Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výtvarná výchova v málotřídní škole

Ikona teoreticky

Výtvarná výchova v málotřídní škole

Ikona odbornost
Autor: Markéta Pastorová
Anotace: Ukázky k jednotlivým částem učebních osnov jsou v různé míře převzaty z pracovní verze ŠVP Základní školy Hřebeč, okres Kladno a jsou upraveny a komentovány pro potřeby metodického textu.
Téma příspěvku:Malotřídní školy
Klíčová slova: výtvarná výchova, učební osnovy

 

Zpracovat úvodní části učebních osnov nebývá pro učitele výtvarné výchovy problém. Přesto však mnohdy dostatečně nevyužívají možností, které se zde nabízejí k tomu, aby více vystihly pojetí předmětu a charakterizovaly vše, čím je výuka výtvarné výchovy zajímavá a odlišná. Rozhodně je škoda, pokud není zmíněna např. spolupráce s lektorským oddělením galerie či muzea, či návaznost tvůrčích aktivit žáků ve škole na navštívené programy. Často nejsou zmiňovány ani lekce probíhající v exteriéru či jiných prostorách. Teprve při rozhovorech s učiteli vyplyne, jak jsou podněty z různých prostřední pro rozvíjení smyslové citlivosti žáků důležité i to, že jejich přínos bývá stále ještě nedoceňován. Možná je to i z obavy a z přetrvávajícího stereotypu, podle kterého by z každé hodiny výtvarné výchovy měl být hotový výstup v podobě alespoň studijní kresby. Získání vlastní zkušenosti žáků z vnímání jakéhokoli místa (vhodné je, pokud se na jeho výběru podílejí především žáci), jeho zkoumání, povídání si o něm a o vlastních pocitech, naslouchání jeden druhému a učení se být spolu navzájem, jsou plnohodnotným výstupem výtvarné výchovy. To vše a mnoho dalších informací do úvodních částí osnov patří. A nemusí být zdaleka jen studeným a odosobnělým textem, ale mohou přinášet i cosi navíc. Je dobré, pokud text sdělí i to, co chtějí učitelé výtvarné výchovy v konkrétní škole společně s žáky objevovat a proč. Ukázky k jednotlivým částem učebních osnov jsou v různé míře převzaty z pracovní verze ŠVP Základní školy Hřebeč.

Charakteristika předmětu

Vyučovací předmět vychází z obsahu vzdělávacího oboru Výtvarná výchova. Jde o tvůrčí činnosti, které umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, fantazii a intuici. Žák je veden k odvaze a chuti uplatnit vlastní prožitky, představy a zkušenosti při tvůrčích činnostech a zapojit se do procesu komunikace prostřednictvím vnímání, vlastní tvorby a interpretace vizuálně obrazných vyjádření.

Obsahové vymezení

Učivo vychází ze všech obsahových domén:

  • rozvíjení smyslové citlivosti (poskytnuta je příležitost zejména pro vnímání skutečnosti různými smysly, důraz je kladen nejen na zrakové vnímání, ale i na hmat, sluch i čich; pro záznamy vjemů jsou nabízeny rozličné prostředky i jejich kombinace, žákům je poskytnut prostor pro jejich výběr na základě vlastních preferencí)
  • uplatňování subjektivity (důraz je kladen na to, aby žáci při tvorbě, vnímání a interpretaci vycházeli co nejvíce z vlastních zkušeností, emocí, pocitů, nálad i fantazijních představ a měli možnost je různými způsoby vyjádřit)
  • ověřování komunikačních účinků (pozornost je zaměřena na hledání možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby)

Obsahové domény jsou vzájemně provázány a žákům umožňují:

  • podílet se (podle svých schopností a zájmů) na procesu umělecké tvorby
  • uvědomovat si, rozvíjet a uplatňovat schopnost osobitého vnímání a vyjadřování a účastnit se komunikačního procesu
  • odhalovat nezastupitelný význam umění při poznávání a chápání světa i sebe samých
Časové vymezení:
ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
časová dotace 2 2 2 2 2 2 2 2 2
Organizace:

Výuka probíhá v prostorách určených k Výtvarné výchově nebo v kmenových učebnách. Využívána je počítačová a audiovizuální technika. Lekce probíhají v exteriéru, v přírodě a při exkurzích, rovněž v době školy v přírodě. Výtvarné náměty vycházejí převážně ze zájmů žáků, navazují a rozvíjejí projektová témata školy. Součástí Výtvarné výchovy jsou prezentace prací žáků. Nejčastější formou jsou výstavy v prostorách školy. Součástí se stávají rovněž návštěvy vhodných výstav v obci i mimo ni.

Komentář

Oceňuji posílení hodinové dotace na 1. i na 2. stupni. Časové vymezení pro Výtvarnou výchovu je záměrně uvedeno i pro ročníky 2. stupně. Škola počítá s jejich postupným organizačním začleňováním - od školního roku 2006/2007 již přibyl 6. postupný ročník. Oceňuji také dvouhodinovou dotaci pro Výtvarnou výchovu po celou dobu školní docházky. Protože se jedná o činnostní předmět, je posílení hodinové dotace na 1. a 2. stupni velmi vhodné. Je-li pro vlastní tvorbu, vnímání a interpretaci poskytnut dostatečný časový prostor, mají žáci možnost daleko více zúročit kvalitu vlastní zkušenosti, promýšlet různé varianty, volit si prostředky, experimentovat s nimi. V neposlední řadě je dostatek času pro fázi komunikace. Právě při komunikaci se žáci učí užívat pojmy, uvědomovat si podobnosti či odlišnosti mezi vlastním přístupem k tématu a přístupy ostatních, prezentovat vlastní tvůrčí záměry a důležitá rozhodnutí. Přestože charakteristika i ve své stručné podobě zachycuje vše podstatné a umožňuje si vytvořit základní představu o pojetí předmětu, je možné obsahové vymezení i více rozvést, a nabídnout tak představu o koncepci výtvarné výchovy, která je realizována učiteli konkrétní školy. Do budoucna je možné charakteristiku obohatit o další informace, které přinesou zkušenosti z výuky Výtvarné výchovy z postupně se naplňujících ročníků 2. stupně. Důležitý je i fakt, že výuka probíhá v různých prostorách, a to v interiéru (využívání počítačové učebny i audiovizuální techniky by mělo být ve výtvarné výchově běžně zařazováno) i v exteriéru. Návštěvy výstav v obci i v okolí jsou důležité pro utváření vztahu k místnímu společenství.

Výchovné a vzdělávací strategie

Z pohledu výtvarné výchovy by to měly být takové metody a formy práce, které učitel nabízí proto, aby se žákům co nejvíce dařilo dosáhnout nejen školou stanovených dílčích výstupů, ale i všeho, co od nich bude požadovat běžný život. Je důležité objevovat vlastní tvořivost a uvědomovat si sebe sama, učit se zodpovědnosti za kvalitu vlastního života. Z pohledu učitele rozhodně není vůbec lehké formulovat k jednotlivým klíčovým kompetencím to, co pro jejich dosažení žákům může nabídnout. Výtvarná výchova, jako činnostní předmět, jehož podstatou je tvůrčí proces ve všech jeho fázích, tuto situaci nemá zase až tak složitou, jak by se mohlo zdát, ale doposud jen více ukrytou. Výhoda je v tom, že bez určitých postupů a metod, které učitel vědomě užívá a nabízí, by se vůbec tento předmět nedal realizovat a k žádné tvorbě žáků by ani nedošlo!

Mnoho učitelů výtvarné výchovy, aniž by o tom v minulosti mluvili, propracovávali po celou dobu svého působení metody a formy práce, které rozvíjely něco, co dříve nebylo pojmenováno klíčovými kompetencemi, ale naučilo žáka pro život mnoho potřebných vědomostí, dovedností, schopností, které jim umožnily utvářet si postoje a hodnoty. Dříve však docházelo k tomu, že učitelé mnohdy zaměňovali metody a formy práce za obsah výtvarné výchovy a ten pak zaměňovali za náměty, respektive jejich názvy. Nebyla to ale chyba učitelů, ale spíše oboru s vágním definováním jeho obsahu. Také nebyly jasně formulovány očekávané výstupy - tedy to, co se žáci mají naučit.

Žák Učitel
Kompetence k učení
  • učí se promýšlet realizaci vlastního tvůrčího záměru i v závislosti na čase, prostoru, situacích i dalších podmínkách
  • uvědomuje si různý charakter tvůrčích postupů i technologií, jejich výběr opírá o vlastní zkušenost a experimentování s nimi
  • kulturní hodnoty má možnost pojímat v kontextu a zvláště ve vztahu k osobním zkušenostem
  • dává dostatek podnětů pro hledání osobitého stylu samostatné tvůrčí práce
  • dopřeje žákům možnost vybrat si podle zájmů různé tvůrčí činnosti a zvolit si vlastní postup
  • poskytuje žákům příležitost pro médii nezprostředkovaný kontakt s uměleckými díly i s muzejními exponáty
Kompetence k řešení problémů
  • uvědomuje si důležité zdroje pro hledání různých postupů a metod
  • snaží se shromáždit si dostatek informací, zvolit si kritéria pro jejich výběr a hledat svoji vlastní cestu
  • navozuje inspirativní situace a hledá společně s žáky témata, která zakládají různé přístupy řešení
  • podporuje osobité tvůrčí postupy žáků, navozuje situace pro rozvíjení fantazie a kreativity
Kompetence komunikativní
  • záměrně si volí jiné prostředky komunikace než je řeč, postupně si rozvíjí dovednost komunikovat jazykem umění
  • vnímá tvůrčí práci ostatních, uvědomuje si, v čem spočívá jejich osobitost, pro sdělení svých postřehů a zkušeností hledá vhodnou formu
  • interpretuje výsledky tvůrčí činností vlastní i ostatních, ukázky umělecké tvorby, či běžné produkce
  • vytváří příležitosti pro komunikaci jazykem výtvarného umění
  • hovoří s žáky o charakteru různých prostředků a umožňuje experimentování s nimi podle zájmů žáků
  • na vhodných ukázkách uměleckých děl informuje i o těch, se kterými nemohou žáci běžně při vlastní tvorbě přijít do styku
  • interpretaci vnímá jako součást tvůrčího procesu a poskytuje pro ni dostatek času
  • společně s žáky hledá kritéria pro hodnocení konkrétní tvůrčí činnosti, diskutuje s nimi o vhodnosti jejich volby
Kompetence sociální, personální a občanské
  • je si vědom hodnoty své osobní zkušenosti a snaží se nacházet v sobě kvality, kterými může obohatit práci týmu
  • má odvahu osobními zkušenostmi a postřehy přispět k uchopení tématu a rozvíjet jej společně s ostatními
  • diskutuje a hledá vhodné způsoby prezentace výsledků tvorby vlastní i ostatních tak, aby nebyly v rozporu se záměrem autora
  • k odlišným názorům přistupuje nejen s tolerancí, ale uvědomuje si jejich důležitost pro rozvíjení diskuse a pro vlastní obohacení
  • vytváří tvůrčí atmosféru založenou na respektu individuality žáka a jeho touze vyjádřit svou jedinečnost, pomáhá jim k dosažení záměru, dokáže žákům poradit a pomoci
  • umožní každému žákovi, aby co nejvíce zúročil vlastní zkušenost, a je nápomocen k tomu, aby žák mohl co nejvíce realizovat své představy
  • vytváří podmínky pro prezentaci výstupů tvůrčí práce žáků tak, aby vyzněla osobitost celého procesu i samotného autora, což mu umožní, aby za vlastní dílo a jeho prezentaci přijal odpovědnost
  • rekapituluje s žáky výsledky a výstupy za delší časové období, hodnotí výsledky tvůrčí práce žáků na základě jejich vlastního pokroku
Kompetence pracovní
  • porovnává různé vlastnosti materiálu, zvolí si kritéria pro vhodnost jeho výběru
  • postupně získává dovednosti k uplatnění různorodých prostředků, včetně nových technologií
  • zodpovědně přistupuje k tvůrčímu procesu ve všech jeho fázích, včetně přípravy a výběrů prostředků a vhodného místa i uvedení místa do původního stavu (zejména pak při práci v exteriéru)
  • zdokonaluje si dovednosti pro dokumentaci a prezentaci průběhu i výsledků tvůrčího procesu
  • vede žáky k dovednostem spojeným s užíváním různých prostředků a technologií, k bezpečnému zacházení s nimi a k organizaci vlastního pracovního místa i společných prostor
  • umožňuje získat dovednosti důležité pro dokumentaci a prezentaci vlastní tvůrčí činnosti i práce ostatních, respektuje však odlišnosti žáků a jejich vlastní záměr i představy vhodné prezentace, po dohodě s žákem poskytne vhodnou pomoc k dosažení co největší kvality

 

Komentář

Původní vybraná ukázka ze ŠVP Hřebeč je pro potřeby tohoto textu upravena a dopracována. Přesto je zde zachován charakter jejího celkového vyznění, jehož přínos spočívá zejména v tom, že byly promýšleny (nad rámec požadavků struktury pro zpracování této části osnov) výchovné a vzdělávací strategie poskytované učitelem ve vazbě na dovednosti, vědomosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které mají získat žáci. Tím, že žák je uveden na prvním místě, je podtržena důležitost jeho rozvoje. Škola si tak vlastně stanovila určitý profil žáka a teprve pak učitel hledal vhodné strategie, aby se žák mohl úspěšně rozvíjet. Je však důležité, aby se takto definovaná interakce žák - učitel, učitel - žák nestala překážkou, ale možností pro změny, vývoj a vzájemné ovlivňování. Najít z hlediska výtvarné výchovy přesná odlišení klíčových kompetencí, zvláště sociální a personální i občanské, není nutné. Uvedená ukázka je však dokladem toho, že rozlišení nalézt a pojmenovat lze. Podobně je v ukázce vystiženo odlišení kompetence k učení, řešení problémů a kompetence komunikativní.

Důležité je zdůraznit, že neexistuje jediný správný model toho, jak tuto část učebních osnov zpracovat! Nemá-li se stát pouze formálním splněním požadovaného - bez valného smyslu - je třeba, aby k výchovným a vzdělávacím strategiím učitelé výtvarné výchovy došli sami na základě reflexe své vlastní dosavadní práce i svých představ a plánů do budoucna. Úkolem oboru je pak intenzivně začít pracovat na pojmenování metod, které vycházejí z principů tvorby, zohledňují tendence současného umění a programově se zaměřují se na to, aby žák byl schopen si uvědomovat a rozvíjet tvořivou podstatu vlastní osobnosti.

Ukázka vyučovacích osnov - rozpracování vzdělávacího obsahu do delších časových období
1. ročník2. ročník3. ročník4. ročník5. ročník
OV* Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty), porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ Při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je a třídí na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné)
DV, učivo
ŽÁK:**
Vzhledem ke svému věku zachází s různými výtvarnými potřebami (získává dovednosti při práci s nimi, vybírá si vhodný materiál, samostatně si jej připraví a následně jej užívá - např.: upravuje si formát pro plošné vyjádření, dodržuje vhodný postup při práci s barvou, při modelování, kombinuje různé materiály v prostoru).
Inspirace: literatura, divadlo, film, vyprávění, zážitky, vlastní zkušenost, okolní prostředí, návštěvy výstav, exkurze apod.
DV, učivo
ŽÁK:
Postupně užívá pojmy: linie, tvar, objem, barva, objekt, a to jak při vyjádření toho, co vnímá, tak při vlastní tvorbě či prezentaci své práce.
Prvky nalézá ve vlastní tvorbě i v okolním světě, pojmenovává a užívá je k záznamu vlastní zkušenosti.
Uplatňuje ve vlastní tvorbě barevné a světlostní kontrasty, zaznamenává jejich proměny - světlo a stín.
Učí se základním kompozičním principům, nalézá různé varianty pro uspořádání objektů v prostoru.
Porovnává různé možnosti využití barvy, kompozice a kontrastu ve vlastní produkci i dílech výtvarného umění.
OV V tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje v plošném i v prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace Při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro nejbližší sociální vztahy
DV, učivo
BARVA ***
Rozpoznává barvy: základní a podvojné, rozezná jejich vlastnosti a kvality (např.: barvy husté, řídké).
Objevuje různé barevné kontrasty, ladí barvy podle vlastního záměru, uplatňuje barvu při plošné i prostorové tvorbě. Vyhledává příklady různého symbolického užití barev.
Ve své tvorbě uplatňuje znalosti o barvě, volí vhodné barevné kompozice, kontrasty.

