O škole
Základní škola CEIP Joan XXIII de Torrent se nachází ve španělském regionu Valencie (La Comunitat Valenciana). Škola zahrnuje mateřskou školu pro děti ve věku 3–6 let a základní školu pro žáky ve věku 6–12 let. Škola funguje ve velice chudé oblasti, která má četné socio-kulturní problémy. Školu navštěvují hlavně děti imigrantů z Maroka, Romové a dále žáci z velkých početných a nezaměstnaných rodin. Právě děti z imigrantských rodin mají velké problémy s valencijštinou[1], která je pro ně vedle španělštiny dalším cizím jazykem. Na škole je mnoho problémů s docházkou žáků, vysoké procento hyperaktivních dětí, které postrádají základní motivaci pro vzdělávání a výchovu. Škola se mimo jiné zaměřuje na žáky se specifickými poruchami učení. I přes tyto problémy vykazuje škola obdivuhodné výsledky ve vyučování a v rámci dalších školních a mimoškolních aktivit.
Jazyky a CLIL na škole
Základní škola de Torrent nabízí jako druhý vyučovací jazyk valencijštinu, se kterou žáci začínají v mateřské škole. Od 1. ročníku se vyučuje valencijština s dotací 4 hodiny týdně a angličtina s dotací 2 hodiny týdně. Od 3. ročníku začíná výuka přírodovědy ve valencijštině. ZŠ de Torrent začíná s výukou angličtiny již v mateřské škole, ve které se chystá zavést tzv. jazykové sprchy v angličtině. Jazykové sprchy jsou založeny na TPR metodě[2] a jsou opakovány každý den po dobu 10 minut.
Od 1. ročníku do 6. ročníku škola nově nabízí CLIL moduly ve valencijštině a angličtině. Paní učitelka Casi Soriano začala jako jediná vyučující ve škole ve školním roce 2009/2010 s výukou CLILu ve 4. ročníku. Pro CLIL využívá 6 připravených modulů pro práci v angličtině a valencijštině.
Jak byl CLIL na škole zaveden?
Do integrované výuky se pustila sama paní učitelka Casi, která na základě účasti na Comenius kurzu k metodě CLIL rozhýbala po svém návratu debatu na škole, a to jak s kolegy a ředitelem, tak i rodiči.
Aby bylo vůbec možné s CLILem na škole začít, bylo nutné vyřešit tyto kroky:
Během zavádění metody CLIL byly jasně definovány její výhody pro školu, a to: rozvoj komunikativní kompetence, inovativnost vyučování, integrace obsahu a jazyka, kognitivní rozvoj žáků, vytváření pocitu pospolitosti a skutečná motivace.
CLIL byl na škole zaveden v rámci projektu, který měl následující fáze:
1) tříměsíční školení všech učitelů, organizované CEFIRE s využitím materiálů z CLIL kurzu (říjen–prosinec),
2) tvorba modulů a běžných pracovních postupů (leden–březen),
3) aplikace vytvořených materiálů a zhodnocení (duben–červen).
Paní učitelka Casi si vytváří moduly, ve kterých je integrována valencijština nebo angličtina s přírodními vědami, matematikou, pracovními činnostmi, částečně i tělesnou a hudební výchovou. Učitelé těchto nejazykových předmětů spolupracují s paní učitelkou ve svých hodinách. Paní učitelka Casi má velký kvalifikační předpoklad pro výuku CLIL, protože je nejen učitelkou pro primární vzdělávání, ale i učitelkou angličtiny.[4] Na škole je zatím jediným učitelem, který používá CLIL. Její kolegové byli v CLIL metodologii proškoleni, a to i v přípravě obsahových modulů. Od května všichni učitelé zapojili ve své výuce alespoň jeden modul, který je vyučován buď ve valencijštině, nebo v angličtině.
Ve výuce nebyly ihned používány moduly, ale tzv. „jazykové sprchy“, které zahrnují jednotlivé denní aktivity týkající se běžných témat v angličtině, jako počasí, kalendář, práce ve třídě, a dále ve valencijštině vyprávění příběhů a program prevence. Teprve až později byl CLIL zapojen i do některých modulů v přírodovědě, matematice, výtvarné a tělesné výchově.
Pro výuku CLIL byly využívány hlavně autentické materiály, scaffolding a komunikační úlohy. Tzv. 4C učební rámec byl pojat následovně: content (obsah) – je uveden v kurikulu, communication (komunikace) – je rozvíjena pomocí komunikativních úkolů, cognition (poznávání) – bylo definováno v očekávaných výstupech, culture (kultura) – byla zprostředkována pomocí různých úloh a zdrojů (videa, upravené texty, autentické materiály, hry a písničky). Při sestavování modulů se vycházelo z principů Bloomovy taxonomie.
A jaké jsou výsledky?
Na základě výborných průběžných výsledků zapojila paní učitelka Casi do výuky více modulů, než původně plánovala. U všech žáků, kteří zatím prošli hodinami CLIL, byl zaznamenáno obrovské zlepšení ve výsledcích výuky. Rovněž se zlepšila aktivita a motivovanost žáků v hodinách. Co na žáky zvláště pozitivně působí, jsou různé komunikační a aktivizační metody, které jsou s CLIL výukou pevně spjaty.
Prvotní obavy, že když budou učitelé v hodině méně mluvit a vysvětlovat, tak to bude na úkor znalostí a dovedností dětí, se ukázaly jako liché. Někteří z žáků měli před zavedením CLIL metody velké problémy se čtením a psaním. Písemné aktivity ve valencijštině a angličtině vylepšily naopak i písemné dovednosti žáků ve španělštině. Příkladem je žák z Maroka, který nastoupil do školy v říjnu, a v rekordním čase se naučil španělštinu, a je v tuto chvíli schopen číst a psát v angličtině, valencijštině a španělštině.
Učitelé si práci na modulech velmi pochvalují jako velmi kreativní, zvláště pak byli nadšeni ze spolupráce s ostatními kolegy (do té doby si připravovali obvykle materiály do výuky sami), a těší se, až tyto moduly budou ve výuce používat systematicky.
Hlavním důvodem zavedení CLILu na škole de Torrent nebyla paradoxně snaha zvýšit jazykovou kompetenci žáků, ale překvapivě potřeba podpořit všeobecné kompetence a učební strategie. Jak již bylo zmíněno výše, školu navštěvují specifičtí žáci, kteří mají velké výchovné problémy (častá absence) a komunikační problémy. Škola chtěla žákům nabídnout jiné učební materiály a výukové postupy. CLIL se stal novým pedagogickým přístupem na škole, protože podporuje různé učební styly, komunikaci a žáky motivuje k učení. Pokud se projekt s metodou CLIL osvědčí, škola se chystá přihlásit do navazujícího multilingvního projektu.
Tento příspěvek vznikl na základě účasti na vzdělávací akci, která byla finančně podpořena v rámci Programu celoživotního učení – program COMENIUS.
[1] Vedle kastilštiny, katalánštiny, galicijštiny a baskičtiny je jedná o španělský regionální jazyk se statutem oficiálního jazyka.
[2] Metoda TPR (Total Physical Response) Jamese Ashera je založena na nejazykových reakcích na jazykové podněty. Žák není zpočátku nucen hovořit, pouze vykonává pokyny učitele, a tím dává najevo, že rozumí. Po skončení tzv. tichého období (silent period) může žák začít hovořit, zpravidla tak, že přejímá roli učitele a dává pokyny ostatním. Metoda TPR je vhodná pro výuku začátečníků, zejména dětí.
[3] Metoda scaffoldingu zahrnuje výuku či učení, které zdůrazňují důležitou roli interakce mezi učitelem a žákem. Učitel vychází ze znalostí a schopností žáka, které již používá, a snaží se podpořit žákovy kompetence tak, aby byl schopen zadaný úkol zvládnout sám. Žák se v procesu učení stává postupně nezávislým na učiteli. Učitel poskytuje „lešení“ (scaffolding) tím, že pokládá určité otázky, pozorně poslouchá odpovědi žáka, používá různé strategie, kterými pomáhá rozvíjet myšlení a kompetence žáka.
[4] V regionu Valencie musejí mít učitelé, kteří chtějí vyučovat CLIL v primárním vzdělávání, jazykové znalosti v angličtině alespoň na úrovni B1. Valencijština je pro všechny učitele většinou druhým mateřským jazykem, čili zde není oficiálně definován jazykový požadavek.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.