Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Egypt

Ikona inspirace
Autor: Hana Vacková
Anotace: Základem je text, který se zabývá širšími kulturními, dějepisnými a filozofickými souvislostmi.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Znakové systémy výtvarného umění » na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Člověk a svět práce
  2. Gymnaziální vzdělávání -> Občanský a společenskovědní základ
  3. Gymnaziální vzdělávání -> Dějepis
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: pracovní listy, vlastní poznámky ke komentářům

Text článku:

Čeští egyptologové jsou na další výpravě v zemi faraonů. Do poloviny května budou zkoumat především neprobádané části pyramidové nekropole s hrobkami úředníků, kteří kdysi starý Egypt ovládali. Problémy podobné těm jejich najdete i v dnešních novinách, říká v rozhovoru iDNES.cz Miroslav Bárta.

Egyptologové zkoumají třeba i to, čím se dávno zaniklá civilizace podobala dnešnímu světu.

Českým egyptologům se daří. Z poslední doby lze zmínit třeba objevení zbytků přístavu u pohřebiště v Abúsíru či napatského chrámu v Núbii. S jakými ambicemi vyrážíte do Afriky letos?
Už jsem se naučil ambice nemít, protože přes pečlivé plánování se věci mohou odehrávat značně odlišně od toho, co by si člověk přál. Nicméně naše expedice v Abúsíru již běží, naším cílem je výzkum několika doposud neprozkoumaných hrobek vysokých egyptských hodnostářů. Vesměs se jedná o unikátní památky, které nám pomohou lépe poznat dobu stavitelů pyramid, sociální proměny společnosti na sklonku Staré říše ve fázi, kdy se blížila ke kolapsu.

Loni v listopadu jste si položil řečnickou otázku, zda má význam studovat naši minulost proto, abychom pochopili sami sebe. V čem vidíte paralelu mezi dnešním světem a starým Egyptem?
Jeden z našich velkých projektů se zabývá výzkumem toho, jak komplexní společnosti vznikají a upadají. Ve starém Egyptě například doba stavitelů pyramid zanikla pod tlakem několika faktorů: nepotismu, tedy zaměstnávání příbuzných, ztráty schopnosti státu prosazovat svá rozhodnutí na nižších úrovních, váznutí výběru daní, obrovskému nárůstu komplexity (složitosti) a úměrnému rozrůstání neproduktivního úřednického stavu. Posledním hřebíčkem do rakve bylo zhoršení klimatu a pokles nilských záplav znamenající nižší úrodu. Když si otevřete jakékoliv noviny, najdete tam tyto faktory během pěti minut.

Může nás tedy potkat něco podobného, jako byla eroze a zhroucení starověké civilizace na Nilu?
Jsem toho názoru, že minulost máme k dispozici jako varování, jako kroniku možných scénářů. Samozřejmě že minulost se neopakuje, může ale nastat situace obdobná, proto se mimo jiné učí historie jako množina situací a odezev na ně v minulosti. Objasňovat jejich pozadí je úloha archeologie, antropologie a konečně i egyptologie. Je na nás, co si z nich vezmeme. Velmi aktuální je třeba výzkum toho, jak se civilizace v minulosti vyrovnávaly s proměnami klimatu. Změna klimatu totiž není záležitostí 21. století, v posledních 10 000 letech se klima proměňuje poměrně často.

Jak je složený tým pro současnou výpravu?
V průměru pracuje na expedici najednou kolem 15 lidí – kromě egyptologů a archeologů se jich účastní antropolog, geologové, geoinformatik, zoolog, botanik, profesionální fotograf, geofyzici, počítačoví odborníci se zaměřením na skenování krajiny a předmětů, konzervátor, architekt, statik a někteří další. Přijíždějí a odjíždějí podle aktuálních úkolů a problémů. Součástí expedice jsou i naši studenti, kteří tak získávají cenné zkušenosti a náměty k vlastnímu výzkumu, které se nedají vyčíst ani naposlouchat na přednáškách.

Hodně lidí z různých oborů má určitě různé zájmy. Daří se je sladit?
Již jsem naznačil, že naše expedice jsou multidisciplinární, a stejně tak se příprav expedice účastní i zástupci mnoha oborů. Každý z nich používá přirozeně jiný odborný jazyk, má jiné vědecké cíle. Největší alchymií je nadchnout pro společnou věc a naučit mluvit jedním jazykem. Pak jste již v půli cesty. Mladý a neuvěřitelně kvalitní vědecký tým je jedna z nejcennějších věcí, kterou se nám podařilo vybudovat. Trvalo to roky.

Co jste vlastně dělali jako egyptologové po tu dobu, co jste nebyli v terénu?
Data získaná během dvou měsíců se vyhodnocují zbytek roku. Jen pro představu, z loňské expedice do Súdánu je přibližně 60 kg vzorků, ty se laboratorně budou zpracovávat minimálně rok. Týkají se zejména proměn Nilu v průběhu holocénu (zhruba posledních 10 000 let), protože na jeho režimu závisela úroda a tedy ekonomika starověkého Súdánu i Egypta. Naplánování další expedice je úkol na půl roku pro několik odborníků. Přitom se studují dostupné publikace a zprávy, vlastní získané poznatky, satelitní snímky, geofyzikální průzkum. Musíte se snažit pochopit vývoj té které oblasti a její zákonitosti, k tomu tedy patří studium památek, které tam již byly objeveny. O úspěchu rozhoduje zkušenost i píle. K tomu by měla patřit i intuice a štěstí, ať to znamená cokoliv.

Pro řadu obyčejných lidí je egyptologie něčím na hony vzdáleným, za co by se – zvláště v době ekonomických potíží – neměly utrácet peníze. Na kolik expedice vyjde?
Expedice jsou drahé různě. Třetinu tvoří náklady na dopravu a pobyt lidí, další třetina jsou náklady na místě, logistika, výkopy, poplatky. Poslední část je pak potřeba na nákup vybavení, analýzy a podobně. Je možné mít expedici za několik set tisíc korun, ale i za podstatně vyšší částku. Vždy záleží na tom, co je možné a co plánujete dělat. Ve vztahu k situaci ve veřejných financích, našim mezinárodně uznávaným výsledkům a nespornému přínosu k poznání naší minulosti nemyslím, že bychom byli právě my ten hlavní problém…

Kráceno pro potřeby výuky.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/duvody-upadku-rise-faraonu-trapi-i-nasi-civilizaci-varuje-egyptolog-barta-15t-/zahranicni.aspx?c=A100323_155345_vedatech_jw

Citace a použitá literatura:
[1] - WIRNITZER, Jan. Důvody úpadku říše faraonů trápí i naši civilizaci, varuje egyptolog Bárta. [cit. 2018-1-7]. Dostupný z WWW: [https://zpravy.idnes.cz/duvody-upadku-rise-faraonu...].  
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc59 kBpracovní list
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 06. 2018
Zobrazeno: 740krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VACKOVÁ, Hana. Egypt. Metodický portál: Články [online]. 21. 06. 2018, [cit. 2018-11-14]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/21657/EGYPT.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 21. 06. 2018 09:44
Příspěvek vhodně využívá aktuální téma, obrací pozornost žáků jak k hitorickému období, tak i k úspěchům současné vědy. Forma rozhovoru zpřítomňuje respondenta a přibližuje jej žákům.