Nevidomý žák a laboratorní práce z chemie
I těžce zrakově postižený žák se může běžně zúčastnit praktických nácviků a laboratorních prací s dopomocí pedagogického asistenta nebo ochotného spolužáka s dohledem vyučujícího. Ten pouze zaměření činnosti vhodně modifikuje podle schopností a možností nevidomého nebo silně slabozrakého žáka.
Vyžaduje to učitelovu větší fantazii a ochotu improvizovat, určité poznatky z konzultace s rodiči žáka a poradcem ze speciálního pedagogického centra.
Určitá náročnost přípravy a metodiky postupu bývá bohatě kompenzována žákovým upřímným zájmem, zaujetím a pro učitele tak cennou a vzácnou zpětnou vazbou.
Případná modifikace učiva musí vycházet i ze skutečnosti, zda je žákova nevidomost či silná slabozrakost vrozená či získaná, neboť na tom velice závisí míra jeho osobních zkušeností a poznatků v běžném životě, které mu v poznávání „dění ve zkumavce“ velmi pomáhají.
Je nutné zapojit všechny použitelné způsoby smyslového vnímání nevidomého žáka, jako jsou čich, hmat, sluch, a s dodržením pravidel bezpečnosti a s použitím neškodných látek z domácnosti (například kuchyňských pochutin a přísad) – i chuť.
Vizuální změny při chemické reakci (barva, zákal, vznik plamene, ...) popíše zrakově těžce postiženému žáku pedagogický asistent, vyučující v individuálním kontaktu, či ochotný empatický spolužák.
I přesto, že by se mohlo zdát, že nevidomý nebo silně slabozraký žák nemůže provádět laborace v předmětu chemie, nabízím z vlastní zkušenosti několik námětů s metodikou na činnosti, které může provádět samostatně nebo s částečnou dopomocí pedagogického asistenta, spolužáka či pedagoga.
1. POSOUZENÍ VLASTNOSTÍ CHEMICKÝCH LÁTEK
Zařazujeme látky bezpečné pro mimozrakové smyslové vnímání!
a) příprava žáka – žák objasní z teorie, jak souvisí hustota látek s jejich hmotností, a uvede druhy skupenských stavů látek a jejich změny, na Pichtově psacím stroji si připraví sadu číslic podle počtu vzorků látek a rozstříhá si je na kartičky.
b) příprava pomůcek
- kádinky nebo skleněné misky (ne Petriho misky – jsou příliš nízké pro kapaliny);
- různé látky v pevném a kapalném skupenství (dle uvážení vyučujícího).
c) žák provede posouzení:
- hustoty (porovnáním hmotnosti vzorků – odhadem potěžkáním, srovnáním podle skupenského stavu) a vzorkům přiřadí číslo a srovná je do pořadí – kontroluje pedagogický asistent znalý Braillova písma;
- skupenství – hmatem;
- zápachu – přičichnutím;
- velikosti částic (u látek v pevném skupenství) – hmatem.
2. SMĚSI
VYTVOŘENÍ RŮZNORODÉ SMĚSI
a) příprava žáka – žák uvede nejdůležitější druhy různorodých směsí a jejich složky dle skupenství a uvede jejich příklady;
b) žák si připraví látky pro vytvoření směsí – rozezná je podle čichu – voda, mýdlo, olej – a podle hmatu – písek (nebo podle poslechu);
c) žák si připraví chemické nádobí vhodné pro přípravu směsí – kádinky, skleněné misky;
d) žák vytvoří suspenzi, pěnu a emulzi – přesvědčí se hmatem, zda smísil správné složky.
3. METODY ODDĚLOVÁNÍ SLOŽEK SMĚSÍ
FILTRACE
a) příprava žáka – nevidomý žák se naučí poznávat hmatem potřebné pomůcky a uvede podstatu metody filtrace;
b) příprava pomůcek – předložíme žákovi potřebné i přebytečné pomůcky, žák samostatně vybere potřebné;
c) žák složí filtrační aparaturu (po předchozím nácviku s pedagogickým asistentem);
d) žák připraví různé filtrační vložky – filtrační papír (složený) a smotek vaty;
e) žák vyrobí jednoduchou suspenzi z vody a písku;
f) žák provede filtraci suspenze, pedagogický asistent nebo spolužák upozorní na nutnost nepřelití filtrační vložky;
g) žák posoudí účinnost filtrace tak, že si přes dlaň přelije suspenzi a poté i filtrát.
DĚLICÍ NÁLEVKA
a) příprava žáka – naučí se poznávat potřebné pomůcky a objasní princip metody;
b) příprava pomůcek – připravíme potřebné i přebytečné pomůcky a žák si sám vybere potřebné pro splnění úkolu;
c) žák složí aparaturu;
d) žák připraví jednoduchou emulzi z oleje a vody a směs nalije do dělicí nálevky s případnou dopomocí pedagogického asistenta či spolupracujícího spolužáka, který kontroluje uzavření výpustného ventilu;
e) žák provede výpustným ventilem oddělení obou složek (pedagogický asistent nebo spolužák upozorní na moment, kdy je třeba uzavřít ventil nálevky).
4. CHEMICKÉ REAKCE
a) příprava žáka – žák uvede známé průvodní jevy chemických reakcí:
- uvolnění tepla při neutralizaci;
- vytvoření zápachu při oxidaci síry (tavení síry);
- šumění při rozkladu uhličitanu vápenatého;
- vytvoření zápachu při substituci mědi místo vodíku při reakci s kyselinou dusičnou.
b) pedagogický asistent či spolužák opatrně mísí chemikálie v reakční nádobce nebo taví síru nad kahanem a postupně je podává nevidomému žákovi opatrně k posouzení – poslechem, čichem, hmatem;
c) nevidomý žák určí druh chemické reakce podle svých poznatků.
Uvedené možnosti laborací platí především pro nevidomého žáka 8. ročníku, který se s chemií teprve seznamuje. Možnosti lze rozšiřovat, a to i v rámci 9. ročníku, po získaných zkušenostech a při jistotě žákovy opatrnosti a zájmu o učivo.
Jiří Fuksa
