Absence finančního vzdělávání u nás způsobila, že jsou některé ekonomické pojmy používány nesprávně a tam, kde to není vhodné. Dochází ke zkreslování jejich významu, a proto také mohou být snadno zneužity v různých reklamních kampaních směřujících k manipulaci při našem rozhodování.
Můžeme se setkat s tím, že se nás prodejce snaží přesvědčit o tom, abychom si koupili byt s tím, že investice do bydlení je pro nás velmi výhodná. Na tomto místě považujeme za důležité upozornit na to, že kupujeme-li byt, nemusí se vždy jednat o investici. Je potřeba si uvědomit, zda používáme své finanční prostředky na investování, nebo na spotřebu, protože to pak významně ovlivní rozpočet domácnosti. Ne náhodou význam tohoto rozlišení zdůrazňuje Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání. V části Finanční produkty ukládá, aby žák základní školy dovedl rozpoznat a porovnat spotřebu, úspory a investice, viz předepsaný výsledek finančního vzdělávání: „– uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice)“ [1].
V rámci finančního vzdělávání musí být důkladně a jasně vysvětleno ekonomické pojetí investic. Z výkladu by mělo být zřejmé, že vynakládáme-li peněžní prostředky na spotřebu, je naším cílem uspokojit nějakou potřebu. Investujeme-li, vynakládáme volné peněžní prostředky za účelem dosažení výnosů. (Při investování okamžitou spotřebu obětujeme ve prospěch budoucího výnosu.) Jestliže například koupíme byt k vlastnímu bydlení, nejedná se o investici, ale o výdaje na spotřebu za účelem uspokojení potřeby bydlet. Koupíme-li byt s tím, že jej hodlám pronajímat, jedná se o investici.
Na tomto jednoduchém příkladu můžeme vysvětlit rozdíl mezi spotřebou a investicí, určit roční výnosy a spočítat dobu návratnosti investice. Můžeme posoudit rizika investice a její likviditu (dobu vázanosti investice). Vše je pochopitelné i pro žáky ZŠ. Je pravda, že ekonomické teorie analyzují také investice do lidského kapitálu (např. do vzdělání), ale věc je natolik komplikovaná, že konkrétní příklady pro výpočet doby návratnosti a efektivnosti takovýchto investic pro výuku na ZŠ nedoporučujeme.
Volné peněžní prostředky můžeme použít nejen na spotřebu nebo na investice, ale také na úspory. Čím se liší spotřeba od investice, jsme uvedli. Rozdíl mezi investicemi a úsporami není vždy tak jednoznačný. Hranice mezi investováním a spořením nemusí být vždy zcela zřetelná. Přesto můžeme konstatovat, že spoření představuje pravidelné ukládání peněz s minimálním rizikem, ale také s minimálními výnosy, které obvykle pouze snižují vliv inflace na znehodnocení našich úspor. Ve srovnání s tím investování představuje takové vynakládání peněz, jehož cílem je dosáhnout vysokého výnosu s tím, že riziko, které při tom podstupujeme, je také mnohem vyšší.
Nesprávné chápání podstaty investic, úspor a spotřeby podstatně znehodnocuje výsledky finančního vzdělávání a negativně se promítá do všech základních složek finanční gramotnosti, do gramotnosti peněžní, gramotnosti cenové a gramotnosti rozpočtové. V rámci finančního vzdělávání se jedná o klíčové kategorie.
Jestliže žáci nedokáží rozlišit, co je spotřeba, co jsou úspory a co jsou investice, nemohou získat kompetence nezbytné pro správu svých peněz (gramotnost peněžní). Nedokáží čelit negativnímu vlivu inflace. Například nepochopí, že investice do nemovitosti dokáže ochránit peníze před inflací, protože při inflaci roste jak cena nemovitostí, tak nájemné (gramotnost cenová). Nedokáží odpovědně spravovat rozpočet domácnosti, protože si neuvědomí, že koupě vlastního bytu zatíží jejich rozpočet na straně výdajů např. náklady na elektřinu, vodu, plyn, topení atd. A naopak, investují-li a koupí byt za účelem jeho pronájmu, s velkou pravděpodobností se to projeví v rozpočtu domácnosti v podobě pravidelných příjmů plynoucích z pronájmu. Poznamenejme, že pouze pravděpodobně, protože investice s sebou vždy nese určité riziko, které v tomto případě může znamenat, že byt se nepodaří pronajmout a výnosy budou nulové (gramotnost rozpočtová).
Závěrem uvádíme, že podnětem k napsání této glosy bylo zjištění, že rozdíl mezi investicemi, úsporami a spotřebou nebývá vždy zcela zřejmý. Proto jsme chtěli znovu připomenout obsah výše uvedených kategorií a upozornit na jejich místo v rámci finančního vzdělávání. Při tom ukázat na setrvačnost chyb, které vznikají při jejich nesprávném používání, a také na to, které problémy může jejich nepřesné vymezení způsobit v praktickém životě v rámci každodenního ekonomického rozhodování.
------------
Odkazy:
[1] Strategie finančního vzdělávání ve znění koncepčního materiálu vytvořeného MF [online]. 2007, říjen. [cit. 2009-05-15]. Dostupné z WWW: <http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Strategie_Fin_vzdelavani_CR.pdf>.
s. 14.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Ekonomické myšlení a ekonomické rozhodování.
Ostatní články seriálu: