Východiskem k vytvoření oděvu byl materiál, který není pro oděv typický a který je užíván k jinému účelu. Upřednostněna byla výtvarná hodnota autorského díla před nositelností a skutečnou užitnou funkcí oděvu.
Paralelou v oblasti současného designu oděvu je zaměření některých návrhářů na oblast vývoje a designu nových materiálů, jejichž novým kvalitativním vlastnostem podléhá i návrh oděvu. Přímou inspirací žáků byl zážitek z návštěvy výstavy "Fabric of fashion" v Uměleckoprůmyslovém muzeu, které ve spolupráci s Britskou radou představilo práce současných britských oděvních a textilních designérů. Žáci se zúčastnili doprovodného programu, který byl zaměřený na interpretaci vystavených děl na základě setkání a zážitku z malých dílčích úkolů.
Tématem výstavy bylo propojení dvou blízkých, přesto tradičně oddělených odvětví textilní tvorby. Výstava ukázala, že zaběhlý postup, při kterém látku nejprve navrhne textilní návrhář a poté ji oděvní návrhář podle svého vkusu použije a dá jí nějaký tvar, současným návrhářům už nestačí. Technologie může být impulsem a vést k podobě výsledného modelu. Prvotní nápad, ať už vycházející z technologie nebo asociovaný z jiných oblastí lidské činnosti, dává ve spojení s tradičním textilním řemeslem oděvu nový rozměr. Oděv se stává nositelem informace, příběhu, nebo se vyhrocením nějaké své speciální funkce (např. ochranné - kombinézy) stane médiem přenosu emoce (např. reakce na ohrožení okolí).
Hledání nové cesty a inovace materiálů může být na všech úrovních kontaktu s textilem spojeno s experimentováním, které vede k vytvoření ne vždy nositelného oděvu. V nejvyšších kruzích módního návrhářství se často setkáváme s modely, které jsou spíše uměleckými díly než skutečnou užitnou módou.
Důležitou součástí tvorby je tzv. filozofie výrobku (myšlenka, která stojí na pozadí procesu tvorby), která přesahuje jeho užitnou funkci. Myšlenkový proces, označovaný jako konceptuální, provází tvorbu v současném pojetí designu stále častěji.
Mezi nejzajímavější exponáty patřily např. vystavené noční košile Husseina Challyana, které byly po dobu několika týdnů zakopány v zemi. Uvíznuté zbytky půdy v textuře látky vytvořily originální ornament, evokující krajku nebo výšivku typickou pro tento druh oděvu. Příkladem uplatnění nové technologie výroby v procesu návrhu byl vystavený vzorek textilie, která díky svému složení (kombinace hliníkového a hedvábného vlákna) dostala úplně nové vlastnosti a možnosti tvarování (zdroj: Katalog k výstavě Fabric Of Fashion, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 2002).
Druhou paralelou byla výstava "Metissages - současné umění a textil", která byla pořádána Uměleckoprůmyslovým muzeem ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze. Výstavní projekt vycházel z myšlenky propojit současné umění s uměleckou řemeslnou výrobou textilu. Na začátku umělec zadal svůj námět a ten byl poté realizován uměleckým řemeslníkem tradičními textilními postupy (tkaní, vyšívání, paličkování, šitá krajka, aplikace, pozamenterie atd.). Řemeslník musel uplatnit své dovednosti a zároveň dobře interpretovat umělcovy představy o budoucím díle. Vznikly originální práce, které kromě nové estetiky obsahovaly i mnoho dalších významů a poselství kulturních i sociálních (např. burka nebo arabský šátek, k jehož vyšití byly použity ženské vlasy).
Součástí vytvoření oděvu je také jeho prezentace. Oděv se může stát komunikačním prostředkem na různých úrovních (např. sociální - identifikace určité skupiny obyvatel podle typických znaků oděvu - uniforma, kroj, sportovní dres). Prezentace oděvu je důležitou součástí marketingu ve spojení s reklamní fotografií (billboardy, reklamní fotografie v časopisech). Z původního dokumentu oděvu se může stát samostatná umělecká fotografie (Tono Stano). Aspekty působící společně jsou světlo, barva, výběr prostředí a též typ modelu.
Očekávané dílčí výstupy:
V malých skupinách dostali žáci za úkol vytvořit vlastní oděv, který by reprezentoval osobitost každého tvůrčího týmu (důraz na výchozí nápad, reprezentativnost oděvu) a byl výsledkem předcházejícího "zkoumání" vlastností a komunikačních možností různých materiálů (důraz na procesuálnost). Toto zkoumání zahrnuje porovnávání kvalitativních vlastností plasticity, barevnosti, tvárnosti, průsvitnosti, schopnosti vytváření světelných efektů, hledání možných využití zvoleného materiálu, např. v nezvykle kontrastních kombinacích. Konstrukce a spoje oděvu musí vycházet z vlastností použitého materiálu. Žáci jsou vedeni k respektování textury a využití podstaty materiálu (jeho fyzických vlastností), tzn. že by měli vyjít vstříc tomu, co materiál umožňuje a nabízí, a vyhnout se postupům a zacházení, která mu nejsou vlastní (např. nelze trhat igelit nebo spojovat aluminiovou folii izolepou).
Z nabídnutého materiálu si žáci vyberou ten, který se jim nejvíce zamlouvá, a hledají adekvátní způsob zpracování. Nejdříve jsou vedeni ke kombinování a experimentování s materiálem - hledají nejlepší postupy, způsoby spojování, barevné kombinace. Nemusejí procházet fází skic a návrhů, namísto toho přemýšlejí "ve zvoleném materiálu", vznikají materiálové vzorky. Během tvůrčího procesu (setkání s materiálem) se vynořují nové nápady, které vedou k výslednému originálnímu autorskému modelu.
Důraz není kladen na dokonalé řemeslné zpracování, ale na proces tvorby, který je osobní výpovědí žáka.
Použitý materiál a pracovní postupy:
Motivační otázky:
Očekávané dílčí výstupy:
V této fázi jde o spojení prostoru a modelu. Společně vycházíme ven do okolí školy a hledáme nejvhodnější místo pro fotografování. Žáci diskutují o svých představách, zvažují toto prostředí a kladou důraz na jeho barevnost. Je jakýmsi doplňkem prezentovaného modelu. V akci si ověřují též důležitost gesta, které může podpořit smysl prezentovaného modelu, může ho posunout až do vyprávěného příběhu.
Fotografické prezentace modelů
Očekávané dílčí výstupy:
Tato fáze procesu může vést až k identifikaci s fiktivní postavou a k formální stylizaci (např. divadelní kostým). Hledané prostředí se stává scénou, která evokuje určitý příběh nebo dokonce dramatickou situaci (např. z divadelní hry, baletu, filmu). Tento přístup může vést i k vytvoření fotografického scénáře (fotopříběhu).
Očekávané dílčí výstupy:
Očekávané dílčí výstupy:
zdroje:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025