Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Jazykové vzdělávání > Rozvíjíme čtenářské dovednosti

Ikona teoreticky

Rozvíjíme čtenářské dovednosti

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Jana Čadová
Anotace: Článek vznikl jako reflexe konference NÚV ke čtenářské dovednosti – jaro 2018.
Téma příspěvku:Čtenářská gramotnost
Klíčová slova: čtenářské dovednosti, čtenářská gramotnost, cizí jazyk, jazykové aktivity

Text článku:

Dovednost porozumět čtenému textu můžeme směle zařadit pod klíčové kompetence (KK), které jsou rozvíjeny zejména ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vlastní pojem Kompetence komunikativní je v odborné literatuře prezentován různými modely, kdy českému pojetí zejména v Rámcových vzdělávacích programech (RVP) je velmi blízký model Společného referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). [1] Učitelé anglického jazyka pak často předpokládají, že dovednost pracovat s textem si žáci přinášejí již z rodného jazyka, a tak se při výuce často zaměřují prvoplánově na porozumění textu v cizím jazyce, ale ne na rozvoj tolik potřebných čtenářských strategií.

A i když učitelé často hovoří o „čtení s porozuměním“, málokdo z nich umí odpovědět na otázku, co přesně čtení s porozuměním vlastně je. [2] Přitom čtení a čtenářská gramotnost patří mezi nezbytné předpoklady k rozvoji klíčových kompetencí, zejména kompetence k učení, stejně jako k rozvoji některých složitějších čtenářských dovedností, které vyžadují již rozvinuté abstraktní myšlení. A protože „trocha teorie nikoho nezabije“, pojďme se nejprve zamyslet nad tím, co rozumíme pojmy gramotnost, čtenářská gramotnost, čtenářské strategie, a jak je můžeme rozvíjet v cizím, v našem případě anglickém, jazyce.

Gramotnost

„Dříve byl za gramotného považován ten, kdo uměl číst a psát. Spolu s rozvojem a šířením vzdělanosti se tato dovednost začala považovat ve vyspělých zemích za samozřejmou a slovo ‚gramotnost‘ získalo spolu s různými přídavnými jmény i řadu nových významů. V současnosti známe například gramotnost funkční, počítačovou, technickou, literární, sociální, ekonomickou, zdravotní, spotřebitelskou, vizuální… Ve výčtu bychom mohli pokračovat dál a dál. Uvedená spojení se používají všude tam, kde potřebujeme být struční, a přitom chceme zdůraznit skutečnost, že nestačí pouze znát jednotlivé pojmy té které oblasti, ale především porozumět jejich obsahu, chápat je v souvislostech a prakticky je v životě využívat. Není tedy divu, že gramotnosti pronikly i do oblasti vzdělávání.“ [3]

Čtenářská gramotnost

Vlastní pojetí čtenářské gramotnosti prochází neustálým vývojem a zpřesňováním, a tak se v odborné literatuře můžeme setkat s různými definicemi:

„Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.“ [4]

Čtenářská gramotnost vyžaduje autonomní, aktivní zaujetí tištěným slovem a zdůrazňuje roli jedince ve vytváření nezávislých interpretací různých sdělení, stejně jako v přijímání a propojování interpretací jiných. (R. L. Venezky: What is literacy?)

A jedna z nejnovějších definic dle prestižního mezinárodního výzkumu OECD PISA zní:

Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti.

Z tohoto úhlu pohledu čtenářská gramotnost zaujímá několik rovin, z nichž žádnou nelze opominout:

vztah ke čtení – neboli potěšení z četby a vnitřní potřeba číst,

doslovné porozumění – dovednost dekódovat psané texty a budovat porozumění na doslovné úrovni se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností,

vysuzování a hodnocení – dovednost vyvozovat z přečteného závěry a posuzovat (kriticky hodnotit) texty z různých hledisek včetně sledování autorových záměrů,

metakognice – dovednost a návyk seberegulace, tj. dovednost reflektovat záměr vlastního čtení, v souladu s ním volit texty a způsob čtení, sledovat a vyhodnocovat vlastní porozumění čtenému textu a záměrně volit strategie pro lepší porozumění, překonávání obtížnosti obsahu i složitosti vyjádření,

sdílení – připravenost sdílet své prožitky, porozumívání a pochopení s dalšími čtenáři, postihnout shody a přemýšlet o rozdílech,

aplikace – dovednost využívat čtení k vlastnímu rozvoji i ke svému konání, zúročovat četbu v dalším životě. [5]

Pokud se hlouběji zaměříme na propojení teorie a praxe, můžeme v hodinách úspěšně aplikovat Bloomovu taxonomii – Taxonomii výchovných cílů (1956), nebo v revidované podobě Taxonomii pro učení, vzdělávání a hodnocení (Anderson and Krathwol, 2001) k vytvoření pracovního jazyka, tj. pokynů či otázek, kterými budeme žáky ve čtení povzbuzovat. [6] Přestože míra učení se je na vyšší úrovni závislá na vědomostech a schopnostech úrovní nižších, vhodnými úkoly lze jednotlivé roviny propojovat. Prvotní zapamatování a porozumění je nutné efektivně kombinovat s úlohami, které vedou k úspěšné aplikaci a následné analýze, hodnocení a vlastní tvorbě. [7]

Abychom získali odpověď na otázku, jaké konkrétní dovednosti potřebuje úspěšný čtenář, můžeme se inspirovat např. na Metodickém portálu RVP.CZ [8] , kde také najdeme užitečné podklady pro jednotlivé aktivy v hodině při práci s textem. [9]

Přímo teď slyším, jak část učitelů angličtiny na tomto místě namítá, že jejich žáci mají tak nízkou znalost jazyka, že se k těmto „výšinám“ ani nedostanou. Ale je to opravdu tak? Pojďme nejprve hledat inspiraci v učebnicích.

Čtenářská gramotnost v učebnicích

Většina škol používá mezinárodní učebnice angličtiny, které vychází ze Společného referenčního rámce pro jazyky (SERRJ), a které sledují současné trendy výuky jazyka. Co to přináší v praxi? Mimo jiné to, že se v učebnicích setkáváme jen minimálně s rodným jazykem. Moderní učebnice nejsou určené k samostudiu, ale představují společnou cestu žáka a učitele. A co z toho vyplývá pro výuku cizího jazyka ve škole? V hodinách angličtiny se má mluvit hlavně anglicky. A to je veliká změna proti tomu, co si z výuky jazyků většinou sami pamatujeme. A přestože dávno skončila nadvláda gramaticko-překladové metody, s jejími charakteristické rysy se stále setkáváme, důraz na psanou podobu jazyka, na gramatický systém a časté využívání překladu do mateřského jazyka. Principy této metody jsou v nás tak silně zakořeněny, že zpomalují a někdy přímo blokují účinnější metody a techniky, které se již dávno a úspěšně používají.

Je nezbytné si připustit, že cílem moderní výuky, opět dle SERRJ, je plynulá komunikace v cizím jazyce a porozumění slyšenému a psanému textu. Důsledné používání cílového jazyka v hodinách pomáhá zejména dětem přemýšlet přímo v daném jazyce a vyjádřit to, co potřebují, po svém. Když nemají slovo, nevadí jim to a pomohou si jinak, na rozdíl od dospělých. Pro ty je to často konec projevu. Mateřský jazyk rozhodně svoje nezastupitelné místo ve výuce má [10], aniž by byl nadužíván.

Když zalistujeme např. učebnicí pro 2. st ZŠ Eyes Open, jako první pokyn v každé lekci zaznamenáme Be curious. Autoři předpokládají jistou jazykovou zkušenost a nechají nejprve žáky pracovat s jejich dosavadními jazykovými znalostmi a zkušenostmi z tématu, na základě vizuálních podnětů. Vlastní práce s textem je vždy podložena možností text také poslouchat. Je to logický krok, když si uvědomíme, že systém čtení angličtiny se diametrálně liší od systému češtiny, podobně jako němčina nebo francouzština. Poslech žákům pomáhá upevnit systém „dekódování“ záznamu. Vzápětí žáci dostávají pokyn Your turn – Work with a partner, kdy s vizuální podporou aktivně používají nové vědomosti. Všechna témata jsou pravidelně doplňována krátkými filmy z kanálu Discovery Education. Tento přístup umožňuje aktivovat různé styly učení a je pro žáky velmi motivující.

Jiný přístup nalezneme v učebnici Your Space, kde se nejprve aktivně pracuje se slovní zásobou s vizuální podporou formou Think about, a vzápětí žáci pracují formou Read and Write. Tato učebnice je rozšířena o kapitoly v mateřském jazyce a multimediální komponenty, které umožňuji žákům pracovat vlastním tempem, a v podstatě kdykoli a kdekoli. Obě učebnice mají doložku MŠMT, splňují tedy cíle RVP v České republice. Pro nás učitele je to užitečný signál, že k cíli vedou různé cesty, a pokud dokážeme využívat postupné kroky výuky čtení, můžeme různými způsoby rozvíjet jednotlivé čtenářské strategie a později i lépe vyhodnocovat pokrok žáků a zlepšovat jejich výkon.

Učitele angličtiny nejspíš jako první techniky čtení napadnou skimming a scanning, tedy techniky rychlého čtení. Skimming se používá k rychlému určení hlavní myšlenky textu, zatímco scanning nám má pomoci vyhledat určitou informaci, např. jméno, číslo nebo klíčové slovo. Bez propojení technik rychlého čtení a vlastního porozuměním se nepohneme z místa.

