Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > U babičky - literární a výtvarná výchova

U babičky - literární a výtvarná výchova

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Jiří Kahoun
Spoluautor: Jitka Zukalová
Článek popisuje práci s kapitolou U babičky z nové knihy nakladatelství Grada Legrační dům v hodině čtení a výtvarné výchově.

 1/ Seznámení s knihou - podle názvu knihy žáci ve dvojicích či skupinkách vymýšleli, o čem by kniha mohla být, kdo by mohli být hrdinové, jak by takový dům mohl vypadat apod.

2/ Dramatizace - žáci se dozvěděli název kapitoly a jejich úkolem bylo sehrát krátké scénky na téma Jejich příjezd k babičce o prázdninách po prvním roce ve škole

Autor díla: Jitka Zukalová

3/ Společné hlasité čtení kapitoly s občasným pokládáním otázek.

U babičky

Babička si posadila na klín vnučku a povídá: „Prvňáčku, pověz mi, co ses naučila ve škole?“ „Bubliny,“ řekla Klárka. „Jaké bubliny?“ dívala se na ni překvapená babička. „Takhle veliký,“ ukazovala rukama Klárka, „jako pruhovaný lítací balony. Taková bublina by tě, babi, klidně unesla.“ „A z čeho jsou?“ zeptala se babička. „Ze žvejkačky. Babi, koupíš mi bublinovou žvejkačku?“ „Koupím,“ usmívala se babička. „Ale neříkej, že ses ve škole naučila dělat jenom bubliny.“ „Ještě tohle,“ vzpomněla si Klárka. „Babi, řekni kotě.“ „Kotě.“ „Máš křečka v botě,“ vyprskla Klárka. „Jéé!“ lekla se babička a začala třepat nohou. „Babi, neboj, nic tam nemáš,“ smála se Klárka. „Řekni myška,“ otočila se na vnučku babička. „Myška.“

1. zastavení: Co by asi vnučka mohla říct? (žáci vymysleli např. Je za tebou liška. Spadne na tebe šiška.)

„Máš hlavu jako šiška,“ řekla babička a obě se rozesmály. Pak ji babička pohladila a povídá: „Nemáš šišku, neboj se. Máš chytrou hlavičku a ta mi poví, co ses ještě naučila.“„No, trochu počty,“ odpověděla Klárka. „Sčítat a odčítat. Jenže to mi moc nejde. Hele, babi, třeba čtrnáct bez čtyř a já řeknu deset.“ „To je správně,“ řekla babička. „Jo?“ zarazila se Klárka, „tak už mi to jde.“ A pokračovala: „V prvouce jsem se naučila vystříhávat papírky a lepit.

2. zastavení: Naučili jsme se i něco jiného?

V kreslení kreslit suchými pastely zvířátka.“ „Tak mi musíš něco hezkého nakreslit,“ povídá babička. „Já si to dám za rámeček.“ „Klidně. Já umím nakreslit všecko, co tě napadne. Malého pejska. Dlouhého psa. Obrovského hafana. Babi, když mi dáš velikánskou čtvrtku, tak ti nakreslím psa velikého jako mamut.“ „Takovou velikou čtvrtku nemám,“ vrtěla hlavou babička. „To nevadí. Já ti nakreslím mrňavého pejska. Já umím kreslit i na malý papírek. Třeba na jízdenku. Nebo ti ho vystřihnu z barevného papíru. To se učíme v pracovní činnosti. Nebo ti udělám skládanou lodičku.“ „A jaké jste měli další předměty?“ zeptala se babička.

3. zastavení: Jaké další předměty máme ve škole?

„Hudebku. Paní učitelka nám hraje na elektrické piáno a my zpíváme: Halí, belí, koně v zelí a hříbátka v petrželi. Pak kreslíme koně, jak se pasou v zelí. A Jarda Říha nakreslil místo koně tatínka. Když se paní učitelka ptala proč, tak řekl, že jeho tatínek miluje zelí s knedlíkem a vepřovým.“„A co tomu paní učitelka říkala?“ „Nic. Smála se. Babi, a víš, co jsem se naučila v tělocviku? Chytat rybičky.“ „Rybičky?“ divila se babička. „Vy chodíte v tělocviku chytat ryby? Tohle se dřív ve škole neučilo.“ Klárka se rozesmála. „To je taková hra. Někdo dělá rybáře, třeba Zdenda, a křičí: Rybičky, rybičky, jdou na vás rybáři! A všichni musíme utíkat, aby nás nechytil do sítě. Koho chytí, ten musí dělat rybáře za něj. Jednou nám to paní učitelka ukazovala, zakopla, upadla na břicho a odřela si bradu. Pan ředitel jí na to musel přilepit náplast. Jo a taky jsme měli český jazyk. Na ten bych málem zapomněla. Psaní, to mi moc nejde, a čtení. To mi jde líp.“ „Umíš číst taky nahlas?“ zeptala se babička. „Jo, umím. Potichu i nahlas.“ „Tak mi můžeš něco přečíst,“ řekla babička. „Přečtu, klidně,“ přikývla Klárka. „Jak budeš chtít. Nahlas nebo potichu.“

4. zastavení: Jaký předmět Klárka nemá narozdíl od nás? (anglický jazyk)

4/ Malování legračního domu

 

Autor díla: Jitka Zukalová

 


Jiří Kahoun, autor řady úspěšných knih pro děti, a Jiří Fixl, přední český ilustrátor, společně vytvořili další knihu svérázných pohádek, tentokrát určenou prvňáčkům. Znáte pidipidlíky? Bydlí v legračním domě za modrou horou a verpánkovým lesem a kdekdo jim závidí, protože se nemusí vůbec učit a celé noci si jen hrají. A slyšeli jste někdy o malém vychucholovi? Je nešťastný z velkého nosu, a tak píše básničky. A jestli snad raději čtete o zvířátkách, nalistujte si třeba pohádku o kačerovi, který se učí mluvit. Abyste se ve čtení opravdu spolehlivě procvičili, pusťte se do čtenářské rozcvičky nebo si ověřte svoji paměť v pohádkách s hádankou. Originální ilustrované příběhy dokazují, že i pro nejmenší čtenáře lze psát s neotřelým humorem.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Legrační dům.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám