Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Čím to, že se norští žáci a žákyně zhoršují...

Ikona informativni

Čím to, že se norští žáci a žákyně zhoršují v testech PISA?

Autor: Anna Valouchová
Anotace: Norsko vydalo podrobnou zprávu o výsledcích norských žáků v mezinárodním hodnocení PISA.

Norsko vydalo podrobnou zprávu o výsledcích norských žáků v mezinárodním hodnocení PISA.

Přestože tabulkám s výsledky mezinárodních srovnávacích testů PISA tradičně vévodí Finsko, ostatní skandinávské země (tj. Švédsko, Norsko, Island a Dánsko) na tom nejsou zdaleka tak dobře jako jejich sousedé. Norsko skončilo při posledním testování za rok 2006 ve všech hodnocených disciplínách pod průměrem zemí OECD, a navíc se oproti předchozím letům dokonce zhoršilo. Není tedy divu, že norský úřad pro vzdělávání Utdanningsdirektoratet přišel co nejrychleji s velmi podrobnou a obsáhlou zprávou, kde rozebírá dosažené výsledky ve světovém, ale především ve skandinávském srovnání.

Propadli v matematice, ale ani v přírodních vědách a ve čtení nepotěšili

Zpráva upozorňuje především na to, že se norští teenageři zhoršili ve všech třech testovaných oblastech, tj. v přírodních vědách, které byly v posledním testování ústředním tématem, ale i ve čtenářských dovednostech a v matematice. V této oblasti se dokonce jako jediní ze Skandinávie umístili pod průměrným výsledkem zemí OECD.

Pokud jde o přírodní vědy, které byly tentokrát testovány nejpodrobněji, ukázalo se, že norští žáci mají poměrně velké problémy s používáním vědeckých důkazů a podobně jako čeští žáci mají podstatně horší vědomosti o přírodních vědách (tj. ovládají hůře vědecké postupy) než z přírodních věd (tj. faktické znalosti obsahu). Na rozdíl od českých žáků ale umí lépe rozpoznávat a formulovat přírodovědné otázky.

Zajímavým zjištěním bylo, že norské dívky měly v přírodních vědách nepatrně lepší výsledky než chlapci, nicméně když měly samy odhadnout své schopnosti a dovednosti, byly k sobě naopak většinou kritičtější.

Asi největším nemilým překvapením bylo, že výsledky testů ukázaly, že v Norsku jsou rozdíly mezi jednotlivými žáky největší v celé Skandinávii a to i přesto, že norská společnost otevřeně deklaruje, že taková situace je zcela nežádoucí a dosavadní programy se zaměřovaly právě na stírání rozdílů mezi výsledky jednotlivých žáků.

Čím to?

Autoři studie si samozřejmě položili otázku, co za touto situací stojí, a přišli s několika základními hypotézami.

Volnost = zodpovědnost? Ne nutně

Ve školách se v poslední době hodně zaměřili na to, aby žákům poskytli co nejvíce svobody a samostatnosti v rozhodování. Také princip interdisciplinarity a vzájemné solidarity a spolupráce mezi žáky a studenty hrál v organizaci výuky významnou roli. Současné výsledky ale naznačují, že přílišná volnost žákům neprospívá. A přehnaně pestrá škála „zábavných" aktivit v jedné hodině bývá náročná na koordinaci, takže nakonec může učitel strávit zadáváním úkolů, organizací, přesuny žáků a skupinek apod. více času než samotnou výukou, což není žádoucí.

Učitel jako kamarád, nebo odborník?

Stalo se také zvykem, že norští učitelé hráli roli spíše vychovatelů a organizátorů různých aktivit, kteří „zpovzdáli" dávali prostor a svobodu žákům, aby sami nacházeli cestu k vědění. Jejich odborná stránka a role vést a stimulovat žáky se tak dostala jaksi do pozadí. To s sebou samozřejmě přineslo snížené nároky na výkony žáků, což se také odrazilo ve výsledcích PISA.

Nástrahy mezioborovosti

V neposlední řadě vyjádřili tvůrci studie názor, že pokud se při mezioborové výuce zapomíná na specifika a vlastní logiku jednotlivých předmětů, nedosahují žáci patřičných znalostí a dovedností.

Výzva k široké a informované diskusi nad výsledky PISA

Vzhledem k tomu, že zpráva úřadu vyšla relativně krátce po zveřejnění výsledků PISA, přiznávají sami autoři, že jejich závěry a doporučení jsou pouze orientační. Proto otevřeně vybízejí badatele z univerzit a dalších vzdělávacích institucí, aby se výsledky vážně zabývali a přicházeli s dalšími interpretacemi výsledků. Aby otevřeli odbornou diskusi na toto téma a společně tak posunuli norský vzdělávací systém dál. I proto je předkládaná studie velmi detailní: obsahuje jednotlivé tabulky, základní interpretaci a srovnání dat a v neposlední řadě i vysvětlení, jak s tabulkami a grafy pracovat. Každý výzkumník si tedy může na celkovou i dílčí problematiku popsanou ve studii utvořit vlastní fundovaný názor opřený o konkrétní data a přispět jím ke zlepšení situace v norském školství.

Z expresivního titulu studie „Přišel čas vyhrnout si rukávy" jasně zaznívá, že problémy v norském školství, na které výsledky PISA upozornily, nejsou odborné ani širší veřejnosti lhostejné a že se na ně dívají jako na příležitost společnými silami stav věcí zlepšit. A v tom může být Norsko inspirací i pro nás.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 25. 04. 2008
Zobrazeno: 7578krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 1

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VALOUCHOVÁ, Anna. Čím to, že se norští žáci a žákyně zhoršují v testech PISA?. Metodický portál: Články [online]. 25. 04. 2008, [cit. 2019-07-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2259/CIM-TO-ZE-SE-NORSTI-ZACI-A-ZAKYNE-ZHORSUJI-V-TESTECH-PISA.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.