Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Poznáváme Martina

Praktický příspěvek
inspirace
krátkodobý
Dětem představujeme tradici pozdního chladného podzimu – svátek svatého Martina. Na známé pranostice vysvětlujeme změny počasí a zároveň objasníme význam slavné postavy. Postava Martina nám předkládá citlivý a ohleduplný přístup k ostatním lidem a sociální soudržnost.

Charakteristika  období a motivace:

Období podzimu nepředstavovaly jenom zralé plody hrušek, jablek, švestek a hroznů, ale také drůbež, která se chovala hlavně od jara do podzimu, kdy se pěkně vykrmená vhodně upravila na Svatomartinské hody. Hody představovaly podzimní oslavu muzikou a tancovačkou, zároveň přehlídku veškeré úrody i výpěstků na svátečním stole. Zvlášť oblíbeným tradičním jídlem byla pečená husa nebo kachna s dušeným zelím. 

Svatý Martin  11. listopad je den, kdy končí sklizeň a práce na polnostech a otevírá se nám další roční období – zima. Legenda o sv. Martinovi vypráví, že jako mladý pán musel nedobrovolně vstoupit do císařské armády k jezdectvu, kde se musel zúčastňovat vojenských bitev. Jednou potkal chladem třesoucího se žebráka, Martin se s ním podělil o polovinu svého pláště, aby ho ochránil před zimou. Bylo to právě v období, kdy se mění počasí a z krásného slunného podzimu, plného zralého ovoce, se stává pozdní a chladné počasí. Následující noci po tomto dobrém skutku, který vykonal, měl zvláštní vidění ve snu, kde se mu zjevil onen žebrák v podarovaném plášti a vyčítal mu nesmyslnou bojovnost s vojsky. Mírumilovný Martin usoudil, že musí žít jiným a lepším životem. Tak se stalo, že odešel od vojska. Stal se dobrým poustevníkem, který pomáhá chudým a zároveň ochraňuje zvířata. Protože se o něm jako o bývalém dobrém vojákovi hodně mluvilo, často byl vyobrazován na koni s půlkou vojenského pláště a žebrákem, stává se tak patronem  představitelem vojáků. Martin je uctíván jako ochránce koní. Prostý lid ho považoval za ochránce hus.

Často si ho připomínáme se známou pranostikou: „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“. Pranostika nám jednoznačně připomíná, že se blíží čas zimních večerů. Posledním plodem země, který má v sobě poslední paprsek slunce, je vinná réva. Proto se stal Svatý Martin patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů.

Co všechno víme o počasí?

  • Kdo předpovídá počasí?
  • Jak se předpovídalo počasí dříve?

Básnička: Žáček, Jiří – Jaké bude počasí? 

Milí posluchači,
připravte se na frontální poruchu!
Nebude-li pršet,
přijde po suchu.
Nebude-li hezky,
bude proměnlivo.
Radši seďte doma,
načněte si pivo. Děti ovšem limonádu!
Nebude-li vedro, může být i mráz.
Cože?
Že to motám?
Ale prosím vás!
Počasí je mrška,
milí posluchači –
dělá si z nás švandu!
Zeptejte se radši
těch, co mají revma –
ti vám povědí,
jestli bude bouřka
nebo náledí.
A tím dělám tečku
za předpovědí.
[1]  
 

  • Jak si představíme déšť, sucho, hezké počasí, proměnlivo?
  • Básník nám doporučuje sedět doma? Proč?
  • Jak si představíme vedro nebo mráz?
  • Co je to mrška? Kdo si z nás dělá švandu?
  • Kdo má revma? A co to je?
  • Co je to bouřka? Náledí?
     

Co je to pranostika?

  • Jedná se o průpovídku, kterou často dáváme do souvislosti s dlouhodobou zkušeností ročního období. 

