Odborný článek

Olga Fierzová

18. 9. 2006
Základní vzdělávání
Autor
Magdaléna Turková

Anotace

Olga Fierzová celý život věnovala práci pro děti, nejprve pro židovské děti za druhé světové války a později pro děti uprchlíků z Československa.

Olga Fierzová se narodila 26. 7. 1900 v Badenu ve Švýcarsku. Vyrůstala v dobře situované rodině. Od dětství se zajímala o hudbu, divadlo a přírodu. V roce 1911 se rodina přestěhovala do Belgie, kde se Olga naučila francouzsky a navštěvovala učitelský ústav, ve kterém dokončila studium v roce 1920.

Po návratu do Švýcarska se stala domácí učitelkou v Ženevě a zároveň externě navštěvovala Pedagogický institut Jeana Jecquesa Rousseaua, kde vyučovala řada věhlasných pedagogů (např. Eduard Claparéde, Jean Piaget, Adolph Ferriére). V letech 1921 - 1925 působila jako učitelka francouzštiny a později němčiny v anglickém dívčím penzionátu "The Garden School" poblíž Londýna, který využíval pokrokových metod a nejmenší děti byly vyučovány podle systému italské lékařky a pedagožky Marie Montessoriové. Olga zde začala pro výuku francouzštiny používat metodu dramatizace literárních textů.

Během svého pobytu v Anglii se seznámila s moderními pedagogickými myšlenkami a také s idejemi křesťanského pacifismu. Díky svému jazykovému talentu tlumočila na pedagogických konferencích a na konferencích Hnutí pro mezinárodní smír.

V roce 1926 se vrátila z Anglie do Švýcarska a brzy dostala nabídku spolupracovat jako tlumočnice na letní mírové škole a konferenci Hnutí pro mezinárodní smír, která se konala v bavorském Oberammergau. Zde se setkala s Přemyslem Pittrem a velice ji zaujaly jeho aktivity ve prospěch chudých žižkovských dětí, mírový smysl jeho sociální a výchovné práce. V jeho činnosti našla naplňování myšlenek švýcarského vychovatele a sociálního reformátora Johanna Heinricha Pestalozziho (1746 - 1827), který usiloval o kvalitní výchovu zejména chudých dětí a který byl už dříve jejím vzorem.

Po roce vzájemné korespondence se Olga Fierzová rozhodla přestěhovat do Prahy, kde se stala nejbližší spolupracovnicí Přemysla Pittra. Naučila se velmi dobře česky a živila se jako učitelka jazyků. Pittrovi pomáhala uskutečnit jeho plány na stavbu Milíčova domu, vyřizovala cizojazyčnou korespondenci, překlady, přepisovala přednášky nebo články do časopisu Sbratření.

O Vánocích roku 1933 byl otevřen Milíčův dům. Ve své době byl ojedinělým dětským zařízením. Děti ze sociálně slabých rodin zde nalézaly pěkné prostředí, herny, klubovny, knihovnu i sál na pohybové hry. Vychovatelé s dětmi dělali domácí úkoly, vedli je v zájmových kroužcích, při práci v dílně, na zahradě nebo při sportu. Vše bylo vedeno v bezkonfesijním, ale křesťanském duchu, o nedělích se konala bohoslužebná kázání. Olga Fierzová zde našla pedagogické uplatnění, po kterém toužila. Kromě toho vedla účetnictví, agendu dětí i spolupracovníků, potřebných nákupů, rozpracovávala pedagogické plány a psala články do Zpravodaje Milíčova domu. Napsala také příručky Výchova dětí dramatizací a Práce a zábava dětí. Její organizační práce byla neocenitelná, do činností vnášela systém a dělala si záznamy o všem dění.

Děti v Milíčově domě byly pod stálým lékařským dohledem. Mnoho z nich žilo v nevyhovujících podmínkách a potřebovaly změnu prostředí. V roce 1938 se podařilo vybudovat celoroční ozdravovnu v Mýtě u Rokycan, v létě byla rozšířena o stanový tábor. Prvními obyvateli ozdravovny byly české i německé děti uprchlíků ze Sudet.

Na počátku okupace Československa v Milíčově domě ani v ozdravovně v Mýtě nedodržovali nařízení o izolaci židovských dětí. Navíc Olga Fierzová a Přemysl Pitter tajně podporovali židovské rodiny a v noci jim nosili potraviny, později je vybavovali do transportů a posílali dětem balíčky do koncentračních táborů.

Po skončení války si vytyčili velký úkol - pomoc osiřelým židovským dětem vracejícím se z koncentračních táborů. Kromě toho tu bylo mnoho dalších dětí z Československa i z jiných zemí, které neměly kam jít. Ujali se také dětí německých, které našli zubožené v internačních táborech, kde čekaly na odsun do Německa. Tak byla zahájena akce "zámky", kdy ze čtyř zámků v okolí Prahy (Kamenice, Štiřín, Lojovice, Olešovice) a z vily v Ládví byly zřízeny dětské ozdravovny, kde se měly děti zotavit, zapomenout na hrůzy války a pokusit se najít vzájemné odpuštění. Děti židovské i německé byly totiž vychovávány společně. Olga Fierzová měla ještě další úkol, snažila se najít dětem jejich rodiče, příbuzné nebo někoho, kdo by si je vzal k sobě. Proto vedla přesnou evidenci dětí. Později ze svých zážitků sepsala knihu Dětské osudy z doby poválečné.

Akce "zámky" skončila v roce 1947 a Přemysl Pitter se svými spolupracovníky se opět soustředil na práci v Milíčově domě. Olga Fierzová zde usilovně pracovala do roku 1950, i když vzhledem ke společenským změnám byla činnost v Milíčově domě stále obtížnější. V únoru 1950 musela narychlo odjet na pohřeb své sestry do Švýcarska a komunistický režim jí už nedovolil návrat do Československa.

Situace se vyhrocovala i pro Přemysla Pittra, hrozily mu nucené práce v uranových dolech. Olze Fierzové se podařilo zorganizovat jeho útěk do zahraničí. Poté, co se zotavil v Londýně, byli oba znovu připraveni pomáhat potřebným. Místo židovských dětí to nyní byli uprchlíci z komunistických zemí. V letech 1952 - 1962 pracovali v táboře Valka u Norimberku. Řešili těžkou situaci exulantů, pomáhali jim při jednání na úřadech, poskytovali duchovní útěchu. Děti exulantů učili křesťanské písně, navštěvovali nemocné v nemocnicích i uprchlíky ve vězení. V táboře Valka zůstali ještě dva roky po jeho zrušení v roce 1960 a starali se o zbylé uprchlíky, kteří nikoho neměli.

V roce 1962 se přestěhovali do Švýcarska, kde Olga Fierzová zakoupila byt v obci Affoltern am Albis nedaleko Curychu. I zde pokračovali ve společné práci, začali vydávat exilový časopis Hovory s pisateli. Ten měl dobrou odezvu a Olga Fierzová ho rozesílala českým exulantům a svým bývalým chovancům do celého světa, do Československa se dostával ilegálně. Vedla také pečlivou evidenci všech předplatitelů. Hovory s pisateli byly zdrojem duchovní posily, reagovaly také na aktuální události a problémy. Přemysl Pitter vydával Hovory až do své smrti v roce 1976, pak tuto činnost zcela převzala Olga Fierzová a připravovala k vydání nová čísla až do roku 1990.

Kromě toho se angažovala v životě Husova sboru Čechů a Slováků v Curychu, který na ekumenickém základě založil Přemysl Pitter. Činnost ve sboru byla také spojena se sociální pomocí uprchlíkům, kteří emigrovali do Švýcarska po roce 1968. Děti mohly navštěvovat nedělní školu a od roku 1971 také Československou doplňovací školu, na jejíž organizaci se podílel mimo jiné také Pitter. Olga Fierzová se podílela také na činnosti Čs. společnosti pro vědy a umění ve Švýcarsku a Masarykova fondu při Svazu čs. spolků ve Švýcarsku.

V šedesátých letech navštívila Olga Fierzová a Přemysl Pitter Izrael, kde žila řada jejich "dětí", se kterými udržovali stálé kontakty. Přemysl Pitter tehdy mohl zasadit strom v Aleji spravedlivých, ona sama dostala svůj strom na tomtéž místě v roce 1985.

Po smrti Přemysla Pittra v roce 1976 se Olga Fierzová stala pokračovatelkou jeho práce a strážkyní jeho duchovního odkazu. Pořádala archiv, vydávala Hovory s pisateli. V roce 1977 založila spolek MILIDU (Milíčův dům), jehož posláním je spravování a plnění Pittrovy a její závěti. Spolek MILIDU byl u zrodu Nadace P. Pittra a O. Fierzové založené v roce 1993 ve spolupráci s Pedagogickým muzeem J. A. Komenského v Praze (PMJAK). V roce 1999 se nadace změnila na Nadační fond P. Pittra a O. Fierzové, který nadále usiluje o pokračování díla P. Pittra a O. Fierzové.

Olga Fierzová se ještě dočkala pádu komunistické diktatury v Československu a mohla poslat poselství s pozdravem a duchovním odkazem P. Pittra na setkání bývalých "dětí" z akce "zámky" a svých přátel, které se uskutečnilo 16. června 1990 ve Štiříně. Den po tomto setkání Olga Fierzová v Affoltern am Albis zemřela. V témže roce obdržela od ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Čestné uznání in memoriam za obětavou práci s dětmi a za věrné vlastenecké cítění s českým národem. V roce 2000 jí prezident České republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam.

Význam pro pedagogiku

Olga Fierzová měla přirozený pedagogický talent a ze školství své doby měla možnost poznat to nejlepší. Osobně poznala významné pedagogy, praxi získala v moderně vedené škole. Podařilo se jí originálně propojit vlastní instinktivní přístup k dětem s novými trendy ve výchově. Neustále se vzdělávala a nechávala se dětmi inspirovat. Své pedagogické zkušenosti se snažila předávat dál, publikovala články o výchově. Mnohé z toho, o co se ve své době Olga Fierzová jako spolupracovnice Přemysla Pittra zasazovala, je dnes samozřejmostí (existují školní družiny a nejrůznější zájmové kroužky, kde mohou děti smysluplně trávit čas). Dílo Olgy Fierzové nás může stále inspirovat pracovním nasazením, plnou koncentrací na práci s dětmi, úctou k dětem a pedagogickým taktem. A také každodenní skromnou prací ve prospěch všech, kteří potřebují pomoc.

Vyznamenání Olgy Fierzové:

1966 - čestný list vydaný židovským památníkem Yad Vashem v Jeruzalémě
1977 - izraelské vyznamenání Medaile spravedlivých
1985 - strom v Aleji spravedlivých v památníku Yad Vashem v Jeruzalémě
1990 - Čestné uznání in memoriam od ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
2000 - in memoriam Medaile Za zásluhy I. stupně

Doporučená literatura:

Fierzová, Olga: Dětské osudy z doby poválečné, Spolek přátel mládeže a družstva Milíčův dům, Praha 1992
Fierzová, Olga: Přemysl Pitter a jeho dílo, in: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996
Hovory 6, Sborník Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzová, Referáty z mezinárodní konference "Žena ve stínu", Praha 2000
Kohn, Pavel: Kolik naděje má smrt, L. Marek, Brno 2000
Pasák, Tomáš: Život Přemysla Pittra, Ústav pro informace ve vzdělávání, Pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 1995
Pitter, Přemysl: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996
Pospíšilová, Karin: Výchovná práce v životním díle Olgy Fierzová, diplomová práce FFUK, Praha 2003

Autor
Magdaléna Turková

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024