsou uživatelské dovednosti. Nová informatika se nachází v části II od str. 45, téma kódování dat obsahuje zdařilé úlohy. Část III o práci ve sdíleném prostředí opět sklouzává k tradičnímu pohledu např. u vyhledávání na internetu.
4. V pracovní učebnici Informatika 4 v pohodě od autorů Davida Bally a Karla Jagera převažuje uživatelský přístup ve většině témat, např. jak řešit technické problémy, o ergonomii, rozložení kláves na různých klávesnicích; rozsáhlou kapitolou je ovládání počítače. Do nové informatiky můžeme počítat téma reprezentace dat (emodži a piktogramy), kódy a šifry a velmi stručné téma o algoritmech. Pokrývají však z očekávaných výstupů daných oblastí pouze část a také jejich rozsah je zhruba čtvrtina učebnice.
5. Švýcarská sada učebnic Einfach Informatik hlavního autora Juraje Hromkoviče se cele věnuje tématům, která bychom i přes rozdílné znění státních vzdělávacích dokumentů v obou zemích zařadili do nové informatiky: algoritmizaci (kniha Programmieren a kapitola Ovládání strojů z knihy Lösungen finden), práci s daty v kapitolách Bezpečnost dat, v níž jde o kódování a šifrování, a Komprese dat, modelování a optimalizace v kapitole Děláme dobrá rozhodnutí.

Rozvíjení informatického myšlení žáků

Toto hledisko kromě obsahu zkoumá metody výuky, tedy nakolik učebnice podporuje aktivní přístup žáka, zda převládá výklad, vysvětlování a definice pojmů, nebo zda žák objevuje, hledá řešení problémů, experimentuje.

1. Informatika s Emilem je software, který zadává úlohy. Je doplněný pracovním sešitem se zadáními dalších úloh, některými pro řešení bez počítače. Žáci především řeší problémové úlohy na počítači, značná část úloh je cílena na objevování. Nikde nenajdete vysvětlující texty nebo definice pojmů. Žáci se zde učí programovat od úplného základu, od přímého ovládání postavy k sestavení programu s odložením jeho vykonání. Významným prvkem je pestrost aktivit a pomalá gradace obtížnosti úloh, která vede k postupnému budování pojmů, kdy vše je na svém místě a není radno přeskakovat.
2. Informatika s Rudovousem, Uffi nebo Puffym obsahuje úlohy podporující aktivní přístup k učení, které dobře rozvíjejí informatické myšlení. Úlohy ukazují, kde se v běžném životě vyskytují situace, v nichž se informaticky myslí. Úlohy jsou hravé, žáci musí přemýšlet a přicházet věcem na kloub. V učebnici se úlohy řeší na papír, počítač není potřeba. Nabízí se rozšiřující online interaktivní úlohy na webu a některé z nich opravdu jsou interaktivní, velká většina z těch, které jsem viděl, však byly neinteraktivní úlohy vhodné k vytištění.
3. Informatika 4 v části II o kódování dat obsahuje problémové úlohy nebo úlohy, při jejichž řešení žák objevuje, některé úlohy jsou cílené na skupinovou výuku. Bohužel v ostatních částech učebnice převládají výkladové a vysvětlující texty s návody a s minimem úloh pro žáky, které by nebyly pamětní, nebo následování podrobných návodů, jak něco vytvořit. Jakoby se tu dvě učebnice spojily do jedné: stará se starými tématy a přístupy k výuce a nová s těmi novými.
4. Informatika 4 v pohodě má ve většině svého obsahu výkladové pasáže o počítači, vysvětlující texty a elementární návody. Zdá se, že autoři předpokládali, že žáci budou ve škole nebo při samostudiu tyto texty číst. Zařazené kapitoly z nové informatiky, jako např. kódování, obsahují praktické úlohy, ale i zde se autoři snaží vysvětlovat pojmy jako kód, šifra, piktogram. Praktické úlohy zde spíše dokreslují výklad, než že by cílily primárně na rozvíjení informatického myšlení žáků nebo byly samostatnými učícími jednotkami. Výjimkou je kapitolka o algoritmizaci s pěknými úlohami, jsou to ale jen 4 stránky a jde spíše o představení algoritmických úloh než o budování schopnosti algoritmizovat.
5. Einfach Informatik v knize Lösungen finden obsahuje nápadité problémové úlohy s grafy, se schématy, s kódováním. Zajímavá je koncepce kapitol, které nejsou seznamem úloh, ale jejich sled pomáhá vybudovat si daný pojem a pochopit jejich propojení s reálným světem počítačů (data je třeba chránit, tedy je musíme kódovat; data se přenášejí, bude dobré je komprimovat; procesy se snažíme optimalizovat, je tedy vhodné je modelovat). V oblasti programování učebnice obsahuje lety ověřený přístup pomocí želví grafiky, s trošku těžkopádným psaním programu v textovém prostředí a otáčením postavy o úhel, což je pro žáky primárního vzdělávání obtížný pojem.

Metodická podpora učiteli

Toto hledisko posuzuje, nakolik učebnice poskytuje informace učiteli, jak učit, tedy jakými metodami učit. Zda nabízí metodické texty nebo příručku, zda nechá nahlédnout učiteli do vzdělávacích cílů.

1. Metodická příručka k robotu Emilovi je komplexní, rozsáhlá, velmi podnětná. Na více než 100 stránkách je podrobně popsáno ke každé úloze, co má učitel od žáků očekávat a jak výuku vést. Rozsah je pochopitelný, v samotném software Emil je daleko více úloh než v pracovním sešitě, a metodika se věnuje oběma. U každé skupiny úloh jsou popsány vzdělávací cíle a také související informatický obsah. Příručka má formát knihy a je barevná. Je psaná slovensky (originální software Emila je slovenský). Je vidět, jak úzkostlivě autoři dbají na to, aby učitel učil metodicky správně; tomu odpovídá fakt, že učebnice jsou prodány pouze na školu, na které je proškolený učitel.
2. Učebnice Informatiky od Frause obsahují jednostránkovou sadu informací pro rodiče s informacemi o pojetí a obsahu učebnic a stručnými metodickými poznámkami. Na webu nakladatelství jsou zdarma ke stažení propracované příručky pro učitele, které na cca 35 stranách dodávají ke každému tématu informace o cílech výuky a souvislostech s informatikou a prakticky ke každé úloze popisují, jak vést výuku, jaké chyby žák může dělat, na co si učitel má dát pozor. Je vidět, že učebnice byly ověřovány na školách. Metodika jistě pomůže učiteli, který s novou informatikou začíná.
3. Učebnice z Nové školy – Duha žádnou metodickou podporu učiteli nenabízí, podle sdělení z nakladatelství žádná metodická příručka není, ale je v plánu ji v budoucnu vytvořit.
4. Podle informace ze zákaznické linky k učebnici od Taktiku žádnou metodickou příručku nenabízí. V učebnici samotné jsem žádnou metodickou pomoc učiteli nenalezl.
5. Každá ze švýcarských učebnic ke svým 60 stránkám nabízí 120stránkový doplňkový materiál pro učitele, obsahující metodické poznámky o cílech a související informatice pro každou kapitolu, komentovaná správná řešení a jednoduché pokyny krok za krokem. U každé kapitoly jsou pasáže nazvané Oborově didaktické úvahy, v nichž se mnoho o pozadí výuky daného tématu dozví i specialista.

Informace o naplnění očekávaných výstupů

Učitelé se jistě budou chtít spolehnout na to, že zakoupené učebnice naplní očekávané výstupy stanovené RVP ZV. Toto hledisko tedy posuzuje, zda a jak konkrétně učebnice popisují naplnění těchto cílů.

1. Informatika s Emilem od H-mat má tyto informace uvedeny v metodické příručce. Měl jsem k dispozici verzi vytištěnou pro Slovensko a tam jsou velmi precizně popsány jednotlivé výstupy a k nim přiřazeny pasáže učebnice a úlohy, které je naplňují. Znění slovenských státních dokumentů hovoří jinými formulacemi než naše, je ale zřejmé, že popsané získané kompetence by české očekávané výstupy v oblasti algoritmizace bez problémů naplnily. Učebnice mají platnou doložku MŠMT.
2. Informatické učebnice od Frause mají na webu ke stažení dokument Využití učebnic, pokrytí RVP a tipy pro úpravu ŠVP, které se pokrytí RVP věnují podrobně. U jednotlivých očekávaných výstupů v tabulce je popsáno, zda jsou v učebnicích naplněny zcela, nebo částečně. Učitel si může konkrétně zkontrolovat, které očekávané výstupy naplní, najde tu i pomoc s úpravou školního vzdělávacího programu. Učebnice mají platnou doložku MŠMT.
3. V učebnici Informatika 4 z Nové školy – Duha informace o naplnění konkrétních očekávaných výstupů nenacházíme, pouze nálepku na obálce o nové verzi RVP a obecnou nezávaznou formulaci, že jsou vytvořeny v souladu s novými RVP.
4. Informatika 4 v pohodě od Taktiku taktéž pouze na obálce uvádí volnou formulaci „v souladu s novým RVP“, i zde chybí rozbor jednotlivých očekávaných výstupů RVP, takže učitel neví, které z nich výukou naplní a které nikoliv.
5. V metodikách k učebnicím Einfach Informatik od Klett und Balmer najdeme tabulky a poznámky k naplnění jednotlivých základních a pokročilých kompetencí podle švýcarského kurikula a také pomoc s plánováním výuky.

Dovolil jsem si vyhodnotit několik českých učebnic aktuálně nabízených na trhu. Je patrné, že některé z nich mohou být velmi vhodnou alternativou k učebnicím z portálu imysleni.cz, vytvářeným pro podporu (tehdy chystané) nové informatiky v projektu PRIM. Některé z porovnávaných učebnic kombinují starý a nový pohled na informatiku, nejsou tedy plně na nová témata a nové přístupy zaměřeny. Především však v článku uvádím hlediska, která lze použít i při výběru dalších učebnic informatiky, které se v budoucnosti na trhu objeví, nebo je aplikovat na učebnice pro 2. stupeň ZŠ. Mohou být i zdrojem informací pro nakladatele, na jaké ukazatele také při psaní nových učebnic zaměřit pozornost.

Robotické pomůcky

V závěrečné kapitole článku se ještě stručně zmíním o další komoditě, která je také „v nákupním trendu“ škol. Robotika jako téma, které aplikuje programátorské dovednosti a dotýká se tématu informačních systémů, je navenek nejviditelnější částí změn v informatice, může školu zviditelnit. Navíc je na trhu velké množství robotických stavebnic a programovatelných hraček, které dealeři školám nabízí a kteří často předvádějí jejich líbivou stránku spíše než pedagogickou.

Zde platí, že byste měli koupit pomůcku, kterou máte sami vyzkoušenou. Je vhodné koupit si jeden kus a podívat se prakticky, jak s ním lze pracovat. Můžete zjistit, že pomůcka je

• náročná na údržbu (nepraktické dobíjení baterií, skladování a převoz),
• neumožňuje dostatečně pestré aktivity (např. nemá programovatelné senzory, nebo je již „hotová“, nelze ji tak sestavit nebo modifikovat),
• má náročné ovládání neúměrné věku žáků,
• bude použitelná jen na několik hodin v roce,
• má slabou metodickou podporu (ukazuje spíše na to, co se s robotem dá dělat, než aby nabízela kurikulum vhodné pro výuku programovacích dovedností),
• neexistují k ní učebnice dobré kvality.

Především je zde klíčová existence kvalitních učebnic k danému robotovi, které vedou žáka k očekávaným výstupům, nejen k sestavování podle návodů. Pokud si nejste jisti, lépe je v tuto chvíli roboty nekupovat. Raději se koncentrujte na výuku jiných nových témat, která najdete třeba v těchto učebnicích a která také potřebujete dobře zvládnout. Kupte nyní raději přenosné počítačové učebny (pro dvojici žáků notebook s dotykovou obrazovkou nebo tablet), které v informatice vždy uplatníte – a mimo ni i v ostatních předmětech, které také potřebují počítače pro rozvíjení digitální gramotnosti.

Je náročné odolat tlaku „musíme to utratit“ a „škola bude dobře vypadat, když bude ukazovat, že má roboty“. Na druhou stranu pak nebudou nevhodně zakoupené robotické pomůcky ležet po kabinetech, vy budete učit s pomůckami, kterým věříte, a celkově to bude pro školu levnější. Příští rok jistě není poslední, kdy školy dostanou peníze na vybavení.

Literatura – učebnice

(H-mat)

BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 3. Programování pro 1. stupeň základní školy. Pracovní sešit. H-edu, s.r.o., 2020, 48 s. www-h-edu.cz/ucebnice

BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 3. Programování pro 1. stupeň základní školy. Metodická příručka. H-edu, s.r.o., 2020, 124 s. www-h-edu.cz/ucebnice

BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 4. Programování pro 1. stupeň základní školy. Pracovní sešit. H-edu, s.r.o., 2020, 40 s. www-h-edu.cz/ucebnice

BLAHO, A., KALAŠ, I., MORAVČÍK, M. Informatika s Emilem 4. Programování pro 1. stupeň základní školy. Metodická příručka. H-edu, s.r.o., 2020, 80 s. www-h-edu.cz/ucebnice

(Fraus)

AGH, P. Informatika 1 pro 1. stupeň ZŠ. Pirát Rudovous. Hybridní pracovní učebnice pro 4. ročník základní školy. Fraus, 2022, 56 s. www.informatika.fraus.cz

AGH, P. Informatika 2 pro 1. stupeň ZŠ. Uffi a Uffi. Hybridní pracovní učebnice pro 5. ročník základní školy. Fraus, 2022, 64 s. www.informatika.fraus.cz

AGH, P., AGHOVÁ, S. Hledá se Puffy. Hybridní pracovní sešit pro 5. ročník základní školy. Fraus, 2022, 52 s. www.informatika.fraus.cz

(Nová škola – Duha)

MORBACHEROVÁ, J. Informatika 4. Učebnice pro 4. ročník základní školy. Nová škola – Duha, rok vydání neuveden, 68 s. www.novaskoladuha.cz

(Taktik)

BALLA, D., JAGER, K. Informatika 4 v pohodě. Pracovní učebnice pro 4. ročník ZŠ. Taktik, 2022, 64 s. www.etaktik.cz

(Klett und Balmer)

HROMKOVIČ, J., LACHER, R. Einfach informatik 5/6, Lösungen finden. Primarstufe. Schulbuch. Klett und Balmer Verlag, 2019, 64 s. www.klett.ch

HROMKOVIČ, J., LACHER, R. Einfach informatik 5/6, Lösungen finden. Primarstufe. Begleitband. Klett und Balmer Verlag, 2019, 94 s. www.klett.ch

HROMKOVIČ, J. Einfach informatik 5/6, Programmieren. Primarstufe. Schulbuch. Klett und Balmer Verlag, 2018, 64 s. www.klett.ch

HROMKOVIČ, J. Einfach informatik 5/6, Programmieren. Primarstufe. Begleitband. Klett und Balmer Verlag, 2018, 94 s. www.klett.ch

(PRIM – iMyšlení)

VANÍČEK, J. a kol. Informatika PRIM. Sada online učebnic pro 1. stupeň ZŠ. Jihočeská univerzita, 2020. https://imysleni.cz/ucebnice  

Citace v textu

• Bobřík informatiky, online soutěž pro žáky ZŠ a SŠ. Jihočeská univerzita, 2008–2022. ibobr.cz
• iMyšlení, vzdělávací portál o nové informatice. Jihočeská univerzita, 2017–2022. imysleni.cz
• Rozcestník učebnic Informatika PRIM. Jihočeská univerzita, 2017–2022. https://imysleni.cz/ucebnice