Hlavní cíle projektu:
Dílčí cíle projektu:
Očekávané výstupy (kompetence):
Jsme speciální třída běžné mateřské školy v centru Prahy. Na podzim roku 2003 jsme se přestěhovali do nově zrekonstruovaných prostor, které svou velikostí určily i konečný limit - osm dětí ve třídě. V novém prostředím jsme začali vytvářet i nový koncept školního vzdělávacího programu. Skutečnost, že se nacházíme v centru Prahy a nemáme vlastní zahradu, byla počátečním východiskem v našich úvahách. Do plánování se samozřejmě promítly i personální podmínky. Další podmínkou, kterou jsme chtěli respektovat, bylo prožitkové učení dětí.
Ve třídě jsme dvě učitelky (včetně ředitelky) a naše práce se překrývá v době, kdy se s jednotlivými dětmi zabýváme individuální stimulací řeči a také jedenkrát týdně po dobu vycházky. Právě cílené vycházky po Praze se ve školním roce 2004/2005 staly východiskem pro integrované bloky. V mikrotřídě se sešla skupina osmi chlapců ve věku od čtyř a půl roku do sedmi let s diagnózami - mentální retardace, psychomotorický neklid, ADHD, nedoslýchavost, rinolálie, dysfázie, porucha hrubé motoriky, řečový klonus.
Název našeho školního vzdělávacího programu byl poměrně široký: Praha - město, ve kterém žiji. Po prvním adaptačním bloku, který jsme orientovali na třídu, pravidla chování mezi kamarády a lidmi obecně, jsme další část věnovali Podzimu v pražských parcích a zahradách. Při vycházce po překrásně zbarvené Seminářské zahradě pozornost chlapců, více než příroda okolo nás, zaujala lanovka jedoucí na Petřín. Stáli u plotu s prsty zaklesnutými do drátěného pletiva, pozorovali lana, točící se kola a výhybky a dohadovali se, jakým způsobem jsou lanovky připojeny k sobě. Nad barevným podzimem a modrým nebem nad Petřínem jsme s paní ředitelkou zkrátka plesaly samy. Chlapci řešili něco zcela jiného.
Při zápisu do třídní knihy, který nutně provází i jistá forma zpětného hodnocení, se mi zastavil pohled na letáčku, který mi zůstal po přednášce Dr. Františka Koukolíka na téma Mužsky a žensky diferencované mozky. Podle něj mají chlapci lepší matematické schopnosti, lépe řeší matematické úlohy a čtou v mapách, mají zálibu v konstrukčních plánech, zrakových a prostorových úlohách, více je zajímají předměty než lidé, preferují kostky i manipulaci s nimi a z panenky si na rozdíl od dívek udělají bombardér.
Pochopila jsem, že jsem při svém plánování použila ženský mozek a i když se mi zdálo téma příhodné vzhledem k podmínkám věcným, personálním, organizačním a k ročnímu období, musela jsem jej změnit s ohledem na podmínky psychosociální. Vzniklo tak nové téma, které se vztahovalo k Praze, dopravě a dopravním prostředkům - Jak se v Praze cestuje. Jednotlivé části jsou:
Projekt byl realizován v heterogenní skupině třídy MŠ. Rozhodujícím činitelem v jeho tvorbě byla prožitková pedagogika, která se prolínala všemi dílčími tematickými částmi. Činnosti byly realizovány jak ve skupině, tak i individuální prací s každým dítětem.
Dopravní prostředky:
Cesty:
Cestující:
Stanice:
Pravidla:
Pomůcky s dopravní tematikou:
Informační letáky Dopravních podniků a Českých drah
| Jméno: | Výstup: |
| Očekávané výstupy (dítě): | |
| Má osvojena pravidla chování při cestování a v dopravních prostředcích | |
| Orientuje se v prostoru a používá příslovcí místa | |
| Reaguje na optický či zvukový signál | |
| Správně drží kresebný nástroj | |
| Graficky zaznamená a umí pojmenovat kruh, čtverec atd. | |
| Zná jednoduchou číselnou řadu a dokáže ji graficky zaznamenat | |
| Správně vyslovuje určité hlásky, správně frázuje | |
| Zapamatuje si krátký text | |
| Spolupracuje ve skupině | |
| Reaguje pohybem na změnu tempa |
Celý projekt byl dětem velice blízký, vycházel z jejich zájmu o dopravu a dopravní prostředky. Při realizaci jsme spolupracovali s rodiči. Téma jsme ukončili na počátku adventu s pocitem, že jsme nevyčerpali vše, co nabízelo. Opět jsme se k němu vrátili na konci školního roku, v období výletů a školy v přírodě. Každá navrhovaná činnost byla postavena tak, aby se dítě něco nového naučilo, setkávalo se s hodnotami a zároveň ve hře rozvíjelo svou samostatnost a schopnost rozhodovat se. Z tohoto pohledu lze zhodnotit každou naplánovanou činnost zvlášť, ale je obtížné toto hodnocení zpracovávat tak, aby bylo možné z něj i dále vycházet a dobře a rychle se v něm orientovat. Proto jsem po několikaletém hledání a zkoušení začala hodnotit tímto způsobem. Očekávané výstupy nejsou vybrány náhodně, jsou součástí Přehledu dosahovaných kompetencí. Ty jsou zpracovány přibližně podle věku ve dvou tabulkách (3 - 4 roky a 5 - 6 let) a vycházejí z RVP PV a vývojové psychologie. Tímto způsobem získávám přehledný materiál o každém dítěti. To je ovšem již zase jiné téma.
Další použitá literatura:
Janeček, O.: Malým zpěváčkům. Praha: SPN, 1986.
Kábele, F.: Brousek pro tvůj jazýček. Praha: Albatros, 1988.
Kainar, J.: Říkadla. Praha: Družstvo Dílo, 1948.
Koukolík, F.: Přednáška Mužsky a žensky diferencované mozky.
Petiška, E.: Pohádkový dědeček. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1958.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