Na svatého Martina, bývá dobrá peřina.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni.
Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá.
Přijede-li na žlutém (sucho), bude tuhá a suchá zima.
[2]  

  • Pozorování počasí, jak bylo včera, jak je dnes?
  • Malování obrázků počasí – vítr, mráz, sníh, déšť.
  • Poslouchání zvuků  představujeme šustění papírem (vítr a bouře), bubnování na různé povrchy (déšť) atd.
  • Podpora vyprávění o obrázku – o pěkném nebo ošklivém počasí.
     

Tematická vycházka za myslivci nebo za vinaři:

Spolu s dětmi se vydáme na vycházku do místní myslivny, kde máme předem domluvenou schůzku. Děti zde mají možnost vidět myslivecké trofeje různých zvířat. Navíc nám pan myslivec popovídá o honu na zajíce nebo na jinou škodnou zvěř.

Další možnou variantou je návštěva vinice, podíváme se, jak zrají hrozny, a povíme si, co se z nich vyrábí. 

Pohybové hry:

Na husičky:

Dvě děti  Slunce a Měsíc  stojí proti sobě a tvoří vzpažením bránu.
Ostatní děti  husičky  chodí v zástupu kolem brány a drží se v pase.

Brána říká: „Husičky, husičky, poleťte!“
Husičky: „Nesmíme.“
Brána: „Pro koho?“
Husičky: „Pro pána.
Brána: „Pán není doma, jel do Berouna
            pro bílého berana
            se zlatýma rohama.

Husičky táhnou  běží  do brány a křičí: „Kejha, kejha, kejha, kejha!

Když chce proletět poslední, brána se zavře a husička uvázne mezi Sluncem a Měsícem.

Brána se ptá: „Husičko, kdes byla?
Husička odpovídá: „V zahrádce.
Brána: „Co s tou zahrádkou?
Husička: „Sázet salát.
Brána: „Co s tím salátem?
Husička: „Jídlo mít.
Brána: „Za to musíš, husičko, naše být.
            Komu se dáš? Sluníčku nebo Měsíčku?

Husička si vybere a postaví se za toho, komu se dala.
Hra se opakuje. Když jsou chyceny všechny děti, začnou se „Slunečníci“ a „Měsíčníci“ přetahovat přes čáru.
Při větším počtu dětí zkrátíme dialog mezi branou a chycenou husičkou nebo mohou děti vytvořit více bran. [3] 

Na vojáky:

Potřebujeme papírové vojenské čepice, pro každé dítě jednu.
Na švédských lavičkách jsou rozloženy v řadě papírové čepice.
Děti pochodují po obvodu tělocvičny. Rytmus jim udáváme bubínkem nebo slovem.
Učitelka jmenuje postupně děti, které pochodují nejlépe v daném rytmu a s pěkným držením těla i hlavy.
Vybrané děti si nasadí čepice a jdou vnitřním okruhem v protisměru.
Učitelka opravuje, upozorňuje na vzorné vojáky, až se postupně zařadí všechny děti.
Hru můžeme zpestřit i některými povely, jako např.: Čelem vzad! Pozor! Pohov! apod.

Na myslivce:

Děti stojí ve velkém kruhu. Jedno dítě, myslivec, je uprostřed kruhu a má v ruce míč, kterým se snaží zasáhnout zajíce.
Děti, zajíci, uhýbají, uskakují, ale z kruhu se nesmějí vzdálit.
Zasažené dítě se stává pomocníkem myslivce. Pomocníci mohou míč jen sbírat, ale sami nestřílejí.
Po určité době učitelka myslivce vymění a pomocníci se vracejí zpět do hry. [3]

Vyrobíme si „Martinské kuželky“:

Materiál:

  • plastové láhve, barevný papír, noviny, červený krepový papír, nůžky, lepidlo.

Postup:

  • připravíme si plastovou láhev, kterou můžeme naplnit pískem, abychom ji později mohli použít pro hru,
  • nastříháme (natrháme) si různé geometrické tvary různých barev a velikostí z barevného papíru,
  • plastovou láhev polepíme barevnými tvary,
  • vytvoříme papírovou čepici z novin a dolepíme střapec z krepového papíru a nalepíme jej na láhev.
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc424 kBMartinské kuželky
doc827 kBPísnička o Martinovi
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám