Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Démonizace jako klíčový aspekt válečného...

Ikona teoreticky

Démonizace jako klíčový aspekt válečného zpravodajství

Ikona odbornost
Autor: Lukáš Pfauser
Anotace: Mezi základní rysy mediálních válečných obsahů patří démonizace, kterou současná mediální teorie považuje za klíčový aspekt v konstruování obrazu nepřítele. Text níže hodlá čtenáře ve srozumitelném duchu seznámit s postupy, kterými vlády využívají média s cílem vyvolat u veřejnosti podporu války. Vhodným příkladem pro vysvětlení daného jevu se ukázaly novodobé konflikty mezi Spojenými státy a Irákem.
Téma příspěvku:Mediální výchova
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Politická kontrola masových médií během ozbrojených střetů
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Historické kořeny pojmu démonizace lze spatřovat již v době druhé světové války, když se Velká Británie pokoušela podkopat neutralitu Američanů, získat tak jejich spojenectví a porazit Německo. Má-li se ale jeden nepustit do historických souvislostí, je třeba říci, že démonizace je součástí konstrukce obrazu nepřítele. Slovy mediálních sociologů, pracuje mediální konstrukce obrazu války s velmi jednoduchým interpretačním schématem či algoritmem stereotypně se opakujících kroků. První etapa: krize; druhá etapa: démonizace vůdce, respektive nepřátelské armády; třetí etapa: zvěrstva.

Účelem fáze první je připravit na válku veřejnost. Ve druhé fázi je následně nutné připsat nepříteli (mocenskému představiteli, resp. jeho armádě) negativní charakteristiky, čehož lze nejlépe dosáhnout zprávami o jeho údajných zvěrstvech.

Pokud bychom měli být konkrétní, obecně se ví, že během války v Perském zálivu sehrály klíčovou roli aktivity americké PR agentury Hill & Knowlton. Společnost si za skoro jedenáct milionů dolarů najal kuvajtský emír a exilové vedení země, aby pomohli přesvědčit Američany, že Kuvajt stojí za jejich oběti. Na úrodnou půdu padly právě snahy PR agentury vykreslit tehdejšího iráckého vůdce (a jeho režim) v tom nejčernějším světle.

Vědecky je obecně přijímán fakt, že aby PR agentura v lidech vypěstovala nenávist k někdejšímu iráckému vůdci Saddámu Husajnovi a slitování k jeho obětem, snažili se komunikační stratégové dát publicitu iráckým zvěrstvům v okupovaném Kuvajtu. Důraz byl kladen na zprávy o iráckých vojácích, kteří údajně zneužívali děti, čímž ožívaly vzpomínky na hrůznou propagandu I. světové války. Co Američany inspirovalo, byl odpor k Saddámu Husajnovi a získaná dychtivost potrestat „řezníka z Bagdádu“.

Vůbec nejznámější taková zpráva popisovala, jak Iráčani při plenění Kuvajtu vyhodili děti z nemocničních inkubátorů. Mediální sdělení vyšlo nejprve v deníku Daily Telegraph. Jednalo se ovšem o nepotvrzenou informaci, protože neexistovaly žádné důkazy (televizní záběry, rozhovory), a věrohodnost příběhu proto nebyla vysoká. Vše změnila agentura Hill & Knowlton, která se postarala, aby svědectví o události emotivně vyprávěla americkému senátnímu výboru pro lidská práva patnáctiletá dívka (známá jako Nayirah).

Dokonce organizace Amnesty International uvedla ve zprávě týkající se porušování lidských práv v Kuvajtu, že tímto způsobem zemřelo více než tři sta dětí, čímž dala celé zprávě punc důvěryhodnosti. Zpráva o inkubátorech a dětech se stala jedním z klíčů pro připodobnění Saddáma Husajna k Hitlerovi. Je ovšem silně diskutabilní, zda se vůbec sdělení zakládalo na pravdě.

Dostupné vědecké zdroje píší o tom, že třebaže irácký režim lidská práva v Kuvajtu nepochybně porušoval, bylo vzhledem k iráckému uzavření hranic nesmírně obtížné to dokázat. Lidé, kteří se pokoušeli věrohodnost zprávy zjistit přímo na místě, nenašli přímý a nevyvratitelný důkaz. Právě takovéto zprávy ale pomohly Američany mobilizovat k válce. Dokonce i ti, kteří si válku rozhodně nepřáli, ji nakonec začali vnímat jako nevyhnutelnou.

Démonizování iráckého vůdce

Odborná literatura hovoří rovněž o démonizování iráckého vůdce a jeho blízkých spolupracovníků. Démonizace měla získat podporu války u veřejnosti. Irácký prezident, to byl prizmatem médií typický ničema – s hustým knírem a kloboukem. Nejdůležitější součástí uvedené konstrukce byla představa, že zosobňuje přímou hrozbu pro bezpečnost západního světa – a to jak prostřednictvím zbraní hromadného ničení, tak úzkými vazbami na dnes již zemřelého údajného vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina. Pokud měl být tento obraz věrohodný, musel se ze Saddáma Husajna udělat člověk, který je doopravdy schopen všeho.

O iráckém vůdci se hovořilo mimo jiné jako o novém Hitlerovi. Britská kancelář při Ministerstvu zahraničních věcí vytvořila rozsáhlou zprávu podrobně rozebírající diktátorovy  činy (převážně středověké praktiky mučení včetně sexuálního zneužívání a koupelí v kyselině). Novináři se mohli s touto zprávou seznámit na tiskové konferenci, kde jim bylo zároveň promítnuto video, na němž bylo ukázáno bití a mučení vězňů a známý útok plynem na kurdskou vesnici. V průběhu celé války se neustále simulovalo, že jsou objeveny zbraně hromadného ničení. Faktické důkazy, že Irák těmito systémy disponoval, byly ovšem velmi mlhavé. Ve zprávách se například uvádělo, že americké a britské jednotky objevily v horách důkaz, že existovaly potenciální přípravy biologického útoku.

Citace a použitá literatura:
[1] - CARRUTHERS, S. The Media at War. London : Macmillan Press, 2000.  
[2] - O’SHAUGHNESSY, Nicolas. Politics and Propaganda: Weapons of Mass Seduction. Manchester : Manchester University Press, 2004.  
[3] - VOLEK, Jaromír. Média v omezené válce: Simulovaný konflikt v Perském zálivu. Brno : Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS, 2002.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 15. 11. 2011
Zobrazeno: 2885krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PFAUSER, Lukáš. Démonizace jako klíčový aspekt válečného zpravodajství . Metodický portál: Články [online]. 15. 11. 2011, [cit. 2020-05-28]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/14107/DEMONIZACE-JAKO-KLICOVY-ASPEKT-VALECNEHO-ZPRAVODAJSTVI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 15. 11. 2011 11:50
Článek předkládá čtenáři informace o působení PR agentur, které měly zásadní vliv na vytváření mediálního obrazu Saddáma Hussajna před válkou v Perském zálivu. Představuje aktuální příspěvek k jedné ze základních teorií mediálních studií, agenda-setting.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.