Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Klíčové kompetence – nová výzva z EU I.

Klíčové kompetence – nová výzva z EU I.

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Autor Lucie Hučínová
Lisabonský proces v EU předpokládá zvýšení efektivity vzdělávání mj. rozvíjení klíčových kompetencí. Autorka uvádí krátký nástin geneze pojmu „klíčové kompetence.“

Nedávná minulost i současnost jsou obdobím výrazných změn, které nejsou svazovány národními ani oborovými hranicemi. Jedním z výrazných jmenovatelů těchto změn v pedagogice jsou klíčové kompetence, které mají značný dopad na podobu zásadních pedagogických dokumentů v celé Evropě.

Vyšší efektivita vzdělávání

V březnu 2000 přijala Rada Evropy tzv. lisabonskou strategii pro období 2000 - 2010, jejíž implementací by se Evropská unie měla "stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, která čerpá ze znalostí a dovedností a je schopna nepřetržitého hospodářského růstu při současném dosažení většího množství lepších pracovních příležitostí a větší sociální soudržnosti".1

Tento bezesporu ambiciózní cíl předpokládá především zvýšení efektivity vzdělávání. Proto bylo stanoveno 13 dílčích cílů, z nichž jeden se zabývá klíčovými kompetencemi.

Strategický cíl 1.2 Lisabonského procesu2
Rozvíjet klíčové kompetence ve společnosti založené na znalostech
  • identifikovat klíčové kompetence a zajistit jejich integraci do kurikulí
  • zpřístupnit osvojení klíčových kompetencí každému, tedy i méně nadaným žákům, žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, žákům, kteří předčasně opouští vzdělávací systém a dospělým
  • podpořit validitu a zhodnocení klíčových kompetencí u veřejnosti a usnadnit tak další vzdělávání a zaměstnatelnost občanů
Klíčové kompetence ve vzdělávání

Diskuse o klíčových kompetencích nejsou ničím novým. Na různých úrovních se o nich začalo diskutovat již v sedmdesátých letech minulého století. První klíčové kompetence podle Belze a Siegriesta3 poprvé popsal Mertens v roce 1974 v souvislosti s trhem práce a zaměstnatelností.

V souvislosti se vzděláváním se o klíčových kompetencích začíná hovořit až na konci devadesátých let 20. století, kdy rozdíly v dosažených výsledcích vzdělávání vyvolaly značné pochybnosti o míře jeho efektivity.

Většina zemí Evropské unie se shodla na tom, že dobrá příprava na další profesní i osobní život je podmíněna připraveností lidí na celoživotní učení. Navíc evropská kurikula stále více kladou důraz na úspěšnou aplikaci vědomostí a dovedností, nežli na jejich pouhé předávání.4 Touto cestou by se mělo dospět k lepšímu profesnímu uplatnění absolventů škol, jejich lepšímu zařazení do společnosti, a tím k pozitivním výsledkům evropské ekonomiky.

Geneze pojmu "klíčové kompetence"

Termín key competencies pochází z anglofonního prostředí a je nástupcem competencies, které již dříve nahradily basic skills.

Základní dovednosti (basic skills) označovaly pouze dovednosti spjaté s čtením a počítáním. Postupem času se kladl větší důraz na životně důležité dovednosti (life nebo survival skills), které posléze vystřídaly kompetence (competencies), tedy pojem zahrnující soubor vědomostí, dovedností a postojů.

Současná kurikula jednotlivých evropských zemích stále nepoužívají jednotnou terminologii. Zatímco německy mluvící země a vlámská komunita Belgie běžně pojmu klíčové kompetence užívají, jinde se vyskytují pojmy významově částečně odlišné (např. prahové a finální kompetence - frankofonní část Belgie; základní kompetence - Německo, Portugalsko, Lucembursko; klíčové dovednosti - Velká Británie; klíčové kvalifikace - Německo).

Odborníci Evropské komise5 jednoznačně doporučili užívání pojmu klíčové kompetence (key competecies). K tomuto závěru dospěly i jiné mezinárodní výzkumy a studie (např. program DeSeCo pod záštitou OECD a iniciativa ASEM týkající se celoživotního učení).

Klíčové kompetence - povinná výbava osobnosti

Klíčové kompetence jsou pod záštitou EU definovány jako přenosný a univerzálně použitelný soubor vědomostí, dovedností a postojů, které potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro zapojení se do společnosti a úspěšnou zaměstnatelnost.6

Osvojení jejich základů by mělo proběhnout v rámci povinné školní docházky. Pokud se to podaří, pak budou mít příslušníci takto připravené generace větší šanci na mnohostranné uplatnění bez ohledu na to, kterému oboru se budou věnovat.


1 Rada Evropy: Podrobný pracovní program vymezující cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě (Detailed work programme on the follow-up of the objectives of education and training systems in Europe). 2002.
2 viz pozn. 1
3 BELZ, H., SIEGRIEST, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. Praha, Portál 2001.
4 EURYDICE: Key Competencies. A developing concept in general compulsory education. Survey 5. 2002.
5 Pro plnění cílů Lisabonského procesu v oblasti vzdělávání bylo zřízeno 8 pracovních skupin a Stálá komise pro indikátory. Jednotlivé skupiny tvoří odborníci na danou problematiku ze všech členských a přistupujících zemí EU a výsledky jejich práce slouží těmto zemím jako doporučení pro vývoj vzdělávací politiky. Klíčovými kompetencemi se zabývá pracovní skupina B.
6 European Commission: Second Report on the activities of the Working Group on Basic Skills, Foreign Language Teaching and Entrepreneurship. 2003.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek