Náboženská výchova ve Velké Británii

Výuka náboženství má ve Velké Británii (VB) velmi dlouhou tradici. V roce 1811 zde byla založena první společnost na podporu výuky náboženství v základním vzdělávání (The National Society for Promoting Religious Education), která zavedla náboženskou výuku v celé VB, v roce 1870 pak převzal tuto výuku pod svoji správu stát. Díky narůstající etnické, a v návaznosti na to i náboženské, různorodosti¹ zde byla v roce 1969 založena organizace na podporu vzdělávání ve světových náboženstvích (The Shap Working Party on World Religions in Education), která si klade za cíl podávat co nejpřesnější informace a spolehlivé zdroje pro všechny, kteří se výchovou či studiem náboženství zabývají. Přesto vznikla ucelená podoba toho, jak by měla výuka náboženství vypadat, až v roce 2004, kdy byl vydán první Národní vzdělávací rámec pro výuku náboženství.

Stupně vzdělávání ve VB

Školní výuka pro děti od 3 do 19 let je ve VB rozdělena na předškolní, základní a středoškolské vzdělávání. Předškolní vzdělávání je určeno dětem od 3 do 5 let, základní je pro děti od 5 do 14 let a středoškolské zahrnuje 14 - 19leté. Základní vzdělávání je pak rozděleno do třech stupňů. První stupeň (Key stage 1) zahrnuje děti od 5 do 7 let, druhý (Key Stage 2) děti od 7 do 11 let a třetí (Key Stage 3) děti od 11 do 14 let.

Legislativní ukotvení Náboženské výchovy

Náboženská výchova (NV) je ze zákona povinně vyučována ve všech státních základních školách (pro děti od 5 do 14 let). Povinná není pro předškolní a středoškolské vzdělávání a pro žáky, jejichž rodiče požádali o vyjmutí z výuky. Zákony dále ukládají, že vyučování musí být umožněno všem dětem bez ohledu na sociální původ, kulturu, rasu, náboženství, pohlaví, rozdíly ve schopnostech a handicapy, a to ve věku od 3 do 15 let. Za to, jak bude vypadat náboženská výuka ve školách, zodpovídají místní úřady pro zprostředkování vzdělávání² (Local Education Authorities). Ty pak svolávají školskou radu (Agreed Syllabus Conferences), která se může při tvorbě učebního plánu inspirovat právě výše zmíněným Národním vzdělávacím rámcem pro NV.

Národní vzdělávací rámec pro NV

Přestože je NV ve VB povinná, Národní vzdělávací rámec pro NV má status nezávazného dokumentu, tj. pedagog se může rozhodnout, zda-li podle rámce učit bude či nikoli. Jedná se tedy spíše o jakéhosi průvodce pro všechny, kteří se náboženskou výchovou zabývají.

Nezávazný Národní vzdělávací rámec pro NV sleduje stejné cíle jaké má britské kurikulum pro národní vzdělávání, tj. v průběhu náboženské výchovy by měly být pospolu rozvíjeny znalosti, dovednosti a porozumění. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím:

• Učení o náboženství, které zahrnuje informace a zkoumání povahy náboženství (náboženské učení, přesvědčení, prameny, životní styl, formy vyjádření), dovednost interpretace, analýzy a výkladu - žáci hovoří o vlastních poznatcích, rozvíjí porozumění základním otázkám a etickým problémům.
• Poučení z náboženství, které rozvíjí reflexe a schopnosti žáků; jejich interpretace, hodnocení a aplikace informací, které se o náboženství dozvěděli (otázky vlastní identity, sounáležitosti, účelu, pravdy a závazků).

Rozsah toho studia je dán třemi oblastmi - víra a náboženství, témata, zkušenosti a příležitosti. K představě toho, co všechno mohou uvedené oblasti obsahovat, slouží konkrétní příklad z NV pro 1. stupeň (viz níže). Kromě uvedených kompetencí by měl být v průběhu náboženského vzdělávání rozvíjen rovněž kladný přístup k vlastním vědomostem, názorům a hodnotám ostatních. Dle nezávazného rámce pro NV by neměly být opomenuty zejména následující postoje:

• sebeuvědomění
• respekt k ostatním
• otevřenost
• porozumění a zájem

Dále je NV přínosná v několika obecných cílech komplexního vzdělávání, které si klade za své i britské národní kurikulum:

