Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Paleontologická exkurze na lokalitu příbojové...

Paleontologická exkurze na lokalitu příbojové facie ČKP Velim

Praktický příspěvek
věda a výzkum
projekt

Lokalita se nachází asi 700 m JV od Velimi (trať Praha, Masarykovo nádraží – Kolín). Z velimského nádraží se vydáme po trati, kterou přejdeme, a na první křižovatce odbočíme vlevo. Vyjdeme z Velimi a hned za prvním polem po své pravici přejdeme silnici a odbočíme po polní cestě vpravo k opuštěnému lomu, který byl založen v horninách kutnohorského krystalinika (pararuly). Lom byl vyhlášen roku 1986 chráněnou přírodní památkou, předmětem ochrany je bohaté naleziště svrchnokřídových zkamenělin příbojové facie (svrchní cenoman – spodní turon) České křídové pánve.

V lomu vystupují horniny kutnohorského krystalinika, které zde byly těženy a na kterých jsou dosud zachovány denudační zbytky svrchnokřídových sedimentů příbojové facie. Křídové sedimenty tvoří výplně mělkých i hlubokých nerovností a štěrbin v krystalinickém, převážně v rulovém podloží a jsou tu zachovány ve formě tzv. „kapes“. Jedna taková „kapsa“ je hned při vstupu do lomu po jeho levé straně, tj. ve východní části lomu. Je tvořena slepencovou výplní s mezerní hmotou, která je tvořena  písčitými organodetritickými  vápenci a ve které převládá ústřicová fauna. Akumulace ústřicové fauny v určitých polohách prozrazuje jednotlivá stadia ve vyplňování „kapsy“.

Fauna tvoří běžné společenstvo příbojové facie: ústřice (Arcostrea diluviana, Rastellum carinatum, Gryphaeostrea canaliculata, Amphidonte reticulatum, A. sigmoideum), řidčeji pak zástupci jiných mlžů lim (Lima), hřebenatek (Chlamys cf. acuta). Velmi hojné jsou ostny ježovek – Stereocidaris sorigneti (kulaté), S. vesiculosa (protáhlé). Z ramenonožců pak druh s hladkou miskou Phaseolina phaseolina, s miskou s jemným žebrováním Terebratulina striatula, s miskou se širším žebrováním Cyclothyris zahalkai. V suti pod „kapsou“ lze nalézt  zoária mechovek (Bryozoa), rourky sabelidních a serpulidních červů, destičky lilijic (rod Isocrinus), destičky hvězdic (rod Metopaster), osmičetné korály (rod Moltkia), šestičetné korály (Synhelia gibbosa), dírkonošce (rod Bdeloidina, Acruliammina), destičky svijonožců (rod Scalpellum, Pollicipes) a dále různá vývojová stadia ústřic a žraločí zuby. Nadloží slepenců je tvořeno tzv. slínovci s velmi bohatým výskytem spongií čili živočišných hub (rody Laocoetis, Verruculina, Guettardioscyphia, Siphonia a další). Nejvhodnější metodou je plavení pomocí síta anebo obyčejného kuchyňského cedníku s průměrem oka cca 1 mm.

Tato exkurze je vhodnou příležitostí motivovat žáky pro sběr zkamenělin a je vhodné ji zařadit do tematického celku: historická geologie – druhohory. Časový plán je nutno připravit předem. Optimální čas je hodina až dvě hodiny. (stručné seznámení s lokalitou, samotný sběr a plavení zkamenělin). Pomůcky (žák): kladívko (nejvhodnější zednické), lupa, novinový papír či papírové sáčky na balení vzorků, případně epruvety (krabičky od fotofilmů), etikety, poznámkový blok, tužka, cedník. Pomůcky (učitel): geologické kladívko, geologická mapa ČR, případně zjednodušený profil lokality, případně topografická mapa, polyethylenová  lahvička s 4% HCl, lupa, fotoaparát, atlas zkamenělin.

S jakými jevy se zde setkáme? Na co nejlépe žáky upozornit?

Lze vysvětlit podloží a nadloží vrstev, nesouhlasné uložení vrstev, tj. diskordanci slepenců na rulách, souhlasné uložení vrstev, tj. konkordanci slínovců na slepencích, zopakovat pojmy vrstva, souvrství, zkamenělina, pararula, textura horniny, přeměněná hornina, usazená hornina, slepenec, vápenec (v našem případě organodetritický).

Při určování zkamenělin lze připomenout, do jaké skupiny organismů náleží dírkonošci (prvoci s vápnitou schránkou), stavbu živočišných hub, stavbu korálů, stavbu misky u plžů a mlžů, rozdíl mezi pravou a levou miskou mlžů a hřbetní a břišní miskou u ramenonožců, stavbu lilijic, hvězdic, ježovek. Vysvětlit, co jsou ramenonožci, mechovky, svijonožci.

Se zvídavějšími žáky lze pokročit k otázkám, jakou úlohu plnili např. houby (filtrátoři), plži (dravci rod Natica), mlži (filtrátoři), červi (mikrofiltrátoři) v ekosystému tehdejšího křídového moře. Dále je možno objasnit pojmy jako plankton (dírkonošci), nekton (žraloci, hlavonožci) a benthos (mlži, plži, červi, ramenonožci).

Po skončení exkurze je velmi přínosné uspořádat výstavku nalezených zkamenělin, udělat plakát (poster) či nástěnku s fotografiemi účastníků exkurze a s fotografiemi geologického profilu a nalezených zkamenělin. Případně navštívit paleontologickou expozici Národního muzea v Praze, uspořádat besedu s odborníky z NM či ČGS. Dále můžeme žákům rozdat několik jednoduchých otázek pro opakování toho, co zažili a viděli (viz přílohy).

Možností je velmi mnoho, snad je nutno připomenout metodu plavení, při které lze do školních sbírek získat velmi kvalitní materiál.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám