Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – I. část
Odborný článek

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – I. část

27. 10. 2005 Základní vzdělávání
Autor
doc. PhDr. Eliška Walterová CSc.

Anotace

První ze série článků k Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech, který se zaobírá politickými a pedagogickými východisky tohoto průřezového tématu.

Je nesporné, že zavádění průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech má svá sociální a politická východiska. Jejich znalost je nezbytná pro pochopení podstaty a smyslu tohoto tématu v širším společenském kontextu i pro jeho realizaci na úrovni školního vzdělávacího programu.

Politická východiska

Se vstupem České republiky do Evropské unie přijal český vzdělávací systém úkol společný pro všechny členské země - zavádět evropskou dimenzi do vzdělávání. Tento úkol je obsažen v Maastrichtské smlouvě z roku 1992, která v článcích 126 a 127 zdůrazňuje, že vzdělávání má podporovat zejména:

  • učení se a rozvíjení jazyků členských států
  • mobilitu učících se a vyučujících
  • uznávání kvalifikací a přípravu na evropský trh práce
  • spolupráci a partnerství škol
  • výměnu zkušeností při řešení společných problémů ve vzdělávání

Zavádění evropské dimenze se vztahuje zejména k obsahu vzdělávání a přípravě učitelů.

Učení o Evropě se postupně rozšiřovalo a prohlubovalo s rozvojem procesu evropské integrace. "Nejstarší" evropská nadnárodní instituce Rada Evropy (založená v roce 1949, zabývající se humanitními záležitostmi, vzděláváním a kulturou) podpořila řadu projektů směřujících k vzájemnému poznávání a spolupráci v oblasti vzdělávání. Je její zásluhou, že koncepce evropské dimenze ve vzdělávání a její podpora v mezinárodních aktivitách přesáhly hranice západní Evropy v době, kdy byla Evropa politicky ostře polarizována. Pod záštitou Rady Evropy byla vydána řada příruček pro školy, např. dosud svou komplexností nepřekonaná publikace "Teaching about Europe" (M. Shennanová, 1991). Pod patronací Rady Evropy byla mj. již v roce 1953 založena mezinárodní soutěž žáků Evropa ve škole.

V současné době Evropská unie výrazně podporuje učení pro Evropu, které nabývá na významu pro ekonomický a sociální rozvoj unie. Integrovaná Evropská unie chce uplatnit své silné stránky v globalizujícím se světě. Úkol otevřeného, evropsky a globálně orientovaného vzdělávání byl rozveden v řadě dokumentů Evropské komise a podpořen finančně dotovanými vzdělávacími programy Evropské unie (SOCRATES, LEONARDO DA VINCI, MLÁDEŽ aj.).

Význam rozvíjení vědomí evropské identity a soudržnosti, evropského občanství, přípravy žáků na přechod ze školy do společnosti a pracovního života v podmínkách integrující se Evropy znovu zdůraznil Lisabonský summit (2001). Mimo jiné důrazně vyzval k učení se jazykům, k zavádění nových informačních médií a komunikačních technologií do vzdělávání a k jejich využívání (především internetu) ve výuce.

Je třeba zdůraznit, že vzdělávání, chápané v Evropské unii jako zdroj prosperity a činitel soudržnosti společenství, zůstává v zodpovědnosti členských zemí. Výchova k evropanství a zavádění evropské dimenze je sice společným úkolem, ale každá země si vytváří své vlastní vzdělávací programy, volí přístupy, které odpovídají jejím podmínkám, kulturní a vzdělávací tradici. Všem těmto programům je společné chápání Evropy jako sdíleného prostředí sociálního i přírodního, v němž dochází k setkávání, spolupráci a hledání společných perspektiv.

V české vzdělávací politice byl významným impulzem pro zavedení evropské dimenze a zařazení průřezového tématu do rámcových vzdělávacích programů Národní program rozvoje vzdělávání, tzv. Bílá kniha (2001). Zde byly formulovány cíle školy pro Evropu následovně:

  • potřeba komunikovat ve dvou jazycích,
  • výchova k poznání, toleranci a respektování odlišností,
  • výchova k poznání a vědomí evropských kořenů i našeho národního přínosu evropské civilizaci
  • cíle a důvody evropské integrace

Chápat evropskou dimenzi a výchovu k evropanství pouze jako politický úkol by ovšem bylo nejen zjednodušující, ale i zavádějící. Podstatná jsou východiska pedagogická, teoretické reflexe procesu výchovy k evropanství, jeho smysl, cíle a obsah. Pro realizaci ve vzdělávacím programu školy je proto zapotřebí objasnit klíčové pojmy, výchovné a vzdělávací strategie i doporučit vhodné metody.

Pedagogická východiska

Zavádění daného průřezového tématu do školních vzdělávacích programů a jeho realizace nebude v žádném případě záležitostí jednoduchou, rozhodně by se nemělo jednat o mechanické zařazování nových témat a informací do výuky.

Evropská tematika byla obsažena i v dřívějších učebních osnovách a učebnicích jednotlivých vyučovacích předmětů, zejména dějepisu, zeměpisu, cizích jazyků a esteticko-výchovných předmětů. Pamětníci možná dodají, že zařazování poznatků o Evropě má u nás tradici. Již v období první Československé republiky byly běžnou součástí osnov. Analýzy dřívějších osnov však prokázaly, že zde chyběl integrující princip a hlubší objasnění pojmu Evropa a evropanství. Témata, sice frekventovaná, byla encyklopedicky řazená, nezřídka okrajová či spíše ilustrativní, doplňovaná přiřazováním dalších bez vnitřních vazeb a souvislostí. Klíčová témata, podstatná pro pochopení identity vlastního národa v evropském kontextu, byla podceněna, nedostatečná pozornost byla věnována proměnám Evropy po druhé světové válce a současným globálním procesům.

