Etapa tzv. normalizace v dějinách ČSSR

Téma:

Politické vztahy ČSSR a SSSR na počátku 70. let 20. století

Cíl příspěvku:

Žák

• si osvojí nové faktografické poznatky, které dokáže zhodnotit z pohledu důležitosti, srovnat je a analyzovat;
• si uvědomuje výpovědní hodnotu pramenů a dokáže interpretovat obrazové historické prameny, je schopen odhalit jejich manipulaci;
• zhodnotí jednání aktérů politického dění v souvislosti s dobovým kontextem, uvědomuje si souvislosti v národním i mezinárodním kontextu.

Průběh vyučovací hodiny, reflexe a doporučení k výuce:

Během vyučovací hodiny žáci samostatně analyzují fotografie vytvořené pro podporu totalitního režimu. Uvědomují si možnosti fotografií jako propagandistického zdroje informací, ať již z hlediska vlastní faktografie, tak emočního sdělení.

Metodika pro využití pracovních listů

1. krok

Na začátku vyučovací hodiny rozdá učitel žákům pracovní listy (viz příloha č. 1). Zároveň každý z žáků dostane jednu ze tří fotografií z článku Petry Endlerové „Polibky aktérů Pražského jary 1968“^[1], kterou si nalepí do hlavičky svého pracovního listu.

Žáci pracují samostatně. Jejich úkolem je fotografii popsat – identifikovat osoby, jejich postavení a vztahy dle návodu v pracovním listu a najít odpovídající oficiální popisek, který nalepí pod fotografii. (15 minut)

Pozn.: Popisky musí být vystřiženy před hodinou v dostatečném množství. 

2. krok

V druhé části vyučovací hodiny žáci pracují ve skupinách – jednu skupinu vždy tvoří 3 žáci se třemi různými fotografiemi. Zkoumají situace a důvody setkání. Odpovědi zapíší do společného pracovního listu podle otázek (viz příloha č. 2). Je vhodné dojít k zobecnění plynoucí z různých fotografií s podobným motivem. (15 minut).

3. krok

Žáci pracují společně s učitelem. Učitel konfrontuje jednotlivé odpovědi na společné otázky, které by měly vyústit v závěr. (10 minut)

1. Kdo určoval (osoby, instituce) to, jaké budou vztahy mezi ČSSR a SSSR?
2. Jaké byly vztahy mezi ČSSR a SSSR ve sledovaném období? 

Ověření

Ověření výukové lekce proběhlo v roce 2013 v dějepisném semináři, který je určen pro žáky vyššího stupně gymnázia 3. a 4. ročníku.

Vzhledem k tomu, že vyučující a autorka výukového materiálu neměla více možnost učit v semináři, který by umožňoval nadstandardní obsah a metody, proběhl tento typ hodiny ve školní praxi pouze jedenkrát. Vyučovací hodina byla časově velmi napjatá. Je však vhodné všechny aktivity uskutečnit v jedné časové jednotce. Při práci hodně záleželo na tom, jak jsou jednotlivci schopni pracovat s fotografickým sdělením, co dokáží vyčíst, čeho si všímat. Je vhodné, aby učitel procházel mezi lavicemi a směřoval pozornost žáků na zajímavé, důležité detaily.

Při skupinové práci (srovnávání různých a přitom tak stejných fotografií) se již dokázali žáci vzájemně podpořit a formulovat závěry.

3. fáze společné práce s pomocí konkrétních otázek a vedení učitele proběhla z časového hlediska velmi rychle.

Zhodnocení

Vzhledem k časové dotaci vyučovací hodiny je množství uváděné faktografie menší než při jiných použitých metodách, po stránce aktivní účasti žáků byla hodina velmi aktivní. Práci s fotografiemi je vhodné opakovat, aby se žáci naučili pracovat i s jinými zdroji informací, uvědomili si možnosti obrazového materiálu včetně zneužití pro propagandistické účely.

K použitým fotografiím jsem se dostala zásluhou školení s názvem Jak učit o komunismu USTR Praha, kde jsme dostali za úkol didakticky zpracovat tyto fotografie pro žáky. Protože se mi zdálo, že je nezbytné ověřit mnou navrženou metodiku v praxi, ještě v témže roce jsem je využila ve výuce.