Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Deskriptor úrovně C2

Ikona teoreticky

Deskriptor úrovně C2

Ikona odbornost
Autor: Gabriela Baladová
Anotace: Článek nabízí podrobný popis znalostí a dovedností, kterých by měl dosáhnout člověk, který v jazykovém vzdělávání dosáhne úrovně C2.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2. stupeň
Klíčová slova: Jazyk a jazyková komunikace, cizí jazyk, deskriptor, C2

Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor C2. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.


Sebehodnocení
  • Porozumění/poslech
    Bez potíží rozumím jakémukoli druhu mluveného projevu, živého či vysílaného. Pokud mám trochu času zvyknout si na specifické rysy výslovnosti rodilého mluvčího, nemám potíže porozumět ani tehdy, mluví-li rychle.

  • Porozumění/čtení
    Snadno čtu všechny formy písemného projevu, včetně abstraktních textů náročných svou stavbou i jazykem, jako jsou např. příručky, odborné články a krásná literatura.

  • Mluvení/ústní interakce
    Dokážu se zapojit do jakékoli konverzace nebo diskuse. Znám dobře idiomatické a hovorové výrazy. Umím se plynule vyjadřovat a přesně sdělovat jemnější významové odstíny. Narazím-li při vyjadřování na nějaký problém, dokážu svou výpověď přeformulovat tak, že to ostatní ani nepostřehnou.

  • Mluvení/samostatný písemný projev
    Umím podat jasný plynulý popis nebo zdůvodnění stylem vhodným pro daný kontext a opírajícím se o efektivní logickou strukturu, která pomáhá posluchači všimnout si důležitých bodů a zapamatovat si je.

  • Psaní/písemný projev
    Umím napsat jasný plynulý text vhodným stylem. Dokážu napsat složité dopisy, zprávy nebo články a vystavět text logicky tak, aby pomáhal čtenáři všimnout si důležitých bodů a zapamatovat si je. Umím psát resumé a recenze odborných nebo literárních prací.

Kvalitativní aspekty užívání mluveného jazyka
  • Rozsah
    Dokáže velmi pružně přeformulovat myšlenky pomocí odlišných způsobů jazykového vyjádření, aby přesně vyjádřil(a) jemné významové odstíny, kladl(a) důraz, rozlišoval(a) a eliminoval(a) mnohoznačnost. Ovládá také dobře idiomatické a hovorové výrazy.

  • Správnost
    Dokáže důsledně ovládat gramatiku jazyka v její komplexnosti, i když věnuje pozornost něčemu jinému (např. promýšlení dalšího sdělení a sledování reakce jiných).

  • Plynulost
    Dokáže se spontánně vyjadřovat v plné šíři a s přirozenou hovorovou plynulostí. Jakémukoli problému se dokáže vyhnout nebo se vrátit zpět a napravit jej tak hladce, že to jeho/její partner v promluvě sotva postřehne.

  • Interakce
    Dokáže se snadno a dovedně zapojit do jakékoliv interakce a dokáže si uvědomovat a používat klíčové signály neverbální a intonační povahy bez zjevného úsilí. Umí začlenit svůj příspěvek do společně vytvářené promluvy, přičemž střídání partnerů v promluvě, odkazování a činění narážek probíhá naprosto přirozeně.

  • Koherence
    Dokáže vytvořit koherentní a kohezní promluvu a přitom plně a vhodně použít rozmanité slohotvorné útvary a širokou škálu spojovacích výrazů a jiných kohezních prostředků.

Ústní projev - všeobecná stupnice
Vyjadřuje se jasně, plynule a jeho/její projev má účinnou logickou strukturu, což pomáhá posluchači všimnout si důležitých bodů a zapamatovat si je.

  • Souvislý monolog
    • Popis zážitku
      Dokáže vytvořit popisy, které jsou jasné, plynulé, propracované a často pozoruhodné.
    • Argumentace (např. v debatě)
      Deskriptor není k dispozici.

  • Veřejná hlášení
    Deskriptor není k dispozici.

  • Oslovování různého publika
    Dokáže s jistotou a srozumitelně pronést přednášku na složité téma a určenou publiku, které s tímto tématem není obeznámeno, a dokáže stavbu své přednášky pružně přizpůsobovat potřebám posluchačů. Zvládá obtížné a dokonce nepřátelsky zaměřené dotazy.

Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat jasné a plynulé složité texty, které mají vhodný a účinný styl a jsou logicky vystavěny tak, aby pomáhaly čtenáři najít základní body.

  • Samostatný písemný projev
    Dokáže napsat jasná a plynulá poutavá vyprávění a líčení zážitků ve stylové rovině, která odpovídá zvolenému žánru.

  • Zprávy a pojednání
    • Dokáže napsat jasné, plynulé a složité zprávy, články nebo pojednání, ve kterých se zabývá nějakým problémem nebo předkládá kritické hodnocení projektů nebo literárních děl.
    • Dokáže použít vhodnou, efektivní logickou stavbu, a tak čtenáři pomáhá nalézt základní myšlenky.

Plánování
Dokáže si dopředu naplánovat, co je třeba říct a jak to říct, přičemž zvažuje účinek na posluchače.

Kompenzování
Dokáže nahradit slovo, které si nemůže vybavit, významovým ekvivalentem tak snadno, že je to sotva postřehnutelné.

Monitorování a přeformulování
Dokáže se vrátit zpět a přeformulovat svou výpověď, aby se vyhnul(a) obtížnému místu, tak snadno, že to partner stěží postřehne.

Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Bez potíží rozumí jakémukoli druhu mluveného projevu, živého nebo vysílaného, pronášeného v rychlém tempu rodilého mluvčího.

  • Porozumění interakcí mezi rodilými mluvčími
    Snadno sleduje složité interakce mezi účastníky skupinové diskuse a debaty, dokonce i pokud se týkají abstraktních, složitých a ne zcela běžných témat.

  • Poslech v živém publiku
    Dokáže s porozuměním sledovat odborné přednášky a prezentace, ve kterých je vysoký stupeň hovorových a regionálních výrazů nebo méně běžné terminologie.

  • Poslech hlášení a pokynů
    Dokáže získat konkrétní informace z veřejných hlášení, navzdory jejich špatné slyšitelnosti a akustickému zkreslení, např. na nádražích, sportovních stadionech atd. Rozumí složitým technickým informacím, jako jsou návody k obsluze různých zařízení, údaje o běžných výrobcích a službách.

  • Poslech médií a nahrávek
    Rozumí širokému rejstříku nahraného i vysílaného materiálu, do určité míry i v nespisovném jazyce, a všímá si drobnějších detailů včetně slovně nevyjádřených postojů a vztahů mezi mluvčími.

Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Rozumí a kriticky interpretuje všechny formy písemného projevu včetně abstraktních textů náročných svou stavbou i jazykem, nebo velmi hovorových uměleckých i ostatních textů. Rozumí širokému rejstříku dlouhých a složitých textů, oceňuje jemné stylistické rozdíly a implicitní i explicitní významy textů.

  • Čtení korespondence
    Rozumí jakékoli korespondenci, pokud může čas od času nahlédnout do slovníku.

  • Orientační čtení
    • Dokáže rychle přehlédnout dlouhý, složitý text a najít důležité podrobnosti.
    • Dokáže rychle určit obsah a důležitost novinových zpráv, článků a hlášení týkajících se širokého okruhu profesních témat a umí se rozhodnout, zda má smysl je podrobněji prostudovat.

  • Čtení pro informaci a pochopení argumentace
    Dokáže dopodrobna porozumět širokému okruhu dlouhých, složitých textů, se kterými se může setkat ve společenském, profesním nebo akademickém životě, a rozpoznat jemné významové odstíny postojů a vyřčených i nevyřčených názorů.

  • Čtení pokynů
    Dokáže detailně porozumět dlouhým, složitým návodům týkajícím se nového zařízení nebo postupu bez ohledu na to, zda se vztahují k oblasti jeho/její specializace nebo ne, a to za předpokladu, že si může znovu přečíst obtížné pasáže.

  • Sledování televize a filmu
    Dokáže sledovat s porozuměním filmy, ve kterých se do značné míry užívá slangu a idiomatických výrazů.

Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Dovedně využívá kontextových, gramatických a lexikálních signálů k vyvození postojů, nálad a záměrů a k předvídání toho, co bude následovat.

Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dobře ovládá idiomatické a hovorové výrazy a uvědomuje si roviny konotačního významu. Dokáže přesně sdělovat jemnější významové odstíny, přičemž poměrně přesně využívá široký rejstřík prostředků blíže modifikujících význam. Narazí-li při vyjadřování na nějaký problém, dokáže svou výpověď přeformulovat tak snadno, že to partner sotva postřehne.

  • Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
    Dokáže porozumět každému rodilému mluvčímu, i když jde o abstraktní a složitá témata odborné povahy mimo jeho/její obor za předpokladu, že má možnost zvyknout si na nespisovnou výslovnost nebo variantu jazyka (dialekt).

  • Rozhovor, konverzace
    Dokáže se účastnit konverzace bez obtíží, vhodným způsobem a bez jakýchkoliv jazykových omezení ve všech sférách společenského a osobního života.

  • Neformální diskuse (s přáteli)
    Dokáže snadno porozumět složité interakci probíhající mezi účastníky skupinové diskuse a přispívat k ní, i když se jedná o abstraktní, složitá, méně známá témata.

  • Formální diskuse a schůze
    Dokáže obhájit své stanovisko ve formální diskusi složitých problémů, předložit srozumitelnou a přesvědčivou argumentaci, aniž by byl ve srovnání s rodilým mluvčím v nevýhodě.

  • Spolupráce zaměřená na dosažení cíle
    • Spolehlivě rozumí pokynům do všech podrobností.
    • Dokáže přispět k rychlému průběhu práce tím, že přizve ostatní, aby se zapojili, řekli, co si myslí atd.
    • Dokáže jasně vysvětlit danou věc nebo nastínit problém, uvažovat o možných příčinách nebo následcích a zvažovat výhody a nevýhody různých přístupů.

  • Vyjednávání za účelem získání zboží a služeb
    • Dokáže se jazykově vyrovnat se situací, kdy musí projednat řešení sporu, např. jde-li o pokutu, finanční zodpovědnost za škodu v bytě a vinu za nehodu.
    • Dokáže v hlavních bodech uvést důvody k odškodnění, přičemž využívá přesvědčivých jazykových prostředků, aby se domohl(a) zadostiučinění, a jasně vysvětlí meze ústupků, které je připraven(a) učinit.
    • Dokáže objasnit problém, který nastal, a vysvětlit, že dodavatel/zákazník musí učinit ústupek.

  • Výměna informací
    • Dokáže chápat a vyměňovat si složité informace a rady v širokém okruhu záležitostí spojených s jeho/její rolí v daném povolání.
    • Dokáže spolehlivě předat podrobné informace.
    • Dokáže jasně a podrobně popsat, jak provést určitý výkon.
    • Dokáže shrnout a skloubit informace a argumenty z řady zdrojů a podat o nich zprávu.

  • Pohovor (interview) v roli tazatele/dotazovaného
    Dokáže vést svou část dialogu velmi dobře, dává rozhovoru strukturu a reaguje rozhodně a naprosto plynule jak v roli tazatele, tak dotazovaného. Není vůči rodilému mluvčímu nijak znevýhodněn.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    Dokáže ze svého rejstříku promluvových funkcí pohotově vybrat vhodnou frázi, kterou patřičně uvede svůj příspěvek tak, aby se mohl(a) ujmout slova nebo aby během přemýšlení získal(a) čas a ponechal(a) si slovo.

  • Spolupráce
    Dokáže obratně reagovat na to, co říkají ostatní.

  • Žádost o objasnění
    Dokáže klást doplňující otázky, aby se ujistil(a), zda porozuměl(a) tomu, co chtěl mluvčí říct, a aby získal(a) objasnění víceznačných formulací.

Písemná interakce - všeobecná stupnice
Umí se jasně a přesně vyjádřit, přičemž se pružně a účinně obrací na adresáta.

  • Korespondence
    Dokáže se v osobní korespondenci vyjádřit jasně a přesně, jazyka užívá pružně a účinně, včetně vyjádření emocí, narážek nebo vtipu.

  • Poznámky, vzkazy a formuláře
    • Dokáže zaznamenat vzkazy týkající se dotazů a vysvětlení problémů.
    • Dokáže napsat krátká sdělení obsahující jednoduché informace bezprostředně důležité pro přátele, pracovníky ve službách, učitele a ostatní lidi, kteří jsou součástí jeho/jejího každodenního života, srozumitelně přitom vyjádří, co považuje za důležité.

  • Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
    Domýšlí vnitřní souvislosti i narážky obsažené v tom, co mluvčí říká, a dovede si je zaznamenat stejně jako své poznámky ke slovům, která mluvčí skutečně užil.

  • Zpracování textu
    Dokáže shrnout informace z různých zdrojů a nově uspořádat argumenty a poznámky ve formě logicky členěné celkové prezentace.

Rozsah všeobecných znalostí jazyka
Umí vyčerpávajícím způsobem a spolehlivě ovládat velmi široký rozsah jazyka tak, aby přesně formuloval(a) myšlenky, kladl(a) důraz, rozlišoval(a) a eliminoval(a) mnohoznačnost. Nic nenasvědčuje tomu, že by musel(a) jazykově redukovat to, co chce vyjádřit.

Rozsah slovní zásoby
Dobře zvládá velmi široký repertoár slovní zásoby včetně idiomatických a hovorových výrazů; je zřejmé, že si je vědom(a) konotativních úrovní významu.

Ovládání slovní zásoby
Důsledně používá správnou a vhodnou slovní zásobu.

Gramatická správnost
Dokáže důsledně ovládat gramatiku jazyka v její komplexnosti, i když věnuje pozornost něčemu jinému (např. promýšlení dalšího sdělení, sledování reakce jiných).

Ovládání zvukové stránky jazyka
Dokáže správně rozlišit použití intonace a větného přízvuku tak, aby vyjadřoval i nejjemnější významové odstíny.

Ovládání ortografie (pravopisu)
Písemný projev je z ortografického hlediska bezchybný.

Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
Dobře ovládá idiomatické a hovorové výrazy a uvědomuje si jejich významové konotace. Prokazuje v celé šíři porozumění sociolingvistickým a sociokulturním jazykovým implikacím, které jsou používány rodilými mluvčími, a dokáže na ně vhodně reagovat. Umí efektivně zprostředkovat komunikaci mezi mluvčími cílového jazyka a společenstvím svého výchozího jazyka a zohledňuje přitom sociokulturní a sociolingvistické rozdíly.

Diskursní kompetence
  • Přizpůsobivost
    Je ve velké míře přizpůsobivý/á, což se projevuje vyjadřováním myšlenek prostřednictvím různých jazykových prostředků tak, aby položil(a) důraz, bral(a) ohled na danou situaci či účastníka promluvy atp. a aby eliminoval(a) mnohoznačnost.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    Dokáže ze svého rejstříku promluvových funkcí pohotově vybrat vhodnou frázi, kterou patřičně uvede svůj příspěvek tak, aby se mohl(a) ujmout slova nebo aby během přemýšlení získal(a) čas a ponechal(a) si slovo.

  • Rozvinutí tematických složek
    Dokáže podat spletité a pečlivě promyšlené popisy a vypravování, přičemž do nich umí začlenit vedlejší témata, umí rozvinout určité myšlenky a zakončit je vhodným závěrem.

  • Koherence
    Dokáže vytvořit koherentní a kohezní texty a přitom plně a vhodně použít rozmanité slohotvorné útvary a širokou škálu kohezních prostředků.

Funkční užívání jazyka
  • Plynulost promluvy
    Dokáže se plynule a přitom přirozeně, bez většího úsilí a zaváhání vyjadřovat v plné šíři. Pauzy se objevují jen do té míry, aby mluvčímu umožnily přesně reagovat na určitá slova, vyjadřovat myšlenky, nebo najít vhodné příklady nebo vysvětlení.

  • Přesnost propozice
    Dokáže přesně a dostatečně jazykově správně vyjádřit i jemné významové odstíny prostřednictvím širokého repertoáru hodnotících výrazových prostředků (např. příslovcí vyjadřujících míru/stupeň, vedlejších vět vymezujících význam vět řídících). Dokáže vyjadřovat důraz, rozlišení a eliminovat mnohoznačnost.

Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 01. 2007
Zobrazeno: 4417krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BALADOVÁ, Gabriela. Deskriptor úrovně C2. Metodický portál: Články [online]. 15. 01. 2007, [cit. 2020-02-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1090/DESKRIPTOR-UROVNE-C2.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.