Jak se v Praze cestuje
Očekávané výstupy: Mít poznatky o dopravě a dopravních prostředcích, umět se orientovat v prostředí mimo MŠ, umět dodržovat pravidla chování.
Časový rozsah: 2 měsíce
Věková skupina: 3 - 7 let
Hlavní cíle projektu:
- získávání poznatků o dopravě a dopravních prostředcích
- osvojení, posilování a respektování pravidel chování
- rozvíjení všech dovedností dítěte
Dílčí cíle projektu:
- dopravní prostředky
- osvojení poznatků o dopravě a dopravních prostředcích (vymezení skupiny dopravních prostředků)
- zdokonalování hudebních dovedností, posilování reagování na mimosmyslové podněty (rytmus, tempo, hra na orf. nástroje atd.)
- cesty
- osvojení si pravidel chování
- zdokonalování grafomotorických dovedností
- cestující
- osvojení si základních bezpečnostních a organizačních zásad v dopravním prostředku
- rozvoj samostatnosti a sebedůvěry dítěte v sama sebe a kolektiv, začlenění se do kolektivu
- stanice
- seznámení se s některými čísly a písmeny
- pravidla
- posilování pravidel chování
Očekávané výstupy (kompetence):
- osvojit a dodržovat pravidla chování
- orientovat se v prostoru (na, pod, vedle, mezi, za, před, u, určování stran, směru atd.) a používat příslovce místa
- reagovat na optický či zvukový signál, vědomě využívat všech smyslů
- sledovat pohyb zleva doprava, naopak a všemi směry
- uvědomovat si správné držení kresebného nástroje a graficky zaznamenat kruh, čáru, kříž, ležatou osmičku
- znát jednoduchou číselnou řadu a některá písmena
- znát a pamatovat si text říkadla J. Kainara
- uvědomovat si a rozlišit tempo v hudbě
Jak projekt vznikl
Jsme speciální třída běžné mateřské školy v centru Prahy. Na podzim roku 2003 jsme se přestěhovali do nově zrekonstruovaných prostor, které svou velikostí určily i konečný limit - osm dětí ve třídě. V novém prostředím jsme začali vytvářet i nový koncept školního vzdělávacího programu. Skutečnost, že se nacházíme v centru Prahy a nemáme vlastní zahradu, byla počátečním východiskem v našich úvahách. Do plánování se samozřejmě promítly i personální podmínky. Další podmínkou, kterou jsme chtěli respektovat, bylo prožitkové učení dětí.
Ve třídě jsme dvě učitelky (včetně ředitelky) a naše práce se překrývá v době, kdy se s jednotlivými dětmi zabýváme individuální stimulací řeči a také jedenkrát týdně po dobu vycházky. Právě cílené vycházky po Praze se ve školním roce 2004/2005 staly východiskem pro integrované bloky. V mikrotřídě se sešla skupina osmi chlapců ve věku od čtyř a půl roku do sedmi let s diagnózami - mentální retardace, psychomotorický neklid, ADHD, nedoslýchavost, rinolálie, dysfázie, porucha hrubé motoriky, řečový klonus.
Název našeho školního vzdělávacího programu byl poměrně široký: Praha - město, ve kterém žiji. Po prvním adaptačním bloku, který jsme orientovali na třídu, pravidla chování mezi kamarády a lidmi obecně, jsme další část věnovali Podzimu v pražských parcích a zahradách. Při vycházce po překrásně zbarvené Seminářské zahradě pozornost chlapců, více než příroda okolo nás, zaujala lanovka jedoucí na Petřín. Stáli u plotu s prsty zaklesnutými do drátěného pletiva, pozorovali lana, točící se kola a výhybky a dohadovali se, jakým způsobem jsou lanovky připojeny k sobě. Nad barevným podzimem a modrým nebem nad Petřínem jsme s paní ředitelkou zkrátka plesaly samy. Chlapci řešili něco zcela jiného.
