Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona teoreticky

Sebeobhajování

Ikona odbornost
Autor: Marcela Šnajdrová
Anotace: Článek se zabývá hnutím sebeobhájců, jeho vznikem a jeho současnými aktivitami. Také nastiňuje situaci v České republice v oblasti přístupu k lidem s mentálním postižením.
Obor příspěvku:Člověk a jeho svět
Klíčová slova: lidé s mentálním postižením, mentální postižení, sebeobhájci

Sebeobhajování (anglicky self advocacy) je označováno jako proces, při kterém se člověk učí individuálně nebo v kolektivu vyjadřovat vlastní postoje, přání, názory, hovořit sám za sebe i za skupinu.

V současnosti existuje hnutí sebeobhájců jako celosvětová organizace, která sdružuje hlavně osoby s mentálním postižením. Jejím cílem je podporovat u těchto lidí schopnost převzít zodpovědnost, hájit svá práva, bránit se účinně proti diskriminaci, ale i správně chápat své povinnosti.

Historie sebeobhájců má pravděpodobně kořeny ve Švédsku v 60. letech, kdy lidé s mentálním postižením začali zakládat své kluby volného času.

V roce 1972 se tato myšlenka rozšířila do Velké Británie a Kanady a lidé s mentálním postižením začali organizovat první konference sebeobhájců. Chtěli dát najevo, že jejich postižení je až sekundární a na prvním místě je jejich lidská osobnost a důstojnost. Nazvali se "People First" (V první řadě lidé). Následně se hnutí rozšířilo i do USA.

V České republice byla zorganizována první skupina sebeobhájců po roce 2000.

Evropská konference sebeobhájců, Edinburgh 2005

V červnu 2005 se ve skotském Edinburghu konala Evropská konference sebeobhájců, "European People First"(V první řadě Evropané).

Cílem bylo dokázat, že i lidé s mentálním postižením jsou schopni zorganizovat konferenci a také vytvořit Evropskou nezávislou organizaci sebeobhájců, která by mohla lobovat i v Evropském parlamentu.

Českou republiku reprezentovalo sedm zástupců, čtyři sebeobhájci a tři asistenti. Hlavní náplní jejich programu byla práce ve workshopech a diskuse o právech sebeobhájců.

Workshopy byly na téma Jaká máme práva? a Co nám brání naše práva mít? nebo Moc a jak ji uplatňovat v politice osob s postižením. Na základě diskuse vzniklo v závěru každého workshopu jedno až dvě stěžejní ustanovení.

Účastníci mimo jiné označili za zásadní přístup k informacím (např. navrhli upravit zákony do takové podoby, která bude srozumitelná i jedincům s mentálním postižením), aby se postižení lidé mohli seznámit se svými právy, a dále došli k názoru, že podstatné je umět se prezentovat, dát o sobě vědět a nebát se pozvat různé známé osobnosti, např. politiky.

Zajímavé bylo srovnání skotského a českého přístupu k ústavům pro mentálně postižené. Ve Skotsku byly prakticky zrušeny a zůstal pouze jeden pro osoby s hlubokým mentálním postižením.

Rozdílný je i přístup k právní způsobilosti. Tito lidé mohou ve Skotsku běžně uzavírat sňatky a dostává se jim podpory nejen při výchově dětí, ale i při hledání bydlení.

Během konference se nesměl používat výraz handicap, který má v Anglii a USA pejorativní charakter a znamená žebrák. V těchto zemích se rovněž nepoužívá termín lidé s mentálním postižením, ale people with learning disabilities, tedy lidé s problémy s učením. U lidí s hlubokým mentálním postižením se používá termín people with multiple disabilities, tedy lidé s vícečetným postižením či problémy.

Většina účastníků konference měla lehké postižení.

Zástupci České republiky se shodli na tom, že by v budoucnu podobnou konferenci rádi zorganizovali i u nás. Měla by se nést v duchu nárůstu práv osob s mentálním postižením a zároveň reflektovat rostoucí počet povinností a zvyšující se míru zodpovědnosti. Právě zdůraznění tohoto aspektu jim na konferenci chybělo.

Čeští zástupci konstatovali, že organizátoři i účastníci z jiných zemí měli o situaci v České republice značně zkreslené představy. Museli např. vysvětlovat situaci ohledně klecových lůžek a další aspekty péče o osoby s postižením.

Bylo rovněž konstatováno, že sebeobhájci z jiných zemí staví na základech, které se v České republice teprve budují, a že na změnu postoje celé společnosti k lidem s mentálním postižením, moderní pojetí péče o tyto osoby a vytvoření vhodných podmínek pro jejich inkluzi si ještě budeme muset počkat.

Informační zdroje a použité literatura:
Kozáková, Zdeňka. Evropská konference sebeobhájců " European People First" - Edinburgh 2005. Speciální pedagogika 2005, roč. 15, č. 4, s. 310-317.
www.dobromysl.cz

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 20. 03. 2006
Zobrazeno: 9757krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ŠNAJDROVÁ, Marcela. Sebeobhajování. Metodický portál: Články [online]. 20. 03. 2006, [cit. 2019-11-12]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/500/SEBEOBHAJOVANI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.