Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Architektura v dějinách umění

Ikona prakticky

Architektura v dějinách umění

Ikona inspirace
Autor: Hana Vacková
Anotace: Vytvořila jsem soubor textů, které pomáhají při výuce dějin umění, zároveň jsou doplněny konkrétními úkoly, testují čtenářskou gramotnost a propojují výuku ZSV (psychologie), dějin umění i českého jazyka.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Znakové systémy výtvarného umění » vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií
  2. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Obrazové znakové systémy » pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Dějepis
  2. Gymnaziální vzdělávání -> Český jazyk a literatura
  3. Gymnaziální vzdělávání -> Občanský a společenskovědní základ
Průřezová témata:
  1. Gymnaziální vzdělávání » Osobnostní a sociální výchova » Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Specializovaná učebna
Nutné pomůcky: klubka provázků

Text článku:

Úvod

Rozhodla jsem se vytvořit soubor textů pro hodiny výtvarné výchovy. Chtěla jsem ve všech předmětech, ve kterých učím (ZSV, ČJ, VV), posunout čtenářskou gramotnost dopředu a líbilo se mi, že za pomocí textů to jde i na střední škole v dějinách umění.

Při čtení textů v hodinách mě vždy překvapuje, jak různí jsme, jak se můžeme navzájem obohacovat myšlenkami, které v textech nacházíme. Také mě překvapuje, že se dá pracovat jak s textem z Wikipedie, tak i texty uměleckými, či neuměleckými.

V rychlé době, kterou žijeme, čtení konzumujeme, nemáme čas hloubat – a tak se o to ve svých hodinách snažím. Texty doplňuji návrhy na pracovní listy, ve kterých jsou aktivity někdy pohybové, jindy výtvarné.

Téma: Architektura v dějinách umění

Anotace: Základem je text z Wikipedie o architektuře obecně.

Očekávaný výstup: Propojení souvislostí – architektura není jen stavitelským objektem, historií, jednotlivým slohem, ale může člověku dávat svobodu, pocit domova a bezpečí. Propojení učiva psychologie (ZSV), dějepisu, výtvarné výchovy a českého jazyka.

Vazba na ŠVP:

  • využívá se pojmový aparát v procesu komunikace, vlastní tvorby a reflexe;
  • dokáže vysvětlit své postoje ve vztahu k utváření komunikačního obsahu výtvarného umění;
  • respektuje pluralitu přístupů a výsledků tvorby, prostřednictvím vlastní interpretace.

Vazba na RVP: 

1. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Znakové systémy výtvarného umění » vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně zvolených kritérií
 
2. gymnaziální vzdělávání » Umění a kultura » Výtvarný obor » Obrazové znakové systémy » pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání

Pomůcky: klubka provázků (4–5)

Čas: 2 vyučovací hodiny

1. Text k hodině: Architektura

Názory na to, co by mělo být cílem architekta a kam by měla architektura směřovat, se během doby vyvíjejí, přesto lze za stále platné zásady považovat tři stěžejní body, které formuloval Vitruvius Pollio a na které se architekt musel ohlížet bez ohledu na dobu vzniku stavby. Za prvé je nutno přihlížet k firmitas, tj. statické pevnosti a stabilitě stavby. Tento bod limitují technické znalosti doby a prostředí vzniku stavby. Druhým bodem je utilitas, tj. praktický cíl stavby, jemuž se nutně musí přizpůsobit. Třetím bodem je pak venustas, tj. estetický cíl, který je zpravidla poplatný estetickým názorům doby vzniku.

Tyto tři body se víceméně projevily na každé stavbě, přesto procento, kterým byl zastoupen jednotlivý z těchto bodů, je velice variabilní.

V současné době se objevuje řada nových požadavků, které souvisí s užitečností stavby. Mezi takové požadavky lze počítat i to, aby následný provoz byl co nejlevnější (nízkoenergetické stavby), a současně ekonomické požadavky na cenu stavby. Dalším požadavkem moderní doby je soulad s ekologickými zásadami.

Cíle po většinu historie byly realizovány jednotlivými uměleckými slohy, které se odrazily i v architektuře. Tyto slohy byly dominantní na velkém území a rozvíjely se relativně dlouhou dobu. Tento trend byl narušen až ve 20. století, kdy přestaly slohy existovat, respektive došlo k jejich překotnému vývoji.

Architektura se tak osamostatnila od ostatního umění, a ačkoli je jím stále ovlivňována, není s ním přímo spojená. Tato nejednotnost vedla k tomu, že už nehovoříme o stylu, ale o architektonické škole, kterou zpravidla ovlivnil jeden či několik významných architektů.

Slovo architektura pochází patrně z řeckého slova architekton, odkud proniklo do latiny a později i ostatních jazyků. Původní význam tohoto slova byl tesař a teprve později se změnil na stavitele stavby a starověký Řím chápal architekta už jako autora návrhu stavby.

Architektura je v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství. Zabývá se jak globálním pohledem na urbanismus, tak pohledem na krajinu. Zajímá ji klasické stavitelství budov i design jednotlivých detailů – zahradní či bytová architektura.

V užším významu slova pak označuje stavbu, která je nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru. Tím vyjadřuje umělecké ztvárnění staveb, jejich styl a způsob, jakým byly postaveny. Architektura je tak chápána jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby.

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Architektura

2. Aktivita:

Nejprve si přečtěte text o architektuře. Pokuste se zamyslet nad těmito otázkami a odpovězte na ně i na základě přečteného textu.

  1. Jak souvisí ohraničení teritoria s architekturou?
  2. Jaká je etymologie slova architektura?
  3. Co je to praktický cíl stavby, co je to estetický cíl?
  4. Na kterých známých stavbách 21. století bychom si tyto cíle mohli demonstrovat?

Po přečtení textu a zodpovězení otázek pokračujeme dále:

Každý z nás potřebuje někdy více místa, někdy méně. Často nevíme, kolik prostoru můžeme vyžadovat.

Ustřihněte si každý tolik provázku, abyste jím ohradili své teritorium, jaké byste v dané místnosti chtěli mít. Kolik provázku budete potřebovat? Vezměte si ho tolik, abyste se ve svém prostoru cítili dobře. Zkoumejte, jaká různá teritoria můžete ohraničit – hranatá, kulatá, nepravidelná. Vyzkoušejte si různé tvary a pak si ve svém prostoru najděte místo, kde se cítíte nejlépe. Po provedené aktivitě si ujasňujeme, že hranice teritorií jsou někdy porušovány ostatními, a někdy je naopak porušujeme jiným.

Zabýváme se otázkami:

  • Kdy dochází k tomu, že někdo pronikne do našeho teritoria?
  • Kdy nás to zlobí? Kdy to snášíme?
  • Kdy sami narušujeme cizí prostor? Jak poznáme, že jsme, nebo nejsme vítáni?
  • Co ještě proniká do našeho osobního prostoru – zvonek, telefon, televize, návštěvy, zvuky z kuchyně, vůně?
  • Jak si svůj prostor můžeme chránit?

Další otázku zkuste odpovědět písemně:

  • Co jste si při daných aktivitách uvědomili?

3. Metodické poznámky:

S architekturou úzce souvisí i psychologický pocit bezpečí, na krátkém cvičení (podle Soni Hermochové) si můžeme ujasnit, co pro nás naše bydlení a náš prostor, který obýváme, znamená, jak vnímáme porušování teritoria a hranic ostatními, co často, mnohdy neuvědoměle, děláme sami…

Žáky seznámíme s proxemikou.

Můžeme si dále povídat o tom, kdo ve třídě narušuje prostor ostatním, komu to vadí, kdo je naopak rád.

4. Reflexe:

V reflexi žáci vyjadřovali velkou spokojenost s ohraničeným prostorem, někomu stačil prostor menší, někdo to vyjádřil slovy: „Měl jsem pocit domova, pocit zázemí, pocit bezpečí a dostatek svobody.“

V této aktivitě se dobře dá propojit učivo ze základů společenských věd (psychologie – sebepoznávání, zázemí, bezpečí), výtvarné výchovy (architektura, jednotlivé slohy, urbanismus, ekologie) a českého jazyka (umím dobře vyjadřovat své pocity, umím o nich mluvit, etymologie slov).

Článek je v těchto kolekcích:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 29. 01. 2018
Zobrazeno: 563krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VACKOVÁ, Hana. Architektura v dějinách umění. Metodický portál: Články [online]. 29. 01. 2018, [cit. 2018-04-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/21493/ARCHITEKTURA-V-DEJINACH-UMENI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 29. 01. 2018 10:51
Příspěvek je sám o sobě obsahově i formálně nenáročný, ale jako první z avizované řady otevírá dvě významná témata. Jedním z nich je prohlubování funkční gramotnosti v klasickém slova smyslu "umět pracovat s textem" v propojení s texty dostupnými na internetu, druhým tématem je architektura, k níž se v rámci výuky výtvarné výchovy studenti dostanou jen zřídka. Jak napovídá tento úvodní příspěvek, autorka přistupuje k tématu architektury opravdu od základů, vhodně spojuje porozumění verbálním označením se základním prožitkem prostoru a jeho vymezení. Bude zajímavé sledovat, jakými cestami v navazujících textech povede žáky k pochopení a citlivému vnímání architektury.