Rozeznává různé povrchy materiálů, a to i přírodního.
LINIE *** Porovnává různé druhy linií a jejich výrazové možnosti související s užitým prostředkem. Využívá přítlak, rovnoběžnost a protínání linií, hustotu a řídkost, opakování.

Na vybraných uměleckých dílech rozpoznává lineární kresbu i její různorodost.
Užívá linie pro vyjádření rytmu, siluety, např. vlastního těla v pohybu, experimentuje s liniemi v prostorové tvorbě, využívá k tomu textilií, papíru, přírodního materiálu, experimentuje i s osobně zvolenými prostředky (lineárním řazení písma v prostoru apod.). Linie užívá k záznamům vnímané hudby, dotyku s různými povrchy a materiály, vjemů a proměn přírodních jevů (např. vítr).
TVAR A OBJEKTY *** Poznává vlastnosti plastických materiálů a modelováním z nich vytváří objem (modelovací hmota, keramická hlína, modurit, těsto, sníh apod.).
Rozvíjí schopnost zachytit a vystihnout tvar vnímaný zrakem, rozeznávat záznam tvaru a vlastní objektu, uvědomuje si odlišnost skutečnosti vnímané různými lidmi.
Experimentuje s kombinacemi různorodých materiálů a prostředků, včetně přírodních i syntetických materiálů. Kombinace uplatňuje v ploše i prostoru.
O svém "objevu" podává zprávu ostatním, postupně používá základní pojmy.
Různými způsoby a prostředky vyjadřuje prostor, hmotu, tvar, pracuje s rozmanitými předměty, které třídí, sestavuje, instaluje na základě hry a experimentu.
Porovnává způsob vyjádření svých vlastních zkušeností s vyjádřením svých spolužáků i s vybranými ukázkami z tvorby současných českých výtvarných umělců.

* OV - očekávané výstupy - citace z RVP ZV
** DV - dílčí výstupy, jedná se o komplexní přístup ke vzdělávacímu obsahu - viz níže uvedený komentář
*** Klíčové pojmy učiva - viz níže uvedený komentář

Komentář

Škola zvolila členění rozpracovaných výstupů a učiva do delších časových období. Z hlediska formy cituje očekávané výstupy z RVP ZV a pod ně přiřazuje vlastní dílčí výstupy propojené s učivem. Zvolený přístup využívá možnosti členění vzdělávacího obsahu do delších časových úseků. Specifičnost tohoto zpracování není jen v atypickém grafickém řešení, ale dává velmi dobrý přehled o gradaci dílčích výstupů pro jednotlivá období (např. 2. dílčí výstup) i o jejich kontinuální platnosti od 1. do 5. ročníku (viz 1. dílčí výstup). Z ukázky je patrné komplexní pojetí vzdělávacího obsahu, kdy se učivo stává neoddělitelnou součástí očekávaného výstupu. Například rozpoznává barvy - základní a podvojné, rozezná jejich vlastnosti a kvality (např.: barvy husté, řídké).

Klíčové pojmy - barvy, linie, tvar a objem, uvedené v 1. odstavci tabulky, pomáhají v orientaci pojetí vzdělávacího obsahu a zároveň se stávají opěrnými body učiva. Uvedené klíčové pojmy učiva se vztahují k obsahové doméně Rozvíjení smyslové citlivosti - prvky vizuálně obrazného vyjádření. Protože se ale dílčí výstupy týkají i dalších obsahových domén - Uplatňování subjektivity a Ověřování komunikačních účinků (potěšující je, že se ve výstupech opravdu podařilo domény provázat), bylo by vhodné informace o komplexním pojetí vzdělávacího obsahu a provázanosti domén ještě více zdůraznit v charakteristice vyučovacího předmětu, či v obsahovém vymezení.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 09. 2007
Zobrazeno: 8659krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PASTOROVÁ, Markéta. Výtvarná výchova v málotřídní škole. Metodický portál: Články [online]. 10. 09. 2007, [cit. 2019-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1577/VYTVARNA-VYCHOVA-V-MALOTRIDNI-SKOLE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.