Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Když dětem nejde čtení 2

Když dětem nejde čtení 2

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Stanislava Emmerlingová
Článek nabízí ukázku motivačně laděných cvičení pro žáky, kteří se právě učí či docvičují čtení slov s uzavřenou slabikou. Pro ilustraci si čtenář může udělat představu o tom, jaký je rozdíl mezi nácvikem čtení slov s uzavřenou slabikou uprostřed či na konci slova, s uzavřenou slabikou na začátku slova a uzavřenou slabikou se slabikotvorným r, l. V celé čítance pak najde další úrovně čtení v této oblasti doplněné zajímavými a zábavnými úkoly pro žáky. V úvodu vás autorka seznámí s významem a principem celé čítanky.

Pracovní listy Když dětem nejde čtení II. navazují na první díl pracovní dyslektické čítanky Když dětem nejde čtení I. Jsou určeny dětem, které zvládly nácvik plynulého čtení otevřené slabiky, slov z ní složených a čtení textů složených z těchto slov s porozuměním, kterým však dělá problémy plynulé čtení uzavřené slabiky a slov, která ji obsahují. 

Pracovní listy jsou vhodné pro individuální práci s dyslektickými dětmi, které jsou integrovány v běžných třídách základní školy, případně k frontální práci ve druhém ročníku specializovaných dyslektických tříd, k nácviku čtení pod přímým vedením rodičů (nejlépe ve spolupráci s vyučujícím dítěte, s dyslektickou asistentkou či se speciálním pedagogem v PPP) a k individuální práci ve zvláštní škole.

Každé dítě by mělo pracovat se svou čítankou, protože pomocí tvořivého řešení jednotlivých úkolů získává originální učebnici, na jejímž rázu se samo podílí. Lépe se tak buduje pozitivní citová vazba k nácviku. Práce s ofocenými jednotlivými listy se jeví neosobní a dítě nemá ucelený přehled o tom, co při reedukaci zvládlo.

Nejprve je vyvozeno a cvičeno plynulé čtení uzavřené slabiky s využitím grafického odlišení souhlásky na konci slabiky, tedy souhlásky, která ke zvládnuté otevřené slabice přibyla. Teprve potom je nácvik postupně zaměřen na čtení všech typů dvojslabičných a víceslabičných slov složených pouze z otevřené a uzavřené
slabiky.

Děti procvičují čtení slov nejprve jednotlivě, potom ve větách, jejichž náročnost se postupně zvyšuje, a nakonec v textech, které jsou obdobou článků v běžných čítankách, pouze s tím rozdílem, že v nich nenajdeme slova složená z jiných typů slabik.

Při výuce čtení je využito i multisenzorického přístupu a prvků tvořivé dramatiky (pantomima, kreslení, obrazné znázornění významu slova, tvořivé aktivity). Tento způsob učení čtení je pro děti většinou zajímavý, a to hraje velkou roli při vnitřní motivaci dítěte k učení. Pokud je to možné, je důraz kladen na vlastní aktivitu dítěte při zvládání jednotlivých čtenářských dovedností, na rozvíjení jazykového citu i tvořivosti.

Využití tvořivých činností při učení zlepšuje zapamatování učeného, působí pozitivně i na rozvoj inteligence. Tvořivost můžeme systematicky rozvíjet i u žáků s nižším nadáním, proto se nemusíme obávat činností, které se jeví na první pohled pro některé z nich jako obtížné. Při nepochopení úkolu dítě pracuje zpočátku pod vedením dospělého a teprve potom může eventuálně přejít na samostatnou práci.

Doporučená cvičení pomáhají sekundárně rozvíjet sluchové, zrakové, intermodální i další druhy vnímání. Lze je využít při odstraňování některých dysortografických problémů (např. rozlišování krátké a dlouhé slabiky ve slově, nácvik skladu a rozkladu slov, respektování hranic slov ve větě, určování slovních druhů důležitých pro zvládnutí pravopisných pravidel). V tomto případě se předpokládá, že dítě bude mít k dispozici reedukační pomůcky, např. bzučák, skládací abecedu, stírací tabulku, případně měkkou a tvrdou kostku, dále dysortografické tabulky, které může při nácviku využívat ke kontrole pravopisných jevů při psaní slov, atd.

Pořadí plnění úkolů v jednotlivých kapitolách není třeba dodržovat striktně, ale měnit pořadí celých kapitol se nedoporučuje. Zkušený pedagog však jistě posoudí nejlépe sám, jakým způsobem při reedukaci postupovat.

Tempo práce by se mělo vždy řídit aktuální výkonností dítěte. Je třeba dopřát mu dostatek času ke zvládnutí jednotlivých kroků nápravy čtení. Pokud dělá určitý typ cvičení dítěti obtíže, cvičení obměníme a nezvládnuté dovednosti docvičíme. Rozhodně není vhodné přejít na čtení víceslabičných slov, pokud nedojde k zafixování plynulého čtení uzavřené slabiky a k bezchybnému zvládnutí skladu a rozkladu této slabiky.

Je také velmi důležité, aby náprava probíhala v příjemné a radostné atmosféře. Doporučená motivace a často humorně laděná cvičení by měla pomoci potřebnou pohodu vytvořit.

Závěrem je třeba připomenout, že práci s těmito pracovními listy je třeba doplnit další reedukací zaměřenou na odstranění těch deficitů, které může mít dítě v jednotlivých typech vnímání. Pokud čtení dítě natolik vyčerpává, že se u něj projevuje psychomotorický neklid a brzká únava (např. pro oslabení ve zrakovém vnímání), nemohou doporučené postupy v této čítance samy o sobě jeho problém se čtením vyřešit.

Ukázka pracovního listu:

 

Další ukázky pracovních listů jsou přístupny v příloze.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Když dětem nejde čtení II.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
pdf87 kBPracovní listy
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek