Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Vytvoř vlastní návod na origami
Odborný článek

Vytvoř vlastní návod na origami

24. 2. 2011 Základní vzdělávání
Autor
Milan Prikner

Anotace

Složte si s žáky origami „beating heart“, nechte je vytvořit vlastní návod ke složení a společně prodiskutujte, jaké obtíže museli překonávat a jak se s nimi vyrovnali.

Cíl

Oborový cíl:

  • Žák vytvoří vlastní návod ke složení origami s ohledem na jednoznačnost popsaných kroků.
  • Žák črtá/rýsuje rovinné útvary vzniklé překládáním papíru.

OSV cíl:

  • Žák reflektuje svoji práci na domácím úkolu z hlediska přípravy, plánování a dodržování tohoto plánu.

Úvod

Origami je staré japonské umění skládání papíru. Klasické origami se skládají ze čtvercového papíru pouhým přehýbáním. Každý list papíru v sobě skrývá nevyčerpatelný počet různých tvarů, zvířat, květin.

V současné době je na internetu dostupné nepřeberné množství grafických návodů a na serveru YouTube lze nalézt i mnoho videonávodů (více také na stránkách České origami společnosti).

Ve škole mohou žáci pomocí origami rozvíjet např. svou jemnou motoriku. Origami může také sloužit jako nástroj pro řešení různých geometrických úloh. Origami jistě také v sobě nese velký motivační potenciál k práci v hodině.

Tato výuková aktivita se věnuje nejen skládání origami, ale hlavně vytvoření vlastního návodu k němu. Při této aktivitě se rozvíjí dovednost črtat/rýsovat modely rovinných útvarů. Tyto útvary jsou také často poskládány přes sebe, což pochopitelně ztěžuje toto znázorňování. Často je třeba zaznamenat určitý pohyb při překládání. To staví žáky před problém, jak takové překládání znázornit, aby i ostatní pochopili, jak postupovat.

Při přípravě této aktivity byla pro mě velmi cenná doporučení ke správné učitelově demonstraci skládání origami a informace o možných úskalích, která s sebou origami přináší, tak jak je uvádí Jana Boháčová ve své diplomové práci na s. 82–83. Tyto informace jistě přispěly ke kvalitnější přípravě na vyučovací hodinu.

Jana Boháčová na straně 20–21 také analyzuje motivační aspekt origami. Uvádí, že origami nese prvky novosti, překvapivosti, problémovosti, neurčitosti, neobvyklosti a tak zvyšuje vnitřní motivaci žáků.

Boháčová dále považuje při zařazení origami do výuky za důležité, aby žáci svá zjištění při skládání zaznamenávali. Uvádí, že tuto zásadu v hodinách, které si pro účely diplomové práce připravila, výrazně zanedbala a práce se třídou se stala neorganizovanou. To mě právě inspirovalo k nápadu na vytváření žákovských návodů.

Skládání origami

Skládat origami „beating heart“ se žáci naučí v hodině matematiky. Skládání probíhá v počítačové učebně, kde má každá dvojice žáků k dispozici jeden počítač. Jako motivační řeč lze použít informace uvedené výše.

Dnes se naučíme společně skládat origami, které třeba poté můžete dát svým blízkým jako originální dárek. A takto toto origami vypadá. Je třeba, abyste dávali pozor na to, jak při skládání postupujeme, protože pak budete doma vytvářet vlastní návod na složení tohoto origami.

Na serveru YouTube si žáci najdou videonávod ke složení origami, aby měli možnost sami podle tohoto návodu skládat. Mají také možnost složit origami za pomoci učitelových instrukcí a promítání návodu pomocí dataprojektoru.

Zadání domácího úkolu

Vytvoření vlastního návodu dostanou žáci za domácí úkol. Zadání zní úplně jednoduše:

Vytvoř k origami, které jsme dnes složili, návod, podle kterého ho jiný člověk dokáže složit. Není tedy určené, jak má návod vypadat. Jediná podmínka je, aby to opět nebylo video.

Zadání domácího úkolu je záměrně neurčité, aby podpořilo různorodost žákovských řešení. Většina z žáků vlastně nikdy neviděla žádný návod. Je tedy zajímavé, jak si žáci sami s tímto problémem poradí.

Při vytváření návodu sleduj hlavně to, jak vnímáš náročnost úkolu, na jaké obtíže narazíš a jak se ti je daří překonávat.

