Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Prevence specifických poruch učení
Odborný článek

Prevence specifických poruch učení

1. 2. 2007 Speciální vzdělávání
Autor
Zdeňka Michalová

Anotace

Text se zabývá zjišťováním a způsoby reedukace SPU v předškolním, ale také základním vzdělávání. Jednotlivé metody reedukace SPU lze využít jak v přípravných třídách, tak i v úvodních ročnících 1. stupně. Lze z něj čerpat inspiraci jak pro individuální práci s dítětem v předškolním zařízení, v 1. a 2. ročníku základní školy, tak při cíleně zaměřeném kontaktu doma. To vše obzvlášť při akcentu podpory směřující k pozdější schopnosti komunikovat v cizím jazyce. S ohledem na budoucí potřebu cizojazyčné komunikace dítěte se SPU se jeví jako nezastupitelná a nenahraditelná cílená a strukturovaná spolupráce mezi dítětem se SPU, rodiči (rodinou) dítěte a učitelem, (speciálním pedagogem).

1. ÚVOD

Problematika specifických poruch učení není v dnešní době neznámým pojmem. Stále častěji se setkáváme s dětmi, které mají obtíže ve čtení, v psaní, v pravopise, ale i v počítání. Dostanou-li se na odborné vyšetření, například do pedagogicko-psychologické poradny, ony problémy získají většinou konkrétní rozměr v podobě diagnózy dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie.

Rodiče jsou často tímto zjištěním zaskočeni a potřebují získat informace, odborné konzultace i důležitý nadhled nad celou situací tak, aby byli schopni svému dítěti nejen účelně pomáhat, ale i náležitě ho podporovat.

Ona zmiňovaná podpora spočívá mimo jiné i v pomoci se zvládnutím cizího jazyka. Bez něj se v dnešní době naše děti skutečně neobejdou, dyslektiky nevyjímaje. Potřeba a pozdější schopnost komunikovat v cizím jazyce úzce souvisí mimo jiné i se vstupem naší republiky do Evropské unie.

A právě u dětí se specifickou poruchou učení je třeba si uvědomit veškerá specifika, která s osvojením cizího jazyka souvisejí a která je možno zvládnout pouze za úzké spolupráce dítěte, rodičů a učitele.

Klademe si otázky:

  1. Co lze udělat již v předškolním věku, aby osvojení jazyka pro děti s poruchami učení bylo alespoň relativně zvládnutelnější?
  2. Která skupina dětí se SPU problémy se zvládnutím cizího jazyka skutečně má?
  3. U kterých dětí s dyslexií osvojení cizího jazyka výrazným problémem není?
  4. Jaké hry pomáhají k rozvíjení jazykových dovedností?
  5. Do jaké míry a jakými metodami lze s dětmi v rámci přípravy na výuku a výuky samotné pracovat?

O hledání a nalézání cest při hledání odpovědí pojednává následující text.

2. CO JSOU SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

Volně řečeno, jedná se o takovou skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání, matematiky. Veškeré tyto obtíže mají individuální charakter a vznikají na podkladě takzvaných dysfunkcí centrální nervové soustavy.

Z hlediska vývoje ona dysfunkce označuje funkci neúplně vyvinutou, to znamená, že v níže uvedených pojmech znamená předpona dys- nedostatečný, nesprávný vývoj dovednosti. Druhá část názvu je přejata z řeckého označení té dovednosti, která je postižena.

Níže uvedené poruchy jsou těmi, které se úzce promítají i do případně dalších obtíží při osvojování cizího jazyka.

DYSLEXIE - snížená schopnost naučit se číst běžnými vyučovacími metodami (přiměřenými rozumové úrovni), typické jsou obtíže v rychlosti, správnosti, porozumění čtení.

Specifické chyby při čtení:

  • snížená schopnost spojovat psanou a zvukovou podobu hlásek;
  • nedostatek schopnosti diferencovat optické obrazy; obtížné rozeznáváni tvarů, záměna podobných písmen, tf, se, zrcadlově podobné útvary, pbd;
  • záměna zvukově blízkých hlásek, znělosti, nerozlišení měkké - tvrdé slabiky, di - dy, nerozlišování sykavek;
  • nedodržení pořadí, nedostatečná schopnost pravolevé orientace, inverze, sen - nes;
  • nedostatečná analyticko - syntetická schopnost, obtíže při spojováni písmen do slabik, slov;
  • vynecháváni písmen, slabik, částí slov, problém číst skupiny souhlásek;
  • nedodržení délek, vynechání interpunkce;
  • dvojí čtení;
  • nejistota, těžkopádnost;
  • domýšlení - kompenzace - umí text zpaměti, orientuje se podle klíčových slov;
  • neporozumění, čtení bez porozumění.

DYSORTOGRAFIE - specifická porucha pravopisu (týká se jen určitých jevů, ne celkové schopnosti zvládnout gramatiku).

Příklady specifických chyb:

  • záměna tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích...);
  • záměna zvukově blízkých hlásek, znělosti;
  • nerozlišování sykavek;
  • nerozlišování měkkých - tvrdých slabik di,ti, ni, dy, ty, ny;
  • chyby ve zvukových celcích - přehazování, vynecháváni, přidávání písmen, slabik;
  • nedodržení délek samohlásek, vynecháni interpunkce;
  • problémy ve slabikách se slabikotvornými r, l;
  • špatné rozlišování konce slova, věty;
  • umí gramatickou poučku ústně, neumí ji použít v písemné podobě.

DYSGRAFIE - specifická porucha grafické stránky projevu, neschopnost napodobit a zapamatovat si tvar písmen.

Příklady specifických chyb při psaní:

  • obtížné zapamatování tvarů písmen;
  • nestejná velikost písmen. nedodržování linie;
  • přepisování, obtížné spojování;
  • záměna tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích...).

DYSMÚZIE - snížený smysl pro hudbu, neschopnost zapamatovat si, vybavit, reprodukovat melodii a rytmus.

3. PODPORA JAZYKOVÉHO A MYŠLENKOVÉHO ROZVOJE DÍTĚTE V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU

Pro rozvoj řeči mohou rodiče a učitelky v mateřských školách vykonat skutečně mnoho.

Vyjadřování

Musíme poskytnout dítěti co nejvíce možností k souvislému vyprávění o pozorování, o zážitcích, o jeho úvahách. Již od útlého věku je třeba dbát na to, abychom s dětmi mluvili zřetelně, pomalu, v krátkých, ale úplných větách.

Výslovnost

Je důležité mít na paměti, že se dítě učí správné výslovnosti napodobováním řeči lidí, se kterými je v neustálém kontaktu. Vývoj jeho výslovnosti probíhá pozvolna. Zhruba v pěti letech by dítě mělo umět vyslovovat správně všechny hlásky a mluvit ve větách.

Slovní zásoba

Jedná se o důležitou oblast pro úspěšný začátek dítěte ve škole. Slovní zásobu dítěte rozvíjíme zcela přirozeně tím, že s ním při různých denních příležitostech cíleně komunikujeme. Hovoříme s ním na společné vycházce, při nákupu v obchodě, rozprávíme nad obrázkovou knížkou, encyklopedií. Prohlížíme s dítětem společně časopisy přiměřené jeho věku, které ho budou podněcovat k vyprávění.

Povzbuzujeme dítě k otázkám, jsme rádi, když se s námi dělí o své postřehy a pozorování. Tím přispíváme i k aktivnímu rozvoji jeho myšlení, které je v tomto období silně spjato s konkrétními představami. Proto je důležité, aby dítě v daném období skutečně získalo co nejvíce konkrétních a správných představ o věcech a jevech v nejbližším okolí.

Nemá-li dítě v předškolním věku dostatek příležitostí k získávání nových zkušeností a zážitků, opožďuje se i jeho vývoj řeči a myšlení. Pro vývoj řeči potřebuje dítě aktivní kontakt nejen s dětmi, ale i s dospělými.

