Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Versailles – život na zámku

Versailles – život na zámku

Praktický příspěvek
inspirace
Popis hodiny dějepisu, kde se žáci dozvídají informace o reálném životě na zámku Versailles.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Zámek Versailles – jinak než jsme mysleli

Téma hodiny:            Život na francouzském dvoře Ludvíka XIV.

Cíl hodiny:                 Žák vyhledá v textu informace, předá informace spolužákům ve skupině, utvoří si představu o životě na královském dvoře v 17. století (porovná svou představu s realitou 17. století)

Čtenářský výstup:     2.2 Nalezení důležitých informací a myšlenek textu a shrnutí, budování celkového porozumění textu

Pomůcky:                  PL 1 – Tipovačka, PL 2 – Versailles, Texty 1–5

Rozvržení hodiny:

Materiál navazuje na výuku tématu Francie v 17. století, vláda Ludvíka XIV. Žáci jsou seznámeni v dřívější hodině s vládou panovníka a s výstavbou zámku Versailles. Vhodná by byla prezentace zámku – v předchozí hodině, která by zdůraznila exkluzivnost sídla. V této hodině by měli žáci porovnat honosnost a krásu sídla s dobovou realitou.

1) Tipovačka – PL 1 (činnost asi na 5 minut)

Každý žák dostane PL č. 1 – Tipovací. Žáci si tipují odpovědi na otázky, kroužkují odpovědi tužkou. Při další práci tipovačku odloží, aby nemohli odpovědi opravovat. Cílem je vzbudit zvědavost, motivovat ke čtení textů

2) Rozdělení do skupin, texty, vzájemné seznámení s obsahem textů (činnost asi na 20 minut)

Žáci se rozdělí do pětičlenných skupin. Každý žák přečte text a vyhledá odpovědi na otázky pod textem (většinou 3). Odpovědi si může zapsat, není to však nutné, texty jsou krátké. Do textů žáci mohou psát, zvýrazňovat, podtrhávat.

Po přečtení si mezi sebou vymění informace. Každý žák dle otázek přednese informace, které vyčetl. Někteří žáci mají problém formulovat text svými slovy, proto nejprve přečtou otázku a pak na ni odpoví. Učitel pozná, u koho se to dá tolerovat, a po kom naopak chtít hovořit bez otázek.

Práce ve skupinách

Dělení žáků do skupin bych nechala na volbě učitele (zda rozhodne on, náhoda, nebo žáci). Tato práce je poměrně jednoduchá na skupinovou souhru (nepotřebujeme volit mluvčího ani jiné role). Skupina neprezentuje společný produkt, neřeší žádný problémový úkol. Jejich cílem je předat si informace, to většinou zvládnou žáci dobře.

Pokud má učitel ve třídě špatnou zkušenost se skupinovou prací v konkrétní třídě, bude asi vhodné určit v každém týmu vedoucího, který bude organizovat práci (zahájí přednes textů, vyzve své kolegy k přednesu apod.).

Problémové momenty mohou nastat, pokud některý žák nechce pracovat, nebo pokud předá chybné informace. Učitel sice obchází žáky a poslouchá, jak své práce prezentují, ale nemůže být u všeho. Proto na konci práce proběhne společná kontrola alespoň podle tipovacího lístku. Není samozřejmě podstatné, aby žáci věděli, kolik je v zahradě stromů, ale kdyby se žák s touto informací u spolužáka nesetkal, při kontrole to zjistí a může se doptat nebo případně požádat o text, aby si ho přečetl sám.

Nesmíme zapomenout, že texty jsou spíše o zajímavostech, takže zde nebudeme lpět na detailech. Práce má žáky především zaujmout, i za cenu, že by se soustředili jen na svůj text. Mnoho informací se navíc dozví při společné kontrole.

Žáci jsou učitelem vedeni k tomu, aby nejkratší text přenechali žákovi, který čte pomalu, má problémy s porozuměním textu apod. V každé práci se snažím alespoň jeden text nachystat kratší.

Vyhodnocení práce ve skupině proběhne na konci hodiny.

4) Tipovačka, PL (spolu s reflexí 15–20 minut)

Žáci si vezmou své tipy z úvodu hodiny a zkusí znovu odpovědět na otázky (samostatně). Společně zkontrolujeme, zda si vše zapamatovali. (Informace jsou pro zajímavost, ne k memorování). Poté každý vyplní svůj pracovní list. (Příloha PL 2)

5) Reflexe hodiny, svojí práce, práce skupiny

Na závěr proběhne společná diskuse v kruhu nad odpověďmi v PL (co nás nejvíce překvapilo, co jsme si představovali jinak apod.) Žáci by měli přijít na to, jaký nadpis se skrývá nad texty (je rozstřižený, každý žák měl u textu jen jednu půlku) „Honosné sídlo králů nebylo k životu“.

Vyhodnotíme práci ve skupinách – zda jsme splnili vytyčené cíle, případně co se nám splnit nepodařilo a proč:

Žák

  • vyhledá v textu informace;
  • předá informace spolužákům ve skupině;
  • utvoří si představu o životě na královském dvoře v 17. století (porovná svou představu s realitou 17. století).

Žáci se mohou vyjádřit také k tomu, co je na práci bavilo, co ne (viz PL). Učitel může při kontrole sešitů pracovní listy projít a udělat si představu, zda děti podobná práce baví.

Poznámka pod čarou

Osvědčilo se mi při skupinové práci používat tabulku kladného a záporného hodnocení. Každé má čtyři body (A kladná, Z záporná).

A1 vtahuje ostatní do práce, A2 přináší dobré informace atd., Z1 nespolupracuje, Z2 ruší práci atd. Žáci jsou zvyklí na konci práce vypsat na malý papírek své spolupracovníky a přiřadí jim tato hodnocení. Další hodinu přinesu seznam žáků s celkovým výsledkem. (Žáci mohou přiřazovat libovolný počet, nejsou ničím omezeni, tak např. jeden žák dostane informaci, že sice druhé vtahuje do práce, ale zároveň často slovně napadá ostatní apod.) Žáci tak mají zpětnou vazbu o své práci. O výsledcích se bavíme až po delším čase, až proběhne více skupinových činností (a žáci tak mají hodnocení od více různých spolužáků).

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám