Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Vývoj a výchova dvojčat předškolního věk...

Vývoj a výchova dvojčat předškolního věku

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek pojednává o situacích, které mohou nastat při návštěvě dvojčat v MŠ, o jejich specifikách v kolektivu a o vhodném způsobu zápisu do první třídy.

V této době se děti nejlépe učí základním pohybovým dovednostem – plavání, jízda na kole, bruslení, lyžování... Pro rodiče je to období náročné, neboť vše musí učit dva človíčky najednou, ale o to větší mají radost (často i ocenění od okolí a i klid), když to dvojčata zvládnou. Zpravidla bývá vždy jedno dvojče na určitou dovednost šikovnější než to druhé. Měli bychom si dávat pozor na vzájemné hodnocení a porovnávání, abychom ve „slabším“ dvojčeti nevyvolali pocit, že je horší. Na to jsou dvojčata (zejména jednovaječná) zvláště citlivá. 

Ve věku tří nebo čtyř let začínají dvojčata zpravidla navštěvovat mateřskou školku. Pro matku je to období návratu do zaměstnání (často již vytouženého), ale také zvýšeného náporu na organizaci. Pracující rodiče musí počítat s ranním a odpoledním shonem a možnou nemocností dětí (hlavní úskalí!). Doporučuji zapojit tatínka nebo babičku, protože jinak maminka ke kolapsu nemá daleko. Pokud pracují oba rodiče 8 hodin, je vhodné domluvit se na střídání – jeden z rodičů vodí děti ráno do školky, druhý odpoledne ze školky.

Pro dvojčata je školka v každém případě přínosem, neboť se začlení do širšího kolektivu a přestanou být na sobě až příliš závislá. Pokud se jedná o dvojčata – chlapce a děvče, většinou až s nástupem do školky se u nich začne výrazněji rozlišovat společenská role chlapce a dívky. Každý si najde své kamarády, začnou si hrát více s dětmi stejného pohlaví.

Přesto se stává, že ostatní děti ze školky berou dvojčata jako jeden subjekt. Zde hodně záleží na přístupu paní učitelky. Takovémuto „sjednocování“ dvojčat lze zabránit například tím, že budou děti postupně navštěvovat různé zájmové kroužky, čímž se odliší dvojčata v tom, v čem je každé z nich dobré (jen velmi málo kdy – i u jednovaječných dvojčat – jsou obě dvojčata dobrá jen v jedné věci).

Další možností, jak zdůraznit jedinečnost dvojčat, je, když je jedno z dvojčat nemocné a druhé zdravé. Pro rodiče je samozřejmě jednodušší, nechat obě děti doma, když už stejně nejdou do práce. Většinu maminek ani nenapadne, že by to šlo udělat i jinak, protože i ony jsou zvyklé brát svá dvojčata jako jeden celek, přestože se určitě každá snaží alespoň o minimální individuální výchovu. Při nemoci jednoho z dvojčat se nabízí přirozená možnost, jak vést zdravé dvojče k samostatnosti a individualitě. Proč by nemělo jít do školky samo (bez svého dvojčete)? Naopak to velmi pomůže oběma dvojčatům, přestože zprvu to může být obtížné. Může se stát, že zdravé dvojče bude odmítat jít samo bez sourozence, ale věřte, že stojí za to vytrvat, vše mu vysvětlit, popřípadě se domluvit s paní učitelkou. Maminka sama pak bude mít více času na nemocné dvojče, může se věnovat pouze jemu, aniž by měla pocit, že druhé zanedbává. A po návratu zdravého dítěte si mohou dvojčata sdělovat, co každé z nich v ten den zažilo.

Další nenásilnou formou vedoucí ke zvýšení samostatnosti dvojčat jsou školky v přírodě. Každý rodič má pocit, že právě jeho dítě je ještě malé na to, aby odjelo někam samo, každý se bojí pustit dítě poprvé bez rodičovského dohledu... (Ale ruku na srdce, není to jen náš falešný pocit nenahraditelnosti?) Dvojčata jsou oproti jiným dětem ve velké výhodě, protože nikdy nejsou sama. Paní učitelka ve školce sice může dvojčata vnímat jako celek, ale přesto si všímá rozdílů mezi nimi, často možná i jiných, než vnímá jejich nejbližší rodina. Proto pobyt ve školce v přírodě může opět vést jednak k větší samostatnosti, ale i k uvědomění si vlastní odlišnosti.

Další výraznou kapitolou v předškolním věku dvojčat je zápis do školy. Ještě před zápisem probíhají v některých školkách, které spolupracují s psychologickými poradnami, testy školní zralosti. Podle nich (lze si o ně zažádat, i když děti do školky nechodí, nebo pokud školka tuto možnost nemá, v každé pedagogicko-psychologické poradně) se určí, zda je dítě zralé na to, jít do první třídy. Pokud jsou zde nějaké problémy (a neznamená to vůbec, že by dítě muselo být „hloupé“, u dvojčat se většinou jedná o nedostatečnou sociální zralost), bývá doporučen odklad školní docházky.

Někdy se může stát, že testem „projde“ jen jedno dvojče (u dvojčat-páru to bývá většinou děvče). Záleží pak na rozhodnutí rodičů, zda by do první třídy nastoupilo jen jedno dvojče, nebo zda zažádají o odklad pro dvojčata obě. Někomu se tato varianta (pouze jedno z dvojčat ve škole) může zdát podivná, ale z vlastní poradenské praxe jsem se i s tímto setkala. Výhodou tohoto řešení je, že se dvojčata nesrovnávají navzájem, což bývá časté, pokud navštěvují obě stejnou třídu (o tom více dále), a rodiče mají více času věnovat se jen jednomu školákovi, nevýhodou je, že se dítě, které dostalo odklad, může cítit méněcenné. Tato varianta je vhodná zejména při zdravotních problémech jednoho z dvojčat nebo při výrazně odlišné mentální úrovni dvojčat.

Pokud se rodiče rozhodnou pro odklad školní docházky pro obě dvojčata, je vhodné zajistit pro „silnější“ dvojče nějaký kroužek či zájmovou činnost, aby „se nenudilo“. Většinou ale (opět ze zkušenosti) odklad dvojčatům nikterak neublíží, naopak první třídu pak hravě zvládají.

A to už jsme u samotného zápisu. Doporučuji rodičům jít k zápisu s dvojčaty v různý den (většinou je zápis do prvních tříd rozložen do dvou dnů). Pokud to není možné, je vhodné využít někoho z rodiny a jít s dětmi odděleně. Jde o to, že u dvojčat je vždy jedno průbojnější a druhé zakřiknutější, jedno si více rozumí s vrstevníky, druhé s dospělými... Ne každá paní učitelka má zkušenosti, jak jednat s dvojčaty, a někdy může nechtěně navodit nepříjemnosti. Pokud jde maminka k zápisu s oběma dvojčaty, zákonitě je jedno výraznější v komunikaci s učitelkou, a druhé se potom cítí být odstrčené. Vhodnou komunikací paní učitelky s každým dvojčetem zvlášť je možné i těmto problémům předejít.

Klára Vítková Rulíková
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám