Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

U kováře

Praktický příspěvek
inspirace
krátkodobý
Autor Ivana Hřebíková

Obecní úřad nám zapůjčí kroniky obce, ve kterých jsou zaznamenány záznamy z roku 1911. V tomto roce byla založena obecní škola v budově, ve které dnes sídlí naše mateřská škola. Spolu s dětmi si budeme v kronikách číst a prohlížet obrázky, fotografie z dávných dob.

V okolí vesnice se rozprostírají lesy a pole, na kterých dříve pracovali lidé, místo traktorů jim pomáhali koně. Koně museli mít dobré podkovy. K čemu slouží podkova? Jak se vyrábí?

V naší vesnici bývala kovárna, kterou si sama ještě pamatuji. Jako malá holčička jsem se chodila dívat, jak kovář vytahuje z ohně rozžhavené podkovy a vyklepává je na kovadlině. Rodina, v jejímž domě se kovárna nacházela, se rozhodla otevřít malé muzeum.

Do muzea s dětmi zavítáme. Požádáme majitele o provedení kovárnou a vysvětlení postupu kování za starých časů. Prohlédneme si dobové fotografie, které kovárnu zdobí. Také si budeme moci některé předměty, včetně podkov, vzít do ruky.

Prožitky dětí využijeme ve třídě. Budeme si vypravovat o tom, co jim při návštěvě kovárny nejvíce líbilo a proč. Návštěvu doporučíme i rodičům (s dětmi). Požádáme rodiče i prarodiče o staré fotografie, které dětem zapůjčí. Také je vyzveme, aby si s dětmi vyprávěli o svém mládí.

Děti oslovíme s dotazem, zda chtějí svým blízkým vyrobit dáreček. Vhodnou motivací (prožitek z návštěvy) se nám pravděpodobně podaří děti získat pro zhotovení podkovy.

Za pomoci tatínků (truhláře a klempíře) připravíme formu. Forma poslouží k odlitku podkovy ze sádry. Děti si formu samy naplní sádrou a ještě do vlhké mohou vkládat kamínky nebo korálky dle vlastní fantazie.

Po zaschnutí a vyjmutí z formy si každé dítě může podkovu ještě nabarvit dle vlastního přání.

Vytvoříme dětem také prostor pro výtvarné vyjádření prožitků. Nabídneme několik technik k malbě i kresbě (kování, oheň, podkova, kůň, lidé v dobových oblecích...). Ze samotvrdnoucí hmoty modelujeme postavu kováře, koně.

Na koníčky si zahrajeme (cval, klus s hudebním doprovodem) a seznámíme se s novou písní „Já mám koně" („Čtyři koně ve dvoře"). Dětem zazpíváme s doprovodem klavíru „Jaké je to hezké, dva kováři v městě."

Ze zhotovených výrobků a výtvarných prací uspořádáme společně s dětmi výstavku, na kterou pozveme rodinné příslušníky i veřejnost. Po ukončení výstavy věnujeme několik „děl" kovárně.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám