Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Cvičení paměti pro každý věk

Ikona teoreticky

Cvičení paměti pro každý věk

Ikona odbornost
Autor: Jitka Suchá
Anotace: Asi každý má někdy pocit, že čím dál víc zapomíná a paměť už není to, co bývala. Kniha nakladatelství Portál, s. r. o. Cvičení paměti pro každý věk nabízí možnost, jak si ji stále udržovat v kondici. Zahrnuje rozmanité testy, které čtenář může samostatně plnit a podle klíče zkontrolovat správnost řešení a úroveň svých znalostí.
Kniha obsahuje také stručný teoretický úvod o kognitivních funkcích a návody, jak si uchovat mozek co nejdéle svěží.
Téma příspěvku:Psychologie
Klíčová slova: cvičení paměti, paměť, portálkniha, zlepšení paměti, udržení paměti

Krátkodobá paměť slouží k vybavení malého množství slovních nebo zrakově prostorových informací nutných pro řešení aktuálního problému. Délka zapamatování je pouze 30–90 sekund (Topinková in Růžička, 2003). Informace je pak dále zpracovávána a buď se uloží do paměti dlouhodobé (k tomu je nutné její opakování– učení), nebo se ztrácí.

Dlouhodobá paměť má prakticky neomezenou kapacitu a neomezenou dobu uložení. Topinková (2003) rozděluje dlouhodobou paměť na:

  • recentní, která uchovává informace z nedávné minulosti,
  • trvalou, která uchovává informace ze vzdálené minulosti.

 

Rozdělení podle charakteru zapamatované informace (volně podle Topinkové, 2003):

Paměť explicitní (deklarativní) – ukládání a vybavování informací vědomé pozornosti charakteru pojmů a operací, kterou lze vyjádřit řečí:

  • sémantická paměť – fakta, data, encyklopedické znalosti,
  • ikonická paměť – obrazy,
  • epizodická paměť – vázaná na čas a kontext, informace z vlastní minulosti, schopnost zapamatovat si novou či vybavit starší informaci.

Paměť implicitní (nedeklarativní) – vrozené a získané postupy, např. podmíněné reflexy, procedurální paměť, emoční paměť, motorické dovednosti, např. hra na hudební nástroj, sporty.

Toto rozdělení není zcela striktní, všechny druhy paměti se vzájemně prolínají.

 

Rozdělení podle druhu osvojení informací (volně podle Hoskovce, 2002):

  • paměť mechanická – osvojení probíhá opakováním, asociací,
  • paměť logická – osvojení probíhá na základě vzájemných souvislostí a smyslu látky,
  • paměť citová – její podstatou je zapamatování a reprodukce citů.

Pozornost je regulační proces, který se projevuje, pokud se zaměřujeme na nějakou skutečnost, soustřeďujeme se na určité jevy a činnosti. Ty mohou být myšlenkové (představy) nebo smyslové (reálné). 

Koncentrace pozornosti znamená soustředění pozornosti na určitý předmět, jev nebo obsah.

Myšlení je proces, při kterém člověk intelektem něco poznává – své poznatky rozumově rozebírá, skládá do smysluplných celků, srovnává, zobecňuje, klasifikuje,vyvozuje, odvozuje a připodobňuje ke stávajícím zkušenostem.

Podle toho odborníci rozlišují myšlení analytické, syntetické, komparativní, abstrahující, kategorizující, induktivní, deduktivní, abduktivní. (Hoskovec, 2002)

 

Techniky pro zlepšení a udržení paměti

Dále uvádím některá doporučení, jak si uchovat paměť co nejdéle svěží, jaké další činnosti mají na dobrý stav paměti a dalších kognitivních funkcí pozitivní vliv, jak lze trénovat paměť prakticky v běžném životě atd.

Velký význam pro vštípení určité informace do paměti má pozornost a soustředění. Pozornost spočívá v zaměření duševní činnosti na to, co má být uchováno, pomocí soustředění je informace uspořádána a zařazena mezi ostatní známá fakta. Pro co nejlepší soustředění na nějakou činnost je třeba být k ní co nejvíc motivován.

Starší lidé někdy trpí nedostatkem zevních podnětů (a to zejména senioři v institucích); pro dobré fungování paměti je třeba zajistit dostatek nových zevních podnětů, poznávat nové lidi, nová místa, chodit na výstavy, do kin, divadel, jezdit na výlety atd.

Je třeba udržovat kognitivní funkce stále v činnosti – např. číst knihy, noviny, časopisy, sledovat dění kolem sebe, významně může pomoci např. luštění křížovek, sledování televizních vědomostních soutěží, naučných pořadů, navštěvovat univerzitu třetího věku atd.

Velice důležitý je kontakt s vrstevníky, co nejvíce komunikovat se svým okolím, a to nejen slovně, ale i písemně (psaní dopisů, e-mailů.), být v kontaktu také s mladší generací. To vše zlepšuje nejen náladu, ale i paměť.

Důležitý je také dostatek spánku, pravidelný režim, vhodná vyvážená strava, příp. užívání různých potravinových doplňků napomáhající lepší paměti (např. lecitin, Gingo biloba, vitamin C, E atd.) nebo lepšímu soustředění (pupalka dvouletá, guarana). Také je nutné dbát na dostatečný přísun vápníku.

Výrazně kladný vliv na stav kognitivních funkcí má pohyb, tělesné cvičení. Podle výzkumů Institutu pro psychogerontologii z univerzity v německém Erlangenu bylo zjištěno, že kombinace tréninku paměti a psychomotorického tréninku působí jednoznačně proti procesu stárnutí, zlepšuje paměťové výkony, posiluje soběstačnost a zlepšuje a oddaluje proces demence. Trénink paměti prospívá i lehce porušené funkci mozku a pohybové cvičení to podporuje zlepšením prokrvení mozku (SIMA, 1997). Nejvýhodnější je, pokud trénink paměti následuje po tělesném cvičení, kdy je mozek dostatečně prokrven a cvičení paměti tedy probíhá snadněji. Podobně dobrý vliv na rozumové funkce má také tanec a zpěv.

Je třeba využívat všech příležitostí k procvičení paměti. Nepsat si žádné lístečky (např. s nákupem), snažit se vše uchovat v paměti. Sami si vymýšlíme různé úkoly, jak si paměť cvičit.

 

Pro lepší zapamatování informací je výhodné využívat různé strategie, například:

Rozdělení do menších celků – např. pro zapamatování řady číslic si číslo rozdělíme na menší části a ty si ztotožníme s nějakým známým číslem (může to být známý letopočet, datum narození nějaké osoby, velikost oblečení, číslo bot, číslo domu, číslo v názvu knihy, filmu); tyto části celého čísla třeba ještě poskládáme v nějaký příběh a ten si zapamatujeme.

Vědomé opakování – snažíme se o maximální pozornost a soustředění, jde vlastně o učení.

Vytvoření asociací – názorných pomůcek, situací, příběhů apod.; čím jsou asociace „zvláštnější“, tím lépe se pamatují.

Kategorizace – rozdělíme položky určené k zapamatování do menších skupin, např. podle nějaké společné vlastnosti; při vybavování si v duchu projdeme vytvořené kategorie a jednotlivé položky se pak vybaví mnohem snadněji.

Technika loci – vytvoříme si v duchu důvěrně známou trasu, nejlépe vlastním bytem, domem, chatou, a postupně do ní umísťujeme jednotlivé informace, u kterých je důležité zachovat jejich správné pořadí. Pak si prostor projdeme v duchu ještě jednou a uložené informace se nám již vybavují samy. Pro lepší zapamatování je výhodnější informace na trase ukládat na spíše neobvyklá místa.

Mnemotechnické pomůcky – pomůcky, které usnadňují zapamatování:

Akronyma – slova, která se skládají z počátečních písmen jiných slov – příklady:BraProDaLiDvěHuTaČe: opery B. Smetany v pořadí, v jakém je zkomponoval, tj. Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemství, Čertova stěna. ŠOG: lidoopi – šimpanz, orangutan, gorila.

Akrostická mnemonika – založena na tom, že počáteční písmena pojmů, na něž si máme vzpomenout, tvoří počáteční písmena jiných slov, ze kterých lze složit zapamatovatelnou větu – příklady: I.A skupina v periodické tabulce – Helena líbala na katedře robustního cestáře France (vodík, lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium, francium). Římské číslice od nejnižší k nejvyšší – Ivan vedl Xavera lesní cestou do města (I, V, X, L, C, D, M). Struny na kytaře – Eva hodila granát do atomové elektrárny (e, h, g, d, a, e).

Logika – např. rozdíl mezi konvexním a konkávním úhlem – konkávní obsahuje část slova káva, káva se lije do hrníčku, takže konkávní je vždy ten úhel, do kterého by teoreticky šla nalít káva.

Spojování položek do určitého lépe zapamatovatelného celku – např. mám koupit olej, vejce, uzeninu, brambory a pórek – lépe si to zapamatuji, když si vše představím „provázané“ např. v podobě omelety.

Jiné oslí můstky – např. poloměr rovníku 6378 km si můžeme zapamatovat pomocí říkanky šetři se osle, která obsahuje počáteční slabiky jednotlivých číslic obsažených v čísle 6378.

 

Když se zapamatování informace spojí s nějakým emočním prožitkem (kladným nebo záporným), dojde v mozku k aktivaci limbického systému, který má pro zapamatování informací velký význam, zejména pro složku výbavnosti (např. si mohu vybavit, na kterém místě jsem si informaci vštípila, jakou hudbu jsem přitom poslouchala.).

Pro lepší zapamatování nějakých informací je vhodné udělat si v nich „pořádek“, seskupit si je do určitých celků či řetězců, používat barevné označování zvýrazňovačem, podtrhávat si v textu důležité body apod.

Pro to, aby se nějaká informace přesunula z krátkodobé paměti do dlouhodobé, je nutný dostatečný spánek.

Obrazová paměť je dokonalejší než slovní (pokud se podíváte na 10 různých obrázků, zapamatujete si je mnohem snadněji než 10 slov, která slyšíte).

Internet již patří k nejdůležitějším zdrojům informací a stal se významným komunikačním spojem. Zacházet s ním je snadné, starší lidé se toho však někdy obávají. Existují internetové kavárny specializované pro seniory, kde se to lidé mohou buď zdarma, nebo za mírný poplatek naučit, jsou jim k dispozici kvalifikovaní a trpěliví lektoři. Ministerstvo informatiky také v rámci projektu počítačové gramotnosti organizuje kurzy, kam se může kdokoli přihlásit a naučit základy práce s počítačem, používání internetu, psaní textů na počítači atd. Tyto kurzy probíhají po celé republice, bližší informace na www.micr.cz (Národní program počítačové gramotnosti).

Když už potíže s pamětí máte (většího rázu), je naopak vhodné si lístečky s poznámkami psát, důležité je však ukládat si je stále na stejné místo (např. připevnit magnety na ledničku), abyste zase dlouho nehledali každý lísteček. Například při vaření je užitečné předem si připravit na kuchyňskou linku všechny potřebné ingredience, nádobí a pomůcky, které budete potřebovat. Také je vhodné vést si podrobný diář a zapisovat si vše, co máte naplánováno, abyste na nic nezapomněli. I pro vás je cvičení paměti velice důležité, aby se váš stav rychle nezhoršoval a mohli jste žít co nejdéle nezávisle na pomoci okolí.

Pokud cítíte duševní únavu, máte pocit, že vám „to nemyslí“, zajděte si na procházku, zdřímněte si nebo se věnujte nějaké naprosto odlišné činnosti, zkrátka si vytvořte odstup. Pak se vraťte k té původní činnosti a uvidíte, že vám půjde o hodně lépe. Také např. po jídle mozek pracuje poněkud pomaleji.


Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Cvičení paměti pro každý věk.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 09. 2012
Zobrazeno: 21063krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SUCHÁ, Jitka. Cvičení paměti pro každý věk. Metodický portál: Články [online]. 17. 09. 2012, [cit. 2020-02-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16359/CVICENI-PAMETI-PRO-KAZDY-VEK.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.