Dne 4. 12. 2007 byly na semináři Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prezentovány výsledky mezinárodního projektu PISA (Programme for International Student Assesement), který proběhl pod záštitou organizace OECD (Organization for Economic Co-operation and Development) v roce 2006. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, jak jsou patnáctiletí žáci v různých zemích připraveni do dalšího života.
Výzkum si kladl mimo jiné tyto otázky:
Výzkum PISA probíhá v pravidelných tříletých cyklech a sleduje, jak si žáci osvojili kompetence ve čtení, matematice a v přírodních vědách. Každý cyklus se vždy zaměří na jednu z těchto oblastí. V roce 2006 se výzkum soustředil především na přírodní vědy – nakolik si žáci osvojili klíčové kompetence v této oblasti. Přírodovědná gramotnost byla pro potřeby výzkumu definována jako „schopnost využívat přírodovědné vědomosti, klást otázky a z daných skutečností vyvozovat závěry, které vedou k porozumění světu přírody a pomáhají v rozhodování o něm a o změnách způsobených lidskou činností“.1
Do výzkumu se zapojilo celkem 57 zemí, přičemž v ČR bylo testováno celkem 245 škol, tj. 9 016 žáků z 9. ročníku základních škol, 1. ročníku středních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Výzkum PISA prezentuje výsledky dvěma způsoby:
V přírodovědném testu se čeští žáci s 513 body umístili na 15. místě na celkové škále a tím se ČR řadí mezi dvacet zemí s nadprůměrným výsledkem. U 83 % žáků lze pak říci, že jsou úspěšní v osvojování přírodovědných kompetencí (PK), 12 % žáků dosáhlo dvou absolutně nejvyšších úrovní způsobilosti. Nejlepších výsledků dosáhli v obou způsobech hodnocení žáci Finska, z nichž si úspěšně osvojilo PK 95 % žáků. Finští žáci takovýchto vynikajících výsledků dosáhli rovněž ve čtenářské a matematické gramotnosti.
Při pohledu na tyto výsledky je vidět, že ČR patří mezi země s výbornými žáky. Jestliže ale podrobněji zkoumáme jednotlivé dílčí škály, dozvíme se, že i když mají čeští žáci například nadprůměrné vědomosti z přírodních věd (tj. znalost obsahu), o vědeckých postupech toho moc nevědí. Zároveň jsou daleko více schopni své vědomosti aplikovat než přírodovědné otázky rozpoznat a používat vědecké důkazy. V posledních dvou zmíněných případech jsou schopnosti českých žáků velmi podprůměrné. Výzkum ukázal, že mají (spolu s žáky Maďarska a Slovenska) osvojeno velké množství poznatků a teorií, ale problémy u nich nastávají s vytvářením hypotéz, využíváním různých výzkumných metod, s experimentováním, se získáváním a interpretací dat, s posuzováním závěrů výzkumu, s formulováním a dokazováním závěrů apod. Dá se tedy říci, že při vzdělávání našich žáků je kladen větší důraz na shromažďování a reprodukci teoretických znalostí, než na podstatu vědeckého zkoumání a uvažování. Tato tvrzení ještě podporují statistiky, ve kterých více než 33 % žáků odpovědělo slovy „nikdy“ nebo „téměř nikdy“ na otázky, zda-li jim učitel předvádí demonstrační pokusy nebo od nich vyžaduje, aby navrhli, jak se dají přírodovědné otázky zkoumat v laboratoři (v tomto případě byla záporná odpověď dokonce od 58 % žáků).1
Při zkoumání rozdílů mezi výsledky žáků na jednotlivých školách se ukázalo, že ČR patří mezi země s největším rozdílem mezi jednotlivými školami a že jedním z nejvýraznějších vlivů, který působí na výsledek žáka, je socioekonomické zázemí škol. Z toho vyplývá, že volba školy má na výsledek žáka velký vliv. Nejhorších výsledků dosáhli žáci speciálních škol (o 138 bodů méně než byl průměrný výsledek) a středních odborných škol a učilišť bez maturity (o 70 bodů méně). Nejlepší byly naopak výsledky na víceletých gymnáziích (o 115 bodů více než průměr).
V matematické gramotnosti pak mají čeští žáci nadprůměrné výsledky, totéž ale bohužel nelze tvrdit o výsledcích ve čtenářské gramotnosti – ty jsou velmi podprůměrné.
Celkově lze tedy říci, že od r. 2000 jsou výsledky českých žáků v průměru stabilní, ale stále zde zůstávají rozdíly mezi jednotlivými druhy škol a je velmi pravděpodobné, že se zvyšují rozdíly mezi slabšími a dobrými žáky.
Závěry studie jsou tedy jasné a zbývá otázka, co ještě dělat pro to, aby se slabé stránky českého vzdělávacího systému zlepšovaly. Jednou z možností je nechat se inspirovat závěry poradenské firmy McKinsey&Co., která ve své studii (How the world´s best-performing school systems come out to the top) vytypovala faktory společné zemím, které žebříčkům PISA dlouhodobě vévodí. Na semináři MŠMT byly představeny takto:
• Je velmi důležité získat pro pedagogickou práci ty správné lidi aneb Kvalita vzdělávacího systému nemůže překonat kvalitu učitelů, kteří v něm pracují
Při zlepšování vzdělávacího systému je nutné zabránit řadě škodlivých mýtů, jako např. že je možné zlepšit systém bez zvýšení kvality učitelů a navýšení výdajů. Učitelství je třeba prezentovat jako prestižní kariérní volbu, a to je ovlivněno především systémem výběru a vzděláváním učitelů, výší nástupního platu a péčí o status pedagogické profese.
• Vzdělat budoucí pedagogy tak, aby dobře a efektivně učili aneb Jediný způsob, jak zlepšit výsledky žáků, je zlepšit výuku
Cílem takovýchto vzdělávání by měla být reflexe nedostatků, nácvik efektivních postupů a vnitřní motivace učitelů a prostředkem pak mentorování začínajících učitelů, koučování (výuka přímo ve třídě), spolupráce učitelů (vedoucí učitelé) či ředitelé jako příkladní vyučující.
• Zajistit, aby systém poskytoval každému dítěti nejlepší možnou výuku aneb Má-li systém vykazovat dobré výsledky, musí v něm uspět každé dítě
Je třeba monitorovat školy a identifikovat ty, které potřebují pomoci a v nich cíleně intervenovat (finanční pomoc, změna vedení). Kromě škol je třeba rovněž identifikovat žáky, kteří potřebují pomoci, a opět včasně intervenovat.2
Citace:
1 Palečková J. (2007): Hlavní zjištění výzkumu PISA 2006 – Poradí si žáci s přírodními vědami? – Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha.
2 Seminář MŠMT – Výsledky výzkumu PISA 2006 – 4.12. 2007, Praha.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
