Po úvodním zopakování či probrání počáteční situace v poválečném Německu bude žákům puštěno několikaminutové video z projektu „Slavné dny“ na www.stream.cz o 1. berlínské krizi, které poslouží jako motivační prvek (video č. 1).
Následně bude žákům rozdán text o berlínských krizích (viz příloha č. 1) a příslušná komparativní tabulka 1. a 2. berlínské krize (tab. č. 1), kterou žáci s pomocí textu vyplní. Po následné kontrole tohoto úkolu lze zařadit další video (cca 10 min.), které zobrazuje bezpečnostní prvky Berlínské zdi a popisuje její fungování. (video č. 2).
 |
| https://youtu.be/-1uvEZUk0aY |
Na závěr vyučovací hodiny dostanou žáci druhou komparativní tabulku, která srovnává západní a východní Německo (tab. č. 2). Tuto tabulku s využitím znalostí, poznámek z minulých hodin, učebnice či internetu taktéž vyplní.
Lekci „1. a 2. berlínská krize“ doporučujeme zařadit do výuky dějepisu na gymnáziích. V případě nejčastějšího rozvržení období a hodinových dotací (2 hodiny týdně každý ročník) vychází toto téma na poslední ročník, tj. oktávu u víceletých gymnázií a 4. ročník u čtyřletých gymnázií.
Z hlediska metod je hodina založena na četbě a analýze textu. Text byl vybrán a upraven tak, aby byl přístupný středoškolským žákům, resp. byl použitelný jako vstupní text k dané problematice. K textu je přiložena komparativní tabulka 1. a 2. berlínské krize, jejíž vyplnění má žákům pomoci k zorientování se v textu, výběru klíčových informací, a lze ji použít i místo poznámek/výpisků z hodiny.
Závěrečná komparativní tabulka SRN vs. NDR slouží k celkovému zopakování problematiky rozděleného Německa ve 2. polovině 20. století.
Z osobní zkušenosti vím, že vstupní text nesmí být příliš dlouhý a faktograficky náročný, aby v něm žáci neztratili základní orientaci a nebyli zavaleni řadou přebytečných dat, jmen a jiných faktů.
Vzhledem k poněkud jiné hodinové dotaci dějepisu na našem čtyřletém gymnáziu (3 – 2 – 2 – 0) a k důrazu na moderní dějiny učíme toto téma již na začátku druhého pololetí 3. ročníku.
Žáci mohou pracovat v různě velkých skupinách dle uvážení učitele. Obvykle zadáváme pracovní texty do skupinek po dvou žácích, početnější skupinky nám přijdou pro tento úkol neefektivní.
Většina žáků nemá problém s pochopením textu. Menší problémy se naskytnou jen při vyhledávání příčin a důsledků, tradičně slabého místa části českých žáků. Pro některé žáky může být obtížnější i závěrečná komparativní tabulka východního a západního Německa, a to hlavně z toho důvodu, že současná generace žáků již rozdělené Německo na dva státy nezažila.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
