Jak začlenit výchovu ke zdraví do školního vzdělávacího programu
Zkušenosti s tvorbou školního vzdělávacího programu jsme získávali od roku 2002, a to spolu s dalšími třemi školami v rámci sítě škol podporujících zdraví. Změna, kterou ve škole se zavedením vlastních učebních plánů předpokládáme, spočívá ve zvýšené orientaci na klíčové kompetence - komunikaci, řešení problémů, týmovou práci, umění učit se a další.
Po kladných zkušenostech z integrace jednotlivých oborů na 2. stupni, kterou realizujeme už několik let (přírodní vědy, občanská a rodinná výchova), jsme se rozhodli využít všechno, co umíme a co se osvědčilo, a zároveň k výchově ke zdraví přistoupit podobně jako ke každé jiné klíčové kompetenci.
Klíčové kompetence
Při práci na ŠVP jsme klíčové kompetence směřující k podpoře a ochraně zdraví rozšířili o klíčovou kompetenci - žák pečuje o své tělesné, duševní a sociální zdraví. Na seminářích se všemi členy pedagogického sboru jsme si ujasnili, co žák umí, když o své zdraví pečuje. Snažili jsme se naformulovat co nejvíce výstupů tak, aby učitelům jasně sdělovaly, jaké činnosti musí při práci s žáky používat. Pro příklad uvádíme:
Žák si:
- časově rozvrhne své denní činnosti, střídá práci s odpočinkem
- dodržuje zásady hygieny
- dodržuje rovnováhu mezi duševní a tělesnou činností
- věnuje se aktivně pohybovým činnostem
- zvládá společenské normy chování a chová se podle nich
- umí říci NE
- spoluvytváří kvalitní vztahy (rodina, kolektiv, ...)
- ovládá své city a emoce
- dokáže se vcítit do pocitů druhého
Pro další práci s výše uvedenou rozklíčovanou kompetencí jsme některé její dílčí části tzv. "zahnízdili". Např.:
Co žák umí, když pečuje o své tělesné, duševní a sociální zdraví?
- dodržuje zásady zdravého životního stylu
- zvládá společenské normy chování v rodině i dětském kolektivu
- ovládá své city a emoce, dokáže být empatický
V další fázi jsme se zaměřili na postupný rozvoj jednotlivých dovedností vzhledem k věku dětí. Např.:
| Dodržuje zásady zdravého životního stylu. | |||
| Období | 1. - 3. ročník | 4. - 5. ročník | 6. - 9. ročník |
| Pečuje o čistotu svého těla, dodržuje denní režimové návyky. | Ovládá základní hygienické a stravovací návyky, ví, jak se chránit před nemocemi a úrazy, má představu o škodlivosti návykových látek. | Vědomě uplatňuje zásady hygieny a stravování, uvědomuje si nutnost zdravé výživy a škodlivost návykových látek. | |
| Zvládá společenské normy chování v rodině i dětském kolektivu. | |||
| Období | 1. - 3. ročník | 4. - 5. ročník | 6. - 9. ročník |
| Zná pravidla slušného chování. | Dodržuje pravidla slušného chování. | Dodržuje pravidla slušného chování, uvědomuje si důsledky svého chování na ostatní. | |
| Ovládá své city a emoce, dokáže být empatický. | |||
| Období | 1. - 3. ročník | 4. - 5. ročník | 6. - 9. ročník |
| Rozpoznává své pocity a pocity druhých, reaguje na ně pochvalou, úsměvem, politováním. |
Rozpoznává své emoce, uvědomuje si vhodnost (nevhodnost) své reakce; akceptuje pocity druhých, hledá způsob pomoci. | Ovládá své emoce, akceptuje pocity druhých, vyslovuje uznání, nabízí pomoc, používá prvky asertivity. | |
Oborové výstupy
Současně s prací na klíčových kompetencích jsme se zabývali formulováním oborových kompetencí (výstupů) ve smyslu "Co má žák z daného předmětu umět pro život?". Nejdříve jsme si na uvedenou otázku odpovídali sami (bez jakékoli pomoci), poté jsme naši práci porovnávali s oborovými výstupy v RVP ZV. Mnozí učitelé v první fázi považovali tuto činnost za zbytečnou. Postupně si však začali uvědomovat, jak přeceňují význam svého oboru a kolik podrobností chtějí, aby děti uměly.
Pro příklad uvádíme oborové výstupy z přírodopisu.
Žák 9. ročníku:
- používá metody, postupy a techniky typické pro biologii, zpracovává a interpretuje získaná data, hodnotí a nalézá souvislosti
- registruje a vysvětluje podstatné zákonitosti v živé a neživé přírodě a vztahy mezi nimi
- přijímá informace týkající se přírody, lidského života a zdraví
- rozpoznává vlivy různých praktických aktivit na přírodní ekosystémy
- uvědomuje si osobní odpovědnost za stav životního prostředí
- dodržuje hygienická a bezpečnostní pravidla k ochraně života a zdraví člověka, k ochraně přírody
Spojení oborových výstupů a klíčových kompetencí
Chceme-li, aby byl školní vzdělávací program skutečnou změnou ve škole, považujeme za důležité propojení klíčových kompetencí s obory. Tímto spojením chceme zamezit, aby životní dovednosti zůstaly jen úvodními proklamacemi. Proto jsme vzali oba úvodní materiály - oborové výstupy a rozklíčované klíčové kompetence - a v oborových týmech jsme je spojovali do společných formulací, při kterých jsme se snažili používat co nejvíce konkrétních významových sloves. I výsledek této práce byl projednán a doplňován v celém učitelském sboru, a to zcela záměrně, aby byl do diskuse vnesen i názor neodborníka na obor, ale odborníka na pedagogiku.
Uvádíme příklad spojení klíčové kompetence s vzdělávací oblastí Člověk a příroda.
Žák 9. ročníku v oblasti Člověk a příroda v péči o své zdraví:
- rozvrhne si svou činnost při praktických měřeních, pokusech, pozorováních (laboratorní práce) tak, aby splnil úkol v daném čase a vyvaroval se stresu
- uvědomuje si vliv ŽP na své zdraví
- dodržuje návyky hygieny osobní i společenské
Žák 9. ročníku v přírodopisu v péči o své zdraví:
- má přehled o svých fyzických i duševních možnostech, rozumí funkcím vlastního těla
- chrání preventivně svůj organismus proti vnějším vlivům (sluneční záření, potraviny, ovzduší)
- vnímá souvislosti v pozorované krajině, prožívá radost, krásu
- cítí povinnost zachovat přírodní památky, má úctu ke všemu živému
- nebojí se poskytnout předlékařskou první pomoc a přivolá lékaře
- dokáže si konkrétně představit účinky kouření, alkoholismu, užívání drog, přijímá zásadu, že alkoholik a narkoman se nemůže stát dobrým partnerem, rodičem
Žák 9. ročníku v zeměpisu v péči o své zdraví:
- chápe význam rekreace a odpočinku lidí pro fungování společnosti
- vysvětlí souvislosti přírodních podmínek a středisek cestovního ruchu
- navrhuje možnosti cestovního ruchu v jednotlivých oblastech, srovnává je
- při plánování a realizaci výletů dbá na zásady bezpečnosti
- kriticky přijímá nebo odmítá konzumní způsob života
- uvědomuje si odlišnosti norem chování jednotlivých kultur
Žák 9. ročníku v chemii v péči o své zdraví:
- zhodnotí míru nebezpečnosti situace při chemickém pokusu, řídí se pravidly bezpečnosti
- dodržuje v chemické laboratoři zásady hygieny
- Uvědomuje si vliv chemických látek na své zdraví
Žák 9. ročníku ve fyzice v péči o své zdraví:
- při fyzikálních měřeních a pokusech dodržuje hygienu a bezpečnost práce
- respektuje vliv práce v laboratoři na dobrou pohodu i zdraví vlastní i druhých (prašnost, hlučnost apod.)
V následující fázi dochází k rozdělení spojených oborových a klíčových kompetencí do jednotlivých ročníků. Např.:
Žák 8. ročníku v zeměpisu:
- zhodnotí vliv člověka na životní prostředí
- vysvětlí souvislosti přírodních podmínek a středisek cestovního ruchu
- srovnává a navrhuje možnosti cestovního ruchu pro různé regiony
- naplánuje školní výlet, vycházku pro třídu, při plánování a realizaci výletu dbá zásad bezpečnosti
Závěr
Strategie našeho začlenění výchovy ke zdraví do ŠVP patří určitě k těm složitějším. Zvolili jsme ji hlavně proto, že chceme dosáhnout toho, aby se často opomíjená oblast učebního programu dostala do všech oborů i ročníků, aby se spirálovitě vyvíjela a aby byla záležitostí celého pedagogického sboru. Jedině tak máme zaručeno zajištění všech tří pilířů programu Škola podporující zdraví - pohodu prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství, ze kterého ve své práci vždy vycházíme.
