V tomto příspěvku jsem se zaměřila na široké téma Integrace České republiky do Evropské unie pro potřeby gymnaziální výuky v rámci oboru Občanský a společenskovědní základ. Většina učitelů základů společenských věd, se kterými jsem se setkala, vyučovala toto téma jen s důrazem na pouhé memorování (zapamatování dat, jmen, názvů klíčových smluv apod.). Nikdo z nich se nezaměřil na využití tématu v běžném životě, což by dle mého názoru mělo tvořit styčný pilíř pro budoucnost dnešní generace žáků. Téma týkající se společensky závažného procesu, jakým je evropská integrace, resp. integrace České republiky do EU, je pro společnost důležité, je třeba mu věnovat pozornost a vyčlenit mu ve výuce dostatečný prostor. Jedná se o téma aktuální, které se dotýká každého jedince ČR, klade důraz na praktický život, má multidisciplinární povahu a svou šíří zasahuje do všech oblastí lidského života. K vytvoření příspěvku mě vede pedagogický zájem, protože ve školách jsou nyní v pozici žáků a studentů budoucí dospělí občané EU, kteří budou na EU participovat. Proto považuji za nutné, aby si žáci již od základní školy osvojili základní principy fungování systému EU, pochopili její podstatu a mnohostrannost a především si uvědomili, v jakých oblastech se jich členství ČR v EU dotýká a v jakých ohledech mohou sami přispět. Integrace je procesem dynamickým, neustále se rozvíjejícím a zasahujícím do stále většího počtu oblastí běžného života. Vědomí, že se týká každého z nás, považuji za velice důležité. O jeho důležitosti svědčí i zahrnutí do RVP GV v podobě samostatného průřezového tématu (Výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech).
V gymnáziích je třeba usilovat o hloubku, větší profilaci, nebát se většího množství faktů (žáci si z nich sami vyberou), klást důraz na samostatnost a efektivitu učení. Co determinuje efektivitu učení? Jsou to pochopení smyslu, aktivní účast, různé strategie, autentické úkoly, nové poznatky zařazené do známých souvislostí a fakt, že neplatí pravidlo jediné správné odpovědi. Pedagog musí sledovat aktuální dění, měl by mít přehled o co největším počtu možných úhlů pohledu na jedno téma tak, aby nabídl co nejpestřejší paletu názorů.
Položme si otázku: Proč se téma Integrace ČR do EU stává samozřejmou součástí tematických plánů učitelů oboru Občanský a společenskovědní základ? Co by si z něj žáci měli vzít? Co bude cílem učitele? Integrace se na evropském kontinentu týká především politické, ekonomické a sociální problematiky, stále probíhá proces tvorby geopolitického kontextu. Integrace je z jedné strany vše, co se dnes odehrává v evropském prostoru, z druhé strany je příležitostí pro jeho sjednocení. Kolem nás je řada nezodpovězených otázek představujících budoucí výzvu (např. přijetí Lisabonské smlouvy Českou republikou nebo dovršení integračního procesu v podobě politické unie). Důležité pro nás je, že se myšlenka integrace rozvíjí a dotýká se mnoha dalších oblastí společenského života (např. otázky multikulturality, multilingvální společnosti, volného pohybu osob v rámci Schengenského prostoru, vzdělání na mezinárodní úrovni apod.). Integrace naší republiky do celku EU pro nás znamená uvědomění si faktu, že nežijeme izolovaně, že naše působení, myšlení a počínání nekončí na hranici našeho státu. Závisíme jeden na druhém, sdílíme společné hodnoty a ideály. Důraz bychom jako učitelé měli klást na kritický přístup jak náš, tak ze strany žáků.
Domnívám se, že RVP GV je proevropsky orientovaným dokumentem. Už jen proto, že vešel v platnost v době, kdy ČR byla již tři roky členem EU, proto i přípravné fáze tvorby dokumentu směřovaly k naplnění cílů s ohledem na členství. Důkazem toho je zařazení jednoho průřezového tématu Výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech do celku RVP GV. Bezesporu je povinností pedagogů realizovat RVP GV, ale i při sbírání materiálů a tvorbě příprav buďme k informacím kritičtí a upozorněme žáky na několik možných úhlů pohledu, ať si sami najdou ten svůj a vytvoří si vlastní názor. Jsem přesvědčená o nutnosti vychovávat žáky k uvědomění si pocitu evropanství a participaci na evropském životě, k tomu, že evropanství bere i dává. Vychováváme a budeme vychovávat generace, které se budou podílet ať už přímo, nebo nepřímo na chodu EU, budou reprezentovat naši republiku a tvořit evropského ducha. Z uvedených úvah rozhodně nevyplývá, že se žáci mají vychovávat proevropsky! Cílem učitelů je podávat informace vyváženě tak, aby si žáci sami vytvořili názor a názory své i ostatních dokázali kriticky hodnotit a podpořit věcnými argumenty.
Téma je velmi široké, proto se svým způsobem dotýká téměř každé vzdělávací oblasti alespoň v některých jejích bodech. V rámci průřezových témat prostupuje téma Integrace ČR do EU všemi z nich, jelikož jde o téma aktuální. Forma, kterou učitel zvolí při zařazení průřezového tématu do výuky, je čistě na něm. Průřezové téma může být součástí vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, stejně tak je možné začlenit je formou besedy, semináře, projektu, kurzu nebo jako samostatný vyučovací předmět. Výše uvedené formy lze vzájemně kombinovat. RVP je v tomto ohledu moderní. Bere v potaz, že procesy globalizace a integrace probíhají paralelně a dynamicky. Zahrnutí tématu do RVP je tedy významným krokem vpřed. Nelehký úkol je ovšem ponechán na učiteli, aby se s tím vypořádal. RVP dává učiteli možnost, nikoli návod. Právě v tom spatřuji kámen úrazu. Doufám, že se čtenářům po přečtení následujících řádků a přílohy otevře nejedna cesta.
Navrhuji široké téma Integrace ČR do EU strukturovat do několika tematických okruhů tak, aby pedagog viděl, co všechno vlastně téma zahrnuje. Uvádím tři základní tematické okruhy, a to Historie evropské integrace; Moderní evropská integrace; Vstup ČR do EU. Neznamená to ovšem, že by měl učitel v SŠ obsáhnout v hodinách všechny body následující osnovy. Spíše by se jimi mohl inspirovat a transformovat si je podle vlastních potřeb. V příloze jsem vytvořila přehled klíčových kompetencí a očekávaných výstupů.
Integrace ČR do EU
Snažila jsem se dokázat, že při podrobném rozpracování tématu do menších celků není proniknutí do tak širokého tématu, jakým je Integrace ČR do EU, problém. Povaha tématu je interdisciplinární, tzn. promítá se do něj několik disciplín oboru Občanský a společenskovědní základ (ekonomie, politologie, sociologie, filozofie, etika). Pro žáky je důležité, aby si téma sami „zkusili", pronikli do něj na základě zkušenosti. Je nad síly pedagoga, aby každou hodinu připravoval interaktivně, zábavně, aby na každou hodinu připravoval pracovní listy. Proto nechme určitou zodpovědnost i na žácích samých (viz ukázková hodina). Nechme je, aby si nějakou hodinu předem připravili, nechme ji v jejich režii a jako pedagogové fungujme jako dozor, jako někdo, kdo informace kontroluje a doplňuje. Nechme tedy generaci, která se učí žít v EU aktivně, aby vyjadřovala své postřehy, zpracovávala své nápady, vystupovala samostatně. Nechme žákům prostor pro vyjádření.
Zásadní záležitostí pro podporu evropanství je shodnout se na společné identitě, na podstatě společenství. Nutné je zdůraznit, že národy nestojí proti sobě, ale tvoří společně preference a hodnoty, jako jsou demokracie, občanská práva, rovnost, sociální spravedlnost, řešení konfliktů klidnou cestou, ochrana menšin, pluralismus, humanismus, jednota v rozmanitosti apod. V tomto duchu by se měla nést výuka na téma evropské integrace, tzn. cvičení a aktivity stavět na interaktivní a zážitkové metodě, exkurzích, přednáškách s povolanými osobnostmi, zkrátka na všem, co si žáci sami vyzkoušejí.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
