Metodický portál 

Zkušenosti s tvorbou školního vzdělávacího programu jsme získávali od roku 2002, a to spolu s dalšími třemi školami v rámci sítě škol podporujících zdraví. Změna, kterou ve škole se zavedením vlastních učebních plánů předpokládáme, spočívá ve zvýšené orientaci na klíčové kompetence - komunikaci, řešení problémů, týmovou práci, umění učit se a další.

Po kladných zkušenostech z integrace jednotlivých oborů na 2. stupni, kterou realizujeme už několik let (přírodní vědy, občanská a rodinná výchova), jsme se rozhodli využít všechno, co umíme a co se osvědčilo, a zároveň k výchově ke zdraví přistoupit podobně jako ke každé jiné klíčové kompetenci.

Klíčové kompetence

Při práci na ŠVP jsme klíčové kompetence směřující k podpoře a ochraně zdraví rozšířili o klíčovou kompetenci - žák pečuje o své tělesné, duševní a sociální zdraví. Na seminářích se všemi členy pedagogického sboru jsme si ujasnili, co žák umí, když o své zdraví pečuje. Snažili jsme se naformulovat co nejvíce výstupů tak, aby učitelům jasně sdělovaly, jaké činnosti musí při práci s žáky používat. Pro příklad uvádíme:

Žák si:

• časově rozvrhne své denní činnosti, střídá práci s odpočinkem
• dodržuje zásady hygieny
• dodržuje rovnováhu mezi duševní a tělesnou činností
• věnuje se aktivně pohybovým činnostem
• zvládá společenské normy chování a chová se podle nich
• umí říci NE
• spoluvytváří kvalitní vztahy (rodina, kolektiv, ...)
• ovládá své city a emoce
• dokáže se vcítit do pocitů druhého

Pro další práci s výše uvedenou rozklíčovanou kompetencí jsme některé její dílčí části tzv. "zahnízdili". Např.:

Co žák umí, když pečuje o své tělesné, duševní a sociální zdraví?

• dodržuje zásady zdravého životního stylu
• zvládá společenské normy chování v rodině i dětském kolektivu
• ovládá své city a emoce, dokáže být empatický

V další fázi jsme se zaměřili na postupný rozvoj jednotlivých dovedností vzhledem k věku dětí. Např.:

Oborové výstupy

Současně s prací na klíčových kompetencích jsme se zabývali formulováním oborových kompetencí (výstupů) ve smyslu "Co má žák z daného předmětu umět pro život?". Nejdříve jsme si na uvedenou otázku odpovídali sami (bez jakékoli pomoci), poté jsme naši práci porovnávali s oborovými výstupy v RVP ZV. Mnozí učitelé v první fázi považovali tuto činnost za zbytečnou. Postupně si však začali uvědomovat, jak přeceňují význam svého oboru a kolik podrobností chtějí, aby děti uměly.

Pro příklad uvádíme oborové výstupy z přírodopisu.

Žák 9. ročníku:

• používá metody, postupy a techniky typické pro biologii, zpracovává a interpretuje získaná data, hodnotí a nalézá souvislosti
• registruje a vysvětluje podstatné zákonitosti v živé a neživé přírodě a vztahy mezi nimi
• přijímá informace týkající se přírody, lidského života a zdraví
• rozpoznává vlivy různých praktických aktivit na přírodní ekosystémy
• uvědomuje si osobní odpovědnost za stav životního prostředí
• dodržuje hygienická a bezpečnostní pravidla k ochraně života a zdraví člověka, k ochraně přírody

Spojení oborových výstupů a klíčových kompetencí

Chceme-li, aby byl školní vzdělávací program skutečnou změnou ve škole, považujeme za důležité propojení klíčových kompetencí s obory. Tímto spojením chceme zamezit, aby životní dovednosti zůstaly jen úvodními proklamacemi. Proto jsme vzali oba úvodní materiály - oborové výstupy a rozklíčované klíčové kompetence - a v oborových týmech jsme je spojovali do společných formulací, při kterých jsme se snažili používat co nejvíce konkrétních významových sloves. I výsledek této práce byl projednán a doplňován v celém učitelském sboru, a to zcela záměrně, aby byl do diskuse vnesen i názor neodborníka na obor, ale odborníka na pedagogiku.

Uvádíme příklad spojení klíčové kompetence s vzdělávací oblastí Člověk a příroda.

Žák 9. ročníku v oblasti Člověk a příroda v péči o své zdraví:

• rozvrhne si svou činnost při praktických měřeních, pokusech, pozorováních (laboratorní práce) tak, aby splnil úkol v daném čase a vyvaroval se stresu
• uvědomuje si vliv ŽP na své zdraví
• dodržuje návyky hygieny osobní i společenské

Žák 9. ročníku v přírodopisu v péči o své zdraví:

• má přehled o svých fyzických i duševních možnostech, rozumí funkcím vlastního těla
• chrání preventivně svůj organismus proti vnějším vlivům (sluneční záření, potraviny, ovzduší)
• vnímá souvislosti v pozorované krajině, prožívá radost, krásu
• cítí povinnost zachovat přírodní památky, má úctu ke všemu živému
• nebojí se poskytnout předlékařskou první pomoc a přivolá lékaře
• dokáže si konkrétně představit účinky kouření, alkoholismu, užívání drog, přijímá zásadu, že alkoholik a narkoman se nemůže stát dobrým partnerem, rodičem

Žák 9. ročníku v zeměpisu v péči o své zdraví:

• chápe význam rekreace a odpočinku lidí pro fungování společnosti
• vysvětlí souvislosti přírodních podmínek a středisek cestovního ruchu
• navrhuje možnosti cestovního ruchu v jednotlivých oblastech, srovnává je
• při plánování a realizaci výletů dbá na zásady bezpečnosti
• kriticky přijímá nebo odmítá konzumní způsob života
• uvědomuje si odlišnosti norem chování jednotlivých kultur

Žák 9. ročníku v chemii v péči o své zdraví:

• zhodnotí míru nebezpečnosti situace při chemickém pokusu, řídí se pravidly bezpečnosti
• dodržuje v chemické laboratoři zásady hygieny
• Uvědomuje si vliv chemických látek na své zdraví

Žák 9. ročníku ve fyzice v péči o své zdraví:

• při fyzikálních měřeních a pokusech dodržuje hygienu a bezpečnost práce
• respektuje vliv práce v laboratoři na dobrou pohodu i zdraví vlastní i druhých (prašnost, hlučnost apod.)

V následující fázi dochází k rozdělení spojených oborových a klíčových kompetencí do jednotlivých ročníků. Např.:

Žák 8. ročníku v zeměpisu:

• zhodnotí vliv člověka na životní prostředí
• vysvětlí souvislosti přírodních podmínek a středisek cestovního ruchu
• srovnává a navrhuje možnosti cestovního ruchu pro různé regiony
• naplánuje školní výlet, vycházku pro třídu, při plánování a realizaci výletu dbá zásad bezpečnosti

Závěr

Strategie našeho začlenění výchovy ke zdraví do ŠVP patří určitě k těm složitějším. Zvolili jsme ji hlavně proto, že chceme dosáhnout toho, aby se často opomíjená oblast učebního programu dostala do všech oborů i ročníků, aby se spirálovitě vyvíjela a aby byla záležitostí celého pedagogického sboru. Jedině tak máme zaručeno zajištění všech tří pilířů programu Škola podporující zdraví - pohodu prostředí, zdravé učení a otevřené partnerství, ze kterého ve své práci vždy vycházíme.