Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Učební plán, učební osnovy

Ikona informativni

Učební plán, učební osnovy

Autor: VUP Praha
Anotace: Časté dotazy - Učební plán, učební osnovy.
Klíčová slova: učební osnovy, Učební plán
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Konzultační centrum
Potřebujete pomoci s tvorbou svého školního vzdělávacího programu?


Jak bude řešena časová dotace pro sportovní gymnázia? Současný počet disponibilních hodin je nedostačující.
Gymnázia se sportovní přípravou jsou samostatným oborem vzdělání a je pro něj vytvořen samostatný RVP – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP). RVP GSP je v zásadě obsahově totožný s RVP G, obsahuje specifická organizační ustanovení upravující vzdělávání na sportovních gymnáziích a nový vzdělávací obor Sportovní trénink.

Jak začít se sestavováním učebního plánu?
Při sestavován učebního plánu je vhodné vycházet ze současného učebního plánu, zamyslet se nad vizí školy, nad její profilací. Pokud škola do svého stávajícího učebního plánu profilaci promítá, nemá smysl jej radikálně měnit za každou cenu. Smyslem ŠVP není „překopat“ dobrý program školy, ale zamyslet se při jeho tvorbě nad jeho možným vylepšením. RVP G navíc skýtá určitou volnost při tvorbě učebního plánu, která nebyla podle dosavadních učebních dokumentů možná. Škola může těchto možností v maximální míře využít.

Jak přesně rozumět počtu hodin uvedených v rámcovém učebním plánu?
Rámcový učební plán vymezuje celkovou minimální časovou dotaci pro vzdělávací oblasti (případně obory) ve čtyřletém vzdělávacím programu a na vyšším stupni osmiletého gymnázia. Škola při sestavování školního učebního plánu vytváří vyučovací předměty, kterým přiřazuje časovou dotaci podle toho, z jakých vzdělávacích oblastí (oborů) předmět vznikl. V případě, že chce škola časovou dotaci předmětu posílit, například z toho důvodu, že do předmětu zařadila průřezové téma, vytvořila z jednoho oboru více předmětů, rozšiřuje jiným způsobem vzdělávací obsah apod., čerpá časovou dotaci z disponibilní časové dotace.

Jaký význam mají v učebním plánu šipky u oborů Člověk a svět práce nebo Výchova ke zdraví? Mají tyto obory nulovou časovou dotaci?
U těchto oborů se předpokládá, že je bude každá škola realizovat jiným způsobem, podle toho, jaké má podmínky, s jakými žáky pracuje apod. Některá škola vytvoří samostatný předmět, jinde dojde k integraci vzdělávacího obsahu do jiných předmětů, některý z oborů se může realizovat formou kurzu apod. Proto není stanovena povinná časová dotace . Šipky pak naznačují období, po které je možné obor realizovat (není přesně určeno, v jakém ročníku musí být vzdělávací obsah oboru zařazen, záleží na volbě školy).Časová dotace není v RVP pevně stanovená, ale jejich vzdělávací obsah musí být realizován. Je na pedagogickém sboru, jakým způsobem – vytvoření předmětu, integrace do jiných předmětů, exkurze, projekty apod. Je třeba si uvědomit, že spolu se vzdělávacím obsahem musí jít ruku v ruce příslušná časová dotace čerpaná z disponibilních hodin.

Jaký je význam poznámek k učebnímu plánu?
Poznámky informují o tom, z jakých vzdělávacích oborů byly vytvořeny jednotlivé předměty (zejména pokud mají jiný název než vzdělávací obory v RVP), případně o zařazení průřezových témat. Podrobněji informují také o zařazených kurzech a projektech.

Jak lze využít disponibilní časovou dotaci a kdo o tomto využití rozhoduje?
Disponibilní časová dotace je určena pro realizaci průřezových témat, pro posílení časové dotace jednotlivých předmětů (tím pomáhá vytvořit profilaci školy), pro zavedení nových nebo volitelných předmětů. O využití disponibilní časové dotace se rozhoduje při tvorbě ŠVP –v ideálním případě je to výsledek diskuse na škole. Za podobu učebního plánu je v konečné fázi zodpovědný ředitel školy.

Kdo rozhoduje o schválení či neschválení vzdělávacího obsahu, počtu hodin apod. v ŠVP?
ŠVP nikdo neschvaluje. Při jeho tvorbě je nutné respektovat pravidla uvedená v RVP (minimální časová dotace, očekávané výstupy, učivo). Je třeba mít na zřeteli, že vzdělávací obsah RVP představuje minimum, které je pak v ŠVP rozšířeno podle zaměření školy a profilu absolventa. Pak je za jeho obsah plně zodpovědný ředitel školy.

Jaký je vlastně význam vzdělávacích oblastí a oborů? Jakou mají souvislost s vyučovacími předměty?
Vzdělávací oblasti mají pomocnou funkci. Mají zdůraznit mezioborové souvislosti jednotlivých vzdělávacích oborů. Vzdělávací oblast je tedy tvořena obsahově blízkými vzdělávacími obory, ze kterých škola vytváří své předměty. Může tedy docházet k přeskupení vzdělávacího obsahu podle potřeb školy. I vzdělávací obsah v každém oboru je uspořádán do tematických celků. Toto členění škola respektovat nemusí, může s nimi pracovat podle svých potřeb.

Proč je některým oborům v RVP přidělena nízká časová dotace?
Počet hodin uvedených v RVP k jednotlivým vzdělávacím oblastem/oborům představuje jejich minimální časovou dotaci. RVP u většiny oblastí/oborů nehovoří o tom, jakým způsobem mají být hodiny předmětům přiděleny. Podle pravidel uvedených v RVP je toto rozdělení plně v kompetenci školy. Je na řediteli, zda danou oblast/obor hodinově posílí z disponibilní časové dotace. Toto posílení by mělo být podloženo požadavkem vyučujících na základě jejich diskuzí v pedagogickém sboru a předmětových komisích, na základě profilace školy, profilu absolventa apod.

Umožní ŠVP, resp. RVP distribuci učiva do ročníků podle potřeb dané školy?
Ano, při dodržení logické výstavby oborů a časové posloupnosti výuky jednotlivých tematických celků nechává RVP pro školu naprostou volnost při rozdělování učiva do ročníků. Toto rozdělení v ŠVP je pak pro školu závazné. Je třeba si uvědomit, že ŠVP není žádné dogma. Pokud se v průběhu výuky ukáží nějaké nedostatky v ŠVP, lze jej změnit, pokud to nenaruší započatou vzdělávací cestu žáka. Každá změna musí být v ŠVP uvedena a zdokumentována (datum změny, podpis ředitele, razítko školy).

Jak formálně začlenit do ŠVP problematiku výuky průřezových témat? Jakou formu zápisu zvolit přímo v dokumentu (tabulka, text apod.)?
Průřezová témata lze do výuky zařadit několika způsoby. Lze vytvořit samostatný předmět, integrovat vzdělávací obsah do jednoho nebo více předmětů, zařadit různé kurzy apod.
Formálně je v ŠVP tato část uvedena na dvou místech – v Charakteristice ŠVP a v Učebních osnovách. Informaci o začlenění průřezových témat lze do Charakteristiky školy zapsat různě – buď jako ucelený text, nebo formou tabulky, která obsahuje přehled tematických okruhů jednotlivých průřezových témat, realizaci průřezového tématu a ročník, do kterého byl tematický okruh začleněn. V učebních osnovách je nutné uvést, které průřezové téma bylo začleněno (v charakteristice předmětu) a rozpracovat průřezová témata do vzdělávacího obsahu. Ukázky zpracování lze najít na Metodickém portále – rvp.cz.

Jak je v ŠVP formálně řešeno využití disponibilní časové dotace?
O využití disponibilní časové dotace nemusí být v ŠVP nikde výslovná informace, postačí, pokud má škola přehled, jak ji využila.

Je nutné vyučovat vzdělávací obory z jedné vzdělávací oblasti jako jeden (integrovaný) předmět nebo se na škole mají vyučovat odděleně?
Vzdělávací oblasti mají v RVP pomocnou funkci. Smyslem vzdělávacích oblastí je podpora mezioborového přístupu k výuce. To znamená zdůraznit, jaké paralely a souvislosti existují mezi poznatky jednotlivých oborů a nabízet takový přístup i samotným učitelům při zachování samostatnosti jednotlivých předmětů. Umožňují těm, kteří o to mají zájem, vytvářet z jednotlivých oborů smysluplné integrované celky. Nikomu však tento způsob výuky nevnucují. V žádném případě není nutné vytvářet integrované předměty z oborů v jedné vzdělávací oblasti. O případné integraci rozhoduje vždy škola podle svých záměrů a podmínek.

Jak je z hlediska časové dotace předmětu řešeno začlenění průřezových témat a přesahy a vazby na jiné předměty?
Pokud jsou do vyučovacích předmětů integrovány tematické okruhy průřezových témat nebo vzdělávací obsah dalších oborů (zejména ICT, Geologie, Člověk a svět práce a Výchova ke zdraví) musí jít časová dotace „za vzdělávacím obsahem“. Je na pedagogickém sboru a řediteli školy, o kolik je časová dotace navýšena.

Jaké je postavení volitelných předmětů v učebním plánu?
Ve školním učebním plánu je potřeba uvést, kolik volitelných předmětů a s jakou dotací škola v určitém ročníku nabízí (např. označit je jako Volitelný předmět 1 apod.). Není nutné uvádět jejich konkrétní názvy, protože se jejich nabídka může podle zájmu žáků každoročně měnit. Konkretizaci jednotlivých volitelných předmětů může škola řešit až v příloze k ŠVP, kterou každý rok aktualizuje (zde uvede učební osnovy předmětu).

Jak zapracovat do učebního plánu projekty, kurzy apod., kterým je přiřazena konkrétní časová dotace?
Lze postupovat následujícím způsobem:

  • určit počty hodin pro jednotlivé předměty za celé období školního roku,
  • určit počty hodin pro jednotlivé předměty v rámci kurzů,
  • dopočítat průměrný počet hodin pro daný předmět v rámci zbývajících vyučovacích týdnů.

Bližší informace najdete v Manuálu pro tvorbu ŠVP na gymnáziích (vyjde v průběhu roku 2007).

Jaká je struktura zápisu osnov jednotlivých vyučovacích předmětů v ŠVP?
Podrobné informace najdete na Metodickém portálu v sekci Struktura ŠVP.

Jak řešit tvorbu učebních osnov volitelných, případně nepovinných předmětů?
Vzdělávací obsah a osnovy volitelných (nepovinných) předmětů jsou plně v kompetenci školy. Zpracované osnovy musí respektovat strukturu danou RVP (název, charakteristika, osnovy). Vzhledem k tomu, že může být nabídka školy každý rok jiná, je vhodné zařadit učební osnovy například do přílohy ŠVP, kterou lze každý rok snadno obměnit.

Lze nabízet ve třetím a čtvrtém ročníku takové volitelné předměty, aby se někteří absolventi profilovali humanitně a jiní přírodovědně?
Při zachování pravidel stanovených v RUP lze žákům nabídnout volitelné předměty, které vedou k profilaci jak humanitní, tak přírodovědné.

Jakým způsobem se tvoří osnovy volitelných předmětů?
Obsah a realizace volitelných předmětů je v kompetenci školy, forma v ŠVP musí mít všechny náležitosti jako ostatní vyučovací předměty (charakteristika předmětu, výchovné a vzdělávací strategie, tabelace osnov atd.). Je vhodné, aby byly volitelné předměty v učebním plánu označeny Volitelný předmět 1, Volitelný předmět 2 atd., neboť jejich nabídka se může každoročně měnit.

Kolik hodin z časové dotace vzdělávací oblasti Člověk a příroda je škola povinna věnovat předmětu biologie?
Časová dotace u jednotlivých vzdělávacích oblastí není explicitně věnována jednotlivým oborům. Je v kompetenci školy, jaké předměty ze vzdělávacích oborů vytvoří a jakou jim přidělí hodinovou dotaci. Při sestavování UP je nutné mít na zřeteli vzdělávací obsah vzhledem k hodinové dotaci.

V RVP G, v části Rámcový učební plán (str. 82) se uvádí, že průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden je stanoven na 53. Znamená to, že musíme ve škole zajistit takto vysoký počet dělených hodin?
Tento údaj je v RVP G uveden jako závazná informace pro normativní financování škol zřizovatelem. Znamená to, že škola může dělit až do výše 53 hodin v ročníku (pro učitele, tzv. „učitelohodin“). Na toto dělení musí škole podle zákona kraj poskytnout finanční prostředky. Škola ovšem nemá povinnost dělit hodiny v tomto maximálním rozpětí, postupuje podle své situace – počet žáků ve třídě, personální zajištění výuky apod.

Je nutné v ŠVP pro vyšší ročníky rozepisovat volitelné předměty - tedy semináře? Mám na mysli tabulku - očekávané výstupy, průřezová témata apod. Nebo stačí jen semináře zmínit a nerozepisovat? Seminářů máme hodně a nedovedu si představit všechny dopodrobna rozepisovat.
Volitelné předměty (semináře) musí být zmíněny v poznámkách k učebnímu plánu (viz Manuál, str. 97, často kladené dotazy). Vzhledem k tomu, že na většině škol je volitelná nabídka široká, zmiňuje se v učebním plánu pouze např. formou Volitelný předmět 1, Volitelný předmět 2... Konkretizace jednotlivých povinně volitelných předmětů může škola řešit jako přílohu ke školnímu vzdělávacímu programu, kterou každý rok aktualizuje podle nabídky. Struktura osnov je pak stejná jako u předmětů povinných. Není ovšem nutné mít osnovy "sepsané" hned, můžete je vypracovávat postupně podle aktuální vzdělávací nabídky ve školním roce.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 25. 04. 2007
Zobrazeno: 19026krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PRAHA, VUP. Učební plán, učební osnovy. Metodický portál: Články [online]. 25. 04. 2007, [cit. 2020-05-28]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/1306/UCEBNI-PLAN-UCEBNI-OSNOVY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.