Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Optimalizace rozvrhu hodin pro novou informatiku
Odborný článek

Optimalizace rozvrhu hodin pro novou informatiku

Anotace

Článek řeší možnosti sestavení rozvrhu hodin v reakci na nové pojetí informatiky, zejména s ohledem k navýšení její časové dotace. Článek se zakládá na reálných podmínkách českých základních škol.

Rámcové vzdělávací programy pro informatiku aktuálně procházejí novelizací. Jednou ze změn, které výuku čekají, je kromě dlouho očekávané změny obsahu hodin také trojnásobné navýšení časové dotace informatiky na základních školách. Toho se nejvíce obávají ředitelé a zástupci základních škol.

Nejčastější argumenty, které brání zavedení tzv. nové informatiky do výuky, se opírají o personální a kapacitní problémy. To ve zkratce znamená, že školy nemají dostatek učitelů informatiky a nemají ani prostředky pro vytváření nových učeben, které „jsou“ díky navýšení časové dotace informatiky nezbytné. Rád bych Vám v tomto článku demonstroval, že nové pojetí informatiky podle ŠVP od autorů z webu iMyšlení lze zvládnout i s jedním učitelem informatiky, který je zároveň pověřený funkcí metodik informačních a komunikačních technologií a jedinou počítačovou učebnou.

Vypomohu si demonstrativní základní školou. Ta má v každém ročníku dvě třídy a v každé třídě 30 žáků, což je v souladu s § 4 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb. maximální možný počet. Náš učitel informatiky a metodik ICT má podle § 3 odst. 4 písm. d) nařízení vlády č. 75/2005 Sb. snížený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti o 4 hodiny týdně. Týdenní úvazek přímé pedagogické činnosti má tedy 18 hodin. Spojení činnosti učitele nové informatiky s rolí ICT metodika není zrovna nejoptimálnější [2], nicméně s ohledem na reálnou praxi a nedostatek odborných kapacit na českých základních školách se jedná, bohužel, o běžný jev. Modelová škola zároveň disponuje počítačovou pracovnou s kapacitou 20 žáků. 

Jak v této situaci sestavit optimální rozvrh hodin, abychom mohli vyučovat v souladu s inovovaným Rámcovým vzdělávacím programem z informatiky pro základní školy? Nový RVP pro ZŠ má již schválenou časovou dotaci 2 + 4 [1], tedy 2 hodiny týdně na I. stupni a 4 hodiny týdně na II. stupni. Pokud informatiku rozložíme rovnoměrně do všech ročníků, pak to znamená, že od 4. ročníku se bude každý rok vyučovat 1 hodina týdně. Máme-li školu po dvou třídách (30 žáků) a učebnu informatiky s 20 počítači, musíme třídy rozdělit tak, aby se do učebny žáci kapacitně vešli. V důsledku to znamená, že získáme 2×(rozdělení třídy na skupiny)(počet tříd v ročníku) 6(počet ročníků 4.–9.) = 24 hodin.

Nebo také můžeme být úspornější a vzít si příklad z výuky cizích jazyků. Zde se v praxi osvědčilo dělení do mezitřídních skupin. Důvod je ukotven v § 5 odst. 5 vyhlášky č. 48/2005 Sb. – „… Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24“. Třídy lze rozdělit do třech skupin a následně je po ročníku pospojovat analogicky jako ve výuce cizích jazyků (zpravidla majoritně anglického jazyka).

V našem případě (2 třídy v ročníku po 30 žácích) tedy jedna skupina čítá maximálně 20 žáků. To vyhovuje kapacitě výše zadané učebny informatiky. Pokud třídy rozdělíme na 3 skupiny a pospojujeme, tak jak jsem popsal výše (INF / INF / INF), vzniká však problém jedné učebny na 3 skupiny. Pokud však aplikujeme na dělení informatiky již zažité dělení skupin pro cizí jazyky, můžeme hodiny informatiky díky časové dotaci cizího jazyka vhodně přeskupit (využijeme stejného algoritmu dělení třídy jako u cizího jazyka). Podle aktuálního RVP ZV je stanovena časová dotace cizího jazyka 9 hodin pro I. stupeň a 12 hodin pro II. stupeň, z čehož vyplývá, že od 3. ročníku se žáci učí cizímu jazyku (většinou anglickému) každý rok 3 hodiny týdně.

INF / ANJ / ANJ

ANJ / INF / ANJ

ANJ / ANJ / INF

ANJ / ANJ / ANJ

Touto akcí ušetříme 1 hodinu informatiky v každém ročníku, čímž se celkový počet hodin dostává z původních 24 na aktuálních 18. Díky demonstrovanému šikovnému přeskupení hodin lze všechny hodiny umístit do jediné učebny informatiky, čímž se dostáváme na požadovaný týdenní úvazek přímé pedagogické činnosti našeho učitele informatiky a metodika ICT. Učebna informatiky je obsazena 18 hodinami informatiky. V důsledku čehož tedy zbývá dostatečný prostor pro umístění dalších mimoinformatických aktivit, které jsou přímo spojené s prací na počítači (výuka kancelářských balíků, výuka počítačové grafiky, zájmové útvary apod).

Jsem si vědom, že nejde o jediný problém, který v souvislosti se zaváděním nové informatiky musí ředitelé a jejich zástupci řešit. V článku se pokouším dát podnět k zamyšlení a popsat jeden z významných problémů již schválené změny, který však lze řešit operativně a vcelku triviálně.

Literatura a použité zdroje

[1] – Modelové školní vzdělávací programy | iMyšlení.cz. 2020. [cit. 2021-1-14]. Dostupný z WWW: [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-75/zneni-20190901#p3-4].
[2] – NEUMAJER, Ondřej. Nový standard studia ICT koordinátora/metodika (str. 23-29). 2020. [cit. 2020-12-13]. Dostupný z WWW: [http://www.didinfo.net/images/DidInfo/files/Didinfo_2020.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
8. 2. 2021
<p>Autor článku otevírá téma, které dříve či později bude muset řešit každá základní škola. Změna hodinových dotací pro výuku informatiky sebou přinese více organizačních změn, které se bezpochyby projeví právě v rozvrhu tříd, učeben i samotných učitelů. Oceňuji přenesení pohledu autora na základě zkušeností z jedné školy. Nicméně je zatížen právě tou zúženou optikou. Uvedu dva příklady: Jednak naštěstí existuje nemalá skupina škol, která na 2. stupni využívala disponibilních hodin pro podporu předmětu \"informatika\" v rozsahu chystané změny. Tíha organizačních změn tedy bude především spojena se změnami na 1. stupni. Ty nutně povedou k otázce, zda výuku budou zajišťovat prvostupňaři nebo stávající učitelé informatiky. Druhak zvláštní skupinou hodnou speciální pozornosti jsou malotřídní školy. Ty nemohou využívat zkušeností učitelů informatiky v takové kvalitě a rozsahu jako úplné školy. Nezapomínejme na ně.</p>

Hodnocení od uživatelů

Lukáš Mižoch
8. 2. 2021, 11:17
„Spojení činnosti učitele nové informatiky s rolí ICT metodika není zrovna nejoptimálnější…“ Pominu-li fakt, že nejoptimálnější je v zásadě nesmyslné slovo, nemyslím, že je na spojení ICT učitele a ICT metodika něco špatného. Popravdě si nedovedu představit, že by ICT metodika dělal učitel jiného oboru (pokud se nejedná o naprostého fandu ICT, ale v takovém případě je otázka, proč ICT rovnou neučí).
Jakub Mazuch
8. 2. 2021, 11:48
Děkuji za komentář. Můj článek vychází z praxe českých základních škol, proto je tedy role ICT koordinátora a učitele informatiky spojena. Souhlasím s Vámi, že aktuální situace málokdy umožňuje vedení školy tyto role rozdělit tak, jak to navrhuje dr. Neumajer, v svém článku, na který odkazuji v textu (
Václav Černík
8. 2. 2021, 13:02
Nové pojetí informatiky předpokládá výuku (využívání) tabulkového editoru v matematice a textového editoru v češtině. K tomu ale budou pravidelně potřebovat učebnu s počítači. V současné době počítačové učebny využívají i např. jazykáři (počítačové učebny při současné nižší časové dotaci informatiky nejsou rozhodně prázdné). Pokud by se problém nedostatku učeben vyřešil tak jak je uvedeno v článku, tak bychom např. jazykáře poslali kam? Bez velkých investic do rekonstrukcí a nákupu počítačů to možná půjde, ale jen velmi stěží.
Jakub Mazuch
8. 2. 2021, 14:08
Děkuji za Váš komentář. Tuto problematiku však v článku také zmiňuji: "Učebna informatiky je obsazena 18 hodinami informatiky. V důsledku čehož tedy zbývá dostatečný prostor pro umístění dalších mimoinformatických aktivit, které jsou přímo spojené s prací na počítači (výuka kancelářských balíků, výuka počítačové grafiky, zájmové útvary apod)."
Z mé praxe se běžně vyučuje 6 nebo 7 hodin denně, tedy 30 - 35 rozvrhovych oken. V počítačové učebně, tedy zbývá 12 - 17 hodin, které nejsou obsazeny informatikou.
Václav Černík
8. 2. 2021, 15:07
@Jakub Mazuch No možná jestli není právě problém v tom, že až příliš vycházíte pouze z vlastní zkušenosti. My jako víceleté gymnázium máme 2 učebny po 16 počítačích, víc se jich tam nevejde. Obě učebny jsou zcela zaplněné informatikou nebo angličtinou. Třídy do jazyků dělíme vždy po půlkách, aby bylo maximálně 16 studentů ve skupině (kvůli zachování kvality výuky, aby se vešli k počítačům apod.). Pokud bychom měli office aplikace využívat v dalších předmětech (M, Čj), bez dalších učeben se neobejdeme.
Ladislav Pleva
8. 2. 2021, 22:57
Jsme malá vesnická škola a další počítačovou učebnu není zřídit kde. Takže 20 chromebooků a mám mobilní učebnu nejen pro office aplikace. Více mě trápí, kdo to bude učit. Motivace učitelů pro IT technologie, informatiku a rozvoj DG je vzácná.
Petr Tišl
9. 2. 2021, 20:38
Článek je poměrně zbytečnou obhajobou toho, co všichni chápeme. Informatické vzdělávání je třeba pozměnit, upravit. Posunutí uživatelských dovedností do jiných oborů je také v zásadě obhajitelná myšlenka. Chybí mi spíše ta diskuse, která měla předcházet. Jako kordinátor ŠVP to sleduji možná už 5 nebo 8 (?ani nevím) let z povzdálí. Debata však probíhala ve velmi úzkém kruhu zasvěcených aktivních informatiků. Odpovědní se příliš neobtěžovali sdělovat ostatním, co je čeká. Myslím si, že problém bude jak na straně mnohých informatiků, tak na straně učitelů předmětů, které budou přebírat uživatelské dovednosti. Technické problémy jsou spíše marginálie. My to samozřejmě nějak zvládneme (jako ostatně všechny změny a reformy dříve), ale o tom, jestli to bude změna k lepšímu rozhodnou spíše individuální možnosti a asi trošku i schopnosti ředitele každé konkrétní školy. Co je špatné? Dobré školy budou ještě o kousek lepší a ty slabší se propadnou ještě hlouběji. V průměrné škole se toho, troufnu si tvrdit, moc nezmění.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Management