Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Tvorba učebních osnov a realizace vzdělávacího...

Ikona teoreticky

Tvorba učebních osnov a realizace vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru na základních školách a gymnáziích

Ikona odbornost
Autor: Markéta Pastorová
Anotace: Jaké změny přinesla kurikulární reforma do výtvarného oboru - zmapování pozitivní i negativních přínosů.
Obor příspěvku:Výtvarný obor
Klíčová slova: výtvarná výchova, pilotní školy, umění a kultura

Zásadní změnou, kterou přinesla kurikulární reforma do systému vzdělávání, je to, že si školy podle rámcových vzdělávacích programů - školských dokumentů na státní úrovni - budou vytvářet své vlastní školní vzdělávací programy a tedy i učební učebních osnovy pro jednotlivé vyučovací předměty.

Pro výtvarný obor se staly rámcové vzdělávací programy příležitostí nově definovat teoreticky zakotvený rámec obsahu výtvarného oboru v souladu se současnými poznatky společenských a přírodních věd a proměn současného umění, včetně aplikací nových technologií.

Na výtvarného pedagoga jsou tak kladeny zcela nové nároky a zodpovědnost nejen za tvůrčí práci s žáky, ale i za další směřování oboru.

Rozpracování vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy z RVP ZV do podoby učebních osnov pro školní vzdělávací programy bylo pro obor i oblast Umění a kultura klíčovým momentem. Pro další osud oboru bylo zapotřebí, aby učitelé nově koncipovaný obsah přijali, pochopili jej a rozpracovali do podoby učebních osnov.

Výtvarná výchova v tomto ohledu má situaci daleko složitější, než tomu je u ostatních vyučovacích předmětů (včetně hudební i dramatické výchovy), neboť se jedná o vzdělávací obor, který zcela nově člení a pojmenovává učivo1 a navíc cíleně pracuje se subjektivitou žáka, jeho smyslovou citlivostí, možnostmi ověřovat výsledky své tvorby v komunikačním procesu, zúročovat vlastní zkušeností a svůj tvůrčí potenciál.

To od učitele oboru Výtvarná výchova vyžaduje a bude i nadále vyžadovat daleko více, než od učitelů ostatních předmětů, promýšlet nejen vhodný výběr učiva k dosažení dílčích výstupů, ale nalézt a navíc podle požadované struktury2 do podoby školního dokumentu vhodně zpracovat celý "systém zprostředkování", který zahrnuje jak učící se subjekt, tak učivo, osobnost učitele (učitelovo pojetí výtvarného oboru), i zohlednit situace, ve kterých vyučování probíhá3. Zpracování učebních osnov je právě pro specifičnost systému zprostředkování výtvarného oboru pro učitele velmi obtížné.

To, co obor v podobě dokumentu nemohl učitelům nabídnout, a to, co by bylo důležité pro "převedení" systému vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy z RVP ZV do podoby "živých/realizovatelných učebních osnov" udělat, je pojmenovat etapy tvůrčího procesu a nabídnout metody, kterými učitel žákovi tyto jednotlivé etapy (skrze libovolná témata) zprostředkuje a naučí ho tak mít proces vlastní tvorby pod kontrolou. Ani to však není cílem, ale východiskem proto, aby pomohl žákovi nalézat vhodné prostředky a metody pro jeho další tvůrčí rozvoj a citlivější reflexi sebe sama v proměňujícím se světě.

Ze zkušeností získaných z práce 16 pilotních škol a z analýz učebních osnov je možné konstatovat, že tak, jak je Výtvarná výchova v rámci oblasti Umění a kultura v RVP ZV nastavena, zakládá systém, podle kterého je možné rozpracovat vzdělávací obsah do podoby učebních osnov, definovat dílčí výstupy pro jednotlivé ročníky či delší časová období a nabídnout učivo (pro jednotlivé ročníky či delší časová období), které dosažení dílčích výstupů umožňuje. Navíc je zde možnost zvolit vhodné (na zájmu žáků a výběru učitele ponechané4) náměty (témata), které mohou pomoci uspořádat učivo z hlediska "motivačního náboje" do širších celků či závažnějších projektů.

Výsledky práce pilotních škol byly velmi přínosné a zakládají možnost dalšího uvažování nad oborem i hledání jeho zcela nového významu a postavení ve škole.5

Pozitivní zjištění z analýzy učebních osnov PŠ:

  • snaha o systém a gradaci učiva i výstupů podle obsahových domén;
  • pochopení návaznosti koncepce oboru pro základní školy a gymnázia;
  • větší pestrost prostředků, reagování na vizuální kulturu;
  • vědomý důraz na rozvíjení individuálních zájmů a zkušeností;
  • zájem o výtvarné umění včetně současného;
  • vazby na jiné druhy umění, nejen na mezipředmětové vztahy;
  • uplatnit výsledky tvorby jako součást portfolia a prezentace školy;
  • využívat různé informační a inspirační zdroje;
  • hledat vazby na kulturní a historické dědictví regionu;
  • využívat edukační nabídky muzeí a galerií.

Negativní zjištění z analýz učebních osnov PŠ

Zde je zapotřebí zdůraznit, že tato zjištění je vhodné brát jako podněty pro přípravu budoucích učitelů Výtvarné výchovy, jako východiska pro koncipování obsahu dalšího vzdělávání učitelů a jako témata, na která je vhodné zaměřit pozornost oborové diskuse:

  • vyskytují se ne zcela vhodné, respektive povrchní mezipředmětové přesahy;
  • opomíjí se v rozpracování učiva "Ověřování komunikačních účinků";
  • vlastní tvorba, vnímání a interpretace jsou stále vnímány příliš odděleně;
  • dochází k záměně námětů a učiva, vyskytují se nepřesnosti v užívání odborných pojmů;
  • výjimečně bývá posílena hodinová dotace;
  • nabídka volitelných předmětů rozšiřuje učivo jiných oblastí, než je oblast Umění a kultura.

Přetrvávající problémy vycházející z rozhovorů a konzultací s učiteli VV na ZŠ i gymnáziích:

  • důraz je kladen na výchovu a "výcvik dovedností", nikoliv na způsob myšlení, tvůrčí proces a poznání;
  • podceňuje se mezioborová diskuse a význam argumentace pro přínos oboru k poznání;
  • tvůrčí práce učitelů výtvarné výchovy není dostatečně oceňována;
  • učitelé nemají zájem metodicky zpracovat a prezentovat výstupy vlastní tvůrčí práce;
  • nejsou dostatečně využívány možnosti prezentovat obor na oficiálních vzdělávacích portálech;
  • komunikace mezi teorií a praxí není optimální.
Shrnutí pilotního ověřování

Výtvarný obor v Rámcových vzdělávacích programech pro základní a gymnaziální vzdělávání učitelům umožňuje:

  • vycházet z aktuálních zkušeností žáků, rozvíjet je a obohacovat;
  • přistupovat k tvorbě jako k experimentální praxi, kdy postupy, metody a technologie se postupně objevují, obnovují, ověřují a zdokonalují;
  • nesvazovat žáky názorem autorit a poskytnout příležitost a různorodé zdroje pro jeho utváření;
  • reflektovat vizuální svět reprezentovaný jak současnou uměleckou tvorbou, tak běžnou produkcí, včetně produkce, jejíž význam je generačně podmíněn;
  • propojovat vlastní tvorbu žáků s vnímáním a interpretací a motivovat je pro osobní angažovanost a účast ve všech rovinách tvůrčího a uměleckého procesu;
  • uplatňovat různorodé prostředky výtvarného oboru pro poznávání principů komunikace ve společnosti a poznávání své vlastní pozice v ní.

Pro tvorbu a realizaci Školních vzdělávacích programů jsou pro výtvarného pedagoga vytvořeny předpoklady proto, aby mohl a měl:

  • spoluutvářet vzdělávací obsah a být zodpovědný za kvalitu jeho realizace;
  • společně s žáky se účastnit tvůrčího procesu, a to od prvotních úvah, přes hledání variant řešení, až po prezentaci výstupů a jejich zapojení do komunikace;
  • vycházet vstříc individuálním potřebám a zájmům žákům a seznámit je s co nejširší škálou prostředků, a to od tradičních (kresba, malba, prostorová tvorba) až po nová média (digitální obraz, grafické programy, animace, video, interaktivní programy);
  • pomáhat žákům mapovat a systematizovat jednotlivé etapy tvůrčí práce tak, aby si byli schopni uvědomovat svůj vývoj a pokroky i individuální přístup k tématu;
  • systematicky začlenit a pro realizaci vzdělávacího obsahu využívat nabídku programů muzeí a galerií.

Etapa, kterou má výtvarný obor a jeho úspěšná realizace teprve před sebou:

  • Učební osnovy výtvarné výchovy zpracované pro školní vzdělávací programy by měly poskytnout cenný materiál pro hlubší analýzu vzdělávacích obsahů a pro další vývoj oboru.
  • Je třeba systematického monitorování a vyhodnocování výuky výtvarné výchovy alespoň u vybraného vzorku základních škol a gymnázií v počátku realizace kurikulární reformy.
  • Poskytnout metodickou podporu a odbornou pomoc učitelům při zpracování metodických materiálů.
  • Příklady realizovaných lekcí by se měly stát východiskem nejen pro práci dalších výtvarných pedagogů, ale i důležitým materiálem pro oborovou diskusi, a to i v mezinárodním kontextu.
  • Metodicky zpracované realizované lekce by měly sloužit jako příklady modifikace vzdělávacího obsahu i jako podklady pro hledání dalších aktuálních otázek výtvarné výchovy a jako témata pro kontinuální dialog teorie a praxe.

1 Pastorová, M.: Pojetí Výtvarné výchovy v rámci vzdělávací oblasti Umění a kultura, dostupné na: www.rvp.cz/clanek/247/43.
2 Pro tvorbu učebních osnov doporučujeme podrobně se seznámit s textem Manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů www.rvp.cz/sekce/65.
3 Štech, S.: Psychodidaktika jako obrat k tématu činného vyučování. In Pedagogika, 2004, roč. 54, č. 1, s. 60.
4 Obor více umožňuje hledat témata aktuální pro současné výtvarné umění. To však od učitele vyžaduje orientovat se v současném dění, zajímat se něj a být schopen je zprostředkovat žákům. Inspirativní jsou v tomto ohledu texty zejména Šimona Brejchy, Simony Svatošové a metodicky zpracované vzdělávací programy galerií (Škaloudová, Šobáň, Fremlová ) na Metodickém portálu (www.rvp.cz/sekce/249, www.rvp.cz/sekce/248).
5 Bude však trvat ještě nějakou dobu, než se VV přestane vnímat převážně jako "relaxační předmět" s převažujícím výchovným posláním a stane se i pro veřejnost, a to nejen rodičovskou, plnohodnotným vzdělávacím oborem.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 04. 2007
Zobrazeno: 8108krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PASTOROVÁ, Markéta. Tvorba učebních osnov a realizace vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru na základních školách a gymnáziích. Metodický portál: Články [online]. 17. 04. 2007, [cit. 2019-10-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/1282/TVORBA-UCEBNICH-OSNOV-A-REALIZACE-VZDELAVACIHO-OBSAHU-VYTVARNEHO-OBORU-NA-ZAKLADNICH-SKOLACH-A-GYMNAZIICH.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.