Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Poznáváme své město
Odborný článek

Poznáváme své město

Anotace

Interaktivní činnost v rámci předmětu Dějepis (předmětu Mediální výchova, pokud je ve škole zaveden), kdy po dobu čtyř vyučovacích hodin žáci poznávají historii svého města v celistvosti i v detailech. Kombinovány jsou – práce s textem, na PC s webovými stránkami města/vesnice a vycházka spojená s výtvarným projevem.

Cíl

Zajímavou formou žáky poučit o historii místa, kde se narodili a žijí, naučit je základní fakta i položit základy patriotismu, naučit je dívat se kolem sebe a vnímat i běžné věci ve svém rodišti/bydlišti, využít jejich speciální schopnosti – např. výtvarné, učit je samostatnosti i skupinové činnosti, umění sestavit článek z vlasnoručně zpracovaných materiálů a medializovat své znalosti i je umět případně obhájit.

Žáci zajímavou formou poznávají své město/vesnici. Jedná se o čtyři vyučovací hodiny v rámci předmětu Dějepis (nebo lze stejně dobře pracovat v rámci hodin Mediální výchovy, pokud je ve škole zavedena jako vyučovací předmět) nebo Literární seminář, Společenskovědní seminář apod., kdy se žáci různým způsobem dozvídají zásadní i méně důležité věci z historie města/vesnice. Naše činnost se konkrétně týkala města Dvora Králové nad Labem, ale v tomto praktickém náhledu je práce zobecněna tak, aby byla použitelná pro jakékoli město či vesnici. Nedoporučuji udělat z těchto čtyř hodin klasický blok, některé žáky pak práce nad jedním tématem přestane rychle zajímat. Časový odstup je nutný i vzhledem k dalším zadávaným doplňkovým činnostem. Nejvíce se mi osvědčilo pracovat v rámci předmětu Mediální výchova, který je u nás zaveden na šestiletém gymnáziu ve třídě 2. C, tedy z pohledu základního školství v 9. ročníku, a je vyučován jednu hodinu týdně. Dále byla tato činnost vyzkoušena i rámci dějepisných hodin ve čtvrtých ročnících a tamtéž ve Společenskovědním semináři.

Je dobré zajistit, aby žáci byli předem informováni o základních dějinách regionu vůbec, tedy nejen města, ale i jeho okolí. Nemusí to být informace úplně „čerstvá”, naopak je lepší, když bude staršího data. Tak mají žáci pocit důležitosti (něco už přece znají a vzpomínají si) a o již kdysi poznaném se  více dozvědí, vlastními silami více objeví  a dokáží  vše lépe zužitkovat v rámci propagace a medializace získaných informací.

Realizace

První vyučovací hodina:

  • Hodina se odehrává v běžné školní třídě.
  • Žáky motivujeme četbou ukázky z pověsti, která se týká založení města/vesnice.
  • Žáci vytvoří dvojice.
  • Každá dvojice obdrží od učitele materiál pro studium historie města a jeho památek (v našem případě to bylo jedno číslo regionálního časopisu „Dvůr Králové n. L. – Vlastivědné čtení o našem městě a okolí”, v něm byl vložen list papíru s názvem stavby, jménem osobnosti apod. a úkolem dvojice bylo společně najít článek o příslušném jevu v daném čísle, přečíst ho a vytvořit si základní osnovu budoucí krátké informační zprávy).
  • Ve dvojici se žáci mohou dohodnout, kdo bude psát (po společné dohodě o její podobě) zmíněnou osnovu a kdo se pokusí nakreslit danou stavbu, načrtnout alespoň její obrysy apod.
  • Učitel je mezitím nápomocen radou, poskytne pomůcky (pastelky, barevné papíry, čtvrtky nůžky atd.).
  • Některé práce (zejména ty výtvarné) jsou hotové poměrně rychle, což umožňuje jejich umístění na vybranou plochu.
  • Na ploše lze vytvořit orientační základ z barevných papírů, a to tak, že např. pro stavby církevní podložíme modrý papír, pro stavby světské červený, pro osobnosti žlutý atd.
  • Na podklad z různě rozmístěných barevných papírů lze umístit již vzniklé náčrty staveb, tváří osobností atd.
  • Na konci hodiny může učitel práce (polotovary zpráv) od žáků vybrat, aby si je příště nezapomněli přinést, a za domácí úkol jim zadá, aby se doma s někým z rodiny pobavili na téma, které zpracovávali, a pokusili se tak najít nějakou zajímavost nebo detail, které doposud jinde neobjevili (v další hodině pak tuto informaci včlení do vznikajícího textu).

Druhá vyučovací hodina

  • Hodina se odehrává v počítačové učebně a opět v původních dvojicích.
  • Učitel žákům rozdá materiály z předchozí hodiny a jejich poznámky k nim.
  • Žáci hledají na webových stránkách města i v jiných zdrojích na internetu další informace k jevu, který jim byl přidělen v předchozí hodině, a ke kterému nasbírali i informace v rodinách.
  • Konečným úkolem žáků je zpracovat krátký informační článek o zadaném jevu tak, aby byl jednoduchý, srozumitelný a využitelný ve škole pro jiné třídy a různé vyučovací předměty.
  • Učitel je pouhým poradcem, dohlédne především na jazykovou stránku projevu a celkový estetický dojem článku, doporučí např. doplnění textu typickou fotografií objektu, mapkou, je dobré oživit celý text tzv. autorskou iniciálou (žák vytvoří klasickou iniciálu svého jména dle vlastní fantazie – nakreslí ji na drobný kousek papíru nebo vytvoří graficky na počítači a umístí ji na list tak, aby byla „podpisem”, čímž si zároveň uvědomí svou odpovědnost za jím podané informace i grafickou a jazykovou stránku projevu).
  • Žáci dle vlastních schopností dokončí článek s obrazovým doplňkem, který vytisknou a průběžně umísťují na nástěnku tak, aby celkově působila esteticky (vše lze pochopitelně dělat „ručně”).
  • Učitel na konci hodiny zhodnotí úroveň nástěnky a nabídne možnost hlasování o nejlepší články, které mohou být nabídnuty např.do regionálního tisku, jako doplněk propagačních materiálů školy, města, vesnice apod. (v našem případě byly články využity i v třídním časopise, který byl inspirován právě různorodou prací v rámci předmětu Mediální výchova).

Třetí vyučovací hodina

  • Koná se v předem vybrané části města (vybírá učitel s ohledem na bezpečí žáků, v našem případě šlo o pěší zónu vyúsťující na centrální náměstí).
  • Žáci jsou instruováni tak, aby s sebou měli tužku, papír/karton velikosti A5, tvrdou podložku.
  • Část města by měla být zároveň vybrána tak, aby se zde dala na stavbách najít řada uměleckých detailů a doplňků.
  • Učitel se zastavuje s žáky u jednotlivých budov, vysvětluje, o jakou budovu jde, žáci ho doplňují a všichni společně na ní hledají zmíněné drobné detaily (domovní znamení, sošky, reliéfy, fresky, tvary průčelí domu atd.).
  • Každý žák si nějaký detail vybere a pokusí se ho zachytit v nákresu (u jedné stavby může pracovat i několik žáků, tudíž učitel je schopen celou skupinu cca 25 žáků ohlídat a kontrolovat), jednoduchý náčrtek jevu zvládnou úplně všichni.
  • Po skončení činnosti přejde skupina do školy a své hotové nákresy buď umístí rovnou na nástěnku nebo vše dokreslí doma a následující den přinese.

Čtvrtá vyučovací hodina:

  • Hodina proběhne v běžné školní třídě.
  • Hotová prezentace je na začátku hodiny přinesena do třídy, tedy v případě, že je umístěna jinde.
  • Učitel společně  se žáky ústně zopakuje základní linii historie města/vesnice.
  • Poté je využita prezentace a postupně jsou k doplnění představy o historii daného místa využívány jednotlivé části s informacemi o stavbách, osobnostech apod. Záleží na učiteli, jakou formu zvolí, zda každou část prezentuje daná dvojice, která ji vytvořila, nebo zda je vedena diskuse učitele se žáky a naopak.
  • Na závěr učitel zhodnotí celou činnost všech čtyř hodin a upozorní na možnost navázání další obdobnou prací týkající se města/vesnice (viz zmíněno v závěru).

Závěr – možnost využití práce a navázání dalších činností

Vytvořená prezentace je využitelná v jakémkoli ročníku a v uvedených předmětech jako výukový materiál, rádi ji využijí zájemci o historii nebo návštěvníci školy. Je také zajímavou výzdobou třídy nebo chodby školy, dobré je vystavit ji při dnech otevřených dveří nebo při příležitosti výročí školy.

Na tuto činnost se dá dobře navazovat. My například budeme pokračovat vyhledáváním méně známých zákoutí města (žáci sami, ve volném čase, místo vyfotografují) a starých fotografií míst, která už v takto zachycené podobě neexistují, a sestavíme na plochu cca 2 m2 jakýsi herní plán, po kterém se soutěžící této i jiných tříd budou pohybovat jako po jízdní trase a hádat názvy míst, která  budou v jednotlivých zastávkách na obrázku nebo fotografii. Míst bude cca 20. Každá třída pak vyhodnotí své tři nejlepší znalce města a jeho historie, a ti budou odměněni drobnou cenou. Lze udělat i celkové pořadí soutěžících nebo třídy vybraným způsobem bodovat a pak sestavit jejich pořadí. Záleží na fantazii a schopnostech učitele i žáků. Například na závěr školního roku je to pro všechny vítaná změna i zábava. Celou akci lze zařadit i do interaktivních dnů, pokud je škola  organizuje.

Obdobně je možné pracovat na tématu „Moje/Naše škola”. Tady lze zase vymyslet i úkoly praktického typu, například v naší škole jsme zadali žákům úkol najít v ní místa, která potřebují opravu, inovaci, a tu zároveň vymyslet. Řada věcí, kolem kterých člověk chodí a už je ani nevnímá, byla zviditelněna a vše nakonec využito ředitelstvím školy, které je nechá opravit.

Reflexe

Žáci pracovali ve všech hodinách s nadšením, i když se jednalo většinou o třídy prospěchově průměrné a jen přiměřeně ukázněné a pracovité. Je ověřeno, že celý blok 3 hodin je přesně ten časový rozměr, který žáky zaujme, tedy více hodin by je už na dané téma asi nebavilo, méně hodin znamená mnoho nestihnout, a tudíž příliš věcí nezafixovat. Dle třídy lze však činnosti obměňovat, např. je-li třída výtvarně zaměřená, pak je více možností v zobrazení města a jeho památek apod. Jediným „problémem” je poměrně vysoký nárok na připravenost učitele a schopnost rychle reagovat na změny situace, dotazy a nápady, se kterými nepočítal.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Ivana Syrovátková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
9. 4. 2010
Příspěvek přináší dobré nápady, které mohou být pro řadu "nepolíbených" učitelů zajímavé. Na druhou stranu není objevný ani originální. Jedná se o příklad dobré praxe.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku proseberealizaci a osobní rozvoj
  • Gymnázium
  • Kompetence k řešení problémů
  • uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice
  • Gymnázium
  • Kompetence sociální a personální
  • aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Mediální výchova
  • Mediální produkty a jejich významy
  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Rozvoj schopností poznávání

Mezioborove presahy:

  • Odborné vzdělávání
  • 68-42-L/51 Bezpečnostně právní činnost

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Specializovaná učebna, Exkurze

Nutné pomůcky:

regionální noviny nebo časopis dle možností (počet ks odpovídá počtu skupin žáků), eventuálně fotomateriály o význ.osobnostech i památkách regionu z literatury regionu, přístup do počítačové učebny(využití webových stránek města/vesnice, přístup ke kopír.stroji, barevné papíry, kartičky velikosti A5, nůžky, pastelky, špendlíky, velkoplošná nástěnka nebo prostor ve třídě pro vytvoření prezentace