Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Učitel a rodič: O čem si rodiče přejí být informováni
Odborný článek

Učitel a rodič: O čem si rodiče přejí být informováni

18. 12. 2013 Základní vzdělávání
Autor
Robert Čapek

Anotace

Jaké jsou požadavky rodičů ohledně informovanosti o vzdělávání jejich dětí? Shodují se představy učitelů a rodičů? Nabízíme vám ukázku z knihy Učitel a rodič.

Kniha Učitel a rodič se zaměřuje na tři oblasti:

  • spolupráci s rodiči,
  • vedení třídní schůzky,
  • komunikaci s rodiči.

Popisuje úlohu třídního učitele jako "dveřníka" rodičů do školního prostředí. Celá publikace má vést ke zlepšení kvality spolupráce s rodiči jako jedné z nejdůležitějších činností učitelů.

O čem si rodiče přejí být informováni:

  1. Prospěch dítěte                               88%
  2. Chování dítěte                                 81%
  3. Nedostatky a slabé stránky dítěte     77%
  4. Způsob výuky                                 70%
  5. Nadání dítěte, jeho silné stránky       69%
  6. Akce školy                                     65%
  7. Nabídka volnočasových aktivity         63%
  8. Zařazení dítěte do třídního kolektivu  54%
  9. Podrobnosti o výletech                    51% 
  10. Vzdělávací filozofie školy                 36%

Hlasy rodičů

Maminka A: Třídní schůzky jsou pokaždé fraškou, při které učitelka zajíkavým hlasem odrecituje body napsané na tabuli typu – sběr papíru, školní výlet, nedokáže zpříma komunikovat ani s dětmi, natož s rodiči. Konkrétně pochválit, vytknout, upozornit na problém, nic z toho – zkrátka nezájem.

Maminka B: Před čtrnácti dny jsem na rodičáku s kojencem čekala hodinu na chodbě.

Maminka C: Znám ty schůzky, kdy rodič sloužil jako hromosvod menstruačních nálad učitelek. Už nikdy více! Na každého učitele se stála fronta jako za komunistů na maso. Jeden fyzikář, angličtinářka, češtinářka a rodiče pěti set žáků ve frontách před dveřmi jejich kabinetů. Když jsem zjistila, že mám číslo 64, šla jsem domů, aniž bych se cokoli dozvěděla.

Maminka D: Také díky tomu, že je to zorganizované takhle blbě, to hodně učitelů pojímá formálně a jsou radši, když se tomu mohou vyhnout. A rodiče to tedy zřejmě taky někdy berou jako buzeraci nebo nutnost se někomu vlichocovat. Pak je fakt lepší se na to vykašlat.

Maminka E: Opravdový horor nastává v případě několika třídních schůzek během jednoho odpoledne, synové navštěvují třetí, čtvrtou a osmou třídu. Všichni asi známe ty nekonečné řady před kabinetem či třídou. Je to ponižující a v daném čase nezvládnutelné. Již brzy se mohu znovu těšit na toto deprimující odpoledne.

Přitom zamýšlet se nad třídními schůzkami, snažit se je zkvalitnit, analyzovat je či metodicky propracovat tento institut, je velmi významné z několika důvodů; mezi nejdůležitější patří:

  1.  Třídní schůzka je považována za nejvýznamnější (pro některé rodiče i výhradní) kanál komunikace se školou.
  2. Třídní schůzka by měla vést rodiče k pocitu sounáležitosti se školou, výrazně přispívat k vytváření školního společenství a posilováním spolupráce rodičů a učitelů zlepšovat klima školy.
  3. Na třídní schůzce se potkávají rodiče s dalšími rodiči dětí stejného věku, s rodiči spolužáků svého dítěte.
  4. Třídní schůzka může být využita jako důležitá součást sebeprezentace (a tedy i propagace) školy.
  5. Dalším důvodem je fakt, že učiteli je vedení třídní schůzky často označováno za ten nejobtížnější úkol, který jeho profese přináší. (O důvod víc, aby se učitel zamýšlel a zajímal.)
  6. Učitelé v českém školství nejsou na vedení třídní schůzky (až na vzácné výjimky) nijak připravováni a tato součást jejich práce není obecně prováděna kvalitně.

Tato část publikace má za úkol ukázat, jak by mohla/měla třídní schůzka vypadat. Není to návod, jak stavět Potěmkinovy vesnice. Školy a učitelé, kteří své žáky kvalitně nevzdělávají, nic narůžovo nepřelakují. Ale tam, kde pracují dobře, by to měli umět rodičům předvést a využít třídní schůzku jako další skládačku této stavebnice.

VLASTNÍ VÝZKUM

Vzhledem k výše uvedeným důvodům jsem považoval za důležité zabývat se hlouběji tématem třídních schůzek v českém prostředí. Jako nejvhodnější strategie zkoumání se mi jevil akční výzkum, neboť zároveň s diagnostikou problémů vytváří i jejich řešení. Proto jsem velmi rád vedl projekt, který měl zlepšit kvalitu třídních schůzek v základní škole x. Výsledky projektu prezentuji v následující části textu. Ukazuje, jak je velmi obtížné i za několik měsíců práce dojít k výrazným změnám. Zároveň se však prokázalo, že změny možné jsou a budou rodiči vítány.

Celý projekt by mohl být i vzorem pro školy, které hledají cestu ke zlepšení. Proto se podrobněji věnuji také popisu zjišťování stavu věci, které je na počátku cesty velmi důležité.

METODOLOGIE VÝZKUMU

V akčním výzkumu se objevuje několik časově-obsahových schémat, podle kterých je možné tento typ výzkumu realizovat. Akční výzkum byl realizován v několika základních krocích:

  • Vstup do terénu a seznámení s výchozí situací (z pohledu aktérů), formulace problému a cíle změn.
  • Pozorování akce (pohled výzkumníka) a sběr informací o akci (pohled aktérů).
  • Analýza a interpretace získaných dat.
  • Hledání řešení a formulace návrhů pro akci (prezentace zjištěných výsledků aktérům, společné hledání řešení).
  • Akce (v souladu s návrhy řešení).
  • Pozorování akce a sběr informací o akci.
  • Analýza a interpretace výsledků výzkumu (reflexe splnění cílů akčního výzkumu).

V různých fázích výzkumu byly využity různé metody a techniky sběru dat. Byl kombinován přístup kvalitativní (pozorování, rozhovor) s přístupem kvantitativním (dotazník). Ten byl využit zejména v případě, kdy bylo třeba zjistit většinový názor aktérů na danou problematiku. Prezentovaný výzkum splňuje základní znaky akčního výzkumu: výzkum má cyklický charakter, některé jeho fáze se opakují, je participativní, neboť se na něm aktivně podílejí aktéři zkoumaného procesu. Má spíše kvalitativní charakter. Splňuje také podmínku na reflektivitu, když základní součástí každé jeho fáze je reflexe procesu a jeho výsledků (Hendl 2008).


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Učitel a rodič.

Literatura a použité zdroje

[1] – HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha : Portál, 2008. 407 s. ISBN 8073674858.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Robert Čapek

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.