Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Davové šílenství: Klasický model davu v díle Gustava Le Bona
Odborný článek

Davové šílenství: Klasický model davu v díle Gustava Le Bona

21. 5. 2020 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Kateřina Machovcová Ph.D.

Anotace

V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.

Když se vás zeptáme na to, jak se podle vás typicky chovají lidé v davu, co vás napadne jako první? V populární kultuře jsou davy často prezentované negativně, jako něco monstrózního, prostor, kde i jinak racionální lidé propadnou nákaze špatných emocí a chovají se v rozporu s běžnými normami, jsou násilní, hází kameny, rozbíjejí výlohy. Tyto negativní představy o davu, který vzbudí naše v hlubinách dřímající „primitivní“ já, popisuje například prof. Koukolík ve videu zde: https://www.youtube.com/watch?v=5DKfVTtic3w.

V psychologii toto pojetí davu, kde jedinec ztrácí vědomí sám sebe a s tím spojené zábrany, spojujeme v první řadě s prací Gustava Le Bona (1841–1931), v češtině jeho Psychologie davu (1895) vyšla v roce 1997. Podle Le Bona je psychologický dav charakterizován jako shromáždění lidí, kde se utvářejí nové vlastnosti lišící se od těch, které mají jednotlivci, z nichž se dav skládá. Zážitek jednotlivce v davu může vést pro tohoto jedince až ke stavu ztráty vědomé osobnosti, poslouchá příkazy vůdčích osobnostní davu a může se dopouštět činů zcela protichůdných od své povahy a dosavadního jednání (Le Bon, 1997). Můžeme to chápat tak, že jedinec je pod vlivem davové sugesce, nyní jej charakterizuje bezděčnost, prudkost, divokost a také nadšení a hrdinství primitivních osobností (Le Bon, 1997, str. 16), absentuje soudnost, kritický duch, city jsou přeháněny (str. 18). Rozumově podle Le Bona (1997) stojí dav níže než jednotlivec, a ačkoliv to neznamená, že skutky musí být nutně negativní, podle okolností a toho, kdo na dav působí, mohou být i dobré, dav je vnímán jako uskupení, které není schopné samo sebe racionálně ovládat.

V jakém historickém kontextu vznikala Le Bonova práce? Industrializace devatenáctého století a s ní spojený rozvoj měst přinesl nejen technologické, ale i sociální výzvy. Zrození masové společnosti urbánních oblastí nově otevřelo otázku sociální kontroly. Ztráta tradičních hierarchií – církve, rodiny, armády – a jasných vazeb ve vesnických komunitách vedla k obavám z městských mas. Jejich vykořeněnost a bezmyšlenkovitost z nich pohledem tehdejších sociálních teorií dělala oběti anarchistických impulzů a dovedných bezskrupulózních agitátorů. Davy se staly potenciálním rizikem pro „společnost“, ztělesňovaly obavu, že místo řádu přijde anarchie. Le Bonova kniha není pouze analýzou davového chování, které buď přímo pozoroval v období francouzské třetí republiky, nebo analyzoval z historických pramenů, ale je také jakýmsi návodem, jak využít sílu davu pro stát, namísto očekávaného protestního rizika zamířeného proti státu (Reicher, 2001).

V psychologické rovině se podle Le Bona jednotlivec stává subjektem davové nákazy, ztrácí vědomí sebe sama a s tím spojený smysl pro zodpovědnost. Velikost davu vyvolává pocit nepřemožitelné síly. Pokud chce někdo dav ovládnout, Le Bon doporučuje zjednodušení myšlenek, přehánění místo důkazu a opakování základních myšlenek pořád dokola (Reicher, 2001).

Možná si teď říkáte, co k tomu lze dál dodat? Takové davové chování (i snahu o jeho ovládnutí) pozorujeme i nyní. V další části cyklu se tedy podíváme na to, jaké aspekty Le Bonem formulovaného přístupu lze kriticky nahlédnout a k jakým dalším zjištěním to v psychologii vedlo. 

Literatura a použité zdroje

[1] – REICHER, Stephen. The psychology of crowd dynamics. In Blackwell Handbook of Social Psychology: Group Processes. Blackwell, 2001. 26 s. ISBN 9780631208655.
[2] – GOUGH, B.; MCFADDEN, M.; MCDONALD, M. Critical social psychology.. 2. vydání. UK : Palgrave Macmillan, 2013. ISBN 978023030385o.
[3] – ZEĽOVÁ, A. Makrosociální jevy a procesy. In Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) Sociální psychologie. . 2. vydání. Praha : Grada, 2008. 11 s. ISBN 9788024714288.
[4] – LE BON, Gustav. Psychologie davu. KRA, 1997. 102 s.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Kateřina Machovcová Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
21. 5. 2020
Jedná se o přehledné nastínění významného tématu sociální pedagogiky. Je zde často zmiňován významný autor 19. století Ke Bon, jehož psychologie davu je dodnes zmiňovaná.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Dav a chování jedinců v davu.
Ostatní články seriálu:

Téma článku:

Psychologie