Jak být lepším učitelem?

<p>Jak být lepším učitelem? Při vědomí filozofie probíhající reformy se pokusím zásady správného působení ve třídě formulovat jako doporučení pedagogům mnou skromně nazvané <strong>desatero pro dobré učitele</strong>:</p> <ol> <li><strong>Buďte učiteli svých žáků. </strong>Být učitelem je role, která má již stanovené určité znaky, strukturu chování i vnější fasádu. Všichni například přibližně víme, jak vypadá učitel tělesné výchovy nebo dějepisu. Pedagog by měl být individualitou, osobností, ne karikaturou nebo podivným pavoukem. Nezvyklá gestikulace, oblékání, zvláštní projevy v řeči apod. baví žáky (nebo je dráždí) a mohou vést k nežádoucímu chování. Také příliš důvěrné chování není vhodné. Učitel nikdy není jedním z žáků, a to ani na střední škole. Podobné přístupy žáky spíše matou, a když se láme chleba a pedagog sahá po svých mocenských prostředcích, jsou zklamáni a cítí se podvedeni. <br /></li> <li><strong>Buďte spravedliví a vyvarujte se zbytečného vyhrožování a hněvu. </strong>Žáci by měli vědět, s čím mohou počítat - taková jistota snižuje nervozitu a stres. Učitel by měl být důsledný a pravdomluvný, přesný a objektivní. Skutečná nebo domnělá křivda může v žácích vyvolat vzdor a nepřátelství. Neopodstatněné výhrůžky a přemrštěné hrozby jsou výzvou pro žáky, kteří touží vidět učitele, jak se vyvléká z plnění svých slibů. Jestliže vyslovím výhružku a nevhodné chování pokračuje, je nutné svému slovu dostát. Nějaké „<em>máte ještě jednu příležitost</em>" nebo „<em>dávám poslední šanci</em>" učitelově autoritě příliš nepomáhá.<br />Kdo je rozčílený, koná věci, které ho mohou mrzet. Komu povolí nervy, prohrává. Někdy je cílem jednání žáků právě jen primární útok na nervy učitele a zkouška jeho psychické stability. Výhodou dospělého člověka by měla být dovednost držet emoce na uzdě, jednat klidně a racionálně.<br /></li> <li><strong>Buďte zábavní.</strong> Žáci ocení, když si učitel dovede udělat legraci také sám ze sebe a když se zasměje dobrému vtipu. Vyučování (a práce vůbec) má být příjemnou záležitostí, kde se otevírá také prostor pro humor a veselé zážitky. Pedagog, který přehnaně lpí na své důstojnosti, tím jen vybízí děti, aby se pokoušely jeho koženost narušit. Fontana (<em>Psychologie ve školní praxi) </em>konstatuje:<em> „Někdy se říká, že veškerá autorita je poněkud směšná, zvláště tehdy, když hraničí s okázalostí. Zdravý cit pro realistické stránky vlastního postavení, podporovaný vzpomínkami, jak sami vnímali členy učitelského sboru, když byli dětmi, je pro učitele ve třídě velkou výhodou." </em><br /></li> <li><strong>Buďte přesní a dochvilní. </strong>Je jisté, že učitel a ne zvonění začíná a končí hodinu. Zvyk některých pedagogů při střetávání na chodbě cestou do třídy začínat debaty a přicházet i o deset minut později svědčí o jejich pracovní kázni. Nešvar protahovat žákům hodinu do přestávky zase o nedostatečném respektu k žákům. Někdy musí žáci během deseti minut přestávky vykonat mnoho činností, přesunout se do jiné učebny atd., takže každá ubraná minuta je ochuzuje o klid a odpočinek, který nutně potřebují. Přesnost učitele je důležitá především jako modelové chování. Jestliže tedy řeknete deset minut, bylo by dobré, kdyby jich bylo opravdu deset. Když řeknete pět příkladů, nechť jich je pouze pět...<br /></li> <li><strong>Buďte partnery žáků v jejich vzdělávání. </strong>Přeneste na žáky zodpovědnost nejen za jejich vzdělávací výsledky, ale také za jejich chování. Každý žák, jestliže budete důslední vy i vaši kolegové, nakonec dospěje k vědomí, že za vlastní činy nese následky právě on a nikdo jiný. Pozná výhody správného a nevýhody nesprávného chování, naučí se ovládat své jednání a řídit se určitými pravidly. Dávejte najevo svůj pozitivní přístup, ovšem netolerujte drzost, lajdáctví, nesportovní chování, hrubost, aroganci a jiné nevhodné projevy. Osobně jsem ochoten podat komukoliv pomocnou ruku a pochopit každý problém, ale nemám slitování nad zneužitím mého přístupu a sabotováním dobré věci. Jak praví Napoleonovo oblíbené přísloví - i jedno nahnilé jablíčko otráví celý košík. V našem případě nevhodné chování jednoho žáka může zhoršit nejen atmosféru v jedné vyučovací hodině, ale trvale i klima ve vašem předmětu. V tomto případě musí přijít okamžitá minimalizace a eliminace škod a rychlá náprava, která ukáže provinilci správnou cestu a zamezí dalšímu opakování nebo nápodobě. <br /></li> <li><strong>Buďte dobrými motivátory a iniciátory zajímavých činností. </strong>Učitel by měl své žáky motivovat, upevňovat prakticky zaměřené dovednosti a vysvětlovat jim výhody vzdělání a sebevzdělávání. Třídě je také nutné nabízet atraktivní zaměstnání a činnosti, nejen proto, aby je tento způsob práce aktivizoval. Také z důvodu vlastní a vzájemné regulace jejich chování v kolektivu. Když jsou žáci zaujati zajímavou prací, sami se obrátí proti všemu a každému, kdo tuto činnost narušuje.<br />Žáci by se měli také podílet alespoň na dílčím rozhodování, o čem se chtějí učit. Ivan Illich (v „<em>Odškolnění společnosti</em>") konstatuje, že „<em>žáci ve skutečnosti často zesilují svůj odpor vůči učitelům tehdy, cítí-li se být více manipulováni. Tento odpor lze přisuzovat základnímu postoji, který je společný všem školám bez rozdílu: totiž představě, že úsudek jiné osoby má rozhodnout o tom, co a kdy se musí učit osoba jiná.</em>" Vzdělávejte se ve svém oboru, aby vaše poznatky byly moderní. Vzdělávejte se také v pedagogicko-psychologických oborech, a zkvalitňujte tak svoje učitelské dovednosti. Přemýšlejte o své práci, pracujte se zpětnou vazbou od žáků, raďte se s kolegy a snažte se být stále lepším vzdělavatelem a vychovatelem dětí.<br /></li> <li><strong>Buďte pečliví, pořádní a důslední. </strong>Snažte se kvalitně připravovat všechny náležitosti spojené s vyučováním. Dobře organizujte hodinu i školní výlet. Nezapomínejte věci, zapisujte si všechny relevantní události, závazky i sliby žákům, které v budoucnu musíte dodržet. Dodržujte slovo a totéž vyžadujte od žáků. Neměňte již jednou řečené před třídou trapnými výmluvami, že jste to mysleli v žertu, že to žáci špatně pochopili nebo jste si to rozmysleli. S věcnými poznámkami z vyučovacích hodin zároveň nemůžete být oklamáni, že „<em>jste o písemce minulou hodinu nic neříkali...</em>" Je také nutné stát pevně na svých požadavcích, týkajících se chování žáků. Jestliže je nutné uklidit ve třídě, stůjte pevně na svém a nedovolte žákům opustit neuklizenou třídu. Netolerujte vulgární vyjadřování a nezdvořilost žáků vůči dospělým osobám i k sobě navzájem. <br /><strong><br /></strong></li> <li><strong>Buďte dobrými komunikátory. </strong>Snažte se o rovnocennou komunikaci, nemanipulujte žáky, nepodsouvejte jim vlastní názory. Při vhodných aktivitách umožněte žákům vzájemnou komunikaci, při výpovědi žáků jim nechte dostatek prostoru pro vyjádření. Zároveň kultivujte komunikační dovednosti žáků, netolerujte vulgarismy nebo nedbalou výslovnost. Ve vyjadřování a hlavně hodnocení se snažte hovořit pozitivně. Využívejte výukové metody, které vzájemnou komunikaci rozvíjejí, dbejte na kvalitní prezentaci individuální i společné práce žáků. <br /></li> <li><strong>Buďte pravými paidotropy. </strong>K žákům se chovejte s pochopením a empatií. Učitelé, kteří mají dobré vztahy s žáky, jim dokážou většinou projevovat sympatii, porozumění a osobní radost z vyučování. Pomáhejte žákům a neodvracejte se od nich kvůli vlastní pohodlnosti. Mějte radost z jejich úspěchů a podporujte je v těžších chvilkách. Zkrátka: učíte-li, mějte žáky rádi, pokud je rádi nemáte, jděte od toho. <br /><strong><br /></strong></li> <li><strong>Buďte připraveni na všechno. </strong>Vždy dávejte dobrý pozor, co se ve třídě odehrává. Snažte se žáky co nejlépe poznat, buďte dobrými pozorovateli, nechte je vyprávět o jejich záležitostech, zajímejte se o ně. Promyslete své chování v případě úrazu, informujte se o zdravotním stavu žáků ve své třídě. Nenechte se ničím vyvést z míry, k problémům se stavte rozhodně a čelem. <br /><br />Jsem si vědom, že označení „dobrý" může být velmi subjektivní a obtížně definovatelný termín. Fontana se ptá: „<em>Je dobrým učitelem ten, kdo především podporuje společensko-citový vývoj dětí, nebo ten, kdo je především naučí znalostem, nebo ten, který je dovede k úspěšnému absolvování zkoušek?</em>" Přesto učitel může diagnostikovat různými způsoby hodnotu svého výchovného i vzdělávacího působení a posoudit, zda je dobrým učitelem. Jednou z možností jsou nástroje na měření třídního nebo komunikačního klimatu. Jiné kvality může detekovat při analýze žákovských prací nebo při pozorování činnosti žáků. Většina aktivit by měla mít svou reflexní část, kdy žáci sdělují své hodnocení činnosti, subjektivní dojmy apod. Zpětnou vazbu může pedagog přijímat také anonymní, například v podobě různých evaluačních grafických listů apod. Nejdůležitějším, nejobtížnějším a zároveň nezbytným prvkem stále zůstává vhodné sebehodnocení učitele a na tomto základě realizované nepřetržité zkvalitňování vlastní práce. K tomu všem přeji hodně síly.</li> </ol>