Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Co najdeme na jarní louce?
Odborný článek

Co najdeme na jarní louce?

16. 8. 2011 Předškolní vzdělávání
Autor
Bc. Hana Hrabalová

Anotace

Podněcujeme cit a estetiku dítěte, objasňujeme život hmyzu. Dítě předškolního věku vedeme k poznávání změn počasí a střídání ročních údobí přírody. Pozoruje ptáčky, zvířátka a zelenající se rostlinky.

Cíl:

  • učit a poznávat svět hrou
  • podpořit vzájemnou toleranci mezi dětmi a být ohleduplný k živočichům

Motivace:

Na vycházkách si všímáme rostlin, živočichů i zvířat. Dětem přibližujeme jednotlivé podněty vypravováním o živé přírodě. Počasí a vliv slunce hrálo v životě vždy důležitou úlohu. Příroda se pomalu probouzí a rozkvétá a den se prodlužuje. V prvních jarních dnech nás brzy ráno začínají probouzet jarní ptáci a po cestě do školky nás oslovují první květy jara, jako jsou sněženky, bledule a hlaváček jarní. Můžeme si všímat, jak ze svých úkrytů vylézá drobný hmyz – mravenci, broučci, včeličky. Ovzduší se začíná pomalu oteplovat a kromě sluníčka na obloze můžou přijít také mraky, které přináší déšť nebo i jarní bouřky.
Nejdříve se naučíme básničku o louce.

Havel Jiří – Zvědavá louka
Zeptala se louka trávy, 
kdo jí nosí čerstvé zprávy.
Tráva řekla: „Vítr, paní, 
šeptá mi je při foukání…“

Rozvíjíme rozhovor s dětmi:

  • Jak vypadá louka?
  • Jak se dají sdělovat zprávy?
  • Co dělá vítr? Jakým hlasem fičí?
  • Nácvik větru s peříčkem – dechové cvičení.
  • Které rostlinky najdeme na louce? – Vyjmenujeme rostliny a zahrajeme si na „Sedmikrásku“ (V. Fischer, Pojďte si hrát s námi, s. 143).

Když sluníčko zapadá,
sedmikráska chřadne, – (Ze stoje se vzpažením do velkého předklonu)
ke spánku se ukládá
do postýlky chladné. – (Dřep, klek na kolena a hlavu složíme na kolena)
Když sluníčko vyskočí,
sedmikráska vstává, – (Pomalu napneme nohy a hlavu necháme na kolenou – jsme v předklonu)
načeše si obočí
na motýly mává. – (Narovnáme se do výponu a zamáváme rukama)

  • Které broučky najdeme na louce? – Použijeme obrázkovou encyklopedii.
  • Nápodoba broučka – za pomoci kláves děti do rytmu poskakují, zkouší lézt po čtyřech, s pokrčenýma nohama, s nataženýma nohama, výskok se vzpažením (zkouší létat).

Pohybové hry:

Použijeme rozpočítadlo, kterým vybereme jedno dítě pro hru (říkají všechny děti a učitelka rozpočítává):

Jez topinku s bedrníkem, 
polej si to kozím mlíkem, 
jez topinku s bobkem, 
budeš skákat hopkem!

Kopřiva:

Dětem vymezíme území pro hru, a na jednu stranu půjde jeden hráč, který představuje  „kopřivu“, ostatní děti půjdou na protější stranu prostoru. Dítě, jež představuje  „kopřivu“, zaujme nezvyklou polohu, kdy se například předkloní jako pokřivená rostlina. Děti na protější straně začnou hru pokřikem: „Kopřivo, kopřivo, proč rosteš na křivo? Postav se rovně!“ Kopřiva“ odpovídá: „Já se jen tak válím, a když budu chtít, tak spálím!“ Po tomto projevu se hráči a kopřiva“ snaží přeběhnout na protější stranu vymezeného prostoru a kopřiva“ se při tom snaží někoho chytit. Koho chytne, ten se stává pomocnicí kopřivy“. Hrajeme tak dlouho, dokud nejsou všichni chyceni.

Na čtyřlístky:

Učitelka rozhodí po zemi jednotlivé papírové lístečky ve tvaru slzičky, tzv. čtyřlístků. Mohou být v různých barvách. Úlohou dětí je na povel učitelky „sklízíme“ rozběhnout se po třídě, kde jsou lístečky pohozeny, a nasbírat co nejvíce lístečků. Po chvilce dá učitelka další povel „končíme“ a  poté se děti snaží poskládat co nejvíce čtyřlístků. Můžou soutěžit jednotlivci, ale také dvojice nebo holčičky a kluci. Vyhrává ten, kdo jich poskládá nejvíce.

Rytmizace a pohyb:

Vijte, vijte věnce, (Chodíme v kruhu)
dělejte pletence
však je dosti kvítí, (Zastavíme a sedneme si)
až se louka svítí, (Začneme motat ručkama, jako bychom pletli věnce)
však je dosti lupení, 
až se louka zelení! (Vstaneme a zatočíme se)

Rozhovory s dětmi:

  • Z čeho se vijí věnce?
  • Co roste na louce za kvítí?
  • Které známe rostliny?
  • K čemu jsou bylinky?
  • Které bylinky můžeme sbírat a jak?
  • Co z nich můžeme připravit?

Motivace:

  • Jaké je dnes počasí?
  • Co všechno nás může v létě zaskočit na vycházce – bouřka, déšť, sluneční úpal.
  • Jak se chráníme před nepříznivými vlivy počasí?

Havel Jiří – Mračí hra

Těsně před soumrakem 
potkal se mrak s mrakem.
Že se jim zdál smutný svět, 
chtěli trochu dovádět.
Hned měli hru vymyšlenou:
„Zahrajem si vybíjenou!“
Všechnu sílu do hry dali, 
jak si oba slíbili.
Blýskali a hromovali, 
až se zkrátka vybili!
A co při tom z vlastní viny 
vyplýtvali elektřiny!

Rozvíjíme komunikaci s dětmi:

  • Jak vypadá mrak? Jakou má barvu?
  • Jak můžou dovádět děti?
  • Co je to blesk? Co je to hrom?
  • Poznávání světových stran.
  • Jaký je vítr, když fouká od jihu? A jaký je od severu (teplý, studený)?
  • Co je to bouřka?
  • Co předchází bouřce?
  • Jak vypadá blesk?

Na bouřku:

Děti se volně pohybují po hřišti a napodobují ptáky a mávají křídly. Učitelka zvolá „bouřka!“ a děti se snaží vylézt na předmět předem stanovený – venku jsou to lavičky nebo průlezky, v tělocvičně žebřiny. Učitelka pak zvolá „bouřka přestala!“ a děti pokračují ve hře.

Bylinkové obrázky:

Materiál:

  • papír – kartón, sušené vylisované kytky 
  • nůžky, lepidlo

Postup: 

  •  Z kartónu vystřihneme rámeček.
  •  Na papír (stejné velikosti) nalepíme uprostřed vylisovanou květinu.
  •  Rámeček nalepíme na papír s květinou.
  •  Na rub obrázku nalepíme poutko na zavěšení.

Včelky:

Materiál: 

  •  tvrdý barevný papír (žlutý, červený a modrý),  provázek, fixy a voskovky
  •  nůžky, lepidlo

Postup:

  • Vystřihneme oválné tělo se špičkou jako tělo a vybarvíme černé proužky a oči.
  • Vystřihneme křídla, čumáček a nalepíme.
  • Dozdobíme a přivážeme provázek na zavěšení.

Literatura a použité zdroje

[1] – ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Jaro. 1. vydání. Olomouc : Rubico, 2007. 128 s. ISBN 978-80-7346-074-7.
[2] – PLICKA, , Karel. Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách. Léto. . 2. vydání. Praha : Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, 1979. 426 s. ISBN nemá.
[3] – HAVEL, J. Králoství nesmyslů. 1. vydání. Frýdek-Místek : Alpress, 2000. 60 s. ISBN 80-7218-337-0.
[4] – HAVEL, J. Kdo má smysl pro nesmysl. 1. vydání. Praha : Albatros, 2007. 87 s. ISBN 978-80-00-01749-5 .
[5] – FISCHER, Václav. Pojďte si hrát s námi. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 192 s. ISBN 978-80-247-1976-4.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
doc
648.44 kB
Dokument
Obrázky výrobků
doc
83.98 kB
Dokument
Pracovní list - hmyz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Hana Hrabalová

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
16. 8. 2011
Článek je zajímavý zejména pro množství navržených pohybových her a jejich variant. Některé z nich (např. Kopřiva nebo Čtyřlístky) je možné uplatnit i pro stařší děti, např. na 1.stupni ZŠ. Uvedené pohybové hry jsou rovněž dobrou inspirací pro dramatickou výchovu u mladších dětí. Děkuji, Martina Dráždilová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo
  • Předškolní vzdělávání
  • Komunikativní kompetence
  • dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
  • Předškolní vzdělávání
  • Činnostní a občanské kompetence
  • ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Učebna v přírodě, Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

papír - kartón, sušené vylisované kytky, nůžky, lepidlo, tvrdý barevný papír (žlutý, červený a modrý), provázek, fixy a voskovky, encyklopedie přírody