Jak se v Praze cestuje

Hlavní cíle projektu:

• získávání poznatků o dopravě a dopravních prostředcích
• osvojení, posilování a respektování pravidel chování
• rozvíjení všech dovedností dítěte

Dílčí cíle projektu:

• dopravní prostředky
  • osvojení poznatků o dopravě a dopravních prostředcích (vymezení skupiny dopravních prostředků)
  • zdokonalování hudebních dovedností, posilování reagování na mimosmyslové podněty (rytmus, tempo, hra na orf. nástroje atd.)
• cesty
  • osvojení si pravidel chování
  • zdokonalování grafomotorických dovedností
• cestující
  • osvojení si základních bezpečnostních a organizačních zásad v dopravním prostředku
  • rozvoj samostatnosti a sebedůvěry dítěte v sama sebe a kolektiv, začlenění se do kolektivu
• stanice
  • seznámení se s některými čísly a písmeny
• pravidla
  • posilování pravidel chování

Očekávané výstupy (kompetence):

• osvojit a dodržovat pravidla chování
• orientovat se v prostoru (na, pod, vedle, mezi, za, před, u, určování stran, směru atd.) a používat příslovce místa
• reagovat na optický či zvukový signál, vědomě využívat všech smyslů
• sledovat pohyb zleva doprava, naopak a všemi směry
• uvědomovat si správné držení kresebného nástroje a graficky zaznamenat kruh, čáru, kříž, ležatou osmičku
• znát jednoduchou číselnou řadu a některá písmena
• znát a pamatovat si text říkadla J. Kainara
• uvědomovat si a rozlišit tempo v hudbě

Jak projekt vznikl

Jsme speciální třída běžné mateřské školy v centru Prahy. Na podzim roku 2003 jsme se přestěhovali do nově zrekonstruovaných prostor, které svou velikostí určily i konečný limit - osm dětí ve třídě. V novém prostředím jsme začali vytvářet i nový koncept školního vzdělávacího programu. Skutečnost, že se nacházíme v centru Prahy a nemáme vlastní zahradu, byla počátečním východiskem v našich úvahách. Do plánování se samozřejmě promítly i personální podmínky. Další podmínkou, kterou jsme chtěli respektovat, bylo prožitkové učení dětí.

Ve třídě jsme dvě učitelky (včetně ředitelky) a naše práce se překrývá v době, kdy se s jednotlivými dětmi zabýváme individuální stimulací řeči a také jedenkrát týdně po dobu vycházky. Právě cílené vycházky po Praze se ve školním roce 2004/2005 staly východiskem pro integrované bloky. V mikrotřídě se sešla skupina osmi chlapců ve věku od čtyř a půl roku do sedmi let s diagnózami - mentální retardace, psychomotorický neklid, ADHD, nedoslýchavost, rinolálie, dysfázie, porucha hrubé motoriky, řečový klonus.

Název našeho školního vzdělávacího programu byl poměrně široký: Praha - město, ve kterém žiji. Po prvním adaptačním bloku, který jsme orientovali na třídu, pravidla chování mezi kamarády a lidmi obecně, jsme další část věnovali Podzimu v pražských parcích a zahradách. Při vycházce po překrásně zbarvené Seminářské zahradě pozornost chlapců, více než příroda okolo nás, zaujala lanovka jedoucí na Petřín. Stáli u plotu s prsty zaklesnutými do drátěného pletiva, pozorovali lana, točící se kola a výhybky a dohadovali se, jakým způsobem jsou lanovky připojeny k sobě. Nad barevným podzimem a modrým nebem nad Petřínem jsme s paní ředitelkou zkrátka plesaly samy. Chlapci řešili něco zcela jiného.

Při zápisu do třídní knihy, který nutně provází i jistá forma zpětného hodnocení, se mi zastavil pohled na letáčku, který mi zůstal po přednášce Dr. Františka Koukolíka na téma Mužsky a žensky diferencované mozky. Podle něj mají chlapci lepší matematické schopnosti, lépe řeší matematické úlohy a čtou v mapách, mají zálibu v konstrukčních plánech, zrakových a prostorových úlohách, více je zajímají předměty než lidé, preferují kostky i manipulaci s nimi a z panenky si na rozdíl od dívek udělají bombardér.

Pochopila jsem, že jsem při svém plánování použila ženský mozek a i když se mi zdálo téma příhodné vzhledem k podmínkám věcným, personálním, organizačním a k ročnímu období, musela jsem jej změnit s ohledem na podmínky psychosociální. Vzniklo tak nové téma, které se vztahovalo k Praze, dopravě a dopravním prostředkům - Jak se v Praze cestuje. Jednotlivé části jsou:

• dopravní prostředky
• cesty
• cestující
• stanice
• pravidla

Organizace projektu

Projekt byl realizován v heterogenní skupině třídy MŠ. Rozhodujícím činitelem v jeho tvorbě byla prožitková pedagogika, která se prolínala všemi dílčími tematickými částmi. Činnosti byly realizovány jak ve skupině, tak i individuální prací s každým dítětem.

Dopravní prostředky:

• cestujeme po Praze tramvají, lanovkou, metrem
• jdeme se podívat na nádraží, jak se odbavují vlaky
• navštívíme Národní technické muzeum v Praze
• jdeme se podívat do muzea DP
• sledujeme lidi, kteří řídí dopravní prostředky a dopravu
• hrajeme si s auty, stavíme autodráhy, silnice, koleje
• vyhledáváme dopravní prostředky v encyklopediích, novinách, časopisech
• vystřihujeme obrázky dopravních prostředků a třídíme je do desek podle druhu
• třídíme dopravní prostředky podle jedné společné vlastnosti
• vyhledáváme shodné dvojice, hrajeme pexeso
• hrajeme hru na dopravu a učíme se při ní reagovat na zvukový nebo optický signál
• kreslíme auta, vlaky, tramvaje, lanovku
• procvičujeme grafomotoriku (kola, koleje, pražce, kouř, cesty)
• vyrábíme dopravní prostředek - slepujeme model dopravního prostředku z papírových krabiček, dokončujeme jej kašírováním a barvou
• učíme se zpaměti básničky: F. Kábele - Auto, J. Žáček - Vlak, J. Kainar - Za nádražím
• zpíváme písničky - Auto, Vláček, Tramvaje, Motorista (zpěvník pro mateřské školy Malým zpěváčkům)
• melodii písně doprovázíme hrou na tělo
• posloucháme píseň I. Mládka Rychlík jede do Prahy
• reagujeme pohybem na tempo melodie (pomalu, rychle)
• orientujeme se podle zvuku
• posloucháme zvukové hádanky - dopravní prostředky a ruch na ulici - a pokoušíme se je rozlišit
• vedeme kamaráda a naopak necháváme se jím vést
• cvičíme, přitahujeme se v lehu po lavičce

Cesty:

• říkáme si, že po chodníku chodíme vpravo, přecházíme vždy po přechodu
• při vycházce používáme vesty se signalizačními pruhy
• seznamujeme se s některými bezpečnostními prvky v dopravě (odrazky na oblečení a kolech, světla na autech)
• cvičíme - běháme slalom mezi překážkami
• popisujeme cestu - start, cíl
• pohybujeme se se zavázanýma očima podle slovních instrukcí
• řešíme bludiště a labyrinty
• porovnáváme cesty (na papíře, na hřišti apod. - orientace v prostoru a čase)
• prohlížíme si mapy
• kreslíme cesty a silnice
• vytváříme koláže
• z papíru kašírujeme tunel pro hry s auty a vlakem

Cestující:

• pozorujeme chování cestujících okolo sebe
• učíme se nastupovat do dopravních prostředků a vystupovat z nich
• hrajeme si na cestující, řidiče, průvodčího
• vystřihujeme lístky
• domlouváme si pravidla střídání rolí ve hře
• učíme se rozhodovat, co je správné a co správné není
• posloucháme vyprávění: E. Petiška - Pohádkový dědeček, B. Říha - Honzíkova cesta

Stanice:

• vytváříme mapu, zakreslujeme názvy stanic do mapy a mapu využíváme při hře na dopravu
• počítáme - upevňujeme si jednoduchou číselnou řadu a graficky zaznamenáváme číslice (např. čísla tramvají)
• poznáváme, jak je barevně označeno metro
• seznamujeme se s dalším způsobem označení, a to písmeny A - B - C a s jejich přiřazením k barevným trasám metra

Pravidla:

• seznamujeme se s některými piktogramy Dopravních podniků
• vytváříme piktogramy pro chování ve třídě (např. umývání rukou)
• seznamujeme se s jízdním řádem
• posilujeme již formulovaná pravidla chování ve třídě (např. umím počkat, poděkovat, pozdravit, pomáháme si) a pokoušíme se je převést i na chování v dopravních prostředcích

Pomůcky s dopravní tematikou:
Informační letáky Dopravních podniků a Českých drah

• mapy
• informační letáky Dopravních podniků a Českých drah
• encyklopedie
• píseň Rychlík jede do Prahy (I. Mládek)
• F. Kábele: Brousek pro tvůj jazýček
• J. Žáček: Moje první čítanka
• J. Kainar: Říkadla
• O. Janeček: Malým zpěváčkům
• E. Petiška: Pohádkový dědeček
• B. Říha: Honzíkova cesta

Hodnocení projektu

Celý projekt byl dětem velice blízký, vycházel z jejich zájmu o dopravu a dopravní prostředky. Při realizaci jsme spolupracovali s rodiči. Téma jsme ukončili na počátku adventu s pocitem, že jsme nevyčerpali vše, co nabízelo. Opět jsme se k němu vrátili na konci školního roku, v období výletů a školy v přírodě. Každá navrhovaná činnost byla postavena tak, aby se dítě něco nového naučilo, setkávalo se s hodnotami a zároveň ve hře rozvíjelo svou samostatnost a schopnost rozhodovat se. Z tohoto pohledu lze zhodnotit každou naplánovanou činnost zvlášť, ale je obtížné toto hodnocení zpracovávat tak, aby bylo možné z něj i dále vycházet a dobře a rychle se v něm orientovat. Proto jsem po několikaletém hledání a zkoušení začala hodnotit tímto způsobem. Očekávané výstupy nejsou vybrány náhodně, jsou součástí Přehledu dosahovaných kompetencí. Ty jsou zpracovány přibližně podle věku ve dvou tabulkách (3 - 4 roky a 5 - 6 let) a vycházejí z RVP PV a vývojové psychologie. Tímto způsobem získávám přehledný materiál o každém dítěti. To je ovšem již zase jiné téma.

Další použitá literatura:
Janeček, O.: Malým zpěváčkům. Praha: SPN, 1986.
Kábele, F.: Brousek pro tvůj jazýček. Praha: Albatros, 1988.
Kainar, J.: Říkadla. Praha: Družstvo Dílo, 1948.
Koukolík, F.: Přednáška Mužsky a žensky diferencované mozky.
Petiška, E.: Pohádkový dědeček. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1958.