Vypracování domácího úkolu

Doma mají žáci k dispozici videonávod na serveru YouTube, odkaz na video mají žáci k dispozici také na jim známém blogu. V případě, že si žák potřebuje připomenout určité kroky, má příležitost se k němu opakovaně vracet. Na vypracování úkolu mají žáci více než 2 týdny. Při realizaci této výukové aktivity byl úkol zadán týden před vánočními prázdninami a termín odevzdání v 1. lednovém týdnu. Žáci se tak mohli sami rozhodnout, kdy úkol v průběhu 3 týdnů vypracují. To, kdy se do úkolu pustili, jestli ho odkládali a proč, se stalo předmětem následné reflexe.

Reflexe

Pomineme-li skládačky, jako je třeba vlašťovka, lodička apod., bylo to pro většinu žáků úplně první setkání s origami. Žáci tak byli postaveni před poměrně nelehký úkol, kdy se museli vyrovnat s poměrně velkým množstvím obtíží. Za pomoci reflexe této činnosti si mohli uvědomit, jaké strategie řešení byly účinné, jak se vyrovnávat s problémy při řešení praktické činnosti, jak takovou činnost lépe naplánovat…

Reflexe probíhala na dvou úrovních. Nejdříve žáci, kteří odevzdali úkol, vyplnili online dotazník, který zjišťoval jejich postoje k tomuto úkolu a průběh tvorby návodů. Některé otázky vedly žáky k zamyšlení a zrevidování jejich pracovního postupu a přínosu celé aktivity.

Druhá fáze reflexe probíhala v celé třídě. Žákům byly představeny jejich odpovědi a poté jim byl poskytnut prostor pro jejich další připomínky, doplnění. Následovaly doplňující otázky, které vyplynuly z vyplněných dotazníků.

Žákovské práce a data získaná v dotaznících byly podkladem k minivýzkumu, který jsem zpracovával v rámci svého studia na PedF UK na katedře matematiky v semináři výzkum v didaktice matematiky pod vedením J. Novotné. Shrnuté výsledky tohoto minivýzkumu jsou uvedeny v kapitole 7.5.7.

Poznámka k reflexi

Původní záměr byl reflektovat, jak žáci postupovali při tvorbě návodu a jak se vyrovnávali s obtížemi, na které narazili, jak např. překonávali lenost, nebo jaký vliv mělo na jejich postoj k úkolu to, že je bavil/nebavil. V odpovědích se však objevily podněty, které vedly reflexi k více oblastem z OSV. Níže je uvedena nabídka otázek, které vyučující může položit.

Jaké kroky vám přišly nejtěžší popsat a proč? Jak by se tyto kroky daly nejlépe zakreslit/popsat. Co je pro vás obtížnější? Zapisovat postup slovy, nebo obrázky? Co byste doporučili dalším, kteří by takový návod také sestavovali? Stávalo se, že jste svoji práci předělávali? Jak jste řešili obtíže, které se vyskytly? Udělali jste úkol najednou, nebo jste se k němu opakovaně vraceli? Udělali jste si nějaký plán, jak budete postupovat? Jak jste si stanovili čas, kdy budete pracovat na tomto úkolu? Odkládali jste tento úkol? Co vás případně od úkolu odvádělo? Pomohl vám úkol být lepší v črtání/rýsování? Čím?

Typy žákovských návodů

Žáci odevzdali celkem 62 návodů. Z toho

  • 13 návodů čistě textových,
  • 23 textových návodů doplněných diagramy, často byly naznačeny přehyby a směr překládání,
  • 11 grafických návodů, někdy doplněné krátkým textem,
  • 4 návody byly nafoceny, někdy doplněné textovými instrukcemi,
  • 8 návodů obsahovalo origami složené v jednotlivých mezikrocích, které byly nalepeny na papíře, někdy doplněné textovými instrukcemi,
  • 3 návody byly vytvořeny na jiné origami.

Některé z vytvořených návodů jsou uvedeny v příloze.

Reflexe

K evaluaci této aktivity byl použit online dotazník. Některé aspekty této aktivity tak mohly být zhodnoceny pomocí získaných dat.

Samotné skládání origami žáky většinou spíše bavilo, přesto by si podobnou aktivitu v budoucnu téměř třetina žáků nezopakovala nebo spíše nezopakovala. Myslím, že samotné skládání považovali žáci za zábavné, ale obtížnost vytváření návodu některé z nich odradila od zopakování této aktivity.