• podpora duchovního, morálního, sociálního a kulturního rozvoje
• podpora občanství
• podpora osobnostní, sociální a zdravotní výchovy
• podpora klíčových kompetencí (komunikace, využití numerických symbolů, informační technologie, spolupráce, podpora sebevzdělávání a vlastního rozvoje, řešení problémů)
• podpora dalších hledisek kurikula (schopnost uvažování; způsobilost k zacházení s penězi; tvořivost a kultura; výchova k rasové rovnosti a společenské integraci; efektivní přínos k otázkám vědy, medicíny a zdraví; propojení s výchovou k práci a následnému zaměstnání; výchova k trvale udržitelnému rozvoji)

Na konci prvního stupně (Key stage 1, 5 - 7 let) by děti měly:

• prozkoumat zejména křesťanství a jedno z dalších významných náboženství, převyprávět náboženské příběhy, rozpoznat různé náboženské učení a směry a také to, že některá učení jsou si velmi podobná
• rozpoznat význam a smysl náboženských symbolů, příběhů a mluveného slova
• citlivě reagovat na pocity a zkušenosti ostatních, včetně věřících, a jiných lidí, kteří mají jiné hodnoty či odlišné vnímání dobra a zla
• uvědomovat si, že některé otázky, o kterých mohou lidé pochybovat, není jednoduché zodpovědět

Konkrétně rozepsaný příklad náboženské výchovy pro děti od 5 do 7 let (Key stage 1) z nezávazného Národního vzdělávacího programu pro NV:

Na konci druhého stupně by děti měly:

• popsat a vysvětlit učení jednotlivých náboženství, o kterých se učily, a na základě tohoto učení se je snažit porovnat, tj. najít mezi nimi podobnosti a rozdíly
• ukázat, že rozumí tomu, co všechno vyznávání náboženství obsahuje
• ptát se na nejasnosti v otázkách života, morálky a náboženství a současně se je pokoušet zodpovědět, ať už z hlediska zkušeností svých či jiných lidí
• porozumět tomu, proč jsou některé věci považovány za dobré a některé za špatné

Pro třetí stupeň sice nejsou konkrétní cíle uvedeny, ale děti by v zásadě měly rozvíjet své znalosti, dovednosti a postoje, které si osvojily během předchozích dvou stupňů.

Ze vzdělávacích cílů NV je zřejmé, že kromě výuky křesťanství a dalších náboženských nauk zahrnuje rovněž výchovu k tomu, aby dítě porozumělo samo sobě a lidem ve svém okolím, vytvořilo si k sobě a v návaznosti na to i k druhým dobrý postoj, dovedlo spolupracovat, řešit různorodé situace, naučilo se respektovat jiná etnika a chápat jejich kulturu, zvyky a tradice. Pomocí tohoto vzdělávání by se rovněž mělo snadněji předcházet předsudkům, rasismu a jiným formám diskriminace.

V českém vzdělávacím systému se výchova k těmto postojům a hodnotám objevuje hned v několika průřezových tématech, například v Osobnostní a sociální výchově, Multikulturní výchově, Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchově demokratického občana a Environmentální výchově, a to jak na základním, tak i na gymnaziálním stupni.

Komentáře

Přestože rámec propaguje náboženskou výchovu až do 19 let a podporuje vzdělávání v islámu, judaismu, hinduismu, buddhismu a jiných náboženstvích, jsou zde i opoziční hlasy, které tvrdí, že i tak není jeho obsah vyvážený. Důvodem této kritiky, např. ze strany britské Národní sekulární společnosti (National Secular Society), je skutečnost, že se ani slovem nezmiňuje o ateismu, či že za hlavní náboženství je zde považováno křesťanství. Naopak tamější křesťanská komunita je zklamaná, že Národní rámec pro NV není závazný.

¹ Podle údajů z r. 2001 žilo ve VB z více než 60 mil. obyvatel zhruba 71,6 % křesťanů, 2,7 % muslimů, 1 % hinduistů a ostatních (šíité, židovský původ apod.) asi 1 %; nespecifikováno 23,1 %.
² Local education authorities (LEA; Úřady zodpovědné za zprostředkování vzdělávání) mají působnost velkou přibližně jako krajské úřady v ČR.