Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Model pro kritické čtení vizuálních materiálů
Odborný článek

Model pro kritické čtení vizuálních materiálů

21. 9. 2021 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Anna Puchovská

Anotace

Fotografie, ilustrace nebo plakáty jsou bohatými zdroji informací, které využijete i mimo hodin výtvarné výchovy. Co vám mohou říct o lidech, hodnotách, ekonomice či minulosti? Proč vést žáky k tomu, aby věnovali vizuálním informacím více než letmý pohled?

Association of College & Research Libraries definuje vizuálně gramotného jedince jako kritického konzumenta vizuálních médií a kompetentního přispěvatele do souboru sdílených znalostí a kultury. Vizuálně gramotný žák tedy umí vyčíst a používat informace z vizuálních (obrazových) materiálů, jakými jsou například fotografie, grafy, umělecká díla, mapy či videa. 

Čtení vizuálních materiálů má svá specifika, krásy i záludné momenty, na které můžete žáky z pozice učitele připravit. Stejně tak jako čtení písmen, i čtení barev, linií a dalších vizuálních elementů je dovednost, kterou je třeba trénovat. Kromě viditelného se k vizuálním materiálům pojí také kontexty, které nejsou tak dobře znatelné pouhým okem, je nutné se nad nimi hlouběji zamyslet, leccos si dohledat a promyslet. Pokud se snažíte komplexně rozvíjet dovednost kritického čtení, nebojte se obohatit vaši „čítanku“ také o vizuální materiály. Jak na to?

Kritické čtení vizuálních materiálů

Jak přistoupit k analýze a interpretaci vizuálních materiálů? Čeho všeho si se žáky všímat? Můžete se inspirovat modelem pro analýzu a interpretaci vizuálů, který jsme rozpracovali v následujících řádcích do tzv. pěti kroků. Provede vás od nejlépe viditelných aspektů vizuálních materiálů až k těm nejskrytějším, hlubším souvislostem. Můžete prozkoumávat všechny oblasti naráz, nebo pouze vybrané, v závislosti od vašeho vzdělávacího cíle a vybrané ukázky. Pro inspiraci si kroky přiblížíme na různých typech vizuálních materiálů, nicméně můžete model aplikovat například jenom na plakáty, nebo pouze na jedno dílo.

Každý krok pro kritické čtení vizuálních materiálů obsahuje stručné představení aspektu vizuálního materiálu (námět; metadata a texty; funkce a produkce; jiné vizuální materiály; historický, společenský a kulturní kontext); vzorové otázky pro žáky, které si samozřejmě můžete libovolně uzpůsobit; příklad vizuálního materiálu a navazující žákovské analýzy; a tipy na způsoby, jakými lze analýzu ukázky rozvinout do návazné diskuse či vzdělávací aktivity.

Námět

Začněte jednoduše od toho, co je bezprostředně vidět. Nechte žáky podívat se na vizuální materiál a sdělit jejich postřehy, včetně pocitů a domněnek. Pokud chcete tuto část pevněji strukturovat, můžete se opřít o výčet základních vizuálních elementů. Nejprve se skutečně zaměřte pouze na obrazovou složku – nadpisy, data či odkazy nechte až na později.  

Ptejte se: Vidíš lidi? Jak vypadají a co dělají? Jsou tam zvířata či objekty? Jaké? Co si myslíš, že se tam děje? Jaké vidíš barvy, tvary, linie nebo odstíny světla? Co je podle tebe v popředí a co je upozaděno? O jaké médium se jedná (fotografie, plakát, video atd.)?

Regionální kolo spartakiády. Autor díla: František Kressa. Zdroj: iRozhlas
Příklad 1 (fotografie v jpg): „Vidím několik dětí, všechny mají stejný účes a oblečení, jednu ruku ve vzduchu a druhou na koleni. Asi cvičí, nebo možná tančí, ale neumím rozeznat, na čem sedí. Vypadá to celkem retro, takže to asi bude starší fotka, je černobílá, ale zase mohl by to být filtr. Na zemi je voda a vzadu stojí dospělí, možná rodiče? Působí to na mě zvláštně, je tam celkem špína, ale přitom se někteří usmívají. Nejvýraznější je holka vepředu, postavy nahoře jsem si napoprvé ani nevšiml.“
Tip: Jedná se o záběr Františka Kressy, který zachycuje okamžik z normalizačního Brna – konkrétně z nacvičování na regionální kolo spartakiády. Můžete žákům vysvětlit, co to byla spartakiáda a co normalizace, nebo například vést brainstorming o rozdílech ve vzdělávání v ČSSR a v dnešní ČR.

 

Metadata a texty

Metadata jsou data o jiných datech – v našem případě jsou to data o vizuálním materiálu. Může to být údaj o autorství, název díla, datum vzniku či publikace, zdroj a umístění díla, technika a materiál, popisky i delší průvodní texty. Někdy jsou popsány přímo u vizuálního materiálu. Pokud ne, zkuste chybějící údaje dohledat pomocí vyhledávání obrázky, vyhledávače metadat, zdrojů knihoven či specializovaných databází

Ptejte se: Doprovází obrazovou složku text? Co ti o vizuálním materiálu prozrazuje? Dokážeš na základě textu říct, kde, kdy a kdo vizuální materiál vytvořil? V jakém médiu je zveřejněn (web, kniha, časopis, jiné)? Pokud žádný text nevidíš, kde bys ho mohl/a najít / koho by ses mohl/a zeptat?

Pocitová mapa Brna. Autorka screenshotu: Anna Puchovská. Zdroj: data.Brno
Příklad 2 (link na web s vizualizací dat): „V pravém horním rohu píše červeným BRNO, takže tipuju, že je to mapa Brna. Barevná kolečka znamenají názory, takže to bude asi mapa toho, co si o těch místech lidé myslí? Ale nevím, jestli lidé, co tam žijí, nebo například turisté. Zveřejněné je to na webu data.brno, ale nikde nepíše, kdo mapu vytvořil, ani kdy. Možná kdybych si proklikala menu, tak to tam najdu, ale není mi jasné, kde bych měla kliknout.“
Tip: Jedná se o pocitovou mapu Brna, která hezky ukazuje, že mapy nejsou zajímavé pouze pro zeměpis. Po vzoru této mapy se můžete pustit do tvorby pocitové mapy i pro vaše město, nebo menší celek – sousedství, školu či třídu – a objevovat tak interaktivním způsobem okolní prostor (místně zakotvené učení). V návaznosti na tuto aktivitu si můžete říct, co je to komunita a jak ji mohou ovlivňovat žáci samotní, nebo se dotknout širších témat, jako je místní samospráva, životní prostředí, cestovní ruch či podnikavost. 

 

Funkce a produkce

Po tom, co se žáci s vizuálním materiálem lépe seznámili pohledem i textem, je čas přemýšlet, PROČ vlastně vznikl. Například reklamy typicky pomáhají prodat výrobky, zpravodajské fotografie vizuálně dokládají to, co se píše v článku, a grafy upozorňují na důležité trendy. Není to však úplně přímočaré – jeden vizuál může plnit více funkcí naráz (Existential comics je zároveň zábavný i naučný) a při různých použitích nabírat jiný význam (hoax z nádraží v Teplicích). Určitě pohovořte také o vizuálních dezinformacích, včetně umělou inteligencí tvořených deep fakes.

Ptejte se: Kdo je autorem? Kdo vizuální materiál vlastní a kdo finančně podporuje tvůrce? Pro koho je určen, kdo je jeho publikem? Jaká je podle tebe funkce tohoto vizuálního materiálu (informovat, instruovat, dokumentovat, prodat, pobavit, potěšit, přesvědčit)? Je připojený text naléhavý, nebo emocionálně zabarvený? Máš nějaké podezření, nebo nejasnost ohledně toho, co vidíš/čteš? 

Takto byly prázdné obchody za socíku. Autorka screenshotu: Anna Puchovská. Zdroj: Manipulátoři

Příklad 3 (link na facebookový příspěvek): „Příspěvek zveřejnila stránka Socializmus vs. kapitalizmus, jméno autora při fotce ani v popisu stránky není napsané, takže to může být kdokoliv. Podle textu u fotky se mi zdá, že se mě snaží přesvědčit, že za socialismu byly obchody plné a lepší než dnes. Asi bych si musel najít více fotek, abych mohl říct, že je to pravda, ale zdá se mi, že prarodiče mluvili spíše o tom, že toho bylo v obchodech málo. V textu jsou vulgarismy a je celkem kousavý, takže to na mně působí spíše nedůvěryhodně, určitě mi to nepřijde jako něco, co by napsal historik. Myslím, že je to asi určené pro lidi, které zajímá socialismus a kapitalismus.“
Tip: Zkuste se pozastavit nad kontroverzním příspěvkem nebo například reklamou na sociálních sítích a promyslet, proč asi vznikl/a. Analýzu vizuálu propojte s tématem dezinformací, autorského práva nebo například digitálního well-beingu a kyberšikany.

 

Jiné vizuální materiály

Vizuální informace mohou být součástí větších celků – v umění je běžná tvorba v rámci směrů a hnutí, vizuální materiály někdy parodují, parafrázují, komentují či kopírují jiná díla. Například streetartový umělec Timo nasprejoval na stěnu železničního viaduktu v Brně slovo Albertina, název prestižní vídeňské galerie, a to ve stylu nápadně připomínající logo supermarketu Albert. Pozval tím k zamyšlení obyvatele města – kam máte namířeno, na nákupy, nebo za kulturou?

Ptejte se: Souvisí vizuální materiál s dalšími? Pokud ano, jak (jako součást celku, parodie, komentář, kopie, kritika, pocta, jinak)? Jak rozumíš jeho významu samostatně a jak spolu s jinými vizuálními materiály? Změnilo se něco v tvém vnímání, když si objevil/a tyto souvislosti?

Jezdecká socha markraběte Jošta. Autorka screenshotu: Anna Puchovská. Zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna

Příklad 4 (link na záznam v encyklopedii): „Wow, tak to jsem netušila! Myslela jsem si, že socha Jošta je jenom taková náhodná socha, vůbec mě nenapadlo, že má hlubší význam. Vím, že je kontroverzní. V encyklopedii jsem se dočetla, že souvisí se sochou s krychlí, modelem Brna a kašnou před galerií. Nikdy by mě nenapadlo uvažovat o kašně jako o něčem, co má význam, také plánek města jsem brala jenom jako hezkou věc pro turisty.“ 

Tip: Objekty na Moravském náměstí v Brně jsou skvělá mnemotechnická pomůcka pro hodiny filozofie. Když se budete učit o Platónově Ústavě a jeho představě o ideálním městě, ukažte žákům čtyři sochy na náměstí a popovídejte si o jejich symbolice (kašna = umírněnost, Jošt = odvaha, socha s krychlí = spravedlnost, mapa Brna = prozíravost). Co si žáci o těchto hodnotách myslí? Jak si představují oni ideální město? Sochy obecně můžete do výuky zapojit jako vypravěče historických, náboženských či mytologických příběhů.

 

Historický, společenský a kulturní kontext

Asi nejširším balíčkem, který s vizuálními materiály můžete spojit, jsou informace z historie, kultury a společnosti. Bude vás zajímat, co lidé v době vzniku materiálu dělali, jaký byl jejich každodenní život, obavy a radosti, kdo byl bohatý a kdo chudý, v co lidé věřili nebo co považovali za správné a nesprávné. Úplně stejně se můžete zamýšlet nad obrazy současnosti. V této části se budou žáci méně dívat NA vizuál a více ZA něj. Budou zjišťovat, co možná není přímo vidět, a přesto je to pro hlubší porozumění vizuálnímu materiálu důležité.

Ptejte se: Kdy vizuální materiál vznikl – co se tehdy dělo důležitého? Jakou měli lidé víru, politické přesvědčení nebo názory na to, co je špatné a co dobré? Co bylo v módě? Je to dnes stejně, nebo se něco změnilo? Opakuje se vyobrazení člověka určitého pohlaví, rasy nebo povolání napříč různými vizuálními materiály? Proč? Jaké symboly jsou na materiálu přítomny a co znamenají?

Poslouchání opery ze vzdálenosti pomocí teatrofonu. Autorka screenshotu: Anna Puchovská. Zdroj: Beseda lidu in Kramerius
Příklad 5 (link na stránku v časopise): „Obrázek je z časopisu, který vyšel v roce 1895. Podle popisku vím, že lidé na obrázku poslouchají operu pomocí teatrofonu, což je asi něco jako rádio. Všichni na obrázku jsou oblečeni velice elegantně, ženy sedí a muži stojí v pozadí. Vůbec nechápu, jak se mohli v takových šatech hýbat, vypadají hrozně neprakticky. Zajímalo by mě, proč se nosily tak veliké sukně a proč byli muži stále v obleku, to taky nevypadá moc pohodlně. Dnes hudbu posloucháme z mobilu nebo z počítače, nebo z autorádia. Myslím si, že operu už celkově neposlouchá moc lidí, možná někteří starší. I oblečení se dost změnilo, takové velké sukně a klobouky se už běžně nenosí.“
Tip: Z této půvabné dobové ilustrace můžete odečíst, co znamenalo trávení volného času na přelomu 19. a 20. století. Můžete se s žáky pobavit o tom, kdy vůbec volný čas vznikl a proč, jaké aktivity lidé dělali kdysi a jaké děláme dnes, nebo jak různě se proměnila zařízení na přenos zvuku a celkově technika, kterou každodenně užíváme.

 

Implementace ve výuce

Nyní víte, jak „prokouknout“ vizuální materiály až do posledního „pixelu“ a na co všechno se s žáky soustředit. Zbývá ještě naplánovat, jak budete postupovat ve výuce. Co si promyslet?

Samostatně, nebo skupinově?

Doporučujeme, aby žáci nejprve samostatně analyzovali vizuální materiál, ať už na hodině, nebo v rámci domácí přípravy. Získají tak šanci formulovat své původní postřehy a pocity. Můžete jim poskytnout pouze vizuální materiál, nebo také doplňující kontext – link na stránku či výstřižek z novin. Následně žáky vyzvěte, aby se podělili o svá zjištění s ostatními – ve dvojicích, v menších skupinách nebo v rámci celé třídy.

Analýza vizuálu může být pro některé žáky výzvou. Možná je ještě nikdo nikdy nežádal, aby „četli“ obrázek tak pozorně. Někteří budou mít pocit, že neznají „vizuální jazyk“ a nevědí, jak se vyjádřit, nebo čeho si všímat,  že „obrazům“ nerozumí – a tak to prostě je. S těmito obavami pracujte citlivě a vytvořte bezpečné prostředí pro sdílení postřehů a pokládání otázek. Nevadí, když žáci nepojmenují něco úplně přesně, nejsou historiky umění ani teoretiky vizuální kultury. Důležité je, aby přemýšleli o tom, co vidí, a nešli pryč s mávnutím ruky, že obrázky přece nejsou důležité, že jsou jenom tak „na okrasu“. Pokuste se probudit zvědavost a touhu pochopit viděné. Také žáky ubezpečte, že je úplně v pořádku, když se názory spolužáků liší, že nevadí, když jsou subjektivní. Nehledáte jedinou správnou odpověď, v interakci s vizuálním materiálem tvoříte jeho význam. 

Jeden, nebo více vizuálních materiálů?

Je to zcela na vás. My jsme si jako rámec pro některé naše ukázky vzali koncept místně zakotveného učení, přičemž místo, které jsme poznávali, bylo Brno. Můžete váš výběr také rámcovat místem, nebo například historickou epochou, osobností či jiným konceptem (kamarádství, šlechta, přírodní úkazy nebo jiné). Můžete se vydat na „vizuální exkurzi“ kamkoliv se vám zamane!  

Výbornou volbou je také věnovat se pouze jedné ukázce ve všech krocích – zanalyzujete tak vizuál hezky komplexně. Dejte si však pozor na to, že tato varianta může být někdy zdlouhavá a možná se vám stane, že v některých krocích toho bude k analýze víc a v jiných méně. Vyberte tedy ukázku velice pečlivě a/nebo upozorněte žáky na to, že jejich odpovědi v pěti krocích mohou být rozsahově disproporční.

Kde hledat ukázky a inspiraci?

Záleží na tom, jak si výběr ukázky ohraničíte, v jakém předmětu učíte a jaký je věk vašich žáků. Nicméně obecně volte takové vizuály, které mají zajímavý a především dohledatelný kontext – například dokládají nějakou významnou historickou událost, jsou dezinformační, nebo neobvyklé či typické pro vybraný fenomén. Můžete sáhnout po výběru nejlepších fotografií, knižních obálek či plakátů, nebo vyhledávat v médiích a v knihovnách. Nedoporučujeme fotobanky, tam obvykle najdete povrchní obrázky, které postrádají hloubku potřebnou pro toto cvičení.

Pokud se chcete inspirovat analýzami profesionálů, zalistujte v knize Způsoby vidění, Jak rozpoznat odpadkový koš. Eseje o stereotypech ve vizuální kultuře nebo například na webu Designreader. 

Reflexe a přínos

V závěru aktivity zařaďte reflexivní otázky, které vám pomohou zjistit, jestli bylo něco nejasné, a také pobídnou žáky k sebereflexi. Můžete se například zeptat:

  • Jak vizuál sedí, nebo nesedí do toho, co si už věděl/a? Co nového si objevil/a? 
  • Co bys chtěl/a vědět? Napadli tě otázky, na které jsme si ještě neodpověděli?

Přínosem této vzdělávací aktivity pro vaše žáky bude zejména

  • rozvoj vizuální a informační gramotnosti;
  • zvýšená citlivost vůči vizuálním dezinformacím; a
  • rozvoj klíčových kompetencí pro celoživotní učení – kritické čtení, myšlení v souvislostech, formulace vlastního názoru, kompetence k diskusi, respekt a empatie vůči různorodosti, zvědavost atd.

Závěr

Model pro kritické čtení vizuálních materiálů vás provede různými aspekty vizuálních informací, od těch nejlépe viditelných až po ty hlubší, skrytější kontexty. Cílem tohoto nástroje je, aby se žáci naučili s péčí a zájmem přistupovat nejen k textům, ale také k obrazům, se kterými se na denní bázi setkávají při učení, v médiích či na sociálních sítích; zkrátka aby se naučili vnímat je nejen jako hezkou podívanou, ale také jako potenciální zdroje informací.

Článek vznikl jako součást řešení projektu Realizace online kurzu „Co říkají obrazy? Čtení a tvorba vizuálních informací“ podpořeného Fondem rozvoje Masarykovy univerzity – kód projektu MUNI/FR/1208/2019.

Literatura a použité zdroje

[1] – BROWN, Nicole E. et al. Visual literacy for libraries: a practical, standards-based guide. 2016. ISBN 978-1-78330-144-7.
[3] – THOMPSON, Dana Statton. Teaching students to critically read digital images: a visual literacy approach using the DIG method. 2019. [cit. 2021-4-11]. Dostupný z WWW: [https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/1051144X.2018.1564604?journalCode=rjvl20].
[4] – Analyzing Images. n.d.. [cit. 2021-4-11]. Dostupný z WWW: [https://www.facinghistory.org/resource-library/teaching-strategies/analyzing-images].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Anna Puchovská

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.