Necelá třetina žáků uvedla, co jim na tomto úkolu přišlo přínosné. Nejvíce oceňovali, že se naučili skládat nějaké origami. Jedna žačka ocenila, že je teď mnohem lepší v rýsování, jiná zas, že se procvičila v kreslení detailů. Někteří ocenili, že mohli vytvářet návod, vyzkoušeli si, jak něco vysvětlit na papíře, a ne ústně. Jeden žák ocenil, že si tvorbou návodu lépe zapamatoval postup.

Přibližně třetina žáků považovala svůj návod za srozumitelný nebo spíše srozumitelný, další třetina za nesrozumitelný nebo spíše nesrozumitelný a poslední třetina nemá na srozumitelnost vlastního návodu vyhraněný názor.

Přes 40 % žáků hledalo pomoc v tištěných nebo elektronických zdrojích. 10 z nich současně vyhledalo pomoc u jiné osoby. 16 dětí využilo pouze internet a 17 dětí pouze osobu ze svého okolí. Více než polovina žáků radu u jiných osob nehledala. Pokud pomoc vyhledali, šli nejčastěji za rodičem (12krát), vrstevníkem (6krát), sourozencem (4krát). Pár žáků uvedlo, s čím jim tyto osoby pomohly. Často se v tomto případě jednalo o radu ohledně názvu nějakého geometrického útvaru. 3 žáci také uvedli, že dali jiné osobě složit origami podle jejich návodu, aby se ujistili, že je srozumitelný, a případně jej podle jejich připomínek opravili.

Žáci popsali také obtíže, které překonávali, a jak se s nimi vyrovnávali. Žáci často uváděli, že jim dělo problémy znázornit nebo popsat různá zasouvání a složitější ohyby.

Pokud žáci tvořili grafický návod, opakovaně vytvořené obrázky gumovali a překreslovali, než byli s výsledkem spokojeni. Někteří tento problém vyřešili zvětšením dané oblasti, aby nákres byl přehlednější. Někteří si pomohli uvedením doprovodného textu.

Pokud se žáci rozhodli použít více textového návodu, bylo pro ně velmi obtížné najít slova pro popsání některých ohybů. Tito žáci si někdy vymysleli svá vlastní slova. Např. žák, který vytvořil čistě textový návod (viz příloha), uvedl ve svém návodu slovo podplocha.

Někteří žáci však nakreslili nebo popsali vše na první pokus a moc se nezabývali tím, jestli je jejich návod srozumitelný. Chtěli prostě jen splnit úkol.

Žáci, kteří fotili, měli problém se správným světlem. Aby byl návod srozumitelný, měly být vidět přehyby. Použili tak často barevný papír a světlo, které osvětlovalo exponovanou plochu ze strany.

Pár žáků také uvedlo, že si opakovaně origami skládali a rozkládali, aby si co nejlépe prohlédli, co se s papírem děje.

Osobně jsem byl překvapen různými přístupy, jaké při tvorbě návodů žáci použili. Očekával jsem, že si žáci najdou nějaký jiný návod k origami a využijí ustálených znázornění překládání. Možná jsem to předpokládal, protože bych asi tak postupoval sám.  Žáci však např. jednotlivé kroky fotili, nebo srdce postupně skládali a jednotlivé mezikroky lepili vedle sebe na papír. Vůbec jsem pak nepředpokládal, že by někdo vytvořil čistě textový návod. Takový způsob považuji za velmi obtížný, ale výsledný návod může být pro zkušeného origamistu srozumitelný. Také můj předpoklad nebyl, že žáci dají svůj návod k posouzení jiným osobám.

 


Naskenované návody na složení origami „beating heart“ vytvořené žáky 5.-9.tříd ZŠ Filosofská - zazipováno - 34 MB.

Literatura a použité zdroje

[1] – BOHÁČOVÁ, Jana. Origami jako didaktické prostředí. Praha : PedF UK, 2009. 111 s.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
24. 2. 2011
Zajímavý námět, který lze ve výuce využít, dává dostatečný prostor pro další smyslupné alterace.

Hodnocení od uživatelů

Milan Prikner
28. 3. 2011, 23:12
Díky Hanko!
Zde je upravená prezentace ze zminovanych 2 dnu s didaktikou matematiky.
http://soubory.…tace.pdf
Milan Prikner
28. 3. 2011, 23:14
a zde je nove vytvorene video skladani origami "Beating heart", snazil jsem se o viditelnejsi prehyby nez v puvodnim videu.
http://www.yout…wTIKQpmw

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Osobnostní a sociální výchova
  • Seberegulace a sebeorganizace

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

dataprojektor s PC (případně PC do dvojice), papíry na skládání, on-line dotazník