Kalendář

Projekt Kalendář se uskutečnil ve třetím ročníku s 23 žáky, kteří již měli určité zkušenosti s touto formou výuky. Lze ho však s drobnými úpravami použít v jakémkoliv ročníku na 1. stupni základní školy.

Byl realizován v průběhu dvou měsíců (listopad, prosinec), převážně v hodinách našeho světa, výtvarné výchovy a pracovních činností. Toto téma jsme však využili i v českém jazyce a matematice.

Cílem je vytvoření celoročního měsíčního kalendáře, který si žáci na závěr projektu vystaví, a celý rok jej používají  ve své kmenové třídě. Mimo to získají i mnoho nových vědomostí a dovedností z různých předmětů, které si zároveň propojí do nových souvislostí.

Žáci se během tohoto dlouhodobého projektu:

• učí orientovat v čase
• poznávají, používají, měří, odhadují a převádí jednotky času
• orientují se v pojmech minulost, přítomnost, budoucnost, den, týden měsíc, rok, století
• opakují si názvy měsíců v roce, uvědomují si jejich typické znaky a odlišnosti a výtvarně je ztvárňují
• znají datum narození sebe a svých blízkých
• zařazují významné společenské i soukromé svátky a události ke konkrétním dnům
• orientují se na časové ose a zaznamenávají na ni různé významné události
• s pomocí učitele se učí využívat základní funkce počítače (vyhledávají informace na internetu, vkládají obrázky ze souborů, zpracovávají fotografie, tisknou zvolené soubory)

Popis realizace

První část projektu

Úvodní motivační rozhovor

Učitel pokládá žákům postupně otázky: Který rok je nyní, který byl loni, který bude příští rok? Žáci zapisují tyto letopočty na předem připravenou časovou osu.

Datum narození

Každý žák zapíše na svou kartičku (nejlépe čtvrtku) z jedné strany své jméno a příjmení a z druhé strany celé datum svého narození (den, měsíc a rok).

Potom mají žáci za úkol utvořit řadu, která představuje časovou osu, podle jejich datumu narození. Kartičky mají žáci stále u sebe, aby si mohli v každém okamžiku překontrolovat správnost svého umístění v řadě.

Pro snadnější splnění úkolu je dobré nakreslit křídou na podlahu směr, kterým „jde čas“.

Dalším úkolem je do tabulky, kterou si předem připravíme na balicí papír či tabuli, zapsat každý za sebe jednu čárku podle toho, ve kterém roce a měsíci se narodil. Tabulku předem žákům vysvětlíme, nebo tak učiní žák, který její princip pochopil.

Poté následovalo společné statistické vyhodnocení této tabulky. Zjišťovali jsme:

• kolik žáků z naší třídy se narodilo v jednotlivých letech
• který rok jich bylo nejvíce
• ve kterém měsíci se narodilo nejvíce žáků, kdy naopak nikdo...

Pak žáci dostali za úkol vytvořit skupinky, ve kterých budou lidé narození ve stejný měsíc i rok. Jako kontrolu jsme využili předcházející vyplněnou tabulku. Pro mnohé bylo zjištění, že se někdo narodil téměř ve stejnou dobu jako jeho spolužák, velmi překvapující.

Nakonec se i tyto skupinky seřadily na časové ose.

Za domácí úkol na další projektový den si žáci měli přinést jakýkoliv kalendář se jmény a zjistit data narození svých rodičů a blízkých.

Druhá část projektu

Šifrovaná

Na úvod tohoto projektového bloku si žáci zahrají šifrovanou se svými jmény. Nejprve si každý žák do tabulky zašifruje svoje jméno a příjmení. Do prvního řádku napíše číslo, které odpovídá danému písmenu v abecedě. Pokud se domníváte, že je úkol pro žáky náročný, můžete předem abecedu s čísly napsat na tabuli. Naopak obtížnější variantou je zapisování příkladů, jejichž výsledek odpovídá správnému písmenu.

Jméno:

Příjmení

Všechny šifry jsme umístili na koberci na kupičku, zamíchali, každý si vylosoval jednu a vyluštil jméno svého spolužáka. Jakmile zjisti, o koho se jedná, sedl si na jeho místo v lavici. Vznikly nám tak nové dvojice žáků, které spolu pracovaly na následujícím úkolu.

Práce s kalendářem

Nejprve si žáci ve dvojicích prohlédli navzájem své kalendáře a zjistili, co mají společného, a naopak, v čem se liší. Poté začali plnit jednotlivé úkoly pracovního listu „Jména v kalendáři“, který je uveden v přiřazených DUMech.

• vyhledávají a jmenují jednotlivé měsíce
• řadí je podle abecedy
• určují počet dní v jednotlivých měsících
• zamýšlí se nad jejich jmény
• vyhledávají jména lidí, kteří slaví vybraný měsíc svátek
• dělí je na mužská a ženská, určují v nich počet slabik
• vymýšlí ke jménům příjmení začínající stejným písmenem
• skládají rýmy
• přiřazují jména k jednotlivým písmenům abecedy
• vybírají si pro sebe libovolné jméno, které se jim nejvíce líbí
• vyhledávají v kalendáři den, kdy slaví svátek a narozeniny, kdy začíná školní rok, kdy slavíme první jarní den, kdy začínají letní prázdniny
• soutěží ve vyhledávání jmen v kalendáři podle určeného data

Tento pracovní list je obsáhlý a doporučuji si ho přizpůsobit podmínkám své třídy. Některé jeho úkoly můžete plnit společně, na tabuli a podobně, jiné třeba vypustit.

Výroba vlastního kalendáře 1. část – tvorba obrázků k jednotlivým měsícům

Z donešených obrázkových kalendářů jsme si vytvořili malou výstavku, prohlédli jsme si je a začali jsme diskutovat o budoucí podobě našeho kalendáře.

Rozdělili jsme se do pracovních skupinek a v nich začaly vznikat výtvarné návrhy. Obsahovaly nejen námět, ale i navrhovanou techniku výtvarného zpracování. Své návrhy, které měly vždy nějakým způsoben korespondovat se zvoleným měsícem, potom skupina představila ostatním. Žáci společně diskutovali, návrhy měnili a upravovali. Učili se tak hájit své myšlenky, argumentovat, ale i přijmout a ocenit námitky druhých. Vzniklo tak celkem dvanáct návrhů (pro každý měsíc jeden), které žáci ve skupinkách realizovali. Každý žák se pokusil o své dílo a nejzdařilejší bylo vybráno do našeho společného kalendáře.

1. dětský návrh – září Autorka © Mirka Gardoňová

Třetí část projektu

Měření času

Nejprve jsme se společně zamysleli nad tím, čím měříme čas a jaké známe jednotky času. Všechny jsme si napsali na kartičky (použili jsme i jejich zkratky) a seřadili jsme je podle délky. U některých jsme se také zamysleli nad tím, jak asi vznikly, a jednoduše jsme si vysvětlili princip šedesátkové soustavy. Zde se otvírá velký prostor pro práci s tímto tématem ve vyšších ročnících (otáčení a oběh Země kolem Slunce).

Následovaly odhady a měření časových úseků. Žáci se rozdělili do dvou skupin. Jedni čas odhadovali a druzí ho měřili různými dostupnými měřidly času (hodinky, stopky, mobilní telefon). Poté si role vyměnili.

Následovala spontánní diskuse na téma: Utíká čas vždy stejně rychle?

Převody jednotek

Na tabuli žáci převáděli jednotky času. Pro začátek měli příklady připravené učitelkou, ale později si začali sami obdobné úkoly připravovat pro sebe navzájem. Vzhledem k tomu, že některé úlohy byly numericky obtížné, mohli použít i kalkulačku.

Pracovní list

Žáci na tomto úkolu pracovali ve dvojicích. Obdrželi dva rozdílné pracovní listy (Dny v týdnu a Časové údaje) a měli se rozhodnout, kdo z nich jaký vypracuje. Byli obsahem i rozsahem rozdílné a byl zde tedy dán prostor pro diferenciaci. Při práci si žáci mohli samozřejmě navzájem vypomáhat a radit. Na závěr si vše společně překontrolovali.

Společně jsme si poté řekli správná řešení.

Oba pracovní listy Dny v týdnu a Časové údaje jsou uvedeny v přiřazených DUMech.

Výroba vlastního kalendáře 2. část – dokončení

Obrázky do kalendáře jsme měli již vytvořené a nyní jsme potřebovali vyrobit ke každému měsíci tabulku s příslušnými dny a daty. K této práci potřebujete počítačovou učebnu nebo alespoň jeden počítač s tiskárnou. Na internetové adrese  http://kalendar.beda.cz/ naleznete online aplikaci umožňující vygenerování a tisk vlastního kalendáře. Obsahuje i databáze svátků. Veškeré služby jsou zdarma. Vyberte si z celé řady různých typů kalendářů (týdenní, měsíční, roční, plánovací aj.), nastavte, které údaje se mají zobrazit, doplňte kalendář o vlastní obrázky či fotografie a jednoduše vytiskněte.

My jsme zvolili měsíční obrázkový kalendář. Máte dvě možnosti. Buď si vytisknete jen kalendář bez obrázků a vaše nakreslené obrázky na ně nalepíte, nebo můžete tyto obrázky nejprve vyfotografovat, uložit do počítače a poté kalendář pomocí této aplikace vytisknout. Tuto práci musíte předem žákům ukázat, budou jistě potřebovat i vaši pomoc. Větší žáci ji však jistě po krátké instruktáži zvládnou sami.

2. stránka kalendáře Autorka © Mirka Gardoňová

Všech dvanáct listů jsme kancelářskou děrovačkou proděrovali a provlékli šňůrku na pověšení.

V kalendáři jsme si potom barevně vyznačili významné dny, které žáci navrhovali. Dny, kdy slaví svátky a narozeniny, prázdniny, termíny různých předem naplánovaných akcí (termíny soutěží, turnajů, školy v přírodě, třídních akcí atd.). Vzhledem k tomu, že jsme si tento výstup z našeho projektu vystavili na viditelném místě ve třídě a bude nám celý rok sloužit, je jasné, že do něho budou ještě různé věci a události průběžně zaznamenávány.

Celý projekt žáky velmi bavil a jeho velký význam vidím především v praktickém vyústění. Mnoho žáků si podobný kalendář samo vytvořilo buď pro sebe, nebo jako pěkný vánoční dárek pro své rodiče a blízké.