Při zápisu do třídní knihy, který nutně provází i jistá forma zpětného hodnocení, se mi zastavil pohled na letáčku, který mi zůstal po přednášce Dr. Františka Koukolíka na téma Mužsky a žensky diferencované mozky. Podle něj mají chlapci lepší matematické schopnosti, lépe řeší matematické úlohy a čtou v mapách, mají zálibu v konstrukčních plánech, zrakových a prostorových úlohách, více je zajímají předměty než lidé, preferují kostky i manipulaci s nimi a z panenky si na rozdíl od dívek udělají bombardér.
Pochopila jsem, že jsem při svém plánování použila ženský mozek a i když se mi zdálo téma příhodné vzhledem k podmínkám věcným, personálním, organizačním a k ročnímu období, musela jsem jej změnit s ohledem na podmínky psychosociální. Vzniklo tak nové téma, které se vztahovalo k Praze, dopravě a dopravním prostředkům - Jak se v Praze cestuje. Jednotlivé části jsou:
- dopravní prostředky
- cesty
- cestující
- stanice
- pravidla
Organizace projektu
Projekt byl realizován v heterogenní skupině třídy MŠ. Rozhodujícím činitelem v jeho tvorbě byla prožitková pedagogika, která se prolínala všemi dílčími tematickými částmi. Činnosti byly realizovány jak ve skupině, tak i individuální prací s každým dítětem.
Dopravní prostředky:
- cestujeme po Praze tramvají, lanovkou, metrem
- jdeme se podívat na nádraží, jak se odbavují vlaky
- navštívíme Národní technické muzeum v Praze
- jdeme se podívat do muzea DP
- sledujeme lidi, kteří řídí dopravní prostředky a dopravu
- hrajeme si s auty, stavíme autodráhy, silnice, koleje
- vyhledáváme dopravní prostředky v encyklopediích, novinách, časopisech
- vystřihujeme obrázky dopravních prostředků a třídíme je do desek podle druhu
- třídíme dopravní prostředky podle jedné společné vlastnosti
- vyhledáváme shodné dvojice, hrajeme pexeso
- hrajeme hru na dopravu a učíme se při ní reagovat na zvukový nebo optický signál
- kreslíme auta, vlaky, tramvaje, lanovku
- procvičujeme grafomotoriku (kola, koleje, pražce, kouř, cesty)
- vyrábíme dopravní prostředek - slepujeme model dopravního prostředku z papírových krabiček, dokončujeme jej kašírováním a barvou
- učíme se zpaměti básničky: F. Kábele - Auto, J. Žáček - Vlak, J. Kainar - Za nádražím
- zpíváme písničky - Auto, Vláček, Tramvaje, Motorista (zpěvník pro mateřské školy Malým zpěváčkům)
- melodii písně doprovázíme hrou na tělo
- posloucháme píseň I. Mládka Rychlík jede do Prahy
- reagujeme pohybem na tempo melodie (pomalu, rychle)
- orientujeme se podle zvuku
- posloucháme zvukové hádanky - dopravní prostředky a ruch na ulici - a pokoušíme se je rozlišit
- vedeme kamaráda a naopak necháváme se jím vést
- cvičíme, přitahujeme se v lehu po lavičce
Cesty:
- říkáme si, že po chodníku chodíme vpravo, přecházíme vždy po přechodu
- při vycházce používáme vesty se signalizačními pruhy
- seznamujeme se s některými bezpečnostními prvky v dopravě (odrazky na oblečení a kolech, světla na autech)
- cvičíme - běháme slalom mezi překážkami
- popisujeme cestu - start, cíl
- pohybujeme se se zavázanýma očima podle slovních instrukcí
- řešíme bludiště a labyrinty
- porovnáváme cesty (na papíře, na hřišti apod. - orientace v prostoru a čase)
- prohlížíme si mapy
- kreslíme cesty a silnice
- vytváříme koláže
- z papíru kašírujeme tunel pro hry s auty a vlakem
Cestující:
- pozorujeme chování cestujících okolo sebe
- učíme se nastupovat do dopravních prostředků a vystupovat z nich
- hrajeme si na cestující, řidiče, průvodčího
- vystřihujeme lístky
- domlouváme si pravidla střídání rolí ve hře
- učíme se rozhodovat, co je správné a co správné není
- posloucháme vyprávění: E. Petiška - Pohádkový dědeček, B. Říha - Honzíkova cesta
Stanice:
- vytváříme mapu, zakreslujeme názvy stanic do mapy a mapu využíváme při hře na dopravu
- počítáme - upevňujeme si jednoduchou číselnou řadu a graficky zaznamenáváme číslice (např. čísla tramvají)
- poznáváme, jak je barevně označeno metro
- seznamujeme se s dalším způsobem označení, a to písmeny A - B - C a s jejich přiřazením k barevným trasám metra
Pravidla:
- seznamujeme se s některými piktogramy Dopravních podniků
- vytváříme piktogramy pro chování ve třídě (např. umývání rukou)
- seznamujeme se s jízdním řádem
- posilujeme již formulovaná pravidla chování ve třídě (např. umím počkat, poděkovat, pozdravit, pomáháme si) a pokoušíme se je převést i na chování v dopravních prostředcích
Pomůcky s dopravní tematikou:
Informační letáky Dopravních podniků a Českých drah
- mapy
- informační letáky Dopravních podniků a Českých drah
- encyklopedie
- píseň Rychlík jede do Prahy (I. Mládek)
- F. Kábele: Brousek pro tvůj jazýček
- J. Žáček: Moje první čítanka
- J. Kainar: Říkadla
- O. Janeček: Malým zpěváčkům
- E. Petiška: Pohádkový dědeček
- B. Říha: Honzíkova cesta
Jméno: | Výstup: |
Očekávané výstupy (dítě): | |
Má osvojena pravidla chování při cestování a v dopravních prostředcích | |
Orientuje se v prostoru a používá příslovcí místa | |
Reaguje na optický či zvukový signál | |
Správně drží kresebný nástroj | |
Graficky zaznamená a umí pojmenovat kruh, čtverec atd. | |
Zná jednoduchou číselnou řadu a dokáže ji graficky zaznamenat | |
Správně vyslovuje určité hlásky, správně frázuje | |
Zapamatuje si krátký text | |
Spolupracuje ve skupině | |
Reaguje pohybem na změnu tempa |
Hodnocení projektu
Celý projekt byl dětem velice blízký, vycházel z jejich zájmu o dopravu a dopravní prostředky. Při realizaci jsme spolupracovali s rodiči. Téma jsme ukončili na počátku adventu s pocitem, že jsme nevyčerpali vše, co nabízelo. Opět jsme se k němu vrátili na konci školního roku, v období výletů a školy v přírodě. Každá navrhovaná činnost byla postavena tak, aby se dítě něco nového naučilo, setkávalo se s hodnotami a zároveň ve hře rozvíjelo svou samostatnost a schopnost rozhodovat se. Z tohoto pohledu lze zhodnotit každou naplánovanou činnost zvlášť, ale je obtížné toto hodnocení zpracovávat tak, aby bylo možné z něj i dále vycházet a dobře a rychle se v něm orientovat. Proto jsem po několikaletém hledání a zkoušení začala hodnotit tímto způsobem. Očekávané výstupy nejsou vybrány náhodně, jsou součástí Přehledu dosahovaných kompetencí. Ty jsou zpracovány přibližně podle věku ve dvou tabulkách (3 - 4 roky a 5 - 6 let) a vycházejí z RVP PV a vývojové psychologie. Tímto způsobem získávám přehledný materiál o každém dítěti. To je ovšem již zase jiné téma.
Další použitá literatura:
Janeček, O.: Malým zpěváčkům. Praha: SPN, 1986.
Kábele, F.: Brousek pro tvůj jazýček. Praha: Albatros, 1988.
Kainar, J.: Říkadla. Praha: Družstvo Dílo, 1948.
Koukolík, F.: Přednáška Mužsky a žensky diferencované mozky.
Petiška, E.: Pohádkový dědeček. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1958.