Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni...

Ikona teoreticky

Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy

Ikona odbornost
Autor: Jana Kargerová
Spoluautor: Romana Lisnerová a kol.
Anotace: Článek přináší výběr dobrých příkladů rozpracování výchovných a vzdělávacích strategií, které jsou rozčleněny podle toho, kterou z klíčových kompetencí rozvíjejí především.
Téma příspěvku:Klíčové kompetence
Klíčová slova: klíčové kompetence, výchovné a vzdělávací strategie

Cílem tohoto výběru školních strategií je ukázat kvalitní příklady. Výběr byl proveden podle těchto kritérií:

  • konkrétní postup, jímž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků;
  • sdílený postup (strategie může být uplatňována různými učiteli, u různých žáků, v různých vyučovacích předmětech).

Strategie škol jsou uvedeny v některých případech v doslovném znění, avšak někdy výběrově, tj. pouze jako části vět, odstavců, výroků apod., případně jsou formulace upraveny pro potřeby tohoto materiálu.

Strategie jsou členěny podle toho, kterou z klíčových kompetencí rozvíjejí přednostně, je však zcela jasné, že jednotlivé výchovné a vzdělávací strategie směřují současně k několika klíčovým kompetencím. Členění v textu je proto pouze orientační a záleží na dohodě učitelů v rámci pedagogického sboru, ke které klíčové kompetenci konkrétní strategii využijí.

1. Strategie směřující ke kompetenci k učení:

  • zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment, prvky daltonské výuky;
  • na začátku vyučovací jednotky vždy společně s žáky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení;
  • využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků;
  • zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků;
  • zadáváme žákům motivační domácí úkoly - umožňujeme jim vybrat si z nabídky domácích úkolů;
  • požadujeme od žáků prezentaci výsledků domácích úkolů;
  • vyžadujeme od žáků vhodné rozvržení vlastní práce;
  • umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty;
  • umožňujeme žákům pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry.

2. Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů:

  • umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi;
  • vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy;
  • při řešení problémů pomocí algoritmu zařazujeme do výuky modelové příklady;
  • nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení;
  • žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů;
  • ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají.

3. Strategie směřující ke kompetenci komunikativní:

  • klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování;
  • umožňujeme žákům denně prezentovat vlastní názory při ranním kruhu;
  • využíváme metody obsahující prvky prezentace výsledků;
  • vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích;
  • žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh);
  • využíváme školní časopis - ve výuce i jako prostředek komunikace mezi žáky a veřejností;
  • umožňujeme žákům podílet se na přípravě rozhlasových relací;
  • vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, ...);
  • uplatňujeme ve výuce brainstorming, brainpooling, simulace, hraní rolí;
  • důraz klademe na prožitkové vyučování;
  • jako výstup z některých témat výuky vyžadujeme nejrůznějším způsobem zpracované závěrečné práce (power point, písemně, graficky, pomocí obrazového vyjádření apod. dle věku žáků a druhu tématu) - následně požadujeme prezentace, obhajoby a naslouchání druhých;
  • vyžadujeme uplatnění znalostí cizího jazyka (rozvoj komunikace v cizím jazyce), a to nejen při výuce, ale i při výměnných návštěvách, činnosti hostesek (turnaje), poznávacích pobytových zájezdech, besedách;
  • vyžadujeme od žáků uplatňování dovedností komunikace v rámci autentického učení při společenských akcích školy - slavnostní vánoční oběd, akce pro partnery školy, zápis;
  • zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělou populací (spolupráce a společné akce starších a mladších žáků, akce pro rodiče a veřejnost).

4. Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální:

  • na tvorbě pravidel ve třídách se podílejí sami žáci, v 6. ročníku se touto problematikou zabývá osobnostní kurz (rozbory) a na něj navazující etická výchova, která se u žáků snaží vytvořit formou prožitkové výuky základní návyky;
  • důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulování se žáci sami podíleli;
  • společně s žáky tvoříme školní řád i třídní řád, vyžadujeme od žáků zodpovědnost za jejich plné dodržování;
  • žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament;
  • ve škole funguje žákovská samospráva (pracovní schůzky s ředitelkou, podílení se na vytváření obsahu třídnických hodin) - žákovská rada, studentské zastupitelstvo;
  • volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňující vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu;
  • od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci;
  • vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola);
  • využíváme komunitního kruhu, diskusního kruhu, panelové diskuse, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech;
  • učitel se orientuje na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení;
  • žákům je poskytována možnost dle vlastního uvážení projevit své pocity a nálady;
  • do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, prvky daltonské výuky, kooperativní vyučování;
  • realizujeme prvky konstruktivistické pedagogiky;
  • výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) - využíváno je prožitkové vyučování;
  • ve výuce jsou využívány hry, na jejichž tvorbě se podílejí sami žáci;
  • v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starších a mladších žáků, akce pro rodiče a veřejnost.

5. Strategie směřující ke kompetenci občanské:

  • pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky;
  • již od prvního ročníku vyžadujeme od žáků spolupodílení se na vytváření pravidel "vlastní" třídy;
  • společně s žáky vytváříme školní řád - vyžadujeme, aby se k jeho obsahu dle věkových zvláštností vyjádřili prostřednictvím zástupců třídy všichni žáci;
  • vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu - vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu;
  • umožňujeme žákům vznášet připomínky ke školnímu řádu přes žákovský parlament;
  • ve škole funguje žákovská samospráva - žákovská rada, studentské zastupitelstvo;
  • obsah třídnických hodin připravujeme ve spolupráci s třídní žákovskou samosprávou;
  • k prezentaci vlastních názorů žáků využíváme ranní kruh, komunitní kruh, diskusní kruh, panelové diskuse;
  • při ranním kruhu je žákům poskytována možnost projevit dle vlastního uvážení své pocity a nálady a upozornit na fyzické i psychické násilí, se kterým se setkávají;
  • ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování;
  • zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života;
  • společně se staršími žáky organizujeme celoškolní projektové dny, zapojujeme se do mezinárodních projektů;
  • na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí;
  • škola pořádá akce připomínající lidové tradice (vánoční den, velikonoční den);
  • škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže (školní olympijský den) a další akce pro město - vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, vystupování pro seniory, mateřské školy;
  • využíváme představitelů města a spolupráce s nimi při projektech;
  • využití školní jídelny - pořádáme "týden evropské kuchyně" - požadujeme zapojení žáků do projektu;
  • umožňujeme žákům účast na jednání zastupitelstva, besedy, návštěvy městského úřadu, soudu;
  • nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

6. Strategie směřující ke kompetenci pracovní:

  • pestrou nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času;
  • možnost volby je u žáků rozvíjena již na 1. stupni, a to hlavně díky daltonské výuce, na 2. stupni volbou volitelných předmětů, kroužků;
  • různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi - cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia;
  • umožňujeme žákům samostatné organizování akcí mimo vyučování, přípravu akcí pro mladší spolužáky i pro rodiče;
  • umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, prezentovat výsledky vlastní práce žákům mladších ročníků (spolupráce mladších žáků se staršími);
  • zapojujeme žáky do přípravy školních projektů;
  • vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení;
  • získané poznatky žáků jsou využívány při konkrétních činnostech propojených s praktickým životem a zdůrazňujících vztah k volbě povolání - hraní rolí, diskuse, skupinová práce, pokusy a experimenty;
  • žádnou prací žáky netrestáme.
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 20. 11. 2006
Zobrazeno: 18002krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KARGEROVÁ, Jana. Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy. Metodický portál: Články [online]. 20. 11. 2006, [cit. 2019-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1010/VYCHOVNE-A-VZDELAVACI-STRATEGIE-NA-UROVNI-SKOLY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.