4. NÁMĚTY PRO PRÁCI U DĚTÍ SE SPECIFICKÝMI VÝVOJOVÝMI PORUCHAMI UČENÍ (SPU)

4.1 Specifické obtíže u dětí s vývojovými poruchami učení či u dětí s projevy těchto poruch:
4.1.1. Oblast zrakového vnímání
  • diferenciační schopnosti (útvar, jemné rozdíly)
  • přesnost a rychlost zpracování
  • zraková paměť
  • zraková analýza a syntéza
  • oční pohyby
4.1.2. Oblast sluchového vnímání
  • sluchová analýza a syntéza
  • sluchová diferenciace - tzv. fonematický sluch
  • reprodukce rytmických struktur - tzv. audiomotorická koordinace
  • rozpoznávání délek
  • sluchová paměť
4.1.3. Časoprostorová orientace
  • orientace v prostoru
  • orientace pravolevá (rozlišování pojmů pravá, levá, vpravo, vlevo)
  • orientace v čase (pojmy, užití, organizace)
4.1.4. Oblast řeči
  • výslovnost
  • artikulační neobratnost
  • specifická asimililace sykavek
4.1.5. Oblast jemné motoriky
  • motorika mluvidel
  • jemná motorika rukou
  • vizuální motorická koordinace (spolupráce oko-ruka)
  • koordinace pohybů

5. PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ REEDUKACE SPU

Jedná se o první fázi nápravné péče, specifické obtíže odstraňujeme individuálně, a to podle typu a rozsahu, resp. hloubky poruchy.