  • Připravujeme žáky na čtení – pracujeme s obrázky, názvem textu, vytváříme představy o postavách, formulujeme teze, hovoříme o záměrech autora apod.
  • Necháme žáky, aby četli „najednou“ a soustředili se na myšlenky, ne na jednotlivá slova. Je to jako se dívat do krajiny, na její panorama, bez ohledu na to, kolik a jaké vidíte stromy nebo skály.
  • Vedeme žáky k tomu, aby nejprve dočetli věty nebo odstavce do konce, a přemýšleli o tom, co se dozvěděli. Není nutné znát každé jednotlivé slovo.
  • Necháme žáky, aby četli svým tempem jen očima, čtení s porozuměním by mělo probíhat mezi očima a mozkem. Čtením nahlas zlepšujeme výslovnost, ne porozumění.

Při práci s textem bychom měli střídat aktivity zaměřené na rozvoj čtenářských dovedností (top-down reading) a aktivity, které posilují rozvoj dovedností jazykových (bottom-up reading). Vedle učebnice, která rozvíjí jazyk komplexně, se k tomuto účelu výborně hodí časopisy a knihy v cizím jazyce.

Jazykové aktivity bez přípravy zaměřené na pravopis:

Underline, circle, highlight, write

Vyhledejte:

-          jedno-, dvou-, tříslabičná slova

-          krátké nebo dlouhé slabiky

-          zavřené nebo otevřené slabiky

-          silent letters (na začátku, uprostřed a na konci slova)

-          hard and soft c

-          skupiny písmen se stejnou výslovností

-          homonyma, homofony, synonyma apod.

-          předpony a přípony

-          složená slova

-          zkrácené tvary

-          vlastní jména

-          různé slovní druhy

-          určitá slova, které se často opakují – např. kolikrát se v textu objeví, apod.

Jazykové aktivity s přípravou zaměřené na slovní zásobu a stavbu věty

Match

Spojujte obrázky a slova; obrázky a definice; slova a definice

            variace – připravte jako pexeso nebo domino

Fill in

Doplňte chybějící slova – významová, pomocná apod.

            varianta 1 – vyberte slova a napište na kartičky, které rozdáte žákům. Pak čtěte text a nechte žáky hádat, která slova v textu chybí.

            varianta 2 – pracujte s PC

Listen and read

Čtěte nahlas, udělejte pauzu a žáci slovo přečtou. Dané slovo ať použijí v nové větě (mohou i v jiném kontextu).

Jumbled letter or words

Dejte do správného pořadí daná písmena nebo slova.

Substitute

Nahraďte podtržené slovo jiným stejného nebo podobného významu.

Throw a dice

Házejte kostkou a přečtěte nahlas příslušné slovo.

Stand up, sit down

Vyberte z textu 3 slova, která se často opakují. Nechte žáky dvě slova vybrat. Pomalu čtěte. Jakmile žák uslyší své slovo, postaví se/posadí se. Nechte žáky, aby si text přečetli a vyhledali svoje slova. V jakém kontextu se objevují?

Aktivity zaměřené na rozvoj čtenářských dovedností

– getting the main idea, noting and recalling retails, using context xlues, finding the seguence, cause ans effect, making inference, - dát víc do textu

The mind-map text

Ukažte žákům, jak se tvoří mapa slovní zásoby. Vyberte článek a požádejte je, aby takovou mapu na dané téma vytvořili. Při čtení článku si potvrzují svůj odhad, a také mohou mapu doplňovat.

Read for differences

Vyberte krátký odstavec a rozmyslete si slova, která nahradíte jinými (synonyma, antonyma apod). Ostavec 2x pomalu přečtěte nahlas. Pak nechte žáky, aby si odstavec přečetli a zkusili vyhledat slova, která jsou odlišná.

Order the texts

Vyberte 2–3 krátké články na odlišná témata. Rozstřihejte je na jednotlivé věty, které promíchejte. Nechte žáky, aby texty opět sestavili.

Who, where, when

Vyberte krátký článek a zkraťte jej na nejnutnější informace. Pomalu čtěte nahlas a nechte žáky, aby vás přerušovali a žádali detailnější informace.

What´s next

Vyberte článek a rozdělte jej na krátké úseky/odstavec. Vždy na konci požádejte žáky, aby odhadli, co bude následovat.

Flashing text

Použijte text v elektronické podobě. Vyzvěte žáky, aby si text přečetli, ale dejte jim jen krátkou dobu na čtení. Co si pamatují?

Texts word by word

Vyberte si jednu dlouhou větu, kterou budete postupně psát. Diskutujte o jednotlivých slovech a o tom, jak se případně mění jejich význam s přibývajícím textem.

Running dictation

Vyberte článek a rozdělte jej na věty/odstavce. Rozdělte žáky do dvojic. Jeden žák vyhledává rozstříhaný text a diktuje jej druhému, který zapisuje. Aktivitu lze různými způsoby obměňovat, podle úrovně žáků. [11] [12]

Choose your article

Nechte žáky, ať si přečtou libovolný článek a řeknou, co nového se dozvěděli – pokud nemají dostatečnou slovní zásobu, ať pracují ve dvojici či skupině a na anglickém znění se domluví.

Mezi nejdůležitější techniky a strategie čtení patří pochopení a formulování hlavní myšlenky, zachycení podrobností a klíčových slov, pochopení kontextu, nalezení posloupností, analýza příčiny a důsledku a vyvozování závěrů. Pro jejich rozvoj můžeme výše uvedené aktivity volně kombinovat podle jazykových možností žáků a podle typu textů, vytvářet komplexní pracovní listy, a systematicky jednotlivé strategie rozvíjet. Následující příklad pracovního listu se vztahuje k článku Attention, water lovers! (Drive, červen 2014, s. 4). [13]

There are people who need their water bottle with them all the time, everywhere they go. They are able to drink more than five litres a day – unbelievable! These people are obsessed with drinking water. If they don´t drink enough, they suffer from headaches and become irritated. It´s an addiction. People addicted to alcohol are called alcoholics, and those who are addicted to water (aqua) are called aquaholics.

                                       Attention, water lovers! Drive, červen 2014, s. 4


Main Idea

1. This article mainly tells

A – how to become an aquaholic,

B – who are alcoholics,

C – who are aquaholics.

Facts

2. What do some people need to have with them all the time?  

Context

3. What does the word to suffer mean in this article?

A – “to experience or show the effects of something bad”

B – “to experience physical or mental pain”

C – “to become thirsty”

Sequence

4. What according to the text usually happens before the headache starts?

Conclusion

5. From this article, you can tell that drinking too much water

A – leads to headaches,

B – leads to obsessions,

C – makes you unhappy.

Inference (Opinion)

6. Which of these statements is probably true?

A – Water is dangerous.

B – Drinking water is dangerous.

C – Drinking too much water is dangerous.

Pronunciation

7. Find all the words with vowel /i:/

8. Find linking points in: “They are able to drink more than five litres a day – unbelievable!”

CLUE: 1C; 2 They need their water bottle with them all the time.; 3B; 4 People don´t drink enough.; 5B; 6C; 7 people, need, litres, unbelievable; 8 They͜ a re͜ able to drink more than five litres͜ a day – unbelievable!



[1] ČŠI, Analýza zahraničních systémů hodnocení klíčových kompetencí, Čj.: ČŠIG-5362/17-G2, s.11-14

[2] KOŠŤÁLOVÁ, Hana. Efektivní výuka ke čtenářské gramotnosti vyžaduje práci s čtenářskými dovednostmi. Kritické listy. Čtvrtletník pro kritické myšlení ve školách. 2007, č. 27, s. 4–6.

[3] Gramotnost ve vzdělávání, VÚP v Praze, 2010, s. 4

[4] Čtenářská gramotnost ve výuce, NÚV, divize VÚP, 2011, s. 8

[5] Čtenářská gramotnost ve výuce, NÚV, divize VÚP, 2011, s.8

[8] http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/2713/ctenarske_dovednosti.pdf  

[9] Čtenářské dovednosti vznikly pro účely semináře Čtení v každém předmětu v rámci projektu Rovnováha - školní programy pro znalosti, životní dovednosti a funkční gramotnost, který je financován z ESF, z rozpočtu ČR a z rozpočtu Magistrátu hl. m. Prahy. Jsou společným dílem pracovní skupiny o. s. Kritické myšlení ve složení O. Hausenblas, H. Košťálová, K. Krüger, Š. Miková, F. Prokop, N. Rutová, D. Řezníčková, J. Stang, K. Šafránková, I. Věříšová.

[10] HALL, G.&COOK, G (2012). Own language use in Language teaching and learning. Language Teaching, 45(3), 271–308.

[11] Lindstromberg, S., Language Activities for Teenagers, Cambridge, 2004

[12] Wright, A., Betteridge,D. a Buckby, M., Games for Language learning, Cambridge, 2006

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 10. 2018
Zobrazeno: 549krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČADOVÁ, Jana. Rozvíjíme čtenářské dovednosti. Metodický portál: Články [online]. 04. 10. 2018, [cit. 2018-10-17]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/J/21860/ROZVIJIME-CTENARSKE-DOVEDNOSTI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.