Dvacáté první století ulehčuje lidem život v mnoha směrech, zároveň na jedince klade stále vyšší nároky. Člověk od přirozenosti usiluje o to, aby si vybudoval své místo ve společnosti, byl respektován a uznáván. K tomu již nestačí pouze vědomosti a rigidní způsob myšlení, je zapotřebí invence a kreativity. Terminologie vymezuje tvořivost jako soubor vlastností osobnosti, které jsou předpokladem pro tvůrčí činnost, pro tvůrčí řešení problému, který je jedinci neznámý, s nímž nemá zkušenosti a ani pro něj nemá schéma řešení, popřípadě algoritmus. Tvůrčí úkoly v práci se kladou do protikladu k rutině, k šablonovitým úkolům (volně Čáp, J.: Psychologie výchovy a vyučování).
Výuka literatury nabízí ke kreativitě množství podnětů a příležitostí. Nemusí se vždy jednat o řešení situací v reálném světě. Zejména mladší čtenáři se stejně houževnatě snaží pomoci i postavičkám žijícím na stránkách knih a v jejich fantazii. Podnítit zájem u žáků přitom není příliš obtížné a náročné. Učebnice a čítanky nabízejí řadu možností, je ale třeba vybírat z nich úkoly adekvátní věku a zálibám dětí a tyto úkoly jim přizpůsobovat. Nezbytné je též dostatečné množství času a osobní zainteresovanost učitele.
Bohatým inspiračním zdrojem, který vede žáka, aby nahlížel na problém z různých úhlů pohledu, jsou Nedokončené pohádky Zdeňka Karla Slabého (1972). Vybrala jsem si příběh O stonožce listonošce. Stonožka doručuje každodenně stovky dopisů, které si stonožky vzájemně posílají. Jednoho dne si však prošoupe všech sto botek a nemůže dál poštu roznášet a přemýšlí, jak situaci zvládnout. Žáci jsou vyzváni, aby příběh dokončili. Kromě výchozí situace nejsou v dalších peripetiích vázáni a mohou naplno popustit uzdu fantazii.
Někteří žáci zvolili jednoduché pohádkové řešení v podobě zázraku či kouzla (volně z prací žáků):
Stonožka je smutná, sedí a odhazuje jednu prošoupanou botičku po druhé a najednou v zemi uvidí kousek zlata. Začne hrabat a vyhrabe tolik zlata, že si může koupit nové botky. Stonožka jde pro radu za stonožčí čarodějkou, která ji slíbí vyčarovat buď kolo, nebo auto. Po dlouhém přemýšlení se stonožka rozhodne pro kolo, kterým se snadněji dostane k obydlím stonožek a navíc si při práci zasportuje. Díky pravidelnému tréninku se nakonec při cyklistických závodech stane stonožka přebornicí.
Nejčastěji se žáci spoléhali na pomoc ostatních stonožek či jiných zvířátek a na jejich vzájemnou spolupráci při doručování korespondence:
Stonožka postupně obchází další kamarádky a s každou si vyměňuje pár bot, protože nechat opravit dvě boty je mnohem snazší než opravovat 100 bot najednou, a může okamžitě pracovat ve svém úřadu. Své nové boty si navíc listonoška nechala u ševce zdokonalit díky vysoce odolnému hlemýždímu slizu, který podrážku výborně chrání, a ta se již nemůže prošoupat. Stonožka požádá o pomoc motýla, který roznáší dopisy. Mezitím stonožka čeká, až jí švec obuv vyspraví. Stonožky se sešly a kamarádce radily, aby si ve výprodeji koupila starověké římské boty, ty však byly velmi nepohodlné. Dále jí doporučovaly pořídit si přerostlého mravence, ten byl však příliš drahý, proto si stonožka nakonec obstarala z bazaru dopravní prostředek - mouchu, aby se jí dopisy lépe a rychleji roznášely. Stonožky si založily poštu, pracovaly společně, dostávaly mzdu a měly i dovolenou a od té doby se po nich začali lidé opičit a pracovat. Stonožky se dohodly, rozdělily si služby a každý den roznášela poštu jiná stonožka. Stonožky vymyslely, že pro svou listonošku založí fond, do kterého budou pravidelně přispívat, aby si mohla podle potřeby botky dokupovat.
Jindy se žáci rozhodli pro metodu spoření a spolupráci s bankou:
Stonožka se rozhodla, že bude spořit, a za každý doručený dopis si začala účtovat jednu korunu. Až si našetřila větší sumu, koupila si od firmy Baťa kvalitní kožené botky, které se hned tak nezničí. Stonožka se vydala do banky, aby zažádala o půjčku, kterou bude pravidelně splácet. Peníze získá od dalších stonožek, které jí za doručené dopisy začnou platit.
Další stonožka zašla na tržnici
- a tam uviděla obchod s nápisem „Brusle pana Pavka", zašla dovnitř a koupila si sto stonožčích kolečkových bruslí, které byly za výhodnou cenu - pět stožků. Stonožka byla velmi spokojená, dokonce dostala záruku na dva roky.
Podle očekávání nezaostávají stonožky ani na poli výpočetní techniky a jsou v tomto směru gramotné:
Stonožka zahájila kampaň za vysokorychlostní internet, který získala díky příspěvku z grantu Evropské pohádkové unie. Všechny stonožky se vybavily malými počítačovými krabičkami, klávesnicemi a vesele si e-mailovaly, protože za ně začali doručovat dopisy neviditelní internetoví holoubci. Za drobnou úplatu stonožka zařídila ostatním bezdrátové připojení. O práci také nepřišla. Věnuje se vývoji antivirových programů, které jsou pro bezproblémový chod e-mailové pošty nezbytné.
Literární čítanky poskytují podnětné úkoly, které pomáhají pod vedením učitele rozvíjet nejenom komunikační dovednosti, individuální styl, ale i tvořivost a užší vztah k literatuře jako ke zdroji zábavy. Zároveň umožňují prakticky aplikovat dětské zkušenosti a dovednosti, přemýšlet o problematických situacích a snažit se je vlastními silami řešit. V neposlední řadě má žák příležitost stát se spisovatelem, který je plně zodpovědný za další osudy svých hrdinů.
Při těchto kreativních etudách se přímo nabízí úzká mezipředmětová spolupráce s výtvarnou výchovou, ve které žáci dílčí příběhy ilustrují. Výsledná dílka pak lze vystavit, otisknout v místních periodikách či posléze svázat jako knihu.
Použitá literatura:
SLABÝ, Z. K.: Nedokončené pohádky. Praha: Lidové nakladatelství. 1972.
Článek je publikován pod licencí Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR .
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
