Kapr

Materiál nabízí trochu jiné sestavení hodiny českého jazyka, zapojení i méně úspěšných žáků se zaměřením na individuální potřeby každého žáka.

V běžné základní škole je vhodné text využít ve 3. a 4. ročníku. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysortografie), je tento materiál možné používat i ve vyšších ročnících.

Žáci pracují individuálně ve školním či domácím prostředí po zacvičení učitelem / speciálním pedagogem. Jednotlivá cvičení je vhodná rozložit do více dnů, pak na každý den připadá jedno cvičení.

S materiálem může pracovat každý žák ve třídě nebo jen někteří žáci / skupina žáků (např. žáci s poruchami učení – dyslexie a dysortografie). Každý den je vhodné udělat jen jedno cvičení, doporučujeme dodržet řazení úkolů.

Jedná se o ucelený, strukturovaný materiál, který tvoří 12 úkolů. Dokončení všech úkolů by mělo proběhnout v průběhu dvou až tří týdnů.

1. Žák čte níže uvedený text

Text je psaný běžným písmem, bez zvýraznění tak, jak je žákům v tomto věku obvykle předkládáno v učebnicích.

KAPR

Znáte mě: šupináče nebo naháče. Hloupý nejsem. Jednou jsem dokázal zmizet rybářovi i s prutem. To mě pak měchýř nadnášel! Chtěl jsem žít do sta let. Nakonec jsem si řekl: „Proč? Pro sebe?“ Hlavní je být přece k něčemu. A vy mě máte rádi, že? Jsem kapr obecný. Váš obyčejný vánoční kapr.

2. Žák vyhledává slova v tabulce uvedené hned pod slovy

Jedná se o slova, která již žák zná z přečteného textu. Nyní procvičuje čtení izolovaných slov a navíc procvičuje zrakové a prostorové vnímání.

3. Žák čte opět stejný text se zvýrazněním některých slov

Zvýraznění slov (nebo jejich částí) napomáhá méně úspěšným čtenářům či žákům se specifickou poruchou čtení snáze číst slova (= technika čtení), a tím umožňuje zaměřit pozornost na obsah čteného.

Pozn.: U slabších čtenářů bývá mnoho energie vydáno na přečtení slov a vět (= techniku čtení) a již nezbývá prostor pro vnímání obsahu textu.

KAPR

Znáte mě: šupináče nebo naháče. Hloupý nejsem. Jednou jsem dokázal zmizet rybářovi i s prutem. To mě pak měchýř nadnášel! Chtěl jsem žít do sta let. Nakonec jsem si řekl: „Proč? Pro sebe?“ Hlavní je být přece k něčemu. A vy mě máte rádi, že? Jsem kapr obecný. Váš obyčejný vánoční kapr.

4. Žák doplňuje chybějící slova do textu

Žák s textem již několikrát pracoval, proto nyní bez předlohy textu doplňuje slova tak, jak si je pamatuje. Toto cvičení má význam především v tom, aby žák prokázal, že textu rozumí, že jej vnímá. Pokud zvolí jiné slovo a text nezmění význam, je to v pořádku.

KAPR

Znáte ……: šupináče nebo ………..... Hloupý ……..... Jednou ……....... dokázal …………...rybářovi i …...... prutem. To mě pak ………..... nadnášel! Chtěl jsem ……... do …….. let. Nakonec jsem si ……...: „Proč? Pro sebe?“ ……..... je být přece …... něčemu. A vy mě …….... rádi, že? Jsem …...… obecný. Váš obyčejný ……….... kapr.

5. Žák opět čte nahlas text, jak nejlépe dovede

Tímto cvičením si opět připomíná úplný text, jeho obsah.

KAPR

Znáte mě: šupináče nebo naháče. Hloupý nejsem. Jednou jsem dokázal zmizet rybářovi i s prutem. To mě pak měchýř nadnášel! Chtěl jsem žít do sta let. Nakonec jsem si řekl: „Proč? Pro sebe?“ Hlavní je být přece k něčemu. A vy mě máte rádi, že? Jsem kapr obecný.Váš obyčejný vánoční kapr.