Výzkumná zjištění dokládají důsledky tohoto přístupu. Obraz Evropy u žáků byl statický a spíše mozaikovitý. Evropa byla chápána především jako geofyzikální prostor. Vidění a chápání historických a kulturních souvislostí bylo oslabené, výraznější bylo vnímání rozdílů než společných kořenů. V historickém plánu se projevovaly problémy v chápání kontinuity a nejasnosti v chronologii. Vztahy k jiným evropským národům byly ovlivněny spíše masovou a konzumní kulturou, rodiči a běžnými stereotypy než školním vzděláváním. Chybějící kulturní zkušenost, bezprostřední zážitky byly omezené, založené převážně na možnostech turistiky, krátkodobých rekreačních pobytů a výletů. Zkušenosti a bezprostřední prožitek chyběly, jejich simulace nebyly navozovány. Evropa nebyla vnímána jako společenství a prostředí sdílené, nýbrž jako prostor odlišný od našeho domácího (národního). Národní sebevědomí žáků a poznání našeho vkladu do Evropy byly značně sníženy. Přesto Evropa a evropanství bylo atraktivním tématem, čehož nebylo dostatečně využíváno jako motivace k učení žáků.

Charakteristika tématu

Zařazením Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech jako průřezového tématu reflektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání potřebu připravit žáky na život v otevřeném evropském prostoru a globalizujícím světě jako nezbytné součásti všeobecného vzdělání.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

  • přispívá k pochopení Evropy jako prostředí sdíleného různými národy a skupinami lidí (jsme součástí její historie, současnosti i budoucnosti; tyto časové dimenze je třeba propojit a posílit orientaci na budoucnost; inspirujeme se evropskými výzvami, navazujeme na evropské iniciativy a máme příležitost tyto iniciativy sami inspirovat; iniciace a inspirace využívá přirozené touhy žáků pro objevování neznámého a aktivní účasti v tvořivé činnosti; dnešním žákům základní školy se otevírá širší kulturní, ekonomický a sociální prostor, v němž se musí umět orientovat, aby mohli aktivní účastí a jednáním na konkrétních úkolech a lokálních rozhodováních vnést svůj vklad do vztahů a procesů vytvářejících budoucnost Evropy a světa);

  • podporuje chápání jevů a událostí očima "evropského občana" (přispívá k porozumění smyslu integrace a jejího významu pro zachování míru, udržení rovnováhy v Evropě i jejím globálním souvislostem; rozvíjí osobnosti vnímavé, aktivní, sebevědomé a kultivované, schopné přijímat role a zodpovědnosti přesahující osobní a lokální rozměr a způsob uvažování);

  • rozvíjí u žáků smysl pro partnerství, spolupráci, hledání konsenzu a nalézání společných řešení v rozdílných přístupech a názorech (tomu se běžně učí ve škole i mimo vyučování, při stanovování pravidel vzájemných vztahů, účastí v řešení konfliktů a rozhodování v situacích, které ovlivňují jejich život ve škole; simulace situací, rozhodování institucí či grémií evropských a mezinárodních pomáhá pochopit jaké obtíže a složitosti představuje společenství nadnárodní a jaký komplex faktorů ovlivňuje rozhodování a společné aktivity);

  • umožňuje získat vědomosti a dovednosti nezbytné pro orientaci v evropském a globálním prostoru vzdělávání, práce, občanského i osobního života (pro navazování kontaktů, iniciování a vytváření životních projektů, třeba skromných, v kontextu evropském i globálním; poznání rozmanitosti kulturní, sociální i přírodní, specifik, příčin a důsledků jednání lidí v určitém čase a prostoru vybavuje žáky racionálním základem pro utváření názorů a postojů i při rozhodování; motivuje k získání a rozvíjení jazykových a komunikačních dovedností, schopnosti kritického posuzování nových zkušeností, vede k učení se ze zkušeností jiných lidí, rozvíjí schopnost vyrovnávat se s nejistotou a složitostí situací, předvídat důsledky svých rozhodnutí a posiluje houževnatost v případě obtíží);

  • přispívá významně k překonávání stereotypů a předsudků, event. xenofobních projevů (přináší nejen hlubší poznání rozdílů a rozmanitostí v evropských a globálních souvislostech, ale využívá zejména osobních zkušeností žáků, spojených s emocionálním prožitkem v situacích běžného života, v událostech, které zasahují osudy jich samých, jejich rodin, přátel a blízkých lidí; navozuje simulace i možnosti ztvárnění těchto situací prostřednictvím jazyka umění);

  • přináší životní perspektivy v evropském a mezinárodním kontextu (ovlivňuje do značné míry to, zda dnešní žáci základní školy budou, či nebudou schopni využít možnosti a nové příležitosti, které neměly předchozí generace, zda budou podnikaví, budou jednat svobodně, uvědomí si své globální zodpovědnosti a budou své životní perspektivy spojovat se životem ve společnosti evropské a mezinárodní).


O tom, jak pracovat se základními pojmy, se kterými se při realizaci Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech setkáváme, pojednává tento článek.


Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
doc. PhDr. Eliška Walterová CSc.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech