Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Veřejná knihovna jako potenciální partner...

Ikona informativni

Veřejná knihovna jako potenciální partner školy

Autor: Vanda Vaníčková
Anotace: Primární funkci knihovny, kterou je půjčování knih, dovede pojmenovat i laik. Odborná veřejnost, mezi níž patří i učitelé, by neměla zůstat u tohoto vymezení, ale snažit se naopak soustředit na další dimenze knihovnických služeb. Ideálně pak zohlednit její funkční propojení se školním prostředím.

Cílem tohoto článku je představit informační vzdělávání v knihovnách. Dále se pak zaměřuje na propojení knihovnického prostředí a školní výuky včetně ukázky příkladů z praxe.
Klíčová slova: knihovna, knihovnictví, spolupráce knihovny a školy, informační vzdělávání

Základem spolupráce jakýchkoli subjektů je vzájemná znalost a vize společných zájmů a cílů, na nichž se dá stavět. Pro teoretické ukotvení pojmu knihovna postačí v tuto chvíli jeho definice ze Zákona č.257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001  o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Knihovnou rozumíme: „Zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené zákonem“. (Informace pro knihovny – portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR, 2013).

Terminologické ukotvení knihovny, potenciálního partnera školy, je třeba doplnit o cíle, na jejichž klíčový význam jsem upozornila v úvodu textu. Již výše uvedená citace vztažená k definici knihovny ukazuje, že explicitně vyjádřený společný cíl existuje, je jím poskytování informací. Obecná rovina informačních služeb zahrnující předávání informací, jejich vyhledání, zpracování a následné nakládání s nimi je knihovně a škole společná. Každá z institucí si dále (dle svých potřeb) volí kroky, kterými lze dosáhnout konkrétnějších cílů, jež jsou vymezeny příslušnými dokumenty. Knihovny vycházejí z Koncepce rozvoje veřejných knihoven, školy z rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů.

Společný cíl, naučit svěřené žáky škol a uživatele knihoven pracovat s informacemi, provází i společný zájem přispět k utváření společnosti informačně gramotných lidí, kteří dovedou v dnešním světě plném informací nejen přežít, ale i kvalitně žít. Dovednost pracovat s informacemi je opravdu klíčová a obzvláště v době, v níž je masově rozšířen internet doplněný dalšími možnostmi okamžitého zisku informací.

 

Knihovna, místo celoživotního vzdělávání

Knihovny mají různé zřizovatele, jsou různě zaměřené, nacházející se v různě velkých městech. Všechny zmíněné faktory mají vliv na profesní nabídku knihoven. I přes rozdíly ale platí zásadní fakt, že všechny knihovny jsou místem celoživotního vzdělávání. Díky existující síti knihoven funguje v praxi zprostředkovávání služeb, sdílení a spolupráce mezi většími a menšími knihovnami, které na určité služby svými možnostmi nedosáhnou.

Nejen knihovny, které chtějí či již aktivně spolupracují se školami, vědí, že mnoho věcí, na něž bývaly zvyklé, nestačí - transformace vzdělávacího systému, rozmach technologií či nové zájmy dětí. Podrobněji se výčtu a charakteristice změn společnosti a školství 21. století věnovat nebudeme, neboť obsáhlé diskuze na toto téma vede odborná veřejnost již léta. Knihovníci zareagovali na aktuální situaci a „metodický krok vpřed“ oficiálně posvětili v dubnu 2011 na semináři Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách. Vzájemně ustanovili tři okruhy základních témat sledovaných v celoživotním vzdělávání uživatelů všech věkových kategorií i skupin:

 

  1. "Čtenářství a čtenářská gramotnost, cíl: podpora rozvoje čtenářství a porozumění zadanému textu spojená se schopností propojování čtení, psaní a získávání informací.
  2. Knihovna – zdroj informací, cíl: podpora dovednosti samostatného výběru a zpracování informací a schopnosti zvážit jejich aktuálnost a pravdivost (dle potřeby odhalit plagiátorství).
  3. Informační zdroje - tištěné, elektronické, audiovizuální, cíl: podpora zkvalitnění vyhledávání informací v jiných než tištěných zdrojích a využívání webových stránek knihoven." (Sdružení knihoven ČR, 2011).

 

Inspirací knihovníkům, jak převést teorii do podoby konkrétních informačních lekcí pro školy, je od konce roku 2013 i brožura Jak zařadit naši knihovnu mezi vzdělávací instituce aneb Informační vzdělávání uživatelů v teorii i praxi, která se snaží knihovníkům ukázat nejen možné cesty, jak vzdělávat, ale rozebírá i terminologii dnešní školy. K prohlédnutí na webovém odkazu.

Mnoho informačních lekcí, jež mají knihovny v nabídce, úspěšně na výše uvedených cílech jednotlivých modulů pracuje. Samozřejmě, stejně jako ve školním prostředí, jsou i příznivci klasických programů, kteří se domnívají, že určité informace překonají dobu. V knihovnickém prostředí nalezneme stále knihovny lákající pouze na tzv. knihovnické lekce orientované na informace o knihách, jejich vzniku, práci s nimi, dále pak na služby knihoven - práce s kartotékou či on-line katalogem. Dlužno poznamenat, že tyto lekce vznikly v 70. letech a institucionálně posvěceny byly v roce 1980 Usnesením vlády Československé socialistické republiky (Ptejte se knihovny, 2011). Minimálně časový odstup signalizuje, že fungovat pouze takhle je neefektivní, ba dokonce regresivní.

Nejen díky metodické koncepci informačního vzdělávání, z níž knihovny vycházejí, ale i z vlastních zkušeností z návštěv v knihovnách můžeme potvrdit, že potenciál být rovným partnerem škol ve vzdělávání knihovny mají. Proč se ale tomu děje méně, než bychom si přáli?

Příčinu spatřujeme v pasivním přístupu obou stran v situaci, kdy se neprotne nabídka s poptávkou na první pokus, neboli učitel si nevybere z (ne vždy dobře sestavené) předložené nabídky informačních lekcí knihovny. Ideálnímu stavu a spolupráci je potřeba jít naproti.

Sladit nabídku s poptávkou

Dosavadní zpětné vazby a reakce obou stran ukazují, že nejlépe funguje spolupráce po vzájemné konzultaci tematického uchopení lekcí, jejich obsahu, ale i zařazení dle potřeb výuky, které vychází, jak z modulů klíčových pro knihovny, tak z dokumentů závazných pro učitele. Pro ukázku si uveďme pár příkladů dobré praxe z obecných celorepublikových projektech i konkrétních knihoven.

"Seznamy dětské literatury" je název projektu podporující orientaci v dětské literatuře. Seznamy jsou rozděleny podle školních tříd, u titulů pro druhý stupeň je navíc rozpracován i medailonek autora. Primárně jsou seznamy určeny knihovníkům, učitelům a rodičům. Hlavním cílem autorů bylo usnadnit výběr knih, zúžit okruh vhodných titulů a ušetřit čas strávený mapováním aktuální situace v knihkupectvích. Seznamy jsou přístupné z webových stránek knihovnám, v jejichž rukou je veškeré sdílení materiálu veřejnosti (Knihovna města Hradec Králové, 2013).

"Databanka vzdělávacích knihovnických programů" je v současné době rozbíhající se projekt určený knihovnám ke sdílení jejich informačních lekcí. Požadavek formální úrovně (správné citace, vzdělávací cíle, časové rozvržení…) kladený na lekce dělá z databanky zásobník vzorových lekcí. Přístup do databanky je umožněn každé knihovně (Knihovna Jiřího Mahena v Brně, 2014).

Knihoven, jež mají nabídku pro školy postavenou zajímavě a v souladu s již naznačenou potřebou orientace na společný cíl se školním vzděláváním, není málo. Pro ukázku jsme vybrali nabídku ze tří knihoven sídlících v městech různých velikostí a možností.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně má připravenou rozsáhlou nabídku pro mateřské, základní a střední školy (programy pro středoškolské studenty bývají v praxi často opomíjeny). Nejen tematicky, ale i svou formální úrovní je nabídka přehledná. Nabízené informační lekce mají nejen název, ale jasně je určena i cílová skupina, anotace obsahující cíl lekce, vzdělávací oblast a rozvíjené klíčové kompetence. Kompletní nabídka lekcí informačního vzdělávání (nejen pro školy) na webové stránce: http://kjm.data.quonia.cz/dokumenty/besedy_13_14/besedy_uk_13_14.web.pdf.

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, sídlící v krajském městě s počtem obyvatel do 100 tisíc, nabízí školám čtyři lekce informačního vzdělávání, v nichž propojuje oblast knihovnictví (orientace v knihovně, odborné termíny) a vybranou významnou osobnost spjatou s regionem (Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2014).

Městská knihovna v Sedlčanech, zástupce města s počtem obyvatel do 10 tisíc, je z uvedených příkladů nejdále. Knihovna nabízí lekce, které vznikly přímo ve spolupráci s konkrétními základními a středními školami ve městě. Jednotlivé školy mají cykly knihovnických lekcí zařazeny do tematických plánů a školního vzdělávacího programu. Spolupráce je dlouhodobá, lekce v jednotlivých ročnících na sebe navazují. Knihovna nabízí dále různě orientované besedy. (Městská knihovna v Sedlčanech, 2014).

Mluvit stejným jazykem

Dlouhodobá a pravidelná spolupráce veřejné knihovny a školy nabízí prostor pro stanovení složitějších cílů (nové dovednosti, možnosti, poznávání kulturní tradice, motivace zajímat se o regionální autory, podpora čtenářství…). Navštívit knihovnu jednou za čtyři roky či se při lekcích orientovat pouze na pamětné učení a osvojování znalostí na úrovni nejnižších stupňů Bloomovy taxonomie nepřináší žádnou přidanou hodnotu, kterou lze z knihovnického prostředí vytěžit. Komunikace obou partnerů je v tomto případě klíčová, protože základem cesty za stejným cílem je mimo jiné i jeho stejné pojmenování. Knihovník není učitel, nemá odborné pedagogické vzdělání, nezná příslušnou terminologii. Knihovny se adaptují na změny ve vzdělávání nejprve principiálně (zapojení nových metod a organizačních forem), až poté přichází na řadu termíny (rámcové vzdělávací programy, školní vzdělávací programy...). Většina knihovníků prozatím neumí udělat ze svých programů informační lekce se všemi popsanými formálními náležitostmi jako jsou správně formulované vzdělávací cíle, rozvíjené klíčové kompetence či vzdělávací obory. Kruhem se opět dostáváme ke vzpomínané síti knihoven, která je v krajích vytvořená a která zajišťuje sdílení služeb, nápadů a rad mezi knihovnami. Mysleme tedy stále na to, že spolupráce školy s veřejnou knihovnou není omezena pouze na jednoho knihovníka, jednu knihovnu, jedno místo.

Použité zdroje:

Databanka vzdělávacích knihovnických programů. In: Knihovna Jiřího Mahena v Brně [online]. 2014. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné na WWW: http://knihovnici.kjm.cz/

Informace pro knihovny – portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. 2013. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné na WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm>

Nabídka pro základní a střední školy. In: Městská knihovna v Sedlčanech [online]. 2014. [cit. 7. 3. 2014]. Dostupné na WWW: <http://www.knihovna-se.cz/infgram.rtf>

Projekty. In: Knihovna města Hradec Králové [online]. 2013. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné na WWW: <http://projekty.kmhk.cz/projekty#>

Pro školy. In: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové [online]. 2014. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné na WWW: <http://www.svkhk.cz/Akce/Vzdelavani-uzivatelu/Pro-skoly.aspx>

Sdružení knihoven ČR [online]. 2011. [cit. 5. 3. 2014]. Dostupné na WWW: <http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2011/okruhy_temat_IVU.pdf>

Systém Mládež a kultura. In: Ptejte se knihovny [online]. 2011. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné na WWW: <http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/system-mladez-a-kultura>

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 02. 04. 2014
Zobrazeno: 3717krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VANÍČKOVÁ, Vanda. Veřejná knihovna jako potenciální partner školy. Metodický portál: Články [online]. 02. 04. 2014, [cit. 2019-08-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/18599/VEREJNA-KNIHOVNA-JAKO-POTENCIALNI-PARTNER-SKOLY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jaroslav MatějkaVloženo: 02. 04. 2014 22:13

Text zamlčuje základní východisko současné funkce veřejných knihoven (podobně jako málokdo jasně vyjádří totéž pro dnešní školu): Podřízenost knihoven (a škol) principům tržního prostředí.

Jasně se však dozvídáme, že knihovny plní informační funkci. Čtenář se má celý život učit zvládat výběr a zpracování informací. Co když si ale někdo omylem zapůjčí třeba poezii? 

Já realitu současných knihoven vnímám jinak. Zkuste porovnat: http://skola.blogy.rvp.cz/2012/12/05/verejne-knihovny-jako-kulturni-centra/

(Podobně lze uplatnit dva rozdílné pohledy na školu: Psát o přínosech RVP a rozvoji klíčových kompetencí nebo popisovat konkrétní prvky dnešní školní reality.)

2.Autor: Vanda VaníčkováVloženo: 12. 04. 2014 10:36

Děkuji za komentář. Souhlasím, že vliv trhu je ve školách i knihovnách velice silný. U knihoven o tom svědčí například i skladba knihovního fondu, o které píšete ve svém článku. Otázka akcí, které se v knihovně konají, je mnohdy také problematická, opět souhlasím.

Nicméně ve svém článku jsem sledovala něco jiného. Zaměřila jsem se na informační lekce pro školy, u kterých to není v dnešní době, podle mého názoru, o ekonomice či komerci, ale o metodice a přístupu. Knihovny se učí (nebo by měly) novým metodám, jak pracovat nejen s dětmi, ale i texty, učí se, jak vytvářet lekce, kde jsou obě strany aktivní. 

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.