6. Žák v textu hledá slova, která tam nepatří

Tímto cvičením žák opětovně procvičuje vnímání obsahu čteného, kdy vyškrtává "naplavená" slova tak, aby se význam příběhu zásadně nezměnil.

KAPR

Znáte mě: Vánoce šupináče nebo a naháče. Hloupý ryba nejsem. Jednou Mikuláš jsem dokázal pěkně zmizet O rybářovi i s velký prutem. To mě jídlo pak měchýř šupina nadnášel! Chtěl jsem salát žít do sta podběrák let. Nakonec čert jsem si šupinou řekl: „Proč? Anděl Pro sebe?“ Hlavní je návnada být přece pstruh k něčemu. A vy ryby mě máte rádi, že? Jsem nadílka kapr obecný.Váš losos obyčejný dárek vánoční kapr.

 7. Žák rozděluje od sebe jednotlivá slova

Žák na již dobře známém textu procvičuje pravopis – schopnost rozlišovat hranice slov ve větě (odděluje od sebe jednotlivá slova svislou čarou). Tato schopnost bývá u žáků se specifickou poruchou pravopisu velmi často oslabena.

KAPR

Znátemě:šupináčenebonaháče.Hloupýnejsem.Jednoujsemdokázalzmizetrybářoviisprutem.Toměpakměchýřnadnášel!
Chtěljsemžítdostalet.Nakonecjsemsiřekl:„Proč?Prosebe?“Hlavníjebýtpřecekněčemu.Avyměmáterádi,že?Jsemkaprobecný.Vášobyčejnívánočníkapr.

8. Žák doplňuje chybějící diakritiku

Žák na již dobře známém textu procvičuje pravopis – dovednost rozlišovat délku slabik a ostatní diakritiku. Tato schopnost bývá u žáků se specifickou poruchou pravopisu velmi často oslabena.

KAPR

Znate me: supinace nebo nahace. Hloupy nejsem. Jednou jsem dokazal zmizet rybarovi i s prutem. To me pak mechyr nadnasel! Chtel jsem zit do sta let. Nakonec jsem si rekl: „Proc? Pro sebe?“ Hlavni je byt prece k necemu. A vy me mate radi, ze? Jsem kapr obecny.Vas obycejny vanocni kapr.

9. Žák doplňuje a zdůvodňuje chybějící písmena

Žák na již dobře známém textu procvičuje pravopis, uplatňování gramatických pravidel.

KAPR

Znáte m__: šup__náče nebo naháče. Hloupý nejsem. Jednou jsem dokázal zm__ze__  r__bářovi i s prutem. To mě pak měch__ř nadnášel! Chtěl jsem ž__t do sta le__. Nakonec jsem s__ řekl: „Proč? Pro sebe?“ Hlavn__ je b__t přece k něčemu. A v__  m__ máte rád__, že? Jsem kapr obecn__.Váš ob__čejn__ vánočn__ kapr.

10. - 11. Žák čte nahlas text jak nejlépe umí

U tohoto cvičení jde především o co nejpřesnější techniku čtení u již známého textu s jinou grafickou úpravou.

KAPR

Znáte mě: šupináče nebo naháče.
Hloupý nejsem.
Jednou jsem dokázal zmizet rybářovi i s prutem.
To mě pak měchýř nadnášel!
Chtěl jsem žít do sta let.
Nakonec jsem si řekl: „Proč? Pro sebe?“
Hlavní je být přece k něčemu.
A vy mě máte rádi, že?
Jsem kapr obecný.
Váš obyčejný vánoční kapr.

12. Žák/žáci k sobě skládají příběh z jednotlivých částí

Učitel využije přílohu a věty ze cvičení 12 rozstříhá podélně podle přiloženého obrázku. Žáci poté jednotlivě, případně i ve dvojici či skupině skládají nejdříve horní a dolní část věty, poté mohou složit celý důvěrně známý příběh O kaprovi.

Jedná se o závěrečný úkol celého materiálu. Žáci procvičují zrakovou syntézu, kdy skládají k sobě horní a dolní část věty, orientaci ve větě a souvětí a především pak opět obsah čteného.

Autor díla: Petra Pšeničková