5.1. Zrakové vnímání
5.1.1. Rozpoznávání jemných rozdílů - diferenciační schopnosti
  • v řadě stejných prvků označit jeden odlišný
  • v řadě různých prvků označit ten, který je vůči ostatním vzhůru nohama
  • v řadě prvků označit prvek zrcadlově obrácený
  • v řadě různých prvků označit dva stejné
  • v souboru dvojice najít takové, kde dva prvky nejsou stejné
  • ve skupině prvků vyhledat podle vzoru příslušný prvek
5.1.2. Analýza a syntéza tvarů
  • skládání rozstříhaných obrázků
  • dokreslování obrázků
  • překreslování určitého vzoru zakresleného v síti
  • vybrat z množství jevů podstatné věci
5.1.3. Odstraňování záměn podobných tvarů písmen
  • obtahování předepsaných tvarů (tiskacích i psacích) na hrubém povrchu prstem (jemný smirkový papír)
  • psaní tvarů písmen (tiskacích i psacích) na hrubém povrchu prstem (tácek s rýží, krupicí, pískem)
  • obtahování tvarů písmen (tiskacích i psacích) psacím náčiním na velké ploše
  • modelování tvarů písmen
  • doplňování písmen v textu
  • domýšlení nedokončených písmen
  • odhadování písmen psaných dítěti do dlaně, na záda, na hřbet ruky (bez zrakové opory)
  • vyhledávání, zaškrtávání inkriminovaných písmen v textu
  • rychlý a přesný postřeh písmen
  • fixace písmen pomocí obrázkové abecedy (nejlépe s citovým nábojem)
5.1.4. Procvičování rychlého postřehu písmene, slabiky, slova
  • rychlost zpracování, využití okénka
  • cvičení na rozšiřování zrakového rozpětí
5.1.5. Procvičování zrakové paměti
  • zapamatovat si exponovaný obrázek, nakreslit jej, popsat
  • postupně zkracovat časový limit exponování
  • překreslit sérii krátce exponovaných obrázků, věcí
  • pokračovat v započatém systému řazení prvků, střídání geometrických tvarů (např. korálky)
  • Kimova hra
5.1.6. Cvičení očních pohybů
  • řazení prvků - dokreslování, vybarvování
  • čtení se zatrháváním slabik pomocí obloučků (tzv. hnízdečkování)
  • čtení s ukazovátkem
  • čtení s okénkem (postupné odkrývání nebo zakrývání textu)
  • čtení se záložkou nebo pomocí prstu (ukazování po řádku, nikoliv pod řádkem)
5.1.7. Vnímání figury a pozadí
  • z bohaté sítě vybrat a obtáhnout určitý obrázek (skrytý obrázek, kočka hledá myš apod.)
5.1.8. Využití her
  • Loto, Pexeso, Puzzle a podobné skládanky, mozaiky aj.
5.2. Sluchové vnímání
5.2.1. Procvičování poznávání slabik ve slově
  • vytleskávání, určování pořadí slabik, zvedání ruky či poskok na vyslovení předem určené slabiky v řadě jiných apod.
5.2.2. Schopnost sluchové analýzy a syntézy
  • sluchové hádanky, začínáme od slabik, v případě výrazných obtíží si nejprve pomáháme zrakovou oporou - výrazná výslovnost, dítě sleduje naše rty, opakuje, skládá z trojrozměrných písmen (např. stavebnice ABC), pak teprve postupně přecházíme pouze na sluchovou cestu.
5.2.3. Sluchové rozlišování hlásek zvukově podobných, jejich správná výslovnost
  • v případě výrazných obtíží si nejprve vypomáháme výraznou výslovností před zrcadlem
5.2.4. Diferenciační schopnosti - postihování jemných rozdílů
  • slabiky: ba-da, pa-da, sa-ža
  • slova: bum-dum, šek-žek
  • měkčení: dým-dím, tik-tyk
5.2.5. Nácvik rytmické reprodukce
  • využití bzučáku, Orffovy nástroje, písničky, básničky (říkanky)
5.2.6. Cvičení akustické pozornosti
  • slyšíš budík, hlas, zvuk, hry - Tichá pošta, Na papouška
  • udělej krok, když uslyšíš domluvené slovo
  • hra "Amálka má ráda mléko"
  • poslech četby rušený zvuky z okolí (využití magnetofonu)
  • poslech správného čtení
  • pauzy, intonace
5.3. Časoprostorová orientace
5.3.1. Orientace v prostoru
  • nacvičování základních pojmů (nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u)
  • pomocí výše uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě
  • určování vzájemné polohy dvou různých objektů (např. Pod stolem je židlička)
  • rozhodovat o vzájemné poloze dvou objektů (Je - není něco v tašce)
  • situování objektů - kde předmět leží - např. ve třídě
  • manipulace s různými předměty podle místa určení
  • zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu (zakresli na výkres do pravého rohu nahoru míček)
5.3.2. Orientace v čase
  • pořadí hlásek ve slově, sluchem urči první, poslední
  • užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří
  • orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích
  • znalost relativního trvání časových úseků (co je delší - jeden týden nebo sedm dní)
  • sled událostí - vypravování, řazení děje
5.3.3. Pravolevá orientace
  • orientace na tělesném schématu
  • orientace v ploše (napravo, nalevo)
  • orientace v prostoru
  • orientace na těle druhé osoby
  • orientace vzhledem k jiným objektům
5.4. Oblast řeči
5.4.1. Kontrola a úprava vad výslovnosti
5.4.2. Cvičení artikulační obratnosti
  • vyslovuj t,d,n - zrychluj
  • vyslovuj baba, baba - zrychluj
  • mn, mn, mi, ni, mi, ni
  • čertík: bl, bl, bl
  • zpěv: dli dli dli
  • míč: kutullulu
  • auto: tydýt, tydýt
  • procvičování výslovnosti: obtížná slova, zvl. složeniny (lokomotiva, nejnepříjemnější)
  • procvičování výslovnosti slov i slovních spojení, vět
5.4.3. Dechová cvičení
  • cvičení melodie hlasu při čtení věty oznamovací, tázací, rozkazovací
  • cvičení jedním dechem
  • je, jo, jeje, to je moje, to je tvoje
  • Je, je, je, je, co se děje tam na vršku u Matěje?
  • zkusit opakovat i několikrát na jedno nadechnutí
  • řekni co nejvíce slov jedním dechem
5.4.4. Odstraňování specifické asimilace sykavek
  • správná výslovnost sykavek
  • slova, kde leží vedle sebe hlásky akusticky blízké (švestky, sušenka, žížala, cvrčci, šašci, suší; věty: Na stromě visí suché švestky)
5.4.5. Využití říkadel, rozpočitadel, pomalý přednes básniček, vytleskávání rytmu řeči, vytleskávání rytmu podle vzoru
5.5. Oblast jemné motoriky
5.5.1. Motorika mluvidel - pohyblivost jazyka, gymnastika tváří, rtů, svalstva obličeje - jazykolamy
5.5.2. Procvičení jemné motoriky rukou / modelování, hry, mačkání, navlékání plodů, těstovin, základy šití
5.5.3. Zrakově - motorická koordinace (oko - ruka)
  • spojování dvou obrázků ležících proti sobě (auto - garáž aj.)
  • navlékání korálků, řazení prvků, stavebnice
  • čtení po slabikách a doplňování obloučků
  • čtení s okénkem
5.5.4. Koordinace pohybů
  • pohyb podle předešlého schématu
  • pohyb s hudbou
  • jednoduchá sestava

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Zdeňka Michalová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Člověk a jeho svět