Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Deskriptor úrovně B1

Ikona teoreticky

Deskriptor úrovně B1

Ikona odbornost
Autor: Gabriela Baladová
Anotace: Článek nabízí podrobný popis znalostí a dovedností, kterých by měl dosáhnout člověk, který v jazykovém vzdělávání dosáhne úrovně B1.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2. stupeň
Klíčová slova: Jazyk a jazyková komunikace, cizí jazyk, B1, deskriptor

Společný evropský referenční rámec pro jazyky stanovuje úrovně receptivních, produktivních, interaktivních a mediačních řečových dovedností. Ze zmíněného referenčního rámce vybíráme hlavní kategorie užívání jazyka pro deskriptor B1. Výběr provedla Mgr. Gabriela Baladová.


Sebehodnocení
  • Porozumění/poslech
    Rozumím hlavním myšlenkám vysloveným spisovným jazykem o běžných tématech, se kterými se setkávám v práci, ve škole, ve volném čase atd. Rozumím smyslu mnoha rozhlasových a televizních programů týkajících se současných událostí nebo témat souvisejících s oblastmi mého osobního či pracovního zájmu, pokud jsou vysloveny relativně pomalu a zřetelně.

  • Porozumění/čtení
    Rozumím textům, které obsahují slovní zásobu často užívanou v každodenním životě nebo které se vztahují k mé práci. Rozumím popisům událostí, pocitů a přání v osobních dopisech.

  • Mluvení/ústní interakce
    Umím si poradit s většinou situací, které mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Dokážu se bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která jsou mi známá, o něž se zajímám nebo která se týkají každodenního života (např. rodiny, koníčků, práce, cestování a aktuálních událostí).

  • Mluvení/samostatný písemný projev
    Umím jednoduchým způsobem spojovat fráze, abych popsal(a) události a své zážitky, sny, naděje a cíle. Umím stručně odůvodnit a vysvětlit své názory a plány. Umím vyprávět příběh nebo přiblížit obsah knihy či filmu a vylíčit své reakce.

  • Psaní/písemný projev
    Umím napsat jednoduché souvislé texty na témata, která dobře znám nebo která mě osobně zajímají. Umím psát osobní dopisy popisující zážitky a dojmy.

Kvalitativní aspekty užívání mluveného jazyka
  • Rozsah
    Zná jazyk tak, aby se domluvil(a) a aby se vyjadřoval(a) pomocí své slovní zásoby jen s určitou mírou zaváhání a opisných jazykových prostředků v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události.

  • Správnost
    Přiměřeně správně používá repertoár běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací.

  • Plynulost
    Dokáže smysluplně komunikovat, ačkoliv jsou zcela zřejmé pauzy způsobené plánováním gramatiky a lexika a pokusy o vhodnější formulaci, zejména v delších úsecích zcela samostatné promluvy.

  • Interakce
    Dokáže iniciovat, udržet v chodu a ukončit jednoduchou konverzaci "z očí do očí" v rámci známých tematických okruhů či okruhů, o které se osobně zajímá. Dokáže znovu zopakovat část toho, co někdo řekl, aby se ujistil(a), že si vzájemně rozumí.

  • Koherence
    Dokáže spojit sérii kratších jednotlivých bodů v propojený a lineární sled určitých myšlenek.

Ústní projev - všeobecná stupnice
Dokáže poměrně plynule podat souvislý, jednoduše formulovaný popis mnohých témat z oblasti svého zájmu, přičemž je prezentuje jako lineární sled myšlenek.

  • Souvislý monolog
    • Popis zážitku
      • Dokáže podat jednoduše formulovaný popis na různá témata z oblasti svého zájmu.
      • Dokáže poměrně plynule zvládnout nekomplikované vyprávění nebo popis jako lineární sled myšlenek.
      • Dokáže podrobně popsat zážitky zachycující pocity a reakce.
      • Dokáže vylíčit podrobnosti nepředvídatelných událostí, např. nehody.
      • Dokáže vyprávět příběh nebo přiblížit obsah knihy nebo filmu a vylíčit své reakce.
      • Dokáže vylíčit své sny, naděje a ambice.
      • Dokáže popsat události, ať už skutečné, či smyšlené.
      • Dokáže vyprávět příběh.

    • Argumentace (např. v debatě)
      Dokáže rozvinout argumentaci natolik dobře, že se většinou dá bez problémů sledovat. Dokáže stručně zdůvodňovat a vysvětlovat své názory, plány a jednání.

  • Veřejná hlášení
    Dokáže pronést krátké, předem nacvičené hlášení na téma vztahující se ke každodenním událostem v jeho/jejím oboru. Ačkoliv jsou hlášení poznamenána velmi silným cizím přízvukem a intonací, jsou přesto zcela srozumitelná.

  • Oslovování různého publika
    • Dokáže přednést předem připravenou, jednoduše formulovanou přednášku na známé téma ve svém oboru, a to natolik jasně, že jej lze téměř celou dobu bez potíží sledovat, přičemž poměrně přesně vysvětluje hlavní myšlenky.
    • Dokáže zodpovědět následné dotazy, někdy ale musí požádat o jejich zopakování, hlavně pokud jsou vysloveny rychle.

Písemný projev - všeobecná stupnice
Dokáže napsat velmi jednoduše členěné souvislé texty týkající se okruhu známých témat z oblasti jeho/jejího zájmu, a to tak, že spojuje řadu kratších úseků do lineárního sledu.

  • Samostatný písemný projev
    • Dokáže napsat velmi jednoduše členěné a podrobné popisy týkající se různých témat v oblasti jeho/jejího zájmu.
    • Dokáže popsat zážitek a vylíčit své pocity a reakce v jednoduchém souvislém textu.
    • Dokáže napsat popis události, nedávného výletu, ať skutečného, či smyšleného.
    • Dokáže vyprávět příběh.

  • Zprávy a pojednání
    • Dokáže psát krátká jednoduchá pojednání týkající se témat, která ho/ji zajímají.
    • S jistou dávkou sebedůvěry dokáže shrnout nashromážděné faktografické informace týkající se běžných i méně běžných záležitostí v rámci jeho/jejího oboru, napsat o nich zprávu a vyjádřit na ně svůj názor.
    • Dokáže napsat velmi krátké zprávy ve standardizované konvenční formě, které sdělují běžné faktografické informace a zdůvodňují určité činnosti.

Plánování
Dokáže si nacvičit a vyzkoušet nové kombinace a výrazy a je vstřícný/vstřícná zpětné vazbě. Dokáže přijít na to, jakým způsobem vyjádřit hlavní myšlenky toho, co chce sdělit. Využije jakékoli dostupné zdroje a omezí své sdělení v závislosti na vyjadřovacích prostředcích, které si dokáže vybavit nebo vyhledat.

Kompenzování
Dokáže definovat rysy něčeho konkrétního, pokud si nemůže vzpomenout na příslušné slovo. Dokáže vyjádřit určitý význam tím, že blíže vymezí slovo podobného významu (např. nákladní auto pro lidi = autobus). Jednoduchým slovem označí věc podobnou pojmu, který chce pojmenovat, a naznačí, že chce být "opraven". Slovo z mateřského jazyka dokáže nahradit výrazem z jazyka cizího a očekává od posluchače náznak toho, zda je to přípustné či nikoli.

Monitorování a přeformulování
Dokáže napravit nedorozumění, které způsobilo špatné užití slovesného času nebo výrazu, pokud partner naznačí, že nerozumí. Dokáže požádat o ujištění, že tvar, který užil(a), je správný. Dokáže začít znovu a užít jinou taktiku v případě, že dojde k přerušení komunikace.

Poslech s porozuměním - všeobecná stupnice
Dokáže porozumět nekomplikovaným faktografickým informacím týkajícím se věcí každodenního života a zaměstnání, rozpozná jak obecná sdělení, tak specifické podrobnosti za předpokladu, že jde o zřetelnou výslovnost a všeobecně známý přízvuk. Dokáže porozumět hlavním myšlenkám vysloveným spisovným jazykem o běžných tématech, se kterými se setkává v práci, ve škole, ve volném čase, a to včetně krátkých vyprávění.

  • Porozumění interakcí mezi rodilými mluvčími
    Obvykle dokáže sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, které je svědkem, za předpokladu, že řeč je spisovná a zřetelná.

  • Poslech v živém publiku
    • Dokáže sledovat s porozuměním přednášku ve svém oboru, pokud jde o známé téma a prezentace je velmi jednoduše členěná a jasně uspořádaná.
    • Dokáže sledovat s porozuměním hlavní linii krátké jednoduše členěné přednášky na známá témata, pokud je přednesena zřetelně a ve spisovném jazyce.

  • Poslech hlášení a pokynů
    Chápe jednoduché technické informace, jako je návod k obsluze předmětů každodenní potřeby. Dokáže porozumět podrobným orientačním pokynům.

  • Poslech médií a nahrávek
    • Rozumí informačnímu obsahu většiny nahraného nebo vysílaného materiálu týkajícího se témat osobního zájmu v jasně artikulovaném spisovném jazyce.
    • Rozumí smyslu rozhlasového zpravodajství a jednoduchých nahrávek týkajících se běžných témat, pokud jsou vysloveny relativně pomalu a zřetelně.

Čtení s porozuměním - všeobecná stupnice
Dokáže na uspokojivé úrovni číst s porozuměním nekomplikované faktografické texty vztahující se k tématům jeho/jejího oboru a zájmu.

  • Čtení korespondence
    Rozumí natolik popisům událostí, pocitů a přání v osobních dopisech, že si může pravidelně dopisovat s přítelem.

  • Orientační čtení
    • Dokáže přehlédnout delší text, najít potřebné informace a shromáždit informace z různých částí textu nebo z různých textů, aby splnil určitou úlohu.
    • Dokáže najít důležité informace v materiálech každodenního života, jakými jsou dopisy, brožury a krátké úřední dokumenty, a porozumět jim.
  • Čtení pro informaci a pochopení argumentace
    • Dokáže rozpoznat hlavní závěry v jasně uspořádaných textech s povahou argumentace.
    • Dokáže rozpoznat linii argumentace ve zpracování prezentovaného problému, i když ne vždy do podrobností.
    • Dokáže rozpoznat významné myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných témat.

  • Čtení pokynů
    Dokáže porozumět jasně napsaným, jednoduše formulovaným návodům týkajícím se nějakého zařízení.

  • Sledování televize a filmu
    • Dokáže z velké části porozumět mnoha televizním programům, které se týkají témat ve sféře osobního zájmu, jakými jsou rozhovory, krátké přenášky a zpravodajství, pokud jsou předneseny relativně pomalu a jasně.
    • Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk.
    • Dokáže zachytit hlavní myšlenky televizních programů týkajících se známých témat, pokud je tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná.

Rozpoznávání klíčových signálů a vyvozování významu (mluvený i psaný jazyk)
Rozpozná neznámá slova v kontextu, pokud jde o témata vztahující se k jeho/jejímu oboru a jeho/jejím zájmům. Dokáže odhadnout význam řídce se vyskytujících neznámých slov z kontextových souvislostí a vyvodit význam věty, pokud je mu/jí diskutované téma známé.

Ústní interakce - všeobecná stupnice
Dokáže s jistou mírou sebedůvěry komunikovat o rutinních i méně rutinních záležitostech, které se vztahují k jeho/jejím zájmům a profesní sféře. Dokáže získat a předat, ověřit a potvrdit si informace, zvládnout méně běžné situace a vysvětlit, proč něco představuje problém. Dokáže vyjádřit své myšlenky týkající se abstraktních a kulturních témat, jakými jsou filmy, knihy, hudba atp.

Dokáže využít široký rejstřík jednoduchého jazyka, aby si poradil(a) s většinou situací, které mohou nastat při cestování. Dokáže se bez přípravy zapojit do hovoru o tématech, která mu/jí jsou známá, vyjádřit osobní názory a vyměňovat si informace týkající se témat, která jsou známá, týkají se osobních zájmů, nebo každodenního života (rodina, koníčky, cestování, aktuální události).

  • Porozumění rodilému mluvčímu jako partneru v komunikaci
    V rozhovoru na každodenní témata dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu/jí adresován, ačkoli občas bude muset požádat o zopakování určitých slov a frází.

  • Rozhovor, konverzace
    • Dokáže se bez přípravy zapojit do rozhovorů týkajících se známých témat.
    • V rozhovoru na každodenní témata dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu/jí adresován, ačkoli bude občas muset požádat o zopakování určitých slov a frází.
    • Dokáže setrvat v rozhovoru nebo diskusi, ale občas mu/jí možná bude špatně rozumět, když se bude snažit vyjádřit přesně to, co má na mysli.
    • Dokáže vyjádřit pocity překvapení, štěstí, smutku, zájmu a lhostejnosti a na podobné pocity reagovat.

  • Neformální diskuse (s přáteli)
    • Dokáže porozumět většině z toho, co se kolem něj/ní říká a co se týká všeobecných témat, pokud se partneři v komunikaci vyhnou přílišnému užívání idiomatického jazyka a mluví zřetelně.
    • Dokáže vyjádřit své myšlenky týkající se abstraktních nebo kulturních témat, jakými jsou hudba a film. Umí vysvětlit, proč je něco problematické.
    • Dokáže stručně komentovat názory druhých.
    • Dokáže srovnávat různé alternativy, prodiskutovat, co se má dělat, kam se má jít, kdo nebo co se má vybrat atd.
    • Obvykle dokáže porozumět hlavním myšlenkám neformální diskuse s přáteli, pokud mluví zřetelně a spisovným jazykem.
    • Dokáže sdělovat osobní názory a ptát se na podobné názory v diskusi týkající se témat v okruhu jeho/jejího zájmu.
    • Dokáže vysvětlit své názory a reakce na řešení problémů nebo otázek praktického rázu týkajících se toho, kam se má jít, co se má dělat, jak se má zorganizovat daná událost (např. výlet).
    • Dokáže zdvořilým způsobem vyjádřit své přesvědčení, názor, souhlas či nesouhlas.

  • Formální diskuse a schůze
    • Dokáže porozumět většině z toho, o čem je řeč v rámci jeho/jejího oboru, pokud se partneři v komunikaci vyhnou hojnému idiomatickému vyjadřování a zřetelně vyslovují.
    • Dokáže jasně vyložit svůj názor, ale zapojení do debaty je pro něj/ni problematické.
    • Dokáže se zapojit do běžné formální diskuse týkající se známého tématu, která je vedena ve srozumitelném spisovném jazyce a ve které jde o výměnu faktografických informací, přijímání pokynů nebo o řešení problémů praktického rázu.

  • Spolupráce zaměřená na dosažení cíle
    • Dokáže porozumět tomu, co se říká, ačkoli občas bude muset požádat o zopakování nebo objasnění, pokud ostatní mluví rychle nebo dlouho.
    • Dokáže vysvětlit, proč je něco problematické, diskutovat o dalším postupu, srovnat a posoudit alternativní řešení.
    • Dokáže stručně posoudit názory ostatních.
    • Ve většině případů dokáže porozumět tomu, o čem se mluví, a pokud je to nutné, dokáže zopakovat, co již někdo řekl, aby se ujistil(a), že si vzájemně rozumí.
    • Pokud jde o možná řešení nebo o další postup práce, dokáže vyjádřit své názory a reakce tak, že mu/jí ostatní rozumí, a dokládá je stručnými důvody a vysvětlením.
    • Dokáže ostatní vyzvat, aby vyjádřili svůj názor týkající se dalšího postupu.

  • Vyjednávání za účelem získání zboží a služeb
    • Dokáže vyřídit většinu záležitostí, které mohou nastat při cestování, zajišťování cesty nebo ubytování nebo při jednání s úřady během pobytu v cizině.
    • Dokáže se vyrovnat s méně běžnými situacemi v obchodech, na poště a v bance, např. vrátit zboží, se kterým není spokojen. Dokáže vyjádřit stížnost.
    • Dokáže vyřešit většinu situací, které mohou nastat při zajišťování cesty prostřednictvím cestovní kanceláře nebo při vlastním cestování, např. zeptat se spolucestujícího, kde má vystoupit na cestě na neznámé místo.

  • Výměna informací
    • Dokáže si s určitou mírou sebedůvěry vyměňovat, ověřovat a potvrzovat nahromaděné faktografické informace o známých rutinních i méně běžných záležitostech ve svém oboru.
    • Dokáže popsat, jak se něco dělá, a dávat podrobné pokyny.
    • Dokáže shrnout a uvést svůj názor na krátkou povídku, článek, přednášku, interview nebo dokumentární pořad a zodpovědět otázky týkající se dalších podrobností.
    • Dokáže vyhledat a předat jednoduché faktografické informace.
    • Dokáže požádat o podrobné orientační pokyny a podobným pokynům porozumět.
    • Dokáže získat podrobnější informace.

  • Pohovor (interview) v roli tazatele/dotazovaného
    • Dokáže poskytnout konkrétní informace, které jsou požadovány u pohovoru nebo při konzultaci (např. popsat lékaři příznaky nemoci), ale činí tak s omezenou přesností.
    • Dokáže vést předem připravený pohovor, ověřit a potvrdit informace, ačkoli občas musí požádat o zopakování, pokud druhá osoba reaguje rychle nebo obšírně.
    • U pohovoru nebo při konzultaci se do určité míry dokáže chopit iniciativy (např. začít nové téma), v interakci je však značně závislý na tazateli.
    • Dokáže užít připraveného dotazníku k provedení pohovoru, který má danou skladbu, a položit několik spontánních doplňujících otázek.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    Dokáže zasáhnout do diskuse na známé téma, přičemž užije vhodné fráze, aby se ujal(a) slova. Dokáže začít, udržet v chodu a uzavřít jednoduchý osobní rozhovor "z očí do očí" týkající se běžných témat nebo osobních zájmů.

  • Spolupráce
    • Dokáže využít základní repertoár jazykových prostředků a strategií k tomu, aby pomohl(a) udržet rozhovor nebo diskusi v chodu.
    • Dokáže shrnout, kam diskuse dospěla, a tak přispět k usměrnění hovoru.
    • Dokáže zopakovat, co někdo řekl, aby se potvrdilo vzájemné porozumění a aby si vývoj myšlenek udržel správný směr.
    • Umí přizvat ostatní do diskuse.

  • Žádost o objasnění
    Dokáže někoho požádat, aby objasnil nebo rozvedl, co zrovna řekl.

Písemná interakce - všeobecná stupnice
Dokáže sdělit informace a myšlenky týkající se abstraktních i konkrétních témat, ověřit si informace a zeptat se na problémy nebo problémy poměrně přesně vysvětlit. Umí napsat osobní dopisy a poznámky, požadovat a sdělit jednoduché, bezprostředně důležité informace a vysvětlit, co považuje za důležité.

  • Korespondence
    V osobních dopisech dokáže sdělit zprávy a vyjádřit myšlenky o abstraktních nebo kulturních tématech, jakými jsou hudba a filmy. Umí napsat osobní dopisy popisující zážitky, pocity a události.

  • Poznámky, vzkazy a formuláře
    Dokáže zaznamenat vzkazy týkající se dotazů a vysvětlení problémů, napsat krátká sdělení obsahující jednoduché informace bezprostředně důležité pro přátele, pracovníky ve službách, učitele a ostatní lidi, kteří jsou součástí jeho/jejího každodenního života, srozumitelně přitom vyjádří, co považuje za důležité.

  • Zapisování poznámek (z přednášek, seminářů atd.)
    Během přednášky si dokáže dělat dostatečně přesné poznámky, aby jich mohl(a) později využít, pokud jde o téma v oblasti jeho/jejího zájmu a projev je jasný a dobře uspořádaný. Během nekomplikované přednášky si dokáže poznamenat seznam hlavních myšlenek za předpokladu, že jde o známé téma a že je projev formulován v jednoduchém jazyce a přednesen se zřetelně artikulovanou spisovnou výslovností.

  • Zpracování textu
    Dokáže shromáždit krátké informace z několika zdrojů a shrnout je pro někoho jiného. Jednoduchým způsobem parafrázuje krátké písemné pasáže, přičemž využívá formulace a uspořádání původního textu.

Rozsah všeobecných znalostí jazyka
Má dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby popsal(a) nepředvídatelné situace, aby v rozumné míře dostatečně přesně postihl(a) podstatu myšlenky nebo problému a aby se vyjadřoval(a) o abstraktních či kulturních tématech, jako jsou hudba a film. Jeho/její vyjadřovací prostředky jsou postačující, aby se domluvil(a) a aby se vyjadřoval(a) pomocí své slovní zásoby jen s určitou mírou zaváhání a opisných jazykových prostředků v rámci tematických okruhů rodiny, koníčků a zájmů, práce, cestování a aktuálních událostí, omezená slovní zásoba však způsobuje opakování a občas dokonce formulační obtíže.

Rozsah slovní zásoby
Má dostačující slovní zásobu k tomu, aby se vyjadřoval(a), do určité míry i s pomocí opisných prostředků, v rámci témat týkajících se každodenního života (rodina, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události).

Ovládání slovní zásoby
Prokazuje dobré ovládání základní slovní zásoby, ale přesto se objevují závažné chyby, když má vyjadřovat složitější myšlenky nebo hovořit o neznámých tématech a situacích.

Gramatická správnost
Komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovládá gramatiku, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. Chyby se objevují, ale je jasné, co chce vyjádřit. Přiměřeně správně používá repertoár běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací.

Ovládání zvukové stránky jazyka
Výslovnost je z hlediska artikulace jasná, i když je občas zřejmý cizí přízvuk a občas se objevují chyby ve výslovnosti.

Ovládání ortografie (pravopisu)
Dokáže vytvořit souvislý text, který je celkem srozumitelný ve všech částech. Pravopis, interpunkce a úprava textu jsou natolik přesné, že ve většině případů je možné text sledovat.

Adekvátnost z hlediska sociolingvistiky (souvislosti jazyka a společnosti)
K vyjádření dokáže používat širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reagovat, využívá nejběžnějších vyjadřovacích prostředků neutrálního funkčního stylu. Je si vědom(a) zásadních zdvořilostních norem a podle toho se chová. Uvědomuje si nejdůležitější rozdíly ve zvycích, v obvyklé jazykové praxi, postojích, hodnotách a víře, které jsou dominantní v daném společenství a které jsou typické pro jeho/její jazykové zázemí, a vědomě je vyhledává.

Diskursní kompetence
  • Přizpůsobivost
    • Dokáže upravit svůj způsob vyjádření tak,že je schopen/schopna vypořádat se s méně obvyklými nebo dokonce obtížnými situacemi.
    • Dokáže flexibilně využívat širokého repertoáru jednoduchého jazyka proto, aby vyjádřil(a) většinu toho, co chce sdělit.

  • Ujímání se slova (střídání partnerů v komunikaci)
    • Dokáže zasáhnout do diskuse na známé téma, přičemž užije vhodné fráze, aby se ujal(a) slova.
    • Dokáže začít, udržet v chodu a uzavřít jednoduchý osobní rozhovor "z očí do očí" týkající se běžných témat nebo osobních zájmů.

  • Rozvinutí tematických složek
    Dokáže dostatečně plynule vytvořit jednoduché vypravování nebo popis jako lineární sled kompozičních složek.

  • Koherence
    Dokáže spojit sérii kratších, jednotlivých bodů v propojený a lineární sled určitých myšlenek.

Funkční užívání jazyka
  • Plynulost promluvy
    • Dokáže se vyjadřovat s relativní lehkostí. Navzdory některým problémům s formulacemi, které způsobují pauzy a zavádí jej/ji do "slepé uličky", je schopen/schopna účelně pokračovat v komunikaci bez cizí pomoci.
    • Dokáže smysluplně komunikovat, ačkoliv jsou zcela zřejmé pauzy způsobené plánováním gramatiky a lexika a pokusy o vhodnější formulaci zejména v delších úsecích zcela samostatné promluvy.

  • Přesnost propozice
    • Dokáže vyjádřit hlavní body myšlenky nebo problému s dostatečnou přesností.
    • Dokáže vyjádřit jednoduchou a naprosto jasnou informaci, která má bezprostřední závažnost, a přitom vyjádřit, co je dle jeho/jejího mínění nejdůležitější.
    • Dokáže srozumitelně vyjádřit podstatu myšlenky.

Použitá literatura:
Společný evropský referenční rámec pro jazyky, Council for Cultural Co-operation, Education comittee, Modern Lenguages Division, Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-144-0404-4

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 15. 01. 2007
Zobrazeno: 5754krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BALADOVÁ, Gabriela. Deskriptor úrovně B1. Metodický portál: Články [online]. 15. 01. 2007, [cit. 2020-02-25]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1087/DESKRIPTOR-UROVNE-B1.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.