Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Problémy integrace žáků s odlišným mateřským jazykem
Odborný článek

Problémy integrace žáků s odlišným mateřským jazykem

15. 6. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Ing. Terezie Hrubá

Anotace

Zařazení žáků s odlišným mateřským jazykem do výuky formou inkluze se setkává s vážnými problémy, ať už ze strany žáka (vyčlenění ze sociální skupiny v důsledku neznalosti vyučovacího jazyka), tak hlavně ze strany učitele (nedostatek času i motivace pro individuální péči a následný pocit neúspěchu). Článek seznamuje s aktuálním stavem a doporučuje řešení.

Dlouhodobé poznatky z praxe výuky i administrativy v základním školství mě přesvědčily o nevyhnutelnosti změny přístupu k zařazování žáků s odlišným mateřským jazykem do školského systému.

Naše škola je situována poblíž velké komunity vietnamských přistěhovalců, a tak na základě školského zákona zařazují rodiče-přistěhovalci své děti do naší místně příslušné školy k povinnému vzdělávání, a to většinou ihned po příjezdu do ČR. Pro přihlášení dítěte si většinou přivedou tlumočníka, který jim poradí s administrativou, ale tím většinou veškerý kontakt s rodinou končí, protože rodiče ani dítě neumějí česky a na překladatele nemají peníze.

Dítě je podle věku a podle let splněné školní docházky zařazeno do třídy a jeho vzdělávání se začíná odvíjet víceméně živelně. V počátcích nechápe vůbec nic z běžných školních procesů, nemluvě o probíraném učivu. U druhostupňových žáků pak v důsledku ostychu dochází k záškoláctví, které nelze řešit ani se zákonnými zástupci, kteří vůbec nechápou, co po nich škola chce. Tato situace je velmi zatěžující jak pro žáka, tak i pro třídního učitele, jehož povinností je hlídat neomluvené absence a nerušený vývoj žáka.

Na několika schůzkách s učiteli jsem si potvrdila, že podobnou situací procházejí i žáci v jiných školách, a dospěla k názoru, že je třeba situaci řešit nabídnutím vzdělávání v českém jazyce pro děti z třetích zemí formou alespoň půlročního kurzu, který by je připravil pro zařazení do výuky v základní škole. V takovém kurzu by měl být k dispozici kromě aprobovaného češtináře, který by vyučoval češtinu jako cizí jazyk, i tlumočník, který by zajišťoval kontakt s rodinou.

Zatím mohou tuto možnost využívat jen žáci-cizinci ze zemí Evropské unie, pro něž kraj zřizuje třídy pro výuku češtiny, k žákům ze třetích zemí však přistupuje, jako by neexistovaly, nechá školu, ať si problém řeší sama. Na koncepční řešení této problematiky čekáme již několik let a jen doufáme, že si stát uvědomuje, že z dětí přistěhovalců bude mít jednoho dne české občany, a tak by se i o ně měl postarat s příkladnou péčí.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing. Terezie Hrubá

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
15. 6. 2011
Článek popisuje problematiku současných škol, kde se soustřeďuje stále více žáků-cizinců. Školy si nacházejí východiska z problémových situací samy. Jak autorka píše, budou to občané České rebubliky. Neměli bychom se této tématice více věnovat?

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje