„Zjistil jsem, že vynikajícím lídrem je člověk, který dokáže přimět jiné lidi k tomu, aby dělali něco, do čeho se jim nechtělo, a aby to dělali rádi.“ Harry S. Truman
Uplatňování leadershipu ve školství je v současnosti aktuálním tématem, které se objevuje především při hodnocení kvality školy z pohledu jejího řízení. Vychází se z toho, že moderní způsoby vedení lidí, používané a ověřené v podnikatelské sféře, mohou mít obecnou platnost i ve sféře neziskové (ve školách, nemocnicích, dobrovolných organizacích apod.). Aplikace leadershipu ve školství má ale širší souvislosti a málokdo si také uvědomuje, že právě prostředí ZUŠ je pro uplatnění principů leadershipu mimořádně vhodné.
Anglické slovo lead znamená vést, vodit, jít napřed a dohlížet na ty za sebou, řídit něčí pohyb držením nebo doprovodem, jít (být) na prvním místě, jít příkladem, určovat nebo ukazovat směr, velet, mít vůdčí postavení, vynikat, směřovat a udávat tón. Historický původ tohoto slova lze tušit z germánských kořenů (německy leiten – vést). Leader je ten, který vede (ve smyslu angl. slova lead), vedoucí, vůdce nebo přední osobnost, předák, náčelník, velitel. Slovo leadership tedy vyjadřuje vůdcovství, vedení, vedoucí postavení a také vůdcovské schopnosti. Průzkumem dostupných slovníků lze říci, že v překladu anglického slova leadership nedošlo od počátku 20. století až po dnešek k žádnému významovému posunu.
V češtině doposud neexistuje terminologická shoda v užívání pojmů označujících leadership. Někteří autoři ho dokonce překládají jako řízení. Výstižnější jsou však pojmy tvůrčí (lídrovské) vedení, vůdcovství či prostě vedení lidí.
Leadership je totiž něčím více než jen prostým funkčním (operativním či rutinním) řízením. Při snaze o pochopení obsahu pojmu leadership se můžeme odvolat na ty definice managementu, které jsou zaměřeny na vedení lidí. Konkrétně na definice Koontze a Wericha, kteří vymezují leadership (v překladu jejich učebnice je použitý pojem vůdcovství) jako: „Vliv, tj. jako umění nebo proces takového ovlivňování lidí, aby se snažili ochotně a nadšeně dosahovat skupinových cílů.“ Zmínit můžeme také upravenou verzi definice, která hovoří o „vytváření a účelném využívání schopností a umění manažerů ovlivňovat spolupracovníky a usměrňovat jejich chování tak, aby vedlo ke kvalitnímu, aktivnímu, popřípadě tvůrčímu plnění cílů jejich práce.“
Za nejvýstižnější lze považovat definici od S. R. Covey1: „Leadership je dynamický proces probíhající ve skupině, kde jednotlivec ovlivňuje ostatní, aby v dané situaci dobrovolně dosahovali skupinových cílů.“
PeterUrs Bender2 vysvětluje pojem leadership v deseti větách:
Jednotlivé body jsou v prostředí základní umělecké školy, v rámci jejího vedení, jistě uplatnitelné. Později se seznámíme s vědeckými poznatky, které dokládají, že právě prostředí základní umělecké školy je pro naplňování těchto cílů ideální.
1 Stehen R. Covey – jeden z nejuznávanějších lektorů a trenérů leadershipu, přednášející na univerzitě Jon M.Huntsman School of Business v Utahu, USA. Autor několika bestsellerů v oblasti leadershipu (např. Sedm návyků skutečně efektivních lidí).
2 Peter Urs Bender – Švýcar, který ve svých 23 letech odešel do Severní Ameriky. Založil firmu a vlastním nákladem vydal svou první knihu Secrets of Power Presentations, jíž se prodalo více než 100 000 výtisků a která byla přeložena do mnoha světových jazyků.
Ukázka pochází z publikace Ředitel moderní ZUŠ Nakladatelství Dr. Josef Raabe s.r.o. Více informací o publikaci na http://www.raabe.cz/reditel-moderni